Jak se stát advokátem v Bostonu v roce 1860?

Před několika lety jsem na JP recenzoval knížku Tomáše Němečka o soudkyni Wagnerové, a to skrze příběh soudce Nejvyššího soudu USA Olivera W. Holmese. Ten se na tuto pozici dostal přes tři vážná zranění v americké občanské válce, studia práv na Harvardu, výkon advokacie v Bostonu a místo soudce Nejvyššího soudu státu Massachutsetts. O Holmesovi jsem nedávno četl stručný životopis, který mimochodem popisuje právě Holmesova studia v Bostonu a jeho advokátní praxi. Knížka popisuje podmínky, jaké v polovině 19. století musel člověk v USA splnit, aby se stal advokátem.

Když Holmes v roce 1931 slavil své 90. narozeniny, byl nejslavnějším americkým soudcem své doby, možná celé historie USA. Při příležitosti narozenin měl projev v rádiu, což bylo tehdy velmi mladé médium. Projev přenášela stanice CBS, jedna ze tří existujících celostátních stanic, a na Harvardu, kde Holmes v 60. letech 19. století studoval, se prý v hlavní aule shromáždilo přes 500 posluchačů. Holmes byl hvězda.

Nicméně, jak se v 60. letech 19. století stal člověk v Bostonu advokátem? Byly dva způsoby. Buď se stát koncipientem u některého advokáta nebo jít na právnickou fakultu. Podmínkou výkonu advokacie totiž nebyl titul z právnické fakulty. Po ukončení studia nebo koncipientury pak právník vykonal ústní advokátní zkoušku u místní advokátní komory, která se týkala obecného přehledu o základních předmětech, jako trestní právo, osobní vlastnictví, smlouvy, náhrada škody nebo námořní právo.

Holmes na Harvard Law School nastoupil v roce 1864, promoval v roce 1866 a o rok později udělal advokátní zkoušky. Mimochodem, na Harvardu studoval i Holmesův otec, který ale přešel na medicínu, stal se známým lékařem a celostátní celebritou. Právě ve slávě se Holmes jr. zřejmě snažil celý život svému otci vyrovnat a nakonec se mu to i podařilo.

Studium na Harvardu tehdy vypadalo tak, že se stačilo na školu zapsat na začátku semestru. To bylo vše! Docházka nebyla povinná, neexistovaly známky a nebyly žádné zkoušky. Na začátku dalšího semestru bylo potřeba se znovu zapsat a pak ještě jednou, a bylo hotovo. Celé to tedy trvalo rok a půl a titul tak znamenal pouze to, že se student třikrát zapsal ke studiu na začátku každého semestru. Harvard měl v té době tři stálé vyučující.

Holmesova cesta k advokacii vypadala následovně. Na přednášky chodil od září 1864 do prosince 1865, a potom začal svoji koncipienturu u advokáta George Shattucka. V červnu 1866 získal titul z Harvardu (LL.B.) a na zbytek léta odjel cestovat po Evropě. Na podzim se vrátil a příští rok v březnu udělal advokátní zkoušky.

Knížka o Holmesovi kromě dalšího popisuje i způsob výuky na tehdejším Harvardu. Z tohoto popisu se mi ale zdá, že já jsem kdysi studoval v prvním ročníku na MU spíše Harvard v roce 1860, než moderní právnickou fakultu v 21. století…

“The Harvard Law School that Holmes entered in 1864 was very different, both in the method of instruction and the demands on its students, from modern law schools. The courses were not taught through conversations between professors and students about the details of cases, as most first-year law courses are today. Instead, they consisted of lectures by the professors, based on textbooks they or others had written, followed by oral quizzes testing the students' grasp of the material.”