pondělí 26. března 2018

Zavřete je, ať zčernají vol. 2: Týrání zvířat

S návrhy na zpřísnění sazeb u různých trestných činů se v poslední době roztrhl pytel. Po nedomyšleném návrhu na zpřísnění trestání znásilnění koncem minulého roku představila v úterý TOP 09 návrh na zpřísnění sazeb u trestného činu týrání zvířat. Před měsícem jsem zde vznesl námitky ke zpřísnění trestání znásilnění; návrh z dílny TOP 09 je však ještě horší. O to lépe však na něm lze ilustrovat nedostatky české legislativní kultury a vady při předkládání novel trestních předpisů.

Trestní právo je často mylně chápáno jako primární systém upravující určitou oblast. Zapomíná se, že trestní právo by mělo fungovat subsidiárně, teprve v okamžiku, kdy nestačí přijetí jiné úpravy. Podle TOP 09 má však novelizace trestního zákoníku být tím prvotním krokem, teprve po kterém bude novelizován veterinární zákon. Postup by měl být přesně opačný - nejdříve se snažit situaci napravit "slabšími" prostředky než se přikročí k tomu nejsilnějšímu.

Předkladatelé mnohdy chápou trestní právo jako nástroj, který dokáže mnoho: Zejména odradí možné pachatele. Kriminologické výzkumy nám však naznačují, že zpřísnění sazeb pachatele příliš neodradí (1 2); naopak některé osoby trestný čin nespáchají, pokud ví, že je vysoce pravděpodobné, že budou chyceni a zejména pak pokud budou potrestáni rychle. Jiné souhrny kriminologických výzkumů ukazují, že prožitek vězení pachatele neodradí od páchání další trestné činnosti; naopak uvěznění ho může vést k páchání více trestné činnosti.

Návrhy zákonů jsou bohužel často nepodložené analýzou skutečného stavu. Při představování návrhu advokát Robert Plicka, kterého si vážím pro za mnohé pro bono obhajoby, zmínil, že "doposud nikdo nebyl pravomocně odsouzen nepodmíněným trestem odnětí svobody za týrání zvířat." Z údajů Ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že za roky 2010-2016 bylo za trestný čin týrání zvířat k nepodmíněnému trestu odnětí svobody odsouzeno 7 % pachatelů, jejichž nejzávažnější trestný čin byl právě týrání zvířat. Je tak zjevné, že neproběhla žádná propracovaná (ani základní) analýza ukládání trestů za týrání zvířat. 

I kdyby předkladatelé měli k dispozici správné statistiky, tak by to nestačilo; je třeba jít dál než jen k číslům. Pokud kdokoli navrhuje zvýšení trestů, tak by jej měl podložit analýzou reprezentativního vzorku konkrétních případů. Kriminologické výzkumy totiž ukazují, že jinak posuzujeme stav ukládání trestů obecně a jinak konkrétně; tedy, pokud se Vás zeptám, jestli si myslíte, zda se obecně trestá mírně či přísně, tak mi nejspíš řeknete, že příliš mírně. Pokud Vám ale představím konkrétní případy, tak budete patrně rozhodovat podobně jako čeští soudci (1 2). A protože trestní právo je o konkrétních případech a individualizaci, tak není možné činit závěry o nutnosti zvýšit trestní sazby bez zvážení konkrétních případů a trestů v nich uložených.

Zákonodárce si obvykle myslí, že něčeho docílí právě změnou zákona. Často je však potřebnější zavádět různá tzv. soft-law opatření; tedy vydávat metodiky, příklady dobré praxe či realizovat školení. Pokud si Jiří Pospíšil stěžuje na nedostatečnou erudici, bagatelizování trestné činnosti, laxnost orgánů činných v trestním řízení či jejich neochotu věc řešit, tak toto se nezmění zvýšením sazby. Mnohem vhodnější by bylo tyto problémy řešit měkkými cestami. Zejména pak, když TOP 09 tvrdí, že policie neví, jakým způsobem má postupovat či na koho se obracet v případech týrání zvířat.

Posledním občasným nešvarem je navrhování zřízení specializovaných institucí namísto podpoření fungování těch současných. TOP 09 navrhuje zřízení specializovaných útvarů policie a specializovaných senátů na soudech, které by se zabývaly případy týrání zvířat. Za roky 2010-2016 bylo podle nového trestního zákoníku odsouzeno primárně za týrání zvířat 166 pachatelů, tedy maximálně několik desítek případů ročně. Opravdu je třeba zřizovat specializované útvary policie, a to i kdyby počet případů narostl několikanásobně? A myslí TOP 09 skutečně vážně, že chce zřídit specializované senáty na soudech, přičemž dnes specializované senáty existují v trestních věcech jen pro mladistvé? Je týrání zvířat opravdu tak specifickou trestnou činností, že vyžaduje takto speciální zacházení? 

Ne vše je na návrhu špatné; může být vhodné jasněji definovat termín množírna, lze i uvažovat nad možností zákazu chovu zvířat pro ty, kdo týrali zvířata. Minimálně do předložení řádně odůvodněného návrhu novely je ale třeba odmítnout jakýkoli návrh na zvyšování sazeb. Každý zásah do lidské svobody je třeba pečlivě odůvodnit; tento návrh tuto podmínku jednoznačně nenaplňuje.

Text vyšel bez odkazů v Lidových novinách 23. 3. 2018.

2 komentáře:

Vojtech řekl(a)...

---------- Původní e-mail ----------
Od: Vomáčka Vojtěch Mgr.
Dobrý den, Jakube. Díky za pěkný příspěvek!

Na PrF MU jsme kdysi vytvořili databázi judikatury k TČ v oblasti ochrany životního prostředí. Celkem šlo asi o 1500 rozsudků, s výrazným zastoupením TČ pytláctví
a právě TČ týrání zvířat. Jednalo se o skutkově rozličné případy, ale měl jsem z nich pocit, že praxi by nejlépe prospěla právě analýza rozhodovací činnosti (metodika, jak píšete), protože ukládané tresty se výrazně lišily (například hodinové dotace obecně prospěšných prací). Soudce, který by měl k dispozici přehled podobných případů, by se nebál uložit přísnější sankci (pokud by byla na místě), anebo alespoň přihlédnout ke stejným okolnostem, aby bylo porovnávání jednodušší (viz např. Bern Convention Recommendation No 177/2015 pro ochranu ohrožených druhů).

Jinak si ale interpretuji zdůvodnění návrhu tak, že nedochází k ukládání nepodmíněných trestů v takových případech, jakými jsou medializované kauzy, což je
pravda. Otázkou je, zda je takový postih žádoucí a zda se zvýšením trestní sazby docílí toho, aby vůbec byly nepodmíněné tresty ukládány. U množíren možná ano, protože ty se typologicky před trestní soudy nedostávají. Pro své účely jsem si souzené případy dělil do několika skupin podle shodných rysů: Brutální vybití agresivity, nepřímý útok na majitele, týrání z nudy, sexuální a jiné úchylky...

Příklady, kdy dochází k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody:

Jde o více TČ - např. týrání a upálení kočky společně s trestným činem výtržnictví, poškozování cizí věci (tuším 1 rok).

Opakovaná trestná činnost: Opakovaně udeřil o zeď psem majitelky bytu, způsobil mu tak mnohočetná poranění, která měla za následek selhání srdce, pes musel být utracen; obžalovaný byl již 12x odsouzen za různé trestné činy (1 rok do věznice s ostrahou).

Nebo: Na místě veřejnosti přístupném tloukl a bodal klackem kočku, která byla jeho psy zahnána do výklenku okna asi 50 cm nad zemí, přičemž v důsledku fyzického útoku vypadla z výklenku na zem, kde chroptěla, silně slinila a močila a o 2 dny později na následky poranění uhynula. Při úvaze o druhu a výši trestu vycházel soud ze
všech rozhodných okolností případu. K osobě obžalovaného neshledal soud žádné polehčující okolnosti. Naopak mu přitěžuje skutečnost, že vytýkaného jednání se dopustil ve zkušební době podmíněného odsouzení pro úmyslnou trestnou činnost a špatná pověst v místě trvalého bydliště. …pohrůžka trestem by se v daném případě zcela
minula účinkem a na obžalovaného je nutno působit důrazněji přímým výkonem trestu odnětí svobody. (6 měsíců nepodmíněně do věznice s ostrahou)

Faktický útok proti majiteli: Opakovaně udeřil o zem dvouměsíčním psem majitelky, čímž mu způsobil traumatické zhmoždění levé poloviny těla, akutní rupturu jater s následným krvácením do dutiny břišní a oběhovým selháním a tím ho usmrtil. Obviněný je osobou se sklony trestné činnosti (byť druhově odlišné), žádné polehčující okolnosti (3 měsíce do
věznice s dozorem)

Vojtěch Vomáčka

(a upozorňuji, že nejsem trestař, jen mě zajímá animal welfare a hranice mezi odpovědností podle 246/1992 Sb. a 40/1999 Sb.)

Vojtech řekl(a)...

Dobrý den, Jakube. Díky za pěkný příspěvek!

Na PrF MU jsme kdysi vytvořili databázi judikatury k TČ v oblasti ochrany životního prostředí. Celkem šlo asi o 1500 rozsudků, s výrazným zastoupením TČ pytláctví
a právě TČ týrání zvířat. Jednalo se o skutkově rozličné případy, ale měl jsem z nich pocit, že praxi by nejlépe prospěla právě analýza rozhodovací činnosti (metodika, jak píšete), protože ukládané tresty se výrazně lišily (například hodinové dotace obecně prospěšných prací). Soudce, který by měl k dispozici přehled podobných případů, by se nebál uložit přísnější sankci (pokud by byla na místě), anebo alespoň přihlédnout ke stejným okolnostem, aby bylo porovnávání jednodušší (viz např. Bern Convention Recommendation No 177/2015 pro ochranu ohrožených druhů).

Jinak si ale interpretuji zdůvodnění návrhu tak, že nedochází k ukládání nepodmíněných trestů v takových případech, jakými jsou medializované kauzy, což je
pravda. Otázkou je, zda je takový postih žádoucí a zda se zvýšením trestní sazby docílí toho, aby vůbec byly nepodmíněné tresty ukládány. U množíren možná ano, protože ty se typologicky před trestní soudy nedostávají. Pro své účely jsem si souzené případy dělil do několika skupin podle shodných rysů: Brutální vybití agresivity, nepřímý útok na majitele, týrání z nudy, sexuální a jiné úchylky...

Příklady, kdy dochází k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody:

Jde o více TČ - např. týrání a upálení kočky společně s trestným činem výtržnictví, poškozování cizí věci (tuším 1 rok).

Opakovaná trestná činnost: Opakovaně udeřil o zeď psem majitelky bytu, způsobil mu tak mnohočetná poranění, která měla za následek selhání srdce, pes musel být utracen; obžalovaný byl již 12x odsouzen za různé trestné činy (1 rok do věznice s ostrahou).

Nebo: Na místě veřejnosti přístupném tloukl a bodal klackem kočku, která byla jeho psy zahnána do výklenku okna asi 50 cm nad zemí, přičemž v důsledku fyzického útoku vypadla z výklenku na zem, kde chroptěla, silně slinila a močila a o 2 dny později na následky poranění uhynula. Při úvaze o druhu a výši trestu vycházel soud ze
všech rozhodných okolností případu. K osobě obžalovaného neshledal soud žádné polehčující okolnosti. Naopak mu přitěžuje skutečnost, že vytýkaného jednání se dopustil ve
zkušební době podmíněného odsouzení pro úmyslnou trestnou činnost a špatná pověst v místě trvalého bydliště. …pohrůžka trestem by se v daném případě zcela
minula účinkem a na obžalovaného je nutno působit důrazněji přímým výkonem trestu odnětí svobody. (6 měsíců nepodmíněně do věznice s ostrahou)

Faktický útok proti majiteli: Opakovaně udeřil o zem dvouměsíčním psem majitelky, čímž mu způsobil traumatické zhmoždění levé poloviny těla, akutní rupturu jater s následným krvácením do dutiny břišní a oběhovým selháním a tím ho usmrtil. Obviněný je osobou se sklony trestné činnosti (byť druhově odlišné), žádné polehčující okolnosti (3 měsíce do
věznice s dozorem)

Vojtěch Vomáčka

(a upozorňuji, že nejsem trestař, jen mě zajímá animal welfare a hranice mezi odpovědností podle 246/1992 Sb. a 40/1999 Sb.)