Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 5: Ekonomická analýza není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!
V tomto posledním dílu seriálu o nedorozuměních
spojených s ekonomickou analýzou práva se budu zabývat odsuzováním ekonomické
analýzy za to, že opomíjí jiné než ekonomické souvislosti práva nebo absolutizuje
ekonomické cíle. Podle předkládané logiky jsou příslušnému jedinci aplikujícímu
ekonomickou analýzu při této aplikaci nasazeny na oči klapky, které mu brání
vidět neekonomické aspekty práva. Je tak vytvářen dojem, že ekonomická analýza je
nekompatibilní s jinými přístupy k právu. Ve skutečnosti je však
možné ekonomickou analýzu kombinovat s jinými druhy analýz práva a také
ekonomické cíle mohou být kombinovány s jinými druhy cílů. Ekonomická
analýza tedy není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!
Ekonomická metoda
Ekonomie se dívá na svět ze specifického úhlu.
Na některé jevy klade důraz a jiné zanedbává. Takový postup je v oblasti
vědy obvyklý a slouží k umožnění porozumění komplexnímu světu. Aplikace
specifického úhlu pohledu však neznamená, že takový úhel je považován za jediný
možný a správný. Většina zastánců ekonomické analýzy by se zřejmě přihlásila
k analogii zmíněné v podtitulu věhlasného článku Calabresiho a
Melameda,[1]
kde se hovoří o „jednom pohledu na katedrálu“. Jedná se o odkaz na sérii obrazů
Claude Moneta vyobrazujících katedrálu ve francouzském městě Rouen, jejíž
fasáda je na těchto obrazech zachycena v různých obdobích roku a dne.
Calabresi a Melamed tímto podtitulem chtějí dát najevo, že jimi aplikovaná
ekonomická analýza je jen jedním z možných úhlů pohledu na právo. Říkají
tedy jinými slovy totéž, co matadoři tohoto blogu řekli v diskuzi pod příspěvkem
Jana Komárka.
Ekonomické cíle
Podobně se to má i s ekonomickými cíli
v právu. Ekonomická efektivnost je jedním z cílů, který se jako
společnost můžeme rozhodnout následovat. Ekonomové se obvykle budou
ekonomickými cíli zabývat více než cíli jinými, protože jim více rozumějí a
protože jim to přísluší. Neznamená to však, že by ekonomické cíle nebylo možné
kombinovat s cíli jinými. Je pouze zapotřebí do příslušné maximalizační
funkce zahrnout více omezení.
Příčiny
První příčinou tohoto nedorozumění je patrně nepochopení
role zjednodušování reality ve vědeckém výzkumu aplikované s cílem lépe
komplexní realitě porozumět. Ekonomické zjednodušování právní reality je
nesprávně chápáno jako „kázání“ jediného možného pohledu na tuto realitu. Ve
skutečnosti je však z hlediska porozumění komplexnímu fenoménu práva
žádoucí, aby na něj bylo nahlíženo z více úhlů a aby různá zjištění byla
kombinována.
Druhou významnou příčinou je nepochybně také
skutečnost, že mezi zastánci ekonomické analýzy se skutečně naleznou tací,
kteří jsou přesvědčeni o exkluzivitě ekonomického přístupu k právu. Zřejmě
nejznámějším autorem, který takovéto názory šířil, je Richard Posner. Ten však
s postupem času ze své radikální pozice ustupoval, až ji zcela opustil.
V současnosti jsou tak asi nejvýznamnějšími proponenty exkluzivity
ekonomických cílů v právu Kaplow a Shavell s jejich knihou Fairness
versus Welfare. Takovéto názory jsou nicméně vlastní pouze menšině zastánců
ekonomické analýzy.
Závěrem
Pokud se někdo domnívá, že ekonomická analýza
práva je nekompatibilní s jinými přístupy k právu, a zároveň považuje
jiné přístupy za důležité, těžko bude ekonomickou analýzu vítat
s otevřeným náručím. Ten, kdo se obrátí na ekonomickou analýzu, se však
nevydává na cestu, ze které není návratu. Výsledky ekonomické analýzy mohou být
kombinovány s výsledky jiných analýz, nebo případně zcela ignorovány. Je si
také nutné uvědomit, že ekonomická analýza sama o sobě produkuje pouze vědění,
a jako taková není nebezpečná. Jak tvrdí soudce Nejvyššího soudu USA Stephen
Breyer, ekonomické poznatky, byť jsou sebeužitečnější, nemohou samy o sobě poskytnout odpovědi na
právní otázky.[2]
1 komentář:
Díky autorovi za zajímavou sérii!
Michal Hájek
Okomentovat