Svoboda a ticho
Co potřebuje člověk k tomu, aby mohl v klidu psát? V poslední době zjišťuju, že jen dvě věci – svobodu a ticho. Okolo těchto dvou věcí se ostatně u nás mezi doktorandy točí dost hovorů. Svobodou však nemyslím ani svobodu projevu (tu naštěstí máme) ani tvůrčí svobodu (ta se koupit nedá), ale svobodu před sebou samým a hlavně před „Sirénami“ internetu. Ta se koupit dá. Stejně tak se dá koupit ticho – někdy dokonce výběrové a se zárukou.
Mnoho z nás zná lákadlo internetu. Sotva co vstanu, jenom „mrknu“ co mi přišlo do mých tří emailových schránek, co je nového na šesti blozích, které pravidelně sleduju, co píšou Timesy a Economist. Když se zadaří, je to práce na půl dne. A to automaticky mažu souhrnné monitoringy České pozice a Aktuálně.cz, nefrčím na FB, Twitteru ani na Skypu! Když přijde „writer‘s block“, tak si pro jistotu projdu všechno ještě jednou. Co kdyby se tam objevilo něco nového… Kdesi v hlavě mi ale pořád zní hřímavý hlas JHHW „six hours a day, five days a week“ a vědomí, že se tím míní „6 hours net“ (jinak řečeno triáda „reading, writing, thinking“, žadné brouzdání na netu, auditování předmětů ani vyřizování úředních ptákovin). Stejně tak občas slyším hlas jednoho nejmenovaného spolubloggera, který po mě bude chtít za pár týdnů moji část textu pro chystaný komentář. Nedávno mi ale jeden kolega poslal link na jeho oblíbenou aplikaci. S pomrkáváním oka mi u toho říkal, že „občas musí člověk omezit svou svobodu, aby se stal svobodným“. Aplikace se jmenuje příznačně „Freedom App“ a jediné, co dělá, je, že Vám až na 8 hodin (počet minut si můžete navolit sami) zablokuje přístup na internet. V její jednoduchosti je její krása. Tato „pre-commitment strategy“ funguje naprosto skvěle. Dokonale Vás přiváže ke stěžni a Sirény mají smůlu [Odysseovskou analogii jsem si vypůjčil od Jona Elstera; k „pre-commitment strategy“ doporučuji i Casse Sunsteina a hlavně skvělou knihu Stephena Holmese „Passions and Constraint“].
Druhý základní předpoklad pro psaní je, jak píše ta nejpovolanější na tomto blogu, „kvalitní TICHO“. Blanka píše na svém blogu, že její „ticho přišlo na několik tisíc korun, protože běžná Otíkova svářečská sluchátka se neosvědčila. Pochválen buď, nejmenovaný výrobce protihlukových sluchadel se zabudovaným systémem proti šumu a rámusu, který se vyskytne zásadně tam, kde se usalaším za účelem klidné tvůrčí práce!“. A pravdu dí. Nedej bože, pokud ještě pracujete v „openspacu“ jako já. Reklamu na žádnou značku tady dělat nebudu, ale vězte, že dobrá sluchátka stojí i v USA (kde je veškerá elektronika za babku) trojcifernou částku (v dolarech samozřejmě). Mít či nemít sluchátka s noise reduction je ale pro spisovatele i doktorandy otázka bytí a nebytí.
Mnoho z nás zná lákadlo internetu. Sotva co vstanu, jenom „mrknu“ co mi přišlo do mých tří emailových schránek, co je nového na šesti blozích, které pravidelně sleduju, co píšou Timesy a Economist. Když se zadaří, je to práce na půl dne. A to automaticky mažu souhrnné monitoringy České pozice a Aktuálně.cz, nefrčím na FB, Twitteru ani na Skypu! Když přijde „writer‘s block“, tak si pro jistotu projdu všechno ještě jednou. Co kdyby se tam objevilo něco nového… Kdesi v hlavě mi ale pořád zní hřímavý hlas JHHW „six hours a day, five days a week“ a vědomí, že se tím míní „6 hours net“ (jinak řečeno triáda „reading, writing, thinking“, žadné brouzdání na netu, auditování předmětů ani vyřizování úředních ptákovin). Stejně tak občas slyším hlas jednoho nejmenovaného spolubloggera, který po mě bude chtít za pár týdnů moji část textu pro chystaný komentář. Nedávno mi ale jeden kolega poslal link na jeho oblíbenou aplikaci. S pomrkáváním oka mi u toho říkal, že „občas musí člověk omezit svou svobodu, aby se stal svobodným“. Aplikace se jmenuje příznačně „Freedom App“ a jediné, co dělá, je, že Vám až na 8 hodin (počet minut si můžete navolit sami) zablokuje přístup na internet. V její jednoduchosti je její krása. Tato „pre-commitment strategy“ funguje naprosto skvěle. Dokonale Vás přiváže ke stěžni a Sirény mají smůlu [Odysseovskou analogii jsem si vypůjčil od Jona Elstera; k „pre-commitment strategy“ doporučuji i Casse Sunsteina a hlavně skvělou knihu Stephena Holmese „Passions and Constraint“].
Druhý základní předpoklad pro psaní je, jak píše ta nejpovolanější na tomto blogu, „kvalitní TICHO“. Blanka píše na svém blogu, že její „ticho přišlo na několik tisíc korun, protože běžná Otíkova svářečská sluchátka se neosvědčila. Pochválen buď, nejmenovaný výrobce protihlukových sluchadel se zabudovaným systémem proti šumu a rámusu, který se vyskytne zásadně tam, kde se usalaším za účelem klidné tvůrčí práce!“. A pravdu dí. Nedej bože, pokud ještě pracujete v „openspacu“ jako já. Reklamu na žádnou značku tady dělat nebudu, ale vězte, že dobrá sluchátka stojí i v USA (kde je veškerá elektronika za babku) trojcifernou částku (v dolarech samozřejmě). Mít či nemít sluchátka s noise reduction je ale pro spisovatele i doktorandy otázka bytí a nebytí.
8 komentářů:
a co zkusit sluchátka pro traktoristy za 15 USD a vyjet do skal, kde net není?
Jan Hořejší
V rámci neřízené prokrastinace jsem zabrousil na blog a ehle ... David nám na to rozjede "support group", něco jako "shoppoholics anonymously" ;-)
Freedom Application zní super, ale předpokládám, že ji lze také vypnout. Což je trochu problém, neboť mi to pak přijde jako když posadíte drogově závislého do místnosti a dávku mu dáte do skříňky na malý klíček. Na místě jsou tedy extrémnější opatření: osobně se mi osvědčuje odloučení v horách s nulovým signálem ;-).
ad JH + MB:
Pokud máte auto, chalupu v horách, nemusíte se ukazovat na pracovišti a nepotřebujete přístup k netu po několik dní (u mě není naplněn ani jeden z těchto předpokladů), tak proč ne.
ad MB:
Vypnout se to nedá (nebo přesněji řečeno, já to neumím). A nekaž mi radost!:)
Dobrému "psacímu" time-managementu se lze naučit při výchově dětí - doporučuji:-)
Olga Svobodová.
Sluchátka pro traktoristy i svářeče jsem zkoušela. Špatný. Není to ono. Na systém NoiseGuard nedám dopustit. Co se týče signálu: mně osobně vypnout internet nestačí. Musím vypnout i všechny telefony a několik dní se vyrovnávat se strachem, co se stane, když nebudu na příjmu (jistěže, když z tvůrčí jeskyně po několika dnech vystoupím, abych zvěstovala dokončení další kapitoly, jsem poněkud rozčarovaná, že se nestalo vůbec nic, takže se do jeskyně uraženě vrátím). V obdobích vypětí a stresu, kdy telefon zvoní neustále, vyhrožuji, že ho tentokrát už opravdu vyhodím. Několikrát jsem tomu byla velice blízko. A kladla jsem si otázku, jak jsme, proboha, my všichni, co spolu mluvíme, žili před tím, než mobily byly?
ad blanka : Jak se žilo ?
Takto :-)
Dobrý den, Blanko pošlete mi prosím typ a výrobce sluchátek které používáte při práci aby jste dosáhla ticha na e-mail amy0414@seznam.cz
S pozdravem Amynka
Amynko, je to popsáno na
jinepsani.blogspot.com
Jirka Líva
Okomentovat