Exekutivní blokování internetu justice
Pokud se chce uživatel českého soudního internetu podívat například na osobní webovou stránku prezidenta republiky, objeví se mu místo ní blokační stránka ministerstva spravedlnosti s tímto "vysvětlením": Váš požadavek byl zamítnut z důvodu zakázaného obsahu v kategorii: "Political/Activist Groups;Blogs/Personal Pages". Obdobná noticka se objeví třebas u šéfa ODS a mnoha dalších, zatímco obdobná stránka šéfa ČSSD mezi "aktivistické" kupodivu nepatří. Blokována je bez nějakého většího řádu celá řada skutečných či jen zdánlivých blogů, osobních stránek, společenských serverů atd. (ale třebas facebook zde na soudě funguje). Podle judikatury NS a NSS se obsah internetových stran musí dokazovat při jednání - docela by mne proto zajímalo, zda se již některý soudce dostal při dokazování do problému s tím, že mu exekutiva neumožnila dostat se k důkaznímu materiálu. Toto vše existuje v české justici jako nezávislé státní moci bez nějakých větších protestů již více než půl roku a je podle mne nejlepší ukázkou toho, proč by si justice administrativní věci měla spravovat sama, místo aby ministerský úředník určoval, na které webové stránky se soudce může podívat. Rozhodně bych si ale vsadil na to, že český soudce je asi jediný na světě, který má exekutivou zakázáno podívat se na internetovou stránku hlavy státu.
86 komentářů:
něco podobného mě kdysi pobavilo při jednání s celním úřadem, kteří nevěřili mému sdělení o adrese advokátní kanceláře a ověřovali si ji na "internetu". problém samozřejmě vznikl, když se jim tvrdošíjně ukazoval seznam advokátů s adresou téměř dva roky starou. to make the long story short - ukázalo se, že celníci mají určité webové stránky uloženy lokálně na jejich vlastních vnitřních serverech. prý aby si nenakazili počítače surfováním. no a taky se ukázalo, že seznam advokátů jejich správce počítačové sítě stáhl naposledy před dvěma lety.
přijde mi to stejně absurdní jako blokování určitých stránek zaměstnavatelem.
pane Kühne píšete že :"český soudce je asi jediný na světě, který má exekutivou zakázáno podívat se na internetovou stránku hlavy státu, a že tento zákaz trvá, bez větších protestů již více nežli půl roku".A kdo se domníváte, že by v ČR proti "tomu" protestoval.V ČR je hlava státu nikoliv ctěna, ale přímo "uctívána"..Lid je schopen hlavě státu odpustit cokoliv. Nikdo se nepozastavil nad "milostí" kterou prezident nyní "udělil" úřednici z Karlových Varů, která byla odsouzena za korupci. Podle komentářů pod články, to de facto nikdo nepovažoval za něco pohoršujícího, nějaká "korupce", no a co? V normální demokracii kde funguje právní systém, tak jak má, by to bylo nemyslitelné, ale tady je obecný přístup k právu lehce nezávazný.Tak proč by mělo někomu z jeho zbožňovatelů vadit, či je dokonce pohoršovat, že soudce nemá přístup na osobní webovou stránku prezidenta republiky, naopak se obávám, že by to mnohé z nich(kdyby to věděli)i potěšilo..
Nevím, je to náhoda či osud, v době projednávání návrhu na zrušení reformy veřejných financí, zejména tedy poplatků ve zdravotnictví, jsem měl na Ústavním soudě zablokovanou stránku České lékarnické komory (lekarnici.cz). Před tím, při projednávání regulovaných nájmů, pro změnu stránky Občanského sdružení majitelů domů (osmd.cz).
Existuje řada možností, jak se dostat k internetovým stránkám a ověřit jejich obsah.
Nikdy se mi nestalo, že bych jejich obsah ověřoval přímo při jednání; obvykle si je strany přinesou vytištěné nebo na CD, s tím, že se k nim přistupuje jako k jiným listinám - správnost se přezkoumává jen v případě, že ji někdo zpochybňuje.
Párkrát se mi také vyskytl notářský či exekutorský zápis o internetových stránkách; on je totiž daleko častější problém, že obsah stránek je sice správný, ale po podání žaloby je tiše odstraněn. A na to pochopitelně nemá dočasné či trvalé zablokování nějaké IP adresy žádný vliv.
To už je snad prvého dubna?
Jestli tomu správně rozumím, tak pokud český soudce rozhoduje např. o případném zrušení určité politické strany, tak se přitom nemá možnost na její webové stránky vůbec podívat?
Předpokládám, že pokud obsah kategorie "Political/Activist Groups;Blogs/Personal Pages" určuje Ministerstvo spravedlnosti, tak se asi český soudce na stránky Ústavního soudu ČR delší dobu nedostane:)
Každý soudce dostává 5%-15% z výše platu příspěvek na nákup literatury atp. Ve vašem případě to dělá cca 30.000,- měsíčně. Pořiďte si za ně intenernet.
Marie Stránská
Napište to do netové schránky na ministerstvo, ať vám zpřístupní požadované stránky. Za případné průšvihy v síti odpovídají totiž oni. Až si zavirujete PC, tak si to také nevyřešíte sám a budete hned brečet, co vám zase ministerstvo udělalo.
Jste dospělý muž, tak se podle toho začněte chovat. Takové stížnustky bych čekal spíše od nějaké hysterky.
Radim Uzelac
Pro 99% soudců slouží internet jen jako soukromá pošta a četba revue na idnes plus blesk a ahaonline. Ti chytřejší si umějí i něco nakoupit. Nemusím snad ani říkat, co stahovala celý dny mužská část min. spravedlnosti a justice. Chápu, že se jim zatrhnutí slečen moc nelíbí.
Moc nevidím důvod, proč si z rozpočtu NSS nekoupíte vlastní připojení, když vám pár zakázaných stránek vadí. Zpravidla nejde o záměr ale o automatické bezpečnostní opatření softwaru, kterém soudce stejně neporozumí.
Možná by ale stačilo na ministerstvo zavolat a kontaktovat admina. Ten vám ty bezpečnostní aktivity vysvětlí.
Jan Skácel
Zde je vidět soudcovská deformace. Z platů, důchodů, netu a prakticky ze všeho je možné udělat problém soudcovské nezávislosti. Podle mě stačí, kdyby jste kontaktoval IT ministerstva a nevyužíval toho k "propagandě". Dobře si pamatuji soudcovskou Unii v 90.letech, jak říkala, že musí být mnoho soudců a vyšší platy a soudy začnou fungovat :-) Dostali jste obojí a funguje to stále stejně.
Hana Kubátová
Už jen čekám, kdy si nějaký soudce postěžuje, že mu vadí výhled z okna do zahrady, protože ho řev ptáku ruší při práci a tím ohrožuje jeho nezávislost:-)
My jsme si to v práci vyřešili tak, že máme jedno PC, kt. není v síti ale slouží na internet bez filtru.
Ignác Pospíšil.
Neblbněte. Nasazení filtru je zcela standardní ve všech větších společnostech. O zabanovaných stránkách nerozhoduje nějaký úředník ani exekutiva, ale nějak nastavený software. Kriteria nastavení lze jistě diskutovat, ale spíše mezi odborníky a ne se soudci :-). Vždy stačí přeci zavolat na helpdesk a ten vám stránku zpřístupní a upozorní na bezp. rizika anebo to nepovolí a pak si to budete muset udělat doma na své riziko.
Nakonec, proč by nemohli být stránky Hradu škodlivé, co do skritpu. Pokud vím IT Hradu není nadáno neomylností (myšleno bez jakýchkoli konotací).
Petr Hrdý
Blogu chybí fakta. Autor sice emotivně dovozuje převzetí pravomocí a peněz justicí od ministerstva ale jako obvykle zapomněl na fakta ohledně problému a na svou nekvalifikaci v této věci. O škodlivosti skriptu přeci rozhoduje program podle předem danných pravidel. Pokud tedy neumím rozlišit škodlivost skriptu, tak se nebudu veřejně ztrapňovat tvrzením, že v nich není "zjevného" rozdílu ale raději se obrátím na odborníky a ti vám (snad)kriteria vysvětlí.
M. Bauer
Ad Bauer : souhlasím. To, že jde o webovou prezentaci Klause, Paroubka a Topolánka ještě neznamená, že jde o stránky po technické stránce a stránce zabezpečení a ochrany za stejné.
Účelové využití technického problému pro jinou potřebu nebudu hodnotit.
Ladislav Kladný
Nemyslím, že by v příspěvku chyběla fakta či by byl nějak nemístný. Autor konstatuje, že očekávaný přístup k informacím, který považuje za nezbytný ke své práci, je prostě omezen způsobem, který znemožňuje předpoklad další práce, což demonstruje na konkrétních příkladech. Znalost skriptování a zabezpečení počítače se od soudce neočekává. Soudce má soudit a potřebuje k tomu někdy dokonce i informace.
Je technicky možné zabezpečit počítač tak, aby bylo možné na něm prohlížet internet neomezeně. Pokud si správci sítě ulehčují práci tím, že omezí rizika jinak, je to technicky možné, ale v tomto případě na rozdíl od normální firmy nese důsledky někdo, kdo to nemůže ovlivnit a neměl by být na technickém řešení závislý.
Pokud si například podnikatel zjedná správu sítě, se kterou není spokojen, může správce vyměnit. Ve firmě (třeba i v advokátní kanceláři) jsou vztahy nastaveny v rámci podřízenosti a nadřízenosti a každý se může domoci změny v rámci obvyklého vyjednávání či si hledat jiného zaměstnavatele. V případě výkonu veřejné funkce tato úvaha samozřejmě neplatí, protože její výkon by neměl být závislý na technické úvaze někoho jiného.
Pokud vím, tak například v Poslanecké sněmovně nemají poslanci přístup k internetu nijak omezen. Kdyby se tak stalo, tak by tento stav nejspíš dlouho nevydržel.
Autor sám naznačoval, že by správa soudů měla náležet soudům samotným. Pokud tomu tak bylo, byla tato otázka snadno řešitelná, protože zadání, jak má služba vypadat by odpovídalo jeho potřebě.
Otázka, zda je internet zneužíván či nikoliv je jiná otázka, která s tímto problémem nesouvisí. Pokud se oprostíme od estetických nuancí, je to podobné, jako kdyby si někdo v práci nepracovně četl třeba noviny nebo beletrii. Je to problém, který nelze řešit omezením přístupu k tisku a beletrii.
Jsem dost překvapen některými reakcemi diskutérů kritizujících blog Z. Kühna. Dámy a pánové, vy jste právníci nebo pracovníci IT? Buď je stránka presidenta blokovaná z technických důvodů, a pak svou práci asi příslušné IT nevykonává moc profesionálně, protože stránku presidenta soudci prostě přístupnou mít musí, i když by byla škodlivá co do „skriptu“. Anebo někteří diskutéři obhajují názor, že Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno chránit ideovou nezávadnost přístupných stránek (což naznačuje vymezení kategorie "Political/Activist Groups;Blogs/Personal Pages") a pečovat o pracovní píli a kvalitní internetovou četbu soudců. V tom případě nebude od věci, pokud nahlédnou do knih G. Orwella.
Pavel Caban
No, vidím, že chudák Zdeněk Kühn schytal, jak tomu nerozumí, jak bere moc peněz, jaký je kverulant a vůbec, že by snad radši měl držet hubu a krok. Paradoxně, pokud se nepletu, před pár měsíci tady proběhlo, že justice má blokovaný přístup k tomuto blogu.
Na adresu skriptovačů apod. paranoidních výkřiků si dovoluji upozornit, že problém popsaný v článku nemá se škodlivým obsahem nic společného. To, co tady autor popisuje, je blokování stránek na základě kategorizace obsahu. To je činnost, kterou provádí převážně člověk - kritéria jsou nutně do značné míry subjektivní. Pak se z toho vytvoří nějaké blacklisty roztříděné podle kategorií a na jejich základě proxy buď umožní, nebo neumožní přístup k daným stránkám. Vytváření blacklistů lze samozřejmě i automatizovat, ale pak se riziko chybné kategorizace ještě dále zvyšuje, protože výskyt jistých slov ještě nemusí nic vypovídat o tom, že na stránce se vyskytuje například pornografie nebo propaguje rasovou nenávist. Konečně, problém škodlivého obsahu lze prakticky eliminovat např. tím, že k prohlížení internetu nebudu používat operační systém Windows, ale např. Linux ve virtuální stroji (VMWare, Virtual PC apod.), případně sandboxovaný prohlížeč atd. atd. atd.
Těch, co doporučují, aby si NSS z rozpočtu pořídil "vlastní připojení", bych se rád zeptal, jak by si realizaci takovéto záležitosti představovali. Rozhodně by se nemohlo jednat o připojení stávající počítačové sítě k jinému providerovi, to by si tam taky museli vytvořit nějakou další paralelní síť, kde bude necenzurovaný internet. To bude ovšem také problém, jakého poskytovatele připojení zvolit, protože např. Telefonica O2 nebo Vodafone internet cenzurují na základě blacklistů pochybné "nezávislé" britské nadace IWF, která je tak nezávislá, že je podporována britskými ministerstvy vnitra a spravedlnosti a policejními orgány . :-P Takže až bude nějaký soudce soudit např. trestní věc týkající se dětské pornografie nebo propagace tzv. závadných názorů, tak bude mít holt i s tím vlastním připojením u takovéhoto providera velkou smůlu.
Václav Klaus: "Kdyby blokovali mé stránky, protože jsem sexy, to bych pochopil, ale zařadit mě mezi aktivistické skupiny, spolu s environmentalisty ... hmmm."
Mohu vás uklidnit, v UK na soudě jsme měli také tzv. web safety policy a na nic pořádnýho se nedalo dostat, natož aby šly flashe atp. Nejde skoro nic kromě čistého obsahu. Dnes letí parodie na KYC (Know your client policy), takže je lidem doporučováno, aby otevírali jen ty maily, o kterých ví, co v nich je a od koho :-) Bohužel nejde o legraci.
Stavět se nad techniku ve jménu "práva na přístup k zavirovaným informacím"se nevyplácí, myslím, že ale ministerstvo nemá problém s tím uvolnit kanály, ale pak si za svoje PC musí odpovídat každý sám. Každý ví, jak by to dopadlo : soudcům a úředníkům na soudech by ty XXX zpomalila PC do týdne.
Mnoho soft. produktů vyžaduje zabezpečení, jinak nelze reklamovat špatnou přístupnost (pomalost) atp. V britském parlamentu mají zaměstnanci také filtrování (na porno nebo orgish se nedostanou), podrobnosti ale neznám.
Pokud ale někdo filtruje ne podle skriptu ale podle samotného obsahu v názvu, pak je to zarážející ale opět kvůli pornu ne tak neznámé. Kupříkladu v UK mě nedošly maily od kamaráda z Komerční banky, protože jejich fr. server se jmenoval jerk a něco :-) Mimochodem pro UK soudy zabezpečují internet například města (resp. jsem ta volal do call centra na help desk).
Nebylo by lepší si nejprve sednout se správci sítě z ministerstva a domluvit se, co vám vadí. co potřebují pro své SW oni a co v rámci bezpečnosti snesete než z toho uměle dělat kauzu?
Jindřích Starý
Vy jste to ale dnes schytali ... ;-)
Blokování některých stránek ministerstvem tu bylo kritizováno už dříve a nepřipadá mi, že by bylo dnes o moc chytřejší. Z jakéhosi záhadného důvodu je Václav Klaus na tajemném politickém blacklistu, avšak přítel Paroubek nikoli (patrně to souvisí s výsledkem budoucích voleb) a www.zvedavec.org je patrně politicky zcela nezávadné čtení vhodné pro všechny pracovníky justice. Nemluvím samozřejmě o bleskove.cz a Smyslná Jennifer Lopez svádí na sexy fotkách!
(http://bleskove.centrum.cz/pikant/nahe-celebrity/clanek.phtml?id=657385)
IMHO by měly to hloupé filtrování prostě zrušit a hlídat pouze opravdový malware.
ad Moc : Proč potřebuje soudce vidět dětské porno na webu ? Spisový materiál mu dodají strany.
To porno atp. nakonec nevidí ani policista nebo státní zástupce a musí buď přes domácí web nebo přes speciálně upravený PC. Jde zcela o standardní věc : soudům se přeci také nikdy předplatné porna neplatila a dokonce i jeden přichycený pražský soudce si ho platit ze svého.
Upřimně. Přečtěte si zásady procesu a pochopíte, že koukat na web soudce (narozdíl od státní zástupce nebo policisty) opravdu nepotřebuje.
Ivanka Vilímová
A ještě jedna poznámka pro šťouraly: pořád se říká, jak soudci musejí mít životní zkušenosti a široký přehled. Dokonce je to součást výběrového řízení pořádaného ministerstvem spravedlnosti. Sice nevím, co o budoucím pracovníkovi justice vypovídá znalost správné odpovědi na otázku "kolik vojáků USA se dohromady účastnilo vietnamské války", ale požadavek na široký přehled, aby dotyčný neměl omezený obzor jen na beckovské komentáře, plně chápu.
Tak jak ten široký přehled ale chcete zařídit, když si nebudou moci ani přečíst noviny? Já vím, že trávit většinu pracovní doby chatováním není správné, ale to stejně nikdo nedělá, protože by se utopil ve spisech. Mít opravdu široký přehled bez internetu dnes už nejde.
Vážená paní Vilímová, důvod máte napsán již v samotném článku, cituji "Podle judikatury NS a NSS se obsah internetových stran musí dokazovat při jednání". Dál je o tom zbytečné polemizovat. Jinak nevím, kam směřovalo vaše doporučení, ale doporučovat soudci NSS, aby si "přečetl zásady procesu", to je tedy celkem drzost. Jinak bych si dovolil připomenout čl. 17 LZPS, který zní:
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Obávám se, že výkon povinností soudce nespadá pod žádný z případů uvedených v odst. 3.
Na zmiňovaných příkladech je zcela jasná perverzita :-) a je škoda, že MSp nebanuje všechny osobní stránky politiků. Obecně se přimlouvám za zákaz internetu v práci, drtivá většina lidí ho nepotřebujem stačí email, ale protože nemají v práci co dělat, tak surfují.
Ad předchozí příspěvky :
a) Dva poskytovatelé internetu nejsou problém, má to spousta lidí. Pokud si soudce Kuhn myslí, že to k práci potřebuje, stačí si ho objednat.
b) Jen aby se nedivil, když mu začne filtrovat obsah např. google.
c) obsah filtruje dnes kdekdo, od providera, který se bojí žalob od ctnostných rodičů za netové prznění dítěte, vyhledávače, prohlížeče a antiviry/spamy.
Jan Potočný
Jak by taková justiční samospráva internetu vypadala ?
A) N(S)S by mohl koukat na všechno
B) Vrchní soudy by měly povoleny lechtivé soft weby a nákupy
C) Hodné krajské soudy by měly povoleny jen mp3, blesk, idnes a jiné právo
D) okresní soudy by mohly pouze na stránky justice.cz, jine pravo a amateri.cz
Po úkazce justičních dovedností v zařizování doručování a stavbě soudních paláců bych to raději nechal na ministerstvu.
Zdeněk Vlk
ad Jakub Moc: obsah internetových stránek se dokazuje notářským zápisem a kopiíí předmětné stránky. Na jednání se to pouze předloží.
Ivanka Vilímová
K poznámce J. Starého: To, že soudy v UK měly také tzv. web safety policy a na nic pořádného se nedalo dostat, mě osobně tedy neuklidnilo, ale ještě více zneklidnilo. Pro srovnání – Ministerstvo zahraničních věcí ČR používá pro internet patrně zvláštní síť, v každém případě samostatný hardware (počítače), oddělené od interní sítě MZV. Pornografické stránky (pro mentální zdraví právníků ovšem možná někdy přínosnější než čtení některých právních textů), pokud vím, přístupné nejsou, ovšem stránka presidenta republiky, šéfa ODS, ale i zpravodajské a společenské servery samozřejmě ano.
Pavel Caban
Znepřístupnění stránky třetí strany je cenzurou ? Ale ... no tak :-) Autoří obsahu (stránek) přeci využívají služeb providerů a nikoliv opačně. Provideri nejsou povinni přenášet veškerý obsah třetí strany. Co pustí provider je jen jeho věc.
Cenzurou je úřední zákaz, např. chování googlu kvůli vládě v Číně.
Jan Meduna
Ad Jan Potočný: To jsme se nepochopili - toto není problém technický, ale smluvní. Pokud něco takového uděláte, tak nasmlouvaná firma, která má správu sítě a zabezpečení sítě na starosti, okamžitě od jakéhokoliv problému dá ruce pryč. Čili prostě bez změny chybně uzavřených smluv síť k jinému providerovi připojit nelze.
Ad Ivanka Vilímová: Většina lidí vůbec netuší, že o tomto nějaký notářský zápis pořídit lze. Takže jediné, co máte, je vytištěný kus papíru, případně soubor uložený na nějakém médiu. Z hlediska ověření v případě zpochybnění je obojí více méně bezcenné. Ale to vám tady již ostatně sdělil Vojtěch Cepl ml. Jinak ukládat soudci, jakým způsobem bude ověřovat a hodnotit důkazy kvůli tomu, že smluvní partner není schopen/ochoten zajistit bezpečnost počítačů jiným způsobem, než přihlouplou cenzurou - to myslíte skutečně vážně?
Ad Moc : proč by se soudcům nemohlo připomínat procesní právo ? naopak, je to jen dobře, pokud se s ním v aktuální podobě v praxi setkají :-) Ale k věci : zkuste argumentovat skre OSŘ/SŘS atp., že musí soudce v práci vidět na stránky nějakého ješity ?
Nebude chtít příště nějaký soudce zřídit v kanceláři i pitevnu ?
Přeci si může koupit kartu za pár stovek a připojit se k netu přes notebook.
Adam Musílek
Ad Moc: Většinu SW ale stejně bude centrálního charakteru z ministerstva, takže přenos (při vašich zminovaných problémech s providery) pravomoci na soudy nepomůže. Daleko lepší řešení je osobní nákup SIM karty, 1000Kč měsíční paušál a vlastní notebook na jedné straně a zabezpečené pracovní PC na straně druhé.
Jinak lze také přeci kombinovat providera po drátu a jednoho na wifi. Každý odpovídá za tu svou část a nikdy žádné smluvní problémy nebyli, zálohování linku je naopak bežné. Vy jste se s nějakým problémem setkal nebo to jen tak zkoušíte ?
Jan Potočný
F. Galandauer:
NS 29 Odo 164/2006:
Skutečností obecně známou (kterou ve smyslu § 121 o. s. ř. není třeba dokazovat) sice za určitých okolností (nikoli vždy a bez dalšího) může být informace, že některá fyzická osoba nebo právnická osoba má své webové stránky, nikoli však vědomost o obsahu těchto stránek (jenž vzhledem k povaze daného média může být - a začasté i je - proměnlivý v čase). Obsah odvolacím soudem citovaných webových stránek dlužníka proto nemohl být (nebyl) obecně známou skutečností; odvolací soud ostatně v této souvislosti ustanovení § 121 o. s. ř. ani neaplikoval.
S těmito závěry dále souvisí obsah námitek, jež dovolatel pojí k dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
Možnost soudu rozhodnout o věci samé bez nařízení jednání předpokládá, že všechny rozhodné skutečnosti jsou zřejmé z toho, co je obsahem spisu; jinak může soud činit skutková zjištění jen z těch důkazů, které byly provedeny při jednání. Z řečeného plyne, že soud může příslušné skutkové závěry formulovat (ať již v režimu prokázaných skutečností nebo /v konkursních věcech/ v režimu skutečností, jež byly náležitě osvědčeny) na základě nesporných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 4 o. s. ř.) a na základě důkazů (zásadně listinných), tvořících obsah spisu.
Jak Nejvyšší soud uzavřel výše, obsah dlužníkových webových stránek nebyl obecně známou skutečností a odvolací soud je za takovou skutečnost ani neprohlásil. Pak je ovšem třeba si položit otázku, jakým způsobem si odvolací soud příslušné zjištění vlastně opatřil. Obsah spisu nedokládá, že by v době vydání napadeného usnesení byly jeho součástí listiny zobrazující podobu dlužníkových webových stránek, ani to, že by si odvolací soud (nebo před ním soud prvního stupně) opatřil zjištění o obsahu těchto stránek jiným způsobem a jakým (záznam o takovém kroku ve spise chybí). I kdyby tedy odvolací soud mohl o věci rozhodnout bez nařízení odvolacího jednání, nemohl by své rozhodnutí založit na důkazech, které netvořily součást spisu.
Nejvyšší soud (který sám není skutkovou instancí a jemuž možnost přihlédnout k obsahu listin, jež mu v průběhu dovolacího řízení předložila navrhující věřitelka, zapovídá ustanovení § 241a odst. 4 o. s. ř.) proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Jelikož z důvodů popsaných výše nemůže obstát ani rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Programováním se dá dost vydělat - ale ne ve veřejné sféře. Znám pár opravdu dobrých vypočítavců, ale ty ani nenapadne nechat se platit státem. A znám pár vypočítavců, kteří jsou tak "kvalitní", že jim zřejmě nic jiného nezbývá. Neznám snad jiný obor, kde by tento rozdíl byl markantnější - omluva výjimkám. Tady někde bych hledal kámen úrazu, a to nejen na MSp. Přeci jenom, když se chci z domova dostat do své pracovní pošty, a prohlížeč se mne zeptá, jestli si to nechci rozmyslet, neb ta stránka, kam chci vstoupit, je totálně nezabezpečená a riskuji asi tucet virů ...
Btw, nutí MSp soudy být na jeho webu? To není řečnická, to se opravdu ptám. Myslím si, že exekutiva a legislatura by měly mít nad justicí finanční kontrolu (v rámci checks and balances), ale samotnou technickou správu by si měla justice dělat sama a ministerstvo by jí do toho vůbec nemělo mluvit.
P.H.
Ad Jan Potočný: Ano, s problémem se setkaly tisíce lidí přímo. Klíčové slovo - INDOŠ. Předpokládám, že smlouva MSpr bude uzavřena nějakým podobně inteligentním způsobem, typickým pro neschopnost, úplatky a korupci ve státní správě. Čili na vámi navrhované řešení rovnou zapomeňte.
Krom smluvního problému jsou tady samozřejmě i další aspekty přesahující zaměření tohoto serveru. V každé rozumně spravované počítačové síti jsou systémová nastavení a oprávnění uživatelů realizována pomocí systémových politik a daný uživatel rozhodně nemá práva administrátora/roota. Takže např. s oním nastavením sítě, které dostane od DHCP serveru (IP adresa, DNS servery, výchozí brána) nic neudělá, neboť k tomu nemá oprávnění. I kdyby - jak jsem již konstatoval, nákupem SIM karty nevyřešíte nic, všichni tři mobilní operátoři přístup k internetu prokazatelně cenzurují.
Ještě se vrátím k názoru p. Meduny - zde se neshodneme, já to za cenzuru rozhodně považuji. Otázka síťové neutrality, a to jak co se týče obsahu, tak co se týče protokolů použitých k přenosu dat, je naprosto zásadním problémem. Pro seznámení s tímto tématem doporučuji např. články Jiřího Peterky.
Internet je přeci pouze komunikační kanál stejně jako např. tisk a není důvod ho někomu platit z rozpočtu. Také nechápu, zda soudcům dělá problém k pracovnímu notebooku koupit takovou tu speciální SIM kartu od operatoru, případně si dokoupit notebeook, pokud to nejde dohromady s tím pracovním.
Petra Kluková
Souhlasím proti vám. :-/ :-)
Právě teď z justičního počítače nemohu na stránky www.usoud.cz
Zpráva zní:
Popis: Váš požadavek byl zamítnut z důvodu zakázaného obsahu v kategorii: "Placeholders".
Potřeboval jsem ověřit nejnovější judikaturu ve věcech vazby ve vztahu k Listině (2/1993 Sb.) a Úmluvě (209/1992 Sb.). Počkám, až mi aktualizují 40 dní neaktualizovaný ASPI No, a kdybych potřeboval aktuální seznam nařízených jednání, zavolám si.
Přeji všem pěkný víkend.
Hynek Baňouch
a) nejen usoud.cz je zakázaný. Důvodem je přisprostlá slabika "oud". Slovenské s(údy) jsou doufám také zakázané.
b) aktualizace ASPI může proběhnout až do 120 dnů. Do té doby stejně na novou věc nikdo nesáhne.
Radim Květoň
ad: Hynek Baňouch
Určitě žertujete, že?
Záměrně jsem tuto situaci uvedl jako zcela absurdní příklad.
Vidím, že se tu strhla pěkná virtuální rvačka.
Osobně jsem na straně soudců: MSpr není jejich zaměstnavatelem, takže nemá co určovat, na jaké internetové stránky mají mít přístup, byť by to byla pornografie. Je to stejná situace, jako kdyby presidentská kancelář filtrovala přístup k Internetu presidentovi.
Autor se chtěl zřejmě podívat, kdy že nové soudcovské "elity" prezident jmenuje, neboť jednu dobu ten okamžik, kdy prezident známé, dcery, syny, vnučky, vnuky, pravnoučata, bratrance, sestřenice a další bližší a vzdálenější příbuzné současných a minulých soudců, předsedů soudů, zaměstnanců ministerstev a jiných orgánů a pár lidí z vnějšku jemenuje, bylo možné zjistit jen ze stránky klaus.cz, kterou ale bystré oko ministerské sítě blokuje.
J.Koloman
Podle mého skromného názoru až Tomáš Pecina se dostal k jádru problému - jsou SOUDCI zaměstnanci MINISTERSTVA spravedlnosti? Každý má o ideální odpovědi jistě svou představu, i tady v diskuzi se to ukázalo.
V. Loutocký
@Robert Plachý: Víte, ne, to není žert, už jsem na "spolehlivost" obsahových filtrů upozorňoval. V nedávné minulosti již mnou zmiňovaná IWF zablokovala přístup k celé Wikipedii kvůli obrázku obalu hudebního alba Virgin killer od Scorpions. Budiž toto výstrahou všem zastáncům filtrace myšlenek.
Celý článek o ničem. O dostupném obsahu bude vždy někdo rozhodovat a vždy to bude někdo odlišný od "koukátora". V jednom případě to bude uhrovitý IT ve firmě, která dělá pro ministerstvo podporu IT, v druhém případě to bude uhrovitý IT ve firmě , která to budě dělat pro nějaké "kolegium".
Samotný soudce bude vždy jen uživatel.
Je mi to osobně jedno, kdo to má mít v kompetenci (narozdíl od autora v tom žádný zásah citelný exekutivy nevidím, stačí jak někdo napsal si koupit nějaký paušál) ale možná by stálo za hřích to řešit se současným uhrovitým ITákem než mít o další starost navíc.
Petr Strnad
ad Pecina : ohledně porna pro prezidenta
Otázka je, kdo odpovídá za přenášený obsah : tvůrce stránek, poskytovatel nebo uživatel ?
Pokud to srovnám s novinami. Za (hypotetické) porno v tištěné Mladé frontě svazáků odpovídá vydavatel. A neupozornění nebo přenos lidem pod 15/18 let znamená porušení zákona. Śkudcem je ale i dodavatel novin.
Analogicky za obsah netu odpovídá majitel stránek, tak i poskytovatel připojení. Proto může poskytovatel, což je nejen IT/telecom firma ale i zaměstnavatel nebo jiná "organizace" typu ústavní instituce "cenzurovat" závadný obsah. A proto i prezident jako hlava nejvyšší se nemusí porna dočkat.
Navíc v myšlence autora chybí pojednání o rovnosti před zákonem. Pokud má na porno právo soudce ve své práci, pak ho musí mít i obyčejný zaměstnanec.
Ladislav Strž
ad "Podle judikatury NS a NSS se obsah internetových stran musí dokazovat při jednání "
V praxi se užívá notářského osvědčení/zápisu o obsahu stránek, který se předloží při jednání. Obsah je při soudním jednání zpravidla již raději změněn nebo vymazán, takže představa společnéhou koukání na net v průběhu jednání považuji za poněkud absurdní. Taktéž je normální, že citlivé věci se uchovávají na PC, která nemají na internet přístup.
Další věcí je, že důkazy předkládají strany, takže pro ně nebude problém ten zmiňovaný notebook se Express kartou, na který zobrazí problematický odkaz a soudce se to předloží ke zraku.
Kdysi jsem dělal v jedné pojišťovně, která blokovala kdeco (porno se ale přesto nalézt dalo sandno, na stránky Vaška jsem nekoukal ani v pracovní době) a nadávali jsem na "firmu" jako pan Kühn. Akorát jsem se neodvolávali na svůj majestát. To je - nezlobte se na mě - dětinské.
Michal Vojtěch
Facebook na soudech funguje kvůli skupině Mladí volí Paroubka :-)
Vážně : cit.
Blokována je bez nějakého většího řádu celá řada skutečných či jen zdánlivých blogů, osobních stránek, společenských serverů atd. (ale třebas facebook zde na soudě funguje).
Snad není problém dostat od správce nastavení filtru, resp. logiku toho nastavení, možná tam ten řád najdete. Nemám sice o úřednickém chaosu žádné iluze, ale zažil jsem i ten chaos justiční a ten je svým alibismem nesrovnatelně horší.
Nakonec je hezké, když soudce zažívá stejnou bezmoc jako strany sporu, které si soudce vybrat nemohou a čekají na pravomocné rozhodnutí v řádu několika let. Je příznačné, že pokud jde o jeho vlastní bezmoc, vykoná pro její odstranění i nějakou aktivitu.
Michal Toman
ad " Rozhodně bych si ale vsadil na to, že český soudce je asi jediný na světě, který má exekutivou zakázáno podívat se na internetovou stránku hlavy státu. "
Internetová stránka hrad.cz funguje i na MSp/soudech. Klausova osobní stránka je soukromé povahy a můžete se na ni kouknout doma mimo pracovní dobu nebo ze přes vlastní PC na své vlastní (nejen intelektuální) riziko.
Já tohle veřejné bolístkaření u chlapů prostě nesnáším :-(((
Stanislava Kučírková
Pane Kuhne, máte vkus ?
cit. z povolených stránek : MF Dnes v dnešním vydání píše, že jezdím v Audi, a ne, jak by se zřejmě – alespoň podle MFD – slušelo a patřilo na předáka soc. dem., ve Škodovce. Zhruba před rokem, jak vlasteneckými motivy, ale tak i zhoršujícím se stavem starého Audi (myslím, že má najeto úctyhodných cca 250 tisíc km), jsem se rozhodl, že příštím automobilem předsedy ČSSD bude Škodovka.
Nechal jsem si do objednané Škodovky instalovat některé drobnosti, jako například pohyblivé světélko umístěné u zadního sedadla, abych mohl v autě úřadovat i ve tmě (což běžně dělám, že pracuji v průběhu jízdy). Speciální vybavení auta způsobilo, že jsem na nový vůz čekal mnoho týdnů. Můj patriotismus to ovšem neudolalo.
V průběhu provozu nastávaly ovšem závady, které způsobily, že jsem musel jezdit jinými vozidly, například právě zmíněnou babičkou Audi, která má už vlastně odslouženo.
Poslední závada Škodovky – jak se později ukázalo, špatná převodovka – se hledala opět řadu týdnů. Po tu dobu Škodovka byla pochopitelně v servisu. Teď už ovšem Škodovka jezdí. Přesto, až se za pár let budu opět rozhodovat, jaké si pořídit nové auto, zůstanu jistě u Škodovky
....................
uffffff ... tak o tohle vám jde ? :-)))) To by bylo snad lepší, kdyby zatrhli i toto.
Jan Kovář
ad Petr Jäger
Můžete zkontrolovat přístup ke zmiňovaným odkazům v současnosti, ať předejdeme trapným paranoidním projevům. Tím se dovíte i odpověď na otázku, zda šlo o náhodu nebo záměr.
Miloš Wambach
Když zde mluvíte o srovnání s jinými zeměmi. V Londýně mají soudy (zaměstnanci i soudci) nastaveny filtr tak, že neprojde webem ani mailem nic navenek "rasistického" nebo sprostého.
Filtr je konstituován tak, že bere jako zakázané fráze výrazy z klasického odkazu http://www.urbandictionary.com/
Pokud vím, existují snahy spíše tuto cenzuru ještě zpřísnit a nikdo ze soudců si nedovolí ozvat, natož aby souhlasili s povolením porna. To je zabanované.
Královská rodina porno (zatím) neprovozuje ani nemluví (až na vyjimky) rasisticky, tak zatím je povolená.
Podle mě to bude někdo muset rozčísnout, buď absolutní svoboda slova (netu) anebo to bude tohle pošťuchování o filtrech, ochranách a právech na kdeco.
Petr Uhlíř
Mimochodem tuto politicky korektní aktivitu vedou právě soudci a ministestvo vnitra společně a nerozdílně - i když z toho má většina lidí legraci. Mezi lidma se takovým lidem říká Grammar Nazi (je to také u Urban D., takže by to mailem neprošlo).
Uhlíř
ad Robert Plachý 8.1.10 19:13
Nežertoval jsem. Byl jsem v práci a opsal jsem to, co mi počítač napíše, když usoud.cz zkusím. Takových příkladl je ale více. Já nemám v práci možnost dopisovat si s "majiteli klíčů" a vyjasňovat si, proč např. právě nemůžu na internetovou verzi matriky ČAK, abych ověřil, zda je tne který advokát stále zapsán.
Myslím že jde o nešikovnost při nastavení filtru. Odpovědnost za nezneužívání internetu by měl mít soudce, protože žádný správce nemůže mít představu o tom, jakou život přinese nutnost k nehlédnutí tam či onam. Ano mohl bych si to platit, tak jako telefony, a pak refundovat to, co jsem použil pro výkon své práce. Moc šikovné mi to ale nepřipadá. Soudy by navíc asi měly mít přístup k běžným médiím, které informují o práci soudů. Požadavek na přítomnost soudů v médiích má podle mě i tuto druhou stranu. Informace, které soudce potřebuje nelze zužovat na důkazní řízení, protože spoustu činností soudy dělají mimo důkazní řízení. Rozumím ale, že to celé může vypadat tak, že se chci v práci nepracovat a ještě se za státní peníze bavit. S tím ovšem nic neudělám.
Jsem IŤík z nadnárodní firmy a musím říci, že to prostě svědčí o třech věcech:
1. Problém s nedostatkem komunikace, neboť ITíci nemohou (sami od sebe) znát co potřebují soudci. Tohle se musí ladit postupně.
2. Problém s nedostatkem komunikace, protože v takovém případě by ústavní činitel zvaný soudce měl zvednout telefon, zavolat na helpdesk fungující 24x7 (některé věci se stejně tak soudí) a tam by mu prostě zadali do počítače výjimku.
Pokud by na helpdesku zjistili, že výjimka se týká klíčových webů, tak by je zřejmě (z pudu sebezáchovy) povolily všem.
Helpdesk buď neexistuje (projekt neznám), nebo o něm soudci neví, nebo je určen je pro nějaké lokální ITíky (špatné řešení, protože ze soudců dělá jakési druhořadé "zaměstnance").
3. Problém s dvojkolejností a nedořešeností vztahu MSp vs. soudy. Není jasné zda MSp je "servisní oranizace" pro soudy, nebo je řídí.
Obecně zřejmě chybí soudní samospráva konající hospodářskou správu, nekončící v MSp.
Karel Vážný
Jen pro zajímavost. V Rusku naopak je možné koukat na všechno :-)
Vladimir Dudek
ad Baňouch : pokud usoud.cz nejde na soudech už půl roku a nikomu to nevadí, tak to taky o nečem vypovídá :-)
Pavel Kmoch
Internet ve veřejné správě a na soudech považuji za mrhání veřejných peněz. Každý víme k čemu zhusta slouží a to jedno 1% času pro využití při práci nestojí za ty peníze.
Jako IT se občas kouknu na využití :
Ráno (cca od 8 do 11) :
1. idnes.cz
2. novinky.cz
3. blesk.cz
4. ahaonline.cz
5. facebook
6. (v pátek) www.meteopress.cz/pocasi.cz
7.ihned.cz
po obědě:
1. idnes.cz/blesk.cz
2. novinky.cz/ahaonline.cz
3. hryonline
5. facebook
6. alza.cz
7. freevideo.cz
od 16.00
1.freevideo.cz
2. csfd.cz
David Plochý
Vidím, že diskuse na Jiném právu se svou formou posunula blíže k masovým internetovým médiím. Třebas bude brzy čtenější než iDnes.. Ostatně- jak jsem nedávno zjistil- má už svůj fanclub na Facebooku jak Jiné právo, tak i Zdeněk Kühn.
Co se článku týče nepochybuji, že ZK má svoje připojení k internetu jak doma, tak ve své místnůstce na fakultě. To ale není relevantní. Článek přece nebyl o tom, jestli má soudce NSS možnost si v klidu prohlížet porno, ale o znepokojení ZK nad tím, že je jeho přístup k informacím v rámci plnění PRACOVNÍCH povinností filtrován na základě příslušnosti ke kategoriím jako "Political/Activist Groups;Blogs/Personal Pages". Mě to znepokojuje též, zejména s přihlédnutím ke komentáři od Petra Jägera. Vůbec nezáleží na tom, jestli jde o náhodu, osud, nebo úmysl. Pokud soudce nebo jeho asistent takové informace potřebuje, tak nim musí mít zajištěn přístup a vůbec nepochybuji o tom, že zejména ve vyšších článcích soudní soustavy může taková potřeba poměrně snadno nastat.
ad: Hynek Baňouch
Děkuji Vám za odpověď.
Souhlasím s Vámi, že odpovědnost za zneužívání přístupu k internetu by měla ležet primárně na samotných soudcích.
Domnívám se, že filtrování internetových stánek z hlediska jejich obsahu žádnému pracovníkovi justice v lelkování nezabrání, naopak to může občas komplikovat jeho práci.
Také se přidávám na stranu těch, kteří si myslí, že by oficiální připojení justice mělo být přísněji filtrováno. Je-li soudcům umožněno používat internet i pro soukromé účely, resp. "neprotokolované" případy, vytváří se potenciálně nežádoucí situace, kdy exekutiva, ale spíše konkrétní její lidé, disponuje uživatelskými daty soudce. Možná zneužitelnost tu je a ani bych se nedivil vydíratelnosti (poté, co se už kárně projednávalo) ... Samotné zmínky o revue na idnes už stojí za to, nemluvě o horších případech, které tu a na jiných webech také padaly.
Pokud není vlastní IT správa možná (už z důvodu zabezpečení sítě), dobrým řešením je spolupracovat na vyladění stávajícího filtru, a jinak internet nechat na doma. :) To je již záležitost širšího kontextu, jako je chodit do divadla apod. To také nemusí kolektivně organizovat MSp. :)
Vidím, že tendence k domovnímu důvěrnictví, sledující morální a ideové blaho ostatních proti jejich vůli, je potenciálně rozšířenější, než by se člověk po r. 1989 nadál. Ty, kteří vůbec uvažují o tom filtrovat internet soudců z toho důvodu, aby prý v práci "nelelkovali", si dovoluji upozornit, že zábavu v práci si člověk může zajistit také tím, že do kanceláře pod kabátem pronese knihu, Člověče, nezlob se, nebo dokonce (!) Blesk a pornočasopis, nebo že bude bez jakýchkoliv propriet a internetu konverzovat se svými kolegy nebo prostě sledovat celý den z okna provoz na ulici.
Pro práci ve veřejné správě je nezbytné mít přístup v zásadě ke všem legálním internetovým zdrojům. To že se někdo v pracovní době občas podívá na stránku Blesku nebo na Jiné právo (diskutujete tu všichni pouze mimo pracovní dobu?) je nezbytná a podle mne správná a prospěšná daň za (zcela převažující) pracovní využití internetu.
P. Caban
NSS dokazování neprovádí, jde jen o umělou kauzu. Internet je něco jako kniha, pokud ho někdo chce, at si ho zaplati. Není znám jediný případ, kdy by tou soudci práci (nikoliv zábavu) znemožnilo.
Ohledně ochrany dat je jedno, zda to bude dělat firma najatá soudem nebo MSp. V obou přípdech si IT mohou dělat, co chtějí a data klidně zcizit/okopírovat. O tom ale není ani blog.
Milan Vondráček
K potřebnosti internetu na soudech...
Pokud mohu hovořit za analytické oddělení NSS, tak nám ministerské filtrování občas dost komplikuje práci. Není to naštěstí nijak tragické, ale občas to docela naštve.
Zejména dnešní propojenost s evropským právem často vyžaduje zpracování komparativních analýz, které by bez internetu nebyly vůbec možné. Jako podklady slouží nejen zákony či judikatura ostatních členských států, ale mnohdy je potřeba také zjistit, jak to funjguje v praxi, a tak se nelze vyhnout návštěvě webových stránek nevládních organizací, různým článků apod. A tak zrovna dvakrát nepotěší, když počítač zahlásí, že požadovaná informace je blokována, protože webovou stránku vyhodnotil filtr jako blog či jinou zakázanou katagorii.
Jeden příklad za všechny, při zpracovávání analýzy k možnosti státu paušálně odmítat víza z některých zemí mě soudní počítač nepustil na některé stránky amerického velvyslanectví, neb se podle něj jednalo o “loterii”. Ze soukromého počítače jsem pak zjistila, že tam mají umístěnu reklamu, jak vyhrát zelenou kartu. No, každopádně si MSp nebo někteří zvědaví Iťáci (jako pan Plochý) mohou připsat do statistik, že na NSS pracují gambleři :)
Rozhodně se tedy přidávám k hlasům za necenzurovaný internet na soudech, a těm, kdož zastávají opačný názor doporučuji se nejprve seznámit s tím, nakolik soudy internet (a zdůrazňuji necenzurovaný!) ke své práci potřebují a věřte mi, že je to mnohem víc než z 1%, jak zde někdo tvrdil.
Věra Pazderová
V podáních používám odkazy na internetové zdroje velmi často: na judikaturu, domácí i zahraniční, komentáře, články v tisku (k prokázání široké publicity určité události apod.). Pokud by mělo jít o klíčový důkaz, u něhož hrozí odstranění/modifikace protistranou, asi bych sáhl k notářskému zápisu.
Upřímně řečeno, že by mohl být některý odkaz, jak píše Z. Kühn, "exekutivně blokován", mne dodnes nenapadlo, nicméně budu na to myslet a u důležitých věcí doplním staženou versi s poznámkou "Pokud by snad ctěný soud na tento URL nesměl".
Ještě bych doplnil, že s elektronizací justice je spojeno zvýšené riziko neoprávněného vniknutí do sítě za účelem zneužití dat. Je přirozené, že Internet je pro vniknutí hlavní branou. Soudní agenda přesahuje běžné zabezpečení, které lze spravedlivě (účelně) požadovat po soukromníkovi pro předcházení škod v rámci běžné opatrnosti, soud už se spíše blíží k ochraně, jakou mají mít banky a jiné instituce spravující podobně významná data. Filtrování obsahu je v tomto kontextu legitimním nástrojem včetně aktivního monitorování. Vždy lze individuální cestou filtr vyladit nebo udělat výjimku, ale to už je otázka konkrétního provedení, ne problém principu.
Mimochodem, nesplňuje standard MSp náhodou nějaké ISO?
Pokud soudní SW jede centrálně, je převod providera na soudy asi celkem technický problém. Představa, že je možné nějakým soudním kolegiem zajistit smysluplnou filtraci, je už zcela mimo realitu.
Buď nebudete filtrovat a pak je otázka času, kdy se z PC na soudech stanou open source anebo se bude narážet na vyladění/sílu filtru.
Zrovna stránky NGO jsou celkem problematické, protože mají dobře ošetřeno, kdo na ně kouká (pro reporting o užitečnosti projektu atp.) s externími linky na analysery atp. a ty se filtrům moc nelíbí (zkuste si načíst stránky idnesu, ten jich má také několik). Zrovna tak stránky loterií váš PC celkem slušně skanují, takže chápu i ty zelené karty. Problém má dvě stránky :
a) opravdu nutné stránky pro práci soudce - upřímně se přiznám, že o žádné takové nevím. Kuhn totiž do jednoho odstavce spojil hypotetickou judikovanou možnost dokazovaní, která se ale v praxi dělá jinak, viz. notářskou kopii stránky, a skutečný zákaz, který s tím prvním už nemá nic společného.
b) stránky, které pomáhají v práci - těch je hodně, ale přeci si nemyslíte, že někdo z IT na MSp nebo v servisní firmě to dělá záměrně ?
Jan Krátký
Myslím, že cesta Británie, která takto kontroluje nejen své soudce, ale i své občany prostřednictvím kamer, žádné zlepšení nepřinesla.
Údajné viry na prezidentově stránce jsou stejná kategorie zdůvodnění jako tzv. závadný obsah a jako zaklínadlo dětské nebo jiné pornografie. Jejich výsledky jsou pochybné, a téměř nikdy nenastanou. Pokud ovšem nepoužívá člověk místo operačního systému rovnou nějaký virus jako MS Windows, o němž neví, komu odesílá soukromé informace. V tom ohledu působí strach některých diskutujících o bezpečnost groteskně. Stejně jako rádoby odborné úvahy o několika připojeních.
Velké množství diskutujících, které bez hlubšího zájmu glosu Zdeňka Kühna (dis)kvalifikovalo jako škemrání a stěžování si ouředníčka nad tím, že ho někdo nutí pracovat, bohužel svědčí o tom, že cenzura je velkou částí veřejnosti stále přijímána, stejně jako různé formy korupce. [vtip]Možná by nebylo od věci to na nich vyzkoušet jako prvních.[/vtip]
Žel pro ně, takový přístup má své odpůrce i v politice, ku příkladu Česká pirátská strana proti takovému filtrování brojí. Rovněž brojí proti korupci v České republice. Znáte nějakou jinou hlavu státu, která tvrdí, že se nikdy nesetkala s korupcí, načež omilostní policistku odsouzenou za korupci?
Názory některých diskutujících na potřebnost internetu pro práci soudce jsou naprosto neuvěřitelné a nevím, jak jinak je zhodnotit, než takto.
Jinak, jak je obecně známo, každý problém má jednoduché, snadno pochopitelné a nesprávné řešení - v tomto případě "inteligentní" filtrování/cenzura přes proxy. Alternativní řešení jsem již v diskusi zmiňoval, jenže to by tomu zadavatel zakázky musel rozumět a za nekřesťansky předraženou cenu (jak je u jakékoliv státní zakázky zvykem) požadovat alespoň z poloviny odpovídající technologii a služby. To se ovšem v tom našem Banánistánu asi nikdy nestane. Fakta totiž hovoří jasně - INDOŠem počínaje a paskvilem zvaným datové schránky konče. :-(
Jsem sice ITík, ale domnívám se, že věc má i ústavní rozměr.
Zaprvé zde zasahuje moc výkonná do práce moci soudní - je k tomu zmocněna? Asi tak jako kdyby ministr zakázal soudcům si nechat zasílat některé konkrétní periodika denního tisku, neba třeba stranické časopisy. I kdyby to mohl být problém, tak do toho nic není ministerstvu, jako spíše soudcovské obci a v krajním případě kárným senátům.
Vedle toho připomínám některé články LZPS, které na věc dopadají.
Článek 13
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
(Analýza emailů, byť i strojní.)
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Informační právo je údajně u nás velmi silné tím, že se jedná i o svobodu ŠÍŘIT informace (nejen vyhledávat), a zároveň je nutný opodstatněný zákon k její regulaci.
Nevím, zda některý zákon reguluje, jaké při výkonu své nezávislé funkce smí ústavní činitel - soudce vyhledávat informace. Hlásím se k tomu, že věřím, že naši soudci jsou svéprávné bytosti nadané schopností posoudit a nést zodpovědnost za svůj pracovní styl, svojí pracovní dobu i využívání zdrojů k jejich práci.
Mj. argument o potřebě ochrany infrastuktury soudů je dost lichý.
Soudní soutava není vojensky řízená organizace, ani pobočka korporace. Daleko více je to heterogenní prostředí, podobné jako různé agendy ministerstev s nimiž pracují odbory pověřených obcí (např. evidence vozidel).
K systémům přistupují obce, čili na státu poměrně nezávislé subjekty z počítačů, kde se horkotěžko dá sjednotit programové vybavení, ale HW a organizační politiky už zdaleka nikoliv. Přistupují přes GOVNET, ale to zdaleka neznamená, že lze dát za každý subjekt ruku do ohně. Čili musí zde být další vnitřní ochrany infrastruktury, autentizace osob (většinou na bázi osobních certifikátů na klíčcích) a autorizace přístupu včetně logování přístupů a změn dat a dokumentů. A z toho plyne odpovědnost shodná jako při běžné papírové práci.
Soudní systémy by navíc měli podporovat i vhodný DRM, čili systém oprávnění k dokumentům, kde citlivější dokumenty prostě ani na vašem počítači neotevřete, neokopírujete, nezměníte a nepřepošlete bez oprávnění ze serveru.
Možná by stálo za úvahu mít dvě sítě "vládní" a "otevřenou" a dva notebooky. A pak již soudce sám zváží, které dokumenty si přenese, stejně jako musí vážit, zda si může vzít ke studiu na chatu ten který spis.
Na druhou stranu, soudce je prostě něco podstatně jiného, než referentka na okresní sociálce a MÁ PRÁVO si svobodně rozhodovat v těchto věcech.
Karel Vážný
ad Jakub Moc : Zkuste udělat "krok stranou", třeba začnete chápat. Internet jako taký (stejně jako uživtel PC) představuje riziko pro sysémy v síti. Uživatele nevyměníme. Tudíž nám nezbývá než hlídat internet.
Úvaha autora je založena na tom, že justice by provoz internetu a filtraci zvládla lépe než MSp. Nebyli diskutovány zásadní problémey :
a) jaká justice ? Každý krajský soud nebo to bude checkovat někdo z NS/US ? Vznikne pouze jiný filtr (pokud bude mít někdo zájem se o to vůbec dlouhodobě starat). Soudce jako jedinec bude opět jen pasivní uživatel.
b) úspora nákladů : tak to známe asi všichni, jak to dopadne.
c) autor argumentuje neexistujícím hypotetickým příkladem, který se ani jeho soudu nedotýká, a pak odkáže na banované stránky, které soudce ke své práci nepotřebuje a dvě věci spojí dohromady. To se mně na to libí vůbec nejmíň, protože bych to od Kuhna nečekal, stejně jako ten bulvární nadpis.
d) jakou má jistotu, že "justice" nebude filtrovat úplně podle stejnch měřítek
e) chybí fakta : kdo a proč ty politické žvásty zakázal. Jestli totiž nestačí zavolat na helpdesk a nezeptat se.
Omlouvám se, ale mě zase podobné články přípomínají jinou osobnost českého internetu a to Mgr. Ing. Kačanovou.
Přiznávám ale svoji škodolibost, protože pokud soudy mohou zakázat vydávat Mein Kampf (nebojte nejsem Adův fanoušek) a dělají z lidí opět ovce, kterým bude někdo říkat, co nemají číst, nechť si samy užijí i svého Heroda.
Jiří Poklička
Úvahová chyba.
cit. : "
Toto vše existuje v české justici jako nezávislé státní moci bez nějakých větších protestů již více než půl roku a je podle mne nejlepší ukázkou toho, proč by si justice administrativní věci měla spravovat sama, místo aby ministerský úředník určoval, na které webové stránky se soudce může podívat.".
Podle mě je toto ukázkou, že stávající stav je vyhovujíci.
Vy jste pochopili, jak autor došel k tvrzení o potřebě změny z výše uvedené první věty souvětí ? Pokud by přece byli protesty, pak by vůle po autonomii existovala. Ona ale taková vůle neexituje, resp. není vidět, jinak by se protestovalo.
Radek Tlamsa
Ještě jednou soudce bez internetu: k tématu jsem si vyjadřoval již výše, ale dovolím si to zopakovat, protože očividně to zapadlo.
Myslíte si, že soudce nepotřebuje k práci internet? Že se nemá co dívat na webové stránky? Vynechme zdroje odborných informací a bavme se jen o informacích pro veřejnost. Že si soudce nemá co číst noviny?
Dobře - ale jak potom může posoudit společenskou nebezpečnost (dnes škodlivost) nějakého činu? A jak může posoudit, co se ještě uznává za legitimní kritiku? Má na to objednávat soudního znalce, má to vyvěštit z křišťálové koule, nebo má mít sám přehled o tom, co se děje ve světě, co se běžně píše a co trápí běžného člověka?
To jsou věci, které se od soudce vyžadují k tomu, aby dobře dělal svou práci. Pokud chcete soudce, co žijí ve slonovinových věžích a nerozumí tomu, co soudí, odstřihněte je od informací a nechte je sedět jen u spisů!
A znovu připomínám: nikdo v justici nesedí celý den a nechatuje. Při objemu práce by to nešlo nebo by se na to brzo přišlo.
OF : nevíte, jak to je s ochranou soukromí (ne osob ale především v ukázce majetku) v případě ortofotomap ? Jak je možné, že to soudy nezakážou ?
Vilém Glad
Protože na ně celej den koukaj :-) To jim ještě nezakázali.
Václav Strádal
No, když tady bylo zmíněno ono soukromí a mapy, doporučuji pozornosti Streisand effect. ;-) Ono to ostatně má přesah i do tématiky cenzury internetu všeobecně. K dotazu p. Glada - co by jako měly soudy zakazovat? Soudy jednají na návrh. Vy jste už nějakou takovou žalobu podal a nebylo Vám vyhověno? Jinak viz např. Google Street View vs. ÚOOÚ. Jsem opravdu rád, že se příslušný úřad zabývá naprostými pitomostmi, zatímco šmírování všeobecně se salámovou metodou šíří v legislativě neskutečným způsobem a ve městech se už pomalu nepohnete, abyste nebyl sledován několika kamerami najednou. To vše ve svatém zájmu "bezpečnosti", "boje proti terorismu" apod.
ad Karel Vážný: Zaprvé zde zasahuje moc výkonná do práce moci soudní - je k tomu zmocněna?
Klíčový problém toho všeho.
Ovšemže není. Ajťáci si mohou tisíckrát myslet, že soudci by v pracovní době neměli to či ono, ale ajťáci tu nejsou od toho, aby soudce vychovávali. Svou absurditou to připomíná asi 7 let starou story, kdy NBÚ prosazoval novelu, podle které by prověřoval prezidenta a premiéra, zda jsou způsobilí se seznamovat se státním tajemstvím.
Jediné, co mne na tom zaráží, že se soudci ohrazují tak slabě a až nyní. Možná by to chtělo podřídit je nikoli ajťákům MSp, ale KPR, to by pak byl řev :-)
P.H.
ad P. H. : Soudce na net žádné právo nemají (je to stejné jako se službami uklízečky), takže nemusí být ani žádné zmocnění na filtry. Pokud na to mají peníze, ať si zaplatí jinou firmu a starají se o to. Pokud ale rozpočet nemají, pak bud akceptují službu od MSp anebo si ve volném čásu místo durfování kreslí obrázky v Malování. Tuším, že blog míří na to, aby dostaly peníze, na samotný přístup do sítě se snad ministerstva ptát nemusí.
Jan Točník
KPR je kardiopulmonární resuscitace nebo Klub přátel Řecka ?
Laďa Starý
http://domaci.ihned.cz/c1-39819760-web-justice-zakazal-stranky-hlavy-statu
Že by Jiné právo bylo zdrojem našim investigativcům? Web justice zakázal stránky hlavy státu (iHNed.cz)
LN to tu četly, otázaly se na MSp a v rámci dosti bizarního komentáře uvádějí, že za to může americký blacklist dodávaný prostřednictvím české firmičky, u které prý si jde dokonce vyprosit odblokování - jak a kdy, to neuvádějí.
(Pane Vučko, při vší úctě, nemohli by si soudci to sledování médií pro rozšíření všeobecného rozhledu a posílení své lidskosti odbýt ve volném čase jako zbytek populace a v pracovní době si vystačit s monitoringem nebo dohledáváním věcí, které bezprostředně souvisí s případy?)
Medializace případu spíše justici v očích veřejnosti uškodí.
Michal Korbel
Nejsem soudce, takže nedokážu posoudit, nakolik je internet pro soudce nezbytný, pokud mají mít teoreticky vše ve spisu - ve veřejné správě ale považuji net za nezbytnost - potřebujete hledat kontakty na úřady a jejich konkrétní zaměstnance, při kompetenčních sporech (o místní příslušnost) hledáte i v mapách a jejich různých verzích, na jedné šikovné stránce si ověřuji poštovní adresy vč. PSČ (viz zde: http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html - opravdu moc šikovné), hledáte např. kontakt na redakci novin, které pomluvily účastníka řízení či kontakty na jiné účastníky, z praxe prvostupňového orgánu si pamatuji, jak jsem při řešení věci týkající se akce Národní straby v Letech u Písku podrobně studoval její (určitě ne úplně košer - resp. spíše velmi nechutné) webové stránky atd. Nemám ani špatné svědomí z brouzdání po epravu, Jiném právu, webu NSS (nová rozhodnutí), dohledávání novinářských zpráv týkajících se nějaké kauzy či zajímavého rozhodnutí atd. Brouzdání po stránkách bulváru je už max. bonusem zaměstnavatele, brouzdání po erotice je zas trestuhodné spoléhání se na kvalitu anitiviru - pokud ale soudce (nebo zaměstnanec) odvádí svou práci, považoval bych kontrolu internetu (podobně jako dodržování pracovní doby) za buzeraci a našim soudcům bych dopřál i to Aha, Blesk a Super - aspoň se včas dozví, na co bude Helenka Vondráčková podávat další žalobu:-)
J.Potměšil
1) Při ochraně osobnosti je dokazování pomocí webových stránek relativně běžné. Je přitom často nezbytné vyhledat předem pomoc informatiků.
Nemám na mysli takové lahůdky, jako je speciální povolení přístupu k erotickým stránkám v případě sporu o neoprávněné užívání erotických záznamů (viz. můj červencový post).
Pokud chce soudce k důkazu přehrát např. video z webových stránek ČT, je přístup z jednaček natolik pomalý, že informatik musí předem zajistit vyšší přístupovovu rychlost. V opačném případě se to seká a minutová reportáž se přehraje za velmi velmi dlouho (nebo taky vůbec ne).
2)Jsem rád, že červencová blokáda těchto stránek ze strany ministerstva odezněla. Četba JP by totiž měla být pro soudce povinnou součástí celoživotního vzdělávání:o)
Ad Jan Vaněk jr.:
Na rozdíl od většiny populace je ovšem soudce placen za to, že (mj.) má všeobecný přehled, a je to nutnou součástí jeho kvalifikace. Mezi soudci nemůžou být mimoňové, kteří žijí na cizí planetě (pár takových bylo na tomto blogu či jiných pranýřováno).
Znovu se ptám: jak má (mám-li použít konkrétní osobu z tohoto blogu jako vzor) Vojtěch Cepl jr. rozhodnout, zda nějaký výrok je legitimní kritikou či nikoli? Musí si někdy přečíst Reflex a Blesk a jiné plátky, aby měl srovnání a kontakt s realitou. Samozřejmě to pak může některé jedince v rezortu svádět k tomu, aby si to četli ne kvůli zvyšování kvalifikace, nýbrž aby se dozvěděli, s kým chodí zrovna JLo – ale to už je nevyhnutelný vedlejší efekt. Soudcovské povolání je v mých očích příliš významné na to, aby neposkytl soudci to, co musí mít. To bych pak taky mohl říci „kup si úzetko a komentář ze svého, plat máš na to dostatečný“.
Můj názor na materiální ohnisko této debaty je tedy jasný: existuje silný veřejný zájem na tom, aby učený kolega Cepl mladší četl Aha a Blesk a omezení surfování ministerstvem nevyhovuje testu proporcionality. :-)
Filtrovat se má pouze potenciální malware a nikoli weby podle obsahu.
Ad Jan Vučka
ÚZetka a komentáře si soudci z vlastního platu kupují, mají na to dokonce výslovně vyčleněnu jednu jeho položku, takže tento příměr tak úplně nesedí.
Co mě více v diskusi k postu kolegy Kuhna zaráží, je míra nenávisti, kterou zde vůči soudcovskému stavu někteří diskutující projevují, aniž by blíže problémy soudcovské práce znali a byli způsobilí se k věci nějak kvalifikovaněji vyjádřit.Samozřejmě problém s blokací některých webů není nic, co by práci soudce nějak zásadně omezovalo a myslím, že Zdeňkův článek snad něco takového ani netvrdí, ale má to někdy hodně úsměvné a málo pochopitelné podoby, tak si také myslím, že je dobré o tom napsat.Problém se stránkou usoud.cz potvrzuji, nedá se zadat přímo, musím si ji vždy vygooglovat.Jinak technice v tomto směru moc nerozumím, tak žiji s tím co mám.Nejsem si jist, jestli by moji výkonnost a morální bezúhonnost posílilo úplné odstřižení od internetu v práci, nicméně ještě v nedávné době ( 1998 )jsem soudil zcela bez použití počítače, o internetu ani nemluvě, takže bych se s tím jistě nějak vyrovnal a mí kolegové myslím rovněž.Teď jen doufám,že už se diskuse stane trochu věcnější. Všem přeji hezký večer.
Jaroslav Vlašín
Pokud by ve sporech na ochranu osobnosti si měli soudci dělat názor na věci obecné podle internetu a četby internetových portálů, potěž panbuh :-) To snad ani nemůžete myslet vážně!!
Marek Hlinomas
Jen v rychlosti na téma, co soudce má a nemá mít k dispozici (tesd po novem roce jsem jednou před obědem jsem uzavíral aspi, a sám jsem se divil, že mám otevřeno asi deset předpisů a až po chvíli mi došlo, že jsem je všechny od rána aplikoval - staré a nové znění osř, o.z., zákon o SOP, přestupkový zákon, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, zákon o veřejném zdravotním pojištění, trestní zákon, trestní zákoník, trestní řád; to ASPI sice bylo staré, ale jako UZ bych to snadno nekoupil, protože roční částka na náhrady stačí zhruba tak na ty základní komentáře; no pak už to jde znova, nějaké ty novely a tak. Jistě, něco by mohlo být v knihovně, ale není, na to jsou ty náhrady).
Ad inet: zaujala mě zpráva, že úřední internet je spravován firmou zvenčí.
Je to běžná metoda, ale pomocí správy sítí se ustavují dříve nevídané struktury dohledu
Scientia potentia est, informace mají mocenský potenciál a proto pevně věřím, že je zabezpečeno, aby třetí osoby nedostaly zprávy o tom, o co se ten který soudce či senát právě zajímá. Za svých učednických let jsem zaznamenal adv. kancelář, pro kterou by taková informace měla z hlediska procesní taktiky cenu zlata.
A ted mimo právo k ekonomii: mám-li možnost pomocí nestranných technických parametrů ovlivnit kam se státní úředníci mohou dívat, a kam ne, pak rozhoduji o reklamní výtěžnosti toho kterého internetového portálu. Věřím, že i zde je vše ohlídáno.
Podobnou moc mají nastavovatelé automatů na hudbu v rádiích, protože rozhodují o výši ročních tantiém konkrétních lidí.
Opravdu tím nemyslím nic konkrétního, jen taková akademická večení úvaha.
Mějte se pěkně.
Okomentovat