pátek 13. května 2011

František Korbel: Zveřejňování judikatury okresních, krajských a vrchních soudů

Ministerstvo spravedlnosti dnes spustilo zkušební provoz vyhledavače judikatury okresních, krajských a vrchních soudů pro veřejnost. Aplikace je přístupná z internetových stránek http://www.justice.cz/ z nabídky produktů eJustice pod nově doplněnou ikonou Judikatura. Co vše nám přináší?

V rámci procesů elektronizace justice uvažovalo Ministerstvo spravedlnosti již v předchozím funkčním období o možnosti zveřejňování judikatury okresních, krajských a vrchních soudů prostřednictvím internetu. Inspirací nám k tomu byl jednak slovenský Jednotný automatizovaný systém právnych informácií (JASPI) provozovaný tamním Ministerstvem spravedlnosti, jednak přesvědčení, že soudní rozhodnutí mají být z mnoha důvodů co nejvíce přístupná veřejnosti. Bohužel, během Topolánkovy vlády se záměr nepodařilo realizovat a po jejím pádu a změnách na Ministerstvu spravedlnosti se od něj upustilo. Práce na něm byly obnoveny po volbách do Poslanecké sněmovny v minulém roce a návratu předchozího týmu na ministerstvo. Po základním naplnění a testování jej od dnešního dne může začít využívat veřejnost ve zkušebním provozu.

1. Rozsah zveřejňované judikatury

První otázkou, před níž ministerstvo stálo, byl rozsah zveřejňované judikatury. K jejímu řešení se nabízí v zásadě dvě možnosti, a to buď zveřejňování všech rozhodnutí, příp. všech rozsudků, podobně jako to činí oba nejvyšší soudy a Ústavní soud, nebo zveřejňování pouze vybraných rozhodnutí. Přestože nám není proti mysli ani první možnost, z více praktických důvodů jsme se přiklonili, alespoň prozatím, pouze k publikaci vybraných rozhodnutí.

Pro smysluplnou orientaci uživatele v rozhodovací činnosti nižších soudů je téměř nutnou podmínkou, aby rozhodnutí, která jsou v systému, byla pro tento účel zpracována. Zpracování judikatury probíhá, resp. mělo by probíhat již od 1. ledna 2003 na základě instrukce č. 20/2002-SM ze dne 20. 6. 2002 (dále jen „Instrukce“) vydané tehdejším ministrem spravedlnosti JUDr. Jaroslavem Burešem, kterou se upravuje postup při evidenci a zařazování rozhodnutí krajských a vrchních soudů do systému elektronické evidence soudní judikatury. Podle této Instrukce se rozhodnutí kategorizují do určitých skupin podle významu. U významných rozhodnutí se pak propojují s odkazy na ustanovení dotčených právních předpisů, opatřují se klíčovými slovy dle rejstříku hesel a doplňuje se právní věta, příp. jiné poznámky (např. informace o pozdějším překonání či zrušení v důsledku dovolání či ústavní stížnosti apod.).

Tato vybraná rozhodnutí se následně umísťují do neveřejné centrální evidence pro potřeby samotných soudů. Vydání této Instrukce bylo zajisté osvíceným činem, nicméně pečlivost, s jakou soudy tuto Instrukci plní, je dosti proměnlivá. Rozdíly v množství zpracované judikatury mezi jednotlivými soudy se významně liší a celkově jde o počty poměrně malé, obvykle pouze v řádu stovek významných zpracovaných rozhodnutí na každý soud od počátku evidence judikatury. Regionální rozdíly způsobené neplněním Instrukce orgány státní správy soudů již začalo ministerstvo řešit domluvami předsedům příslušných soudů a v tomto ohledu lze očekávat zlepšení do budoucna. Pokud jde o celkový rozsah judikatury zpracované pro účely zveřejnění čítající pouze zlomek všech rozhodnutí krajských a vrchních soudů, jde o přirozený stav, uvážíme-li množství soudních rozhodnutí, která nemají žádný judikatorní přesah. Stav zpracování vnitřní evidence judikatury a počet rozhodnutí zařazených ke zveřejnění k 1. 4. 2011 ukazuje následující tabulka.


2. Způsob výběru judikatury

Výběr judikatury se provádí z rozhodnutí všech okresních, krajských a vrchních soudů v civilních a trestních věcech. Rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví je řešeno samostatně prostřednictvím aplikace Nejvyššího správního soudu.

Základní výběr je svěřen každému předsedovi senátu, který příslušné rozhodnutí vydal. Předseda senátu má povinnost po pravomocném skončení věci vyplnit závěrečný referát, v němž uvede návrh, do které ze skupin má být rozhodnutí zařazeno, a ustanovení právních předpisů, jichž se rozhodnutí týká. Rozhodnutí se evidují z hlediska významu pro rozhodovací činnost soudů v následujících skupinách:

A – Nejzásadnější rozhodnutí navržená k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek
B - Významná rozhodnutí hmotněprávní povahy
C - Významná rozhodnutí procesní povahy
D – Další významná rozhodnutí vybraná evidenčním senátem pro účely vnitřní potřeby soudů, pokud nebyla vybrána předsedou příslušného senátu do kategorie A až C
E - Veškerá pravomocná rozhodnutí soudů všech stupňů, v nichž je aplikováno přímo použitelné evropské právo
F - Ostatní rozhodnutí.

Rozhodnutí navržená předsedou příslušného senátu do skupin A, B a C se předkládají k posouzení evidenčnímu senátu. Evidenční senát je složen nejméně ze tří soudců a působí na každém úseku krajských a vrchních soudů. Určuje jej předseda soudu rozvrhem práce. Evidenční senát rozhodne o zařazení navrženého rozhodnutí do skupiny, o znění právní věty nebo hesla a o tom, kterých ustanovení právních předpisů se rozhodnutí týká.

Evidenční senáty krajských a vrchních soudů mohou do evidence zařadit též pravomocná rozhodnutí okresních soudů v oblasti své působnosti, která byla soudu zaslána nebo která si sám vyžádal. Evidenční senáty vrchních soudů mají toto oprávnění i vůči rozhodnutím krajských soudů.

V centrální evidenci soudních rozhodnutí se uveřejňují rozhodnutí kategorie A, B, C a E. Tato stávající (neveřejná) centrální evidence soudních rozhodnutí je zdrojem dat pro novou (veřejnou) aplikaci zveřejňování judikatury.

3. Anonymizace

Pro účely zveřejnění jsou soudní rozhodnutí anonymizována. Pro anonymizaci se použije § 115 kancelářského řádu Nejvyššího soudu. Anonymizace rozhodnutí se obvykle dosahuje nahrazením jména a příjmení účastníků řízení, fyzických osob počátečními písmeny (iniciálami) a vypuštěním údaje o jejich bydlišti, datu narození, případně rodném čísle a dalších osobních údajů, které vedou k jednoznačné identifikaci totožnosti fyzické osoby. Při praktickém provádění anonymizace je nutno dbát i na obsahovou stránku rozhodnutí z hlediska jeho srozumitelnosti.

Neanonymizují se jména a příjmení soudců, státních zástupců, advokátů, notářů, soudních exekutorů, znalců a tlumočníků, insolvenčních správců a dalších osob, které jsou na základě zvláštního předpisu zapsány ve veřejně přístupných seznamech, pokud jsou uvedeny v souvislosti s jejich působností, pro kterou byly do veřejně přístupných seznamů zapsány.

4. Vyhledávání

Přístup do aplikace je bezplatný a zveřejněná rozhodnutí může využít každý libovolným způsobem s uvedením citace a odkazem na zdroj.

Přístup do aplikace zveřejňování judikatury je umožněn z oficiálních internetových stránek Ministerstva spravedlnosti http://www.justice.cz/ (ikona Judikatura v horní části stránek v liště s produkty eJustice) a ze stránek Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz/.

Samotné vyhledávání soudních rozhodnutí je možné podle množství kritérií, která lze volně kombinovat. Aplikace umožňuje vyhledávat podle jednotlivých krajských a vrchních soudů, což bude zvlášť praktické pro zjištění „domácí“ judikatury odvolacího soudu. Rozlišit a samostatně vyhledat lze rozhodnutí podle kategorií významnosti A, B, C a E, rozhodnutí vydaná v civilních a v trestních věcech a rozhodnutí ve formě rozsudku a usnesení. Samozřejmostí je vyhledávání podle spisových značek a data vydání rozhodnutí, včetně vyhledání podle časového rozmezí.

Lustrace podle hesel nabízí aktuálně 2010 právních institutů a oblastí práva. Rejstřík hesel byl převzat z rejstříku Nejvyššího soudu. Rejstřík hesel je uzavřený a aplikace jej nabízí sama, výběr je možný jak kurzorem tak i podle počátečních písmen. V případě potřeby doplnění nového hesla je oprávněn doplnit rejstřík pouze Nejvyšší soud. Vyhledávat lze i podle vztahu k právním předpisům, podobně jako známe odkazy na judikaturu k jednotlivým ustanovením právních předpisů v komerčních právních informačních systémech.

Fulltextem lze vyhledávat ve dvou samostatných, ale v případě potřeby i kombinovatelných polích, a to v právní větě a v celém textu rozhodnutí. Fulltextové vyhledávání má integrovány pokročilé funkce, které jsou založeny na logických operátorech AND, OR, NOT.

Vyhledávač vyhledává pouze přesné skupiny znaků, nerozlišuje skloňování a kmeny slov. Například při zadání pojmu "škoda" vyhledá pouze rozhodnutí, ve kterých se vyskytuje slovo "škoda" v zadaném tvaru. Pro vyhledání různých tvarů slov lze využít zástupné znaky, a to buď hvězdičku ("*"), která nahrazuje libovolný počet libovolných znaků, nebo otazník ("?"), který nahrazuje jeden libovolný znak. Například při zadání "škod*" systém vyhledá tvary škoda, škody, škodě, škodám, škodit, škodná apod. Vyhledávač ignoruje rozdíl mezi velkými a malými písmeny. Například při zadání "škoda" vyhledá i výrazy Škoda nebo ŠKODA."

5. Závěr

Autoři systému věří, že zveřejňování judikatury soudů se stane dalším z praktických nástrojů eJustice, který odbornou veřejnost zaujme a ta jej bude využívat. Zájemcům to umožní poznat judikaturu soudů, která doposud nebyla veřejně přístupná. Podmínkou smysluplnosti tohoto projektu je rozumný výběr z ohromného množství soudních rozhodnutí a jejich zpracování pro účely publikace a praktické vyhledatelnosti. Aplikace za tímto účelem nabízí obdobné možnosti vyhledávání, jaké známe z obou nejvyšších soudů a Ústavního soudu, včetně opatření publikovaných rozhodnutí právními větami, hesly rejstříku a kategorizací. Soudní rozhodnutí jsou publikována ve formě textu s možností uložení a práce s textem a inteligentního fulltextového vyhledávání. Pro nižší soudy zakládá systém možnost, jak efektivně komunikovat své výstupy navenek a jak stimulovat tvorbu kvalitních soudních rozhodnutí. Systém zveřejňování judikatury je nastaven tak, aby co nejméně zatěžoval soudní aparát, a proto vychází ze stávajících administrativních postupů a ze stávajících informačních systémů soudů, jejichž obsah se automatizovanými postupy přesouvá na internet.

Vzhledem k tomu, že jde o zkušební provoz, uvítáme Vaše postřehy!

František Korbel

5 komentářů:

Rudo Leška řekl(a)...

Hura! Vynikajuci pocin! Akurat skoda tej pretrvavajucej anonymizacie. Kto chce, ucastnikov obvykle aj tak polahky vypatra.

Navyse, sudne rozhodovanie je verejne, pojednavania su verejne, takze ak niekto zaluje, musi si byt vedomy, ze sa moze dostavit ktokolvek z verejnosti. Aky je potom rozdiel v tom, ak sa "verejnost" nedostavi na vyhlasenie rozsudku osobne, ale precita si ho az na internete? Preco by jej mala zostat identita ucastnikov utajena?

Jan řekl(a)...

Anonymizaci považuji naopak za prospěšnou a to přesto, že občas působí dost komicky. Rozsudky sice máme veřejné, ale účelem je veřejná kontrola justice a ne našeho souseda. Něco jiného je účastnit se vyhlášení rozsudku nebo si o rozsudek zažádat podle informačního zákona a něco jiného si projíždět z tepla domova několik rozsudků za minutu nebo ještě hůře zadat jméno souseda do googlu a jen čekat jaké pikanterie na nás vyskočí.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan:
Moc pěkné zdůvodnění, proč nepřijmout argument, že když už se lze k údajům dostat cestou A (veřejností jednání), proč to znemožňovat cestou B (odstraněním anonymizace). Mimochodem, kdyby podobný argument alibisticky nepřijímali novináři (když už jsme plné jméno zveřejnili v minulosti, proč ho intenzivně neomílat i po několika měsících), mohlo by obětem zločinů či jejich příbuzným o něco rychleji ubývat nepříjemné pozornosti. Soukromí je právem a jeho narušení musí být ospravedlněno. Jedna forma narušení být ospravedlněna může (třeba potřebou kontroly soudnictví či pátrání), jiná nikoliv (leda voyerstvím či touhou po větším prodeji novin).
Zdeněk Pulkrábek

Milan Kvasnica řekl(a)...

K té anonymizaci: například na tomto odkazu:

http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_vks.nsf/WebSearch/45ECBEC0527F235FC12578790029FB4A?openDocument

se nachází krom anonymizovaného rozhodnutí rovněž rozhodnutí neanonymizované. Google se k tomu ještě neprokousal, ale je jen otázkou času, kdy to najde v Krakenovi.

Počin ze strany justice to je jistě dobrý, ale není dotažený do konce.

Lukáš Matějka řekl(a)...

Anonymizace mi nevadí, kdo konkrétně se soudil mě obvykle nezajímá, ale nahrazení třeba křestním jménem nebo procesním postavením (žalobce, žalovaný...) by pomohlo přehlednosti, ty iniciály jsou u rozhodnutí s více účastníky dost matoucí.

Do jaké míry je databáze přístupná vyhledávačům? (Lze očekávat, že se ve výsledcích Googlu nebo Seznamu objeví rozhodnutí z databáze?)