středa 27. května 2009

Nabídka 2 míst asistenta soudce NSS J. Camrdy

Jako malou inspiraci (nejen) pro čerstvé absolventy tímto zprostředkovávám nabídku zaměstnání, která se stává aktuální počínaje zářím, resp. říjnem 2009.

Jakub Camrda, soudce Nejvyššího správního soudu, hledá 2 kandidáty na místo ASISTENTA/ASISTENTKY SOUDCE. Nástup nejpozději 1. září, u 2. kandidáta od 1. října 2009.

Požadavky:
- občanství ČR
- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;
- bezúhonnost;
- nadprůměrné schopnosti právní argumentace;
- schopnosti a vůle k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu;
- znalost cizího jazyka / cizích jazyků vhodná.
Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. Práce je vhodná pro začínající právníky, pomýšlející na práci v některém z judiciálních povolání. Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, který se řídí § 14 soudního řádu správního a dále zákoníkem práce. Výhodou je vynikající pracovní kolektiv na brněnském soudě. Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Zájemci mohou zaslat strukturovaný životopis a motivační dopis na adresu: jakub.camrda@nssoud.cz a v kopii na adresu blanka.novakova@nssoud.cz.

50 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

S požadavkem českého občanství patrně jen žertujete…

Jan Petrov řekl(a)...

Ad TP: České občanství vyžaduje zákon. Tipnul bych si, že zase tolik lidí na NSS si nemyslí, že je to dobře.

Jan Petrov řekl(a)...

Dovolím si krátké info pro ty, kdo by o tu práci měli zájem.

"Práce je vhodná pro začínající právníky, pomýšlející na práci v některém z judiciálních povolání."Skutečnost je taková, že placement asistentů NSS na soudce se prudce zhoršuje s tím, jak začínají být soudcovské pozice ve správním soudnictví zaplněné. (Z NS to nikdy nebylo nic moc.)

Dělat asistenta soudce je skvělé,práce je luxusní a člověk se přitom dost naučí -- řekl bych, že o dost více než v řadě advokátních kanceláří. Dejte si ale prosím pozor, abyste jako asistenti nezůstali na NSS (či jinem soudu) mnoho let. (Už neplatí, že po třech letech asistentování na NSS se celkem snadno stanete soudci.)

Je důležité mít vymyšlené (předjednané?), co potom a kde asistentskou zkušenost z NSS ocení.

V USA jsou asistentské pozice na rok a je to asi správně. Stejně jako to, že se tam o pozici soudce se ucházejí advokáti.

Přejít do soudnictví z advokacie se podařilo dvěma lidem, které znám. Takový postup má tu výhodu, že pokud to na soudce nevyjde, stále máte svou kariéru advokáta (a ne jen věčného asistenta).

Vím, že tímto komentem některé své přátele a známé na soudech trochu naštvu. Ale upřímně: není to pravda?

Tomáš Pecina řekl(a)...

České občanství vyžaduje zákon.

Který? Paragraf 14 SŘS o tom mlčí.

Jan Petrov řekl(a)...

§ 14 odst. 3 SŘS: "Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který..." (Zvýraznil J.P.)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ach tak.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan Petrov:

Honzo, správně podotýkáš, že asistentství neznamená žádnou větší výhodu pro splnění cíle státi se soudcem (a ani by nemělo). Na druhé straně se asistenti mohou snažit o to, aby k soudcovským funkcím měli rovnocenný přístup. Jinými slovy, jedná se o to, aby obsazení soudcovských funkcí bylo založeno na průhledném výběru a nikoliv, jak tomu i dnes dosti často bývá, na známostech s tím či oním předsedou soudu. Pak by i asistenti měli podobnou šanci jako advokáti, justiční čekatelé (budou-li ještě nějací) atp.

Také by nebylo v budoucnu marné, kdyby se asistenství stalo dlouhodobějším zaměstnáním, či dokonce kariérním povoláním. Je obecně známo, že asistenti soudců NS USA působí při tomto orgánu pouze jeden rok, avšak domnívám se, že se jedná o dosti specifický a od poměrů ČR dosti odlišný stav. V našem systému se prozatím bohužel jedná o vyřizování nápadu, s nímž má asistent soudci pomáhat. Avšak asistent, jenž např. jako čerstvý absolvent nastupuje k soudu, nemá zpravidla dostatečné zkušenosti, aby se oporou soudci mohl stát ihned. Soudce si asistenta tedy vychovává a dotváří (zaučuje) a jakmile se po dvou, třech letech asistent stane dobrým pomocníkem, odchází do advokacie, k státnímu zastupitelství či soudit (ano, ještě dnes jsou tu čerstvé případy). Soudce pak svoji oporu v kvalitním a zkušeném asistentovi ztrácí, aniž by mu z toho kynula bůhví jaká výhoda. To vede u některých soudců k tomu, že si jako asistenty přednostně vybírají bývalé soudce s mnohaletou zkušeností.

Konec konců, proč by asistenství nemohlo být, s určitou nadsázkou řečeno, celoživotním posláním s tím, že splní-li asistent nezbytné podmínky, může se účastnit výběrových řízení na pozici soudce? Vysoce kvalifikovaní asistenti (kterých tu přispívá celá řada) by se nemuseli ničeho bát, neboť právě oni by zřejmě byli vybíráni jako perspektivní soudci, a ostatní (též kvalitní) asistenti by mohli své povolání vykonávat tak dlouho, dokud by se jim nenaskytlo něco přitažlivějšího.

Jinak ale znovu souhlasím s tebou, že je třeba dát jasně najevo, že asistenství není žádným ulehčením na cestě k souzení. V dnešní době je tomu bohužel spíše naopak.

Jan Kolba

Jan Petrov řekl(a)...

Honzo, děkuju za odpověď. Musím běžet, tak jen stručně. Byl bych raději, kdyby na asistentských pozicích u nejvyšších soudů rotovali špičkoví absolventi právnických fakult, místo co by se tam vytvořil špunt z kvazi-soudců.

"Soudce pak svoji oporu v kvalitním a zkušeném asistentovi ztrácí" Oba víme, k jaké formě "podpory" to svádí, je-li asistent na soudu velmi dlouho (nebo je-li dokonce zkušeným soudcem). A že je to špatně.

Anonymní řekl(a)...

AD Jan Petrov:

Honzo, asi máš v podstatné části pravdu. Je třeba připustit, že dlouhodobější spolupráce mezi asistentem a soudcem, tak jako i mezi vícero soudci, může časem směřovat k vytvoření onoho "špuntu". Ačkoliv nemám o tom zdaleka takový přehled jako ty, má myšlenka směřovala k porovnání systému, kde asistent a soudce jsou si navzájem inspirací a systému, kde jsou všechny síly obou zaměřeny pouze k jedinému výsledku, a to zvládnutí vyřizování nápadu. Též je rozdíl v přístupech k práci s asistentem. Od přístupu obezřetného, kdy si soudce ponechává určitý odstup a zejména s asistentem konzultuje, přenechává mu toliko přípravnou (podkladovou) činnost (viz Franka M. Coffin, In: Views From the Bench) a přístupu zcela opačného, kdy asistent vypracovává vše od rešerše spisu až po závěrečný referát včetně kompletního konceptu rozhodnutí a kde soudce toliko kontroluje správnost výroku ve věci samé a podstaty odůvodnění.

Pokud by měl být asistent jakýmsi zdrojem inspirace (a proto by musel být opravdu elitním absolventem), pak by jistě bylo naopak pozitivní, kdyby na svém místě nesetrvával dlouho. Jak ale často konstatujeme v rozhodnutích (v konceptech), tak tomu v našem případě není.

Otázka českých asistentů je tedy logicky otázkou vyspělosti a kvality české justice.

Zdravím Tě. Honza Kolba

Tomáš Pecina řekl(a)...

Podotýkám, že v systému prevalentní asistentokracie je nutné usilovat o co nejvyšší kvalitu asistentů, přičemž soudci by měli být pokud možno nezpůsobilí jejich práci jakkoli přezkoumávat nebo hodnotit. Risikem samozřejmě je, že takto zneuznaný soudce podlehne alkoholu nebo jiné droze a po jisté době ztratí schopnost vlastního podpisu, takže bude muset být vyměněn a nahrazen dosud neopotřebovaným materiálem.

Anonymní řekl(a)...

Česká justice ma největší počet soudců na počet obyvatel na světě a v počtu asistentů a funkcí typu "odpovídá za správnost" (rozuměj napsala jsou to celé a Judra tam hodila podpis v 11 hodin hned po příchodu do kanceláře) Evropu dohoníme a předhoníme !

Ivan Skácel

Guy Peters řekl(a)...

Zdá se, že ČR má neobyčejnou schopnost každý systém, který na Západě skvěle funguje, převést na jeho karikaturu. Po státních zástupcích a notářích se i soudci pomalu ale jistě stávají těmi, kteří nedělají nic, jen podepisují, na úkor vyšetřovatelů, notářských kandidátů a asistentů soudce.

Asistent soudce je přeci myšlen tak, že je to přípravné povolání, které vybranému šťastlivci umožní spolupracovat se zástupcem právní elity národa tím, že pro něj dělá pomocné práce: shání podklady a dělá korrektury. Cílem assistenta by mělo být úplně jiné povolání a to, že pomáhá členu právní elity, mu má dát jen větší rozhled a tím i vyšší kvalifikaci.

Pokud assistent napíše celý koncept rozsudku, tak to není žádný assistent nýbrž malý soudce, který jen neměl to štěstí a nebyl jmenován a nestal se tak členem řádu lidí, kteří nemusí pracovat.

Anonymní řekl(a)...

Takovou míru empatie jsem zde nečekal. Čeští soudci za necelých 20 let dovedli k absurditě nejen běžné západní instituty ale také právní pozitivismus, délku a obsah odůvodnění, doručování (to teď díky top judges opravdu stojí za to :-), rychlost procesu a smysl odvolání, postavení asistentů nebo vyšších soudních úředníků až po vlastní čest ve vztahu k úplatnosti. Je mi z toho smutno, ale cestu ven narozdíl od už trochu naivně působícího Jirsy (když si vzpomenu na ty jeho řečí, že si soudci udělají pořádek mezi sebou, protože se mezi sebou dobře znají :-) opravdu nevidím. V pondělí před a v pátek po 11 hodině na soudě neuvidíte ani živáčka. Na druhou stranu je potěšitelné ve vztahu k inteligenci národa, že i tak mladí asisteni jsou schopni běhěm krátké doby zastat celou práci soudce s vyjimkou stání a podpisu. U vyšších instancí pak i to první odpadá.

Ivan Skácel

Jan Petrov řekl(a)...

1/ Na tom, ze asistent napise koncept rozhodnuti, neni nic spatneho, pokud soudce projde spis, koncept prosrta a jeho casti prepise.

Analogicky: Co je spatneho na tom, pokud v AK koncipient napise prvni verzi soudniho podani -- a advokat tu druhou.

2/ Tvrzeni, ze soudci (ve sve vetsine) nic nedelaji a jen podepisuji, je mimo. GP a IS exhibuji.

Racionalni diskuze o tom, co je / muze se stat problemem ceske justice a jak velkym, neni, zda se, mozna.

Guy Peters řekl(a)...

Poté, co jsem za svůj příspěvek dostal e-mailem vynadáno od redaktora JP a bylo mi jasně naznačeno, že začíná další hon na anonymy/pseudonymy, jsem toto consilium abeundi pochopil a odcházím. Na rozloučeno bych objasnit několik věcí:

1. Můj kommentář nebyl o soudci Camrdovi, nýbrž reakcí na Jana Kolbu.
2. Rozdíl mezi koncipientem a assistentem je v tom, že koncipient se připravuje na povolání advokáta, assistent se na povolání soudce nepřipravuje.
3. Drtivá většina soudců v ČR žádné assistenty nemá.
4. Potrefená husa se vždycky ozve.
5. S Ivanem Skácelem (je to pseudonym?) naprosto souhlasím a dokud bude justice zapouzdřená sama do sebe (soudcokracie), lepší to nebude. Řešením je soudcovská rada, v níž převahu budou mít nesoudci.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Já tady nechci začínat nějaký extra velký flame, ale já mám teda taky dojem, že u řady zejména vyšších soudů mne neosudí soudci, ale mí, zčasta méně nadaní, spolužáci ze školy. (Ti, kterých se to netýká, vědí, že se jich to netýká.)
Z toho mála, co o věci vím, je vliv asistenta na výsledek rozhodnutí zcela určující. Pokládám to za nežádoucí a nedůstojné. Nepodléhejme prosím iluzi, že asistento jen připraví a soudce pak řekne, jak to bude. Ono i připravit se to dá různě. Tutéž věc jsem schopen připravit, zejména není-li zcela jednoznačná, hned dvojím způsobem a pokaždé bude jiná ze stran vypadat jako idiot.
Určitě existují soudci, kteří soudí a asistenta mají na výpomoc... nicméně jsem hluboce přesvědčen, že existují i soudci, u nichž soudí asistenti.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Doufám, že tu někdo napíše něco ve smyslu: "Ve škole nám radili, abychom byli horší než spolužák Dan Dvořáček, protože to nám zajistí asistentskou kariéru na vyšších soudech. Ale nikomu se to nepodařilo."

Dan Dvoracek řekl(a)...

Pod pojmem "méně talentovaný" se nemyslelo méně talentovaný než já. Ale chápu, že to tak mohlo vyznít.

Pokud se podíváme na složení asistenských sborů na jednotlivých soudech, myslím, že i asistenstský fanda uzná, že je to směsice velmi pestrá.

Anonymní řekl(a)...

Nevím, u jakého děláte soudu, ale to že dělají rozhodnutí asistenti/čekatelé atp. byla i moje vlastní zkušenost. Jednou se jistě dožiju rozhodnutí, že soudce nemůže být za nesmyslné úkony postaven před kárný senát, protože vlastně všechny tyto úkony dělal jeho asistent a soudce je jen podepisoval - pokud i ten podpis po dohodě nedělal asistent. O záměrném rozdělování kauz na více řízení, aby se splnila "norma" nemá cenu psát, nebo budete také tvrdit, že se to nedělalo a nedělá ?

Z čeho jste dovodil, že jde o exhibici ? Argumenty ad hominem sem nepatří.

I.Skácel

Tomáš Pecina řekl(a)...

Sluší se dodat, že zejména na nižších soudech působí někteří soudci, jimž by se účastníci na schopného asistenta rádi složili…

Ale vážně, problém "asistentokracie" je systémový, a souvisí s neschopností státu zajistit v justici zpětnou vazbu. Ty bezcharakterní doplnili v 90. letech neschopní (pozn.: neplatí pro M. Ryšku) a výsledný mix hájíme jako vrcholný výdobytek soudcovské nezávislosti. Chtělo by se z toho plakat.

Anonymní řekl(a)...

Mě jen zaráží, že na taková místa se nevypisuje konkurs.

P.H.

Dan Dvoracek řekl(a)...

P.H.: Mám zkušenosti z oblasti veřejných zakázek, kde se "konkurz" vypisuje na ledasco a stejně to vždycky dopadne "správně". A to je tam prosím všecko možné veřejné, je tam dohled ÚOHS a ještě soudní přezkum.
Myslím, že na místa asistentů se konkurz nevypisuje, neboť by to bylo trapné.

Anonymní řekl(a)...

Dan Dvořáček: Tak dobře. Ono už samo zveřejnění je pokrok. Víte, co nechci říct. P.H.

Anonymní řekl(a)...

Ke správnému konkurzu nestačí splnit jen formální podminky v zákoně, ale především mít vůli dát si s tím práci a vybrat se toho nejlepšího (a nikoliv nejsympatičtějšího, ukecanějšího, upsanějšího ..) a být schopen (si) to zdůvodnit. Obávám se, že u soudů vč. NSS tento (materiélní) znak chybí. On se totiž ze zákona nevyčte. V některých kulturách se konkurzy dělají skoro na všechno a podle toho to tam vypadá. Po takových konkurzech totiž, když dva dělají totež .... Na druhou stranu uznávám, že když se na NSS nedělala skutečná výběrová řízení na soudce, pak to asáci nezachrání.

Skácel

David Kosař řekl(a)...

Jelikož jsem podjatý (pokud ne rovnou potrefená husa), tak jen krátké reakce:

ad "asistentokracie":

Zde je nutné zdůraznit 3 věci:
(1) pokud ponecháme stranou ÚS, tak na NSS jsou 2 asistenti na 1 soudce, na NS 1 na 1 a u ostatních soudů donedávna nebyli žádní (a dnešní poměr je nepochybně výrazně ve prospěch soudců), takže soudci musí stále psát (všechna/většinu/větší či menší část) rozhodnutí sami, a to i když mají asistenty.
(2) Vzhledem k francouzskému modelu českého soudnictví (chybí filtrační mechanismy) se i nejvyšší soudní instance v ČR musí zabývat i prejudikovanými otázkami, zjevně nedůvodnými či dokonce opožděnými či jinak defektivními podáními. Čas soudce je podle mě příliš cenný a může být využit na důležitější věci.
(3) S každým spisem je spojena spousta administrativy (prvotní lustrace spisu, výzvy, přípisy, procesní usnesení, příprava hlasováku a závěrečného referátu, vyplnění evidenčního listu judikatury, návrh znění právní věty atd.), na kterou by rovněž nemělo být plýtváno časem soudce.

Takže tvrzení, ze soudci nic nedělají a jen podepisují, je opravdu mimo & asistenti nepíší jen rozhodnutí.

ad placement asistentů:

Placement asistentů z NSS nebyl vysoký ani v minulosti; v současnosti je paradoxně nejvyšší, jaký kdy byl. Jak se bude vyvíjet do budoucna, toť otázka.

Ad asistenti v USA:

Byť s Honzou Petrovem obecně souhlasím, při srovnávání amerických clerkships a českého asistenství nesmíme zapomínat, že (1) v USA neexistuje povinná tříletá praxe; a (2) povolání soudce v USA není nikdy "první štace". Motivace mnoha českých asistentů je ale právě stát se soudcem či dokráčet k justiční zkoušce (získat tak zkušenost v soudnictví a pak se uvidí).

Navíc v USA mnoho asistentů straví na soudech ve skutečnosti více než 1 rok, akorát mění soudce a soudy (u těch nejlepších 1 rok na federálním odvolacím soudě a 1 rok na SCOTUSu). Rotaci asistentů po různých soudech zde již navrhoval Vojta Šimíček; v ČR je to ale (bohužel) těžko realizovatelné.

David Kosař řekl(a)...

V každém případě pak platí, že každý soudce stojí o co nejlepšího asistenta/asistenty. Proto i tento post.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Když se na tuto diskusi dívám, řekl bych pár slov. Myslím si, že jinak by mohlo dojít k velkému zklamání potencionálních asistentů, kteří by následovali rady některých diskutérů, a chtěli by ovládnout judikatorní směry, resp. k odstrašení řady uchazečů,kteří by se báli, že budou muset dělat vše místo svého soudce (dokonce se místo něj i podepisovat, jak tu někteří "informovaní" diskutéři uvedli).

Byl jsem v posledních dvanácti letech adv. koncipientem, asistentem soudce a teď i soudcem, takže si dovolím říci, že o problematice něco vím (byť je pravda, že nejsem z povahy věci nestranným pozorovatelem).

1) Srovnávání počtu soudců v jednotlivých zemích je srovnávání hrušek s jablky, protože český soudce někdy dělá věci, které jeho zahraniční protějšek nedělá. Například počet soudců na 100 000 obyvatel je přibližně stejný s SRN a ČR, ale počet spolupracovníků německého soudce je o 70 procent větší. Viz moje knížka z roku 2005, kde jsou statistiky.

2) Obecně samozřejmě nemohu vyloučit, že někdy může pozice asistenta připomínat některé problémy shora jmenované, ale sám jsem se nikdy s takovými situacemi nesetkal. Ze své zkušenosti si proto dovolím soudit, že některé excesy shora uváděné, pokud vůbec existují, jsou zcela marginální a statisticky nevýznamné.

3) Je jasné, že koncept asistenta může ovlivnit výsledný produkt soudce. Právě proto je ale vhodné, aby asistent svého soudce upozornil na interpretační varianty, neboť je to soudce a nikoliv asistent, který musí tyto varianty posoudit. Sám jsem se tak jako asistent vždycky choval, a totéž chci i po svých asistentech. Jinak dobrý soudce tyto varianty beztak pozná.

4) Funkce asistenta je jednou z přípravných funkcí na právnická povolání, navazuje na ní mj. justiční zkouška. Pokud by tedy asistent měl dělat jen toliko zcela pomocné funkce, znemožnilo by mu to v budoucnu vykonat justiční zkoušku (navíc by taková pozice byla velmi nudná).

5) Instituce asistenta je podle mne velmi vhodným prostředkem, jak snížit celkové náklady na justici. Jakýkoliv tento institut může fungovat špatně, podle mých zkušeností z ÚS a NSS u nás funguje v zásadě dobře.

Z uvedeného plyne, že se připojuji k Davidovu inzerátu, neboť funkce asistenta může být velmi zajímavá, a mladý absolvent se při ní i něco naučí.

PS: institut asistenství se bohužel doktrinálně velmi špatně analyzuje, neboť asistenti jsou všude na světě vázáni mlčenlivostí. Např. bývalý asistent NS USA Edward Lazarus napsal knihu Closed Chambers, kde řadu věcí odhaluje, v důsledku této knihy mu ale většina amerických akademiků nepodá ruku, neboť pravděpodobně porušil povinnost loajality vůči NS USA. Právě proto se asi tento problém diskutuje v podobě "jedna paní povídala", což je bohužel i příklad shora uvedených komentů.

PPS: koho téma v komparativním měřítku zajímá, doporučuji knihu Todd C. Peppers, Courtiers of the Marble Palace. The Rise and Influence of the Supreme Court Law Clerk. Stanford University Press 2006.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Ještě jedna poznámka: měla - li být funkce asistenta vskutku plnohodnotnou přípravkou na post budoucího soudce, měla by bát kombinována s další praxí mimo justici. Tedy třebas v advokacii, studium v zahraničí atd. Velmi zajímavý je německý referendariát. Ale to jde již nad rámec diskuse a chtělo by to asi samostatný post.

Anonymní řekl(a)...

Proč by měl český soudce chtít nejlepšího asistenta ?
Na věci ,které od asáka zde požadujete, jim stačí 1 rok nějaké střední administrativní typu zrušené justiční akademie.
Srovnávat soudní systém USA a ČR jak co do materie tak co obsazení je už nad mou únosnou míru empatie. Raději bych se inspiroval v severských státech nebo v Rakousku (viz. ukázková práce státní zástupkyně i soudu v případu Fritzla bez bombastických prohlášení a zbytečných show s pouty a pásem). O rychlosti a efektivnosti procesu pak už netřeba ani mluvit. U nás si soudce radějí hrají s doručenkami.

Ivan Skácel

Anonymní řekl(a)...

Ad post Kuhna : Můžu vás ujistit, že například finský soudce si v civilu dělá všechny úkony sám a je jich tam (soudců) o polovinu méně. O Irských ani nemluvě.
Ve vaší knize počítáte do staffu v SRN i lidi, kteří u nás dělají sociální práci na úřadech SZ. V SRN je to zčásti v kompetenci opatrovnických a "pubertálních" soudů. Srovnáváte tedy hrušky s jablkama především vy sám.

Petra Ševčíková

Zdeněk Kühn řekl(a)...

K P. Ševčíkové: ve své knížce vycházím ze statistiky dodané německými twinningovýmim soudci, viz citace.

Počet věcí, které soudci řeší, je dán možnostmi mediace, mimosoudního vyrovnání, aplikovatelností třebas plea barganining. To vše činí komparace velmi obtížné, velmi obtížné je to třeba napříč světem common law a střední Evropou. Viz nápad amerického soudce a jeho výstup (většina kauz je v USA vyřešena, aniž by na to musel soudce sáhnout).

Ve Skandinávii existuje na nejvyšších soudech certiorari, tedy se Skandinávií je to opět jen velmi obtížně srovnatelné.

Anonymní řekl(a)...

Zdá se mi, že tak trochu mým přičiněním se zde rozpoutala diskuse, která ze stran některých debatujících není korektní, neboť si má slova vyložili poněkud jinak. Citím proto potřebu uvést svá slova na pravou míru.

Svým příspěvkem jsem nechtěl rozhodně ani naznačovat, že by v našich končinách byl asistent "pánem nad věcí" a že by jaksi pokoutně zastával funkci soudce. Ani omylem. Je pravda, že v některých případech asistenti připravují koncepty rozhodnutí a v jiných zase zpracovávájí toliko různé fáze těchto konceptů či jinak podpůrně se podílejí na vyřízení věci. Jejich činnost je ale v každém případě pouze pomocná, pokud se nehovoříme o rozhodovacích pravomocech, které jim v přesně stanovených případech svěřuje zákon o vyšších soudních úřednících.

Svým vyjádřením jsem chtěl (možná trochu nešťastně a za to se všem omlouvám) jen upozornit na dva přístupy ke spolupráci soudce a asistenta, které se neuplatňují jen u nás a které vždy závisí na způsobu práce vyhovujícím konkrétnímu soudci.

Nevidím nic špatného na tom, když asistent vypracuje koncept rozhodnutí, jenž si potom soudce zcela nebo zčásti přepracuje, či mu jen připraví podklady, které soudce buď využije, nebo nikoliv. Soudce a asistent mohou být určitým (mini)týmem, za výsledek je však před světem vždy odpovědný pouze soudce, a tak se k tomu i přistupuje a přistupovat má. Jinými slovy řečeno, soudní rozhodnutí je (alespoň podlé mé zkušenosti) výsledkem práce soudce či soudců, v jejichž úvahách se tu více, tu méně projevuje práce jejich asistentů.

Konečně, každému dobrému absolventovi právnické fakulty i dalším kvalitním právníkům asistentskou práci vřele doporučuji, neboť je to velmi inspirující, zaživné, motivující a pro další praxi opravdu dobrý start.

S pozdravem Jan Kolba

Tomáš Sobek řekl(a)...

V této diskuzi mě překvapuje, že se kritizuje, že asistenti dělají práci, kterou by měli dělat soudci, místo aby se naopak kritizovalo, že soudci dělají práci, kterou by měli dělat asistenti.

Anonymní řekl(a)...

Myslíte nákupy v pracovní době ?

Skácel

Anonymní řekl(a)...

Jestli to nebude tím, že kanc. řád by měl znát justiční čekatel i soudce, takže ví dopředu, co by měl dělat a není to nic ponižujícího. Jeho nestranosti a potřeby existence to jistě neuškodí narozdíl od podepisování okopírovaných usnesení připravených asistentem. Někteří soudci nejsou schopni ani přijít včas na jednání, takže by je mohl asistent aspoň po tu dobu zastupovat.
Koukněte se na Slovač, jak ta benevolence nakonec dopadla :-). Pokud se nenastaví přísnější kárné řízení (obrovský rozptyl benevolence např. u Nagyho byla evidentní hloupost, selhal buď soud nebo navrhovatel) nebo volitelnost soudců a kratší funkční období, tak se nic nezmění. Morální kvality českého národa v kombinaci s osobní neodpovědností vedly vždy jen do jednoho místa ....

Marie Potužníková

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad ZK:

Kritika asistentokracie nesměřuje k meritornímu rozhodování, ale zejména k tomu, že asistenti rozhodují o tom, co se soudcům ÚS a NS na stůl ve skutečnosti dostane a co jen podepíšou jako odmítnutí zjevně neopodstatněné stížnosti, resp. nepřípustného dovolání. Writ of certiorari fakticky máme, jen se o tom nesmí mluvit a produkují se tuny nekvalitních usnesení, které jen připravují asistenty o čas a kazí judikaturu.

Martin Bílý řekl(a)...

TS: přesně tak...soudci dělají tolik zbytečné administrativy.

Ostatní: třeba já asistent jsem, mám i zkušenosti ze soukromé sféry. Pokud by vás zajímalo, co dělám, tak vesměs přípravu pro rozhodnutí. Dostanu spis, zestručním skutkový děj, najdu relevantní ustanovení, analogickou judikaturu, navrhnu, jak bych rozhodnuul (případně alternativy a na čem jsou závislé). U jednodušších případů to tak potom většinou dopadne, u složitějších mi to buď vrátí k dopracování některých otázek, co mě nenapadly, nebo to rozhodnou (stejně nebo jinak). Je to prostě taková činnost vyhledávací. K tomu pak některá rozhodnutí píšu (zpravidla ta, k nimž jsem dělal podklady, takže vím, o co ve věci jde). Pak dělám nějaké encáky, pár menších věcí pro kancelář, občas něco do podkladů pro evidenční senát atd.
Rozhodně za svůj senát nerozhoduju a taky si nemyslím, že bych právnicky předčil kohokoliv ze svého senátu, právě naopak, od každého se mám stále co učit.

Michal Ryška řekl(a)...

1) Smysl praxe asistenta:

Práce asistenta IMHO není z hlediska získání zkušeností nijak převratně výhodnější než kupř. praxe advokátního koncipienta. Ta naopak vede k větší všestrannosti, samostatnosti a odpovědnosti.

Koncipient (není-li využíván jen jako námezdní síla k rutinním žalobám typu dopravních podniků či spotřebitelských úvěrů)se setká s mnohem pestřejší agendou, jde v ní i sám s kůží na trh a také pracuje s živými lidmi (až tehdy se přitom praxe stává PRAXÍ).

To u "šedých eminencí" neplatí. Agenda je omezená rozvrhem práce, žádnou odpovědnost navenek nenesou a ne každému vyhovuje kancelářský styl práce (tj. "pouhé" papírování). Pokud si vzpomenu na něco velmi obdobného, toto byl pro mě nejhorší aspekt čekatelství.

2) Kvalita asistentů:

Znám relativně dost asistentů, z hlediska přístupu i kvality je to naprostý mix: od lidí, kteří by od minuty mohli soudit až po takové, kteří se o to léta marně pokoušeli.

Moje asistentka je třeba bývalá advokátka, která dala přednost rodině před kariérou. Byl bych bez ní jako bez ruky, velmi kvalitně zastane velkou procesní porci práce. Rozsudky ale nepíše (na ochraně osobnosti se sériové věci příliš nesoudí).

Na druhou stranu jako asistenti (na top soudech) skončili i někteří bývalí soudci. Ze svých pozic odcházeli pod hrozbou kárného řízení, práci soudců nebyli schopni zvládat. Jejich vliv na české právo však tímto přechodem paradoxně stoupl.

Tomáš Sobek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Je to ode mne navýsost trapné, uznávám, ale i já se těch "hnusných" asáků zastanu. Zejména když jsem viděl ty odpolední, teď už smazané (holt nepoučitelní ...) příspěvky, které vůči asistentům obecně nebyly právě korektní. Asistenti jsou třeba všude, mají je poslanci, má je prezident, mají je ministři ... kdyby nebyli, musel by mít den 80 hodin.

Druhá věc je, jak si šéf s asistentem rozdělí práci - a za to odpovídá právě ten šéf, ne asistent. Třeba sebe bych za šéfa nikomu nepřál, protože bych kontroloval každý puntíček, dokud bych se z toho nervově nezhroutil. Jiní šéfové jsou naopak free a asákům prostě nezbývá, než rozhodovat za ně, protože jinak by se nerozhodovalo nebo by za ně rozhodoval někdo jiný. A možná to i některým asákům vyhovuje, ale to není chyba jejich, ale těch šéfů, a nejde to generalizovat.

A ještě jiná věc - a teď reaguji na Martina Bílého - je, zda by asáci měli kauzu jen předkousat a nastínit možná řešení, nebo i jasně uvést, kterému řešení dávají přednost a proč. U nás platí striktně to druhé, ale u nás se "na stole" schází nezávisle na sobě víc názorů, ne jen jeden (za svůj největší úspěch považuji lišky a jezevčíky, kde jsme vyhráli 2 proti všem). Na druhou stranu, stanoviska bez subjektivní stránky dělají z lidí pouhé stroje, co kývnou na cokoli, jakmile vycítí, co se chce slyšet - a to není dobře. Neumím rozhodnout, co je lepší, zda uvádět názor nebo donutit soudce vytvořit si vlastní.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

A ještě k té mazací mánii:

1. To, co sem kdo napíše, je jeho vizitka.

2. Když mu to smažete, pak je to i vaše vizitka. Prozrazuje sklon ovládat druhé, prozrazuje neústupnost a paličatost. "A just ne! ..." Ne tu mazanou kočičí, ale tu nesmyslnou beraní.

3. Čím víc budete mazat, tím víc toho tady budete mít. To máte jako s Paroubkem a vajíčky - čím víc se vztekal, tím víc jich lítalo.

4. On ten Uhl opravdu napsal za celý měsíc jen jeden post. A ten post, co na to poukázal a co u ještě před půl hodinou byl, byl podepsaný. Že pravděpodobně někým neexistujícím ... dokažte to. Jinými slovy, už porušujete svá vlastní pravidla a jen tím dokazujete jejich hloupost.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

proč se mi ztratil můj včerejší komentář?
Hanka

Jan Komárek řekl(a)...

Hance: poněvadž v pravidlech, která jsme na tomto blogu vymezili pro komentování, požadujeme, aby byly komentáře podepsány. To souvisí i s poznámkou Pavla Hasenkopfa, učiněnou výše: aby fungovala Vaše úvaha ve smyslu, že to, co sem kdo napíše, slouží jako vizitka autora, je třeba, aby se zde komentující podepisovali - způsobem, který je umožňuje identifikovat.

Naše neústupnost při mazání nevidím jako „umanutost“, ale jako snahu o konzistentní dodržování stanovených pravidel, která zde většina přispěvatelů v současné době dodržuje. Konzistentnost, která zajišťuje mimo jiné rovný přístup k těm, kdo se zde rozhodnou komentovat.

Máte ale úplnou pravdu. Skutečnost, že si tuhle snahu o dodržování pravidel někdo může vykládat jako „sklon ovládat druhé, prozrazuj[ící] neústupnost a paličatost,” vypovídá o mnohém.

Anonymní řekl(a)...

Ale ty příspěvky podepsány BYLY. Viděl jsem je. Takže teď už nejen porušujete vlastní pravidla, ale vyloženě lžete, nevážený Jene Komárku.

Včerejší příspěvek, smazaný, zněl zhruba takto: "To se Uhl nezmohl za celý měsíc na víc než jeden post? + podpis". Které pravidlo porušil, prosím pěkně?

Upřímně si myslím, že kdybyste si speciálně vy dal od správy blogu na nějaký čas pauzu, prospělo by to vám i tomuto blogu.

P.H.

Jan Komárek řekl(a)...

Pane Hasenkopfe, než začnete používat silná slova, zkuste se do těch pravidel začíst:

2/ Relevance.
Příspěvky se týkají určitého tématu. Debata, která se pod příspěvkem rozvíjí, by se měla tohoto tématu týkat. Přirozeně je možné, že se v záchvatu debaty dojde postupem času k otázkám jiným. Postupný posun debaty je však něco jiného než připojování nesouvisejících výlevů.

Nezdá se mi, že by inzerát na post asistenta soudce NSS nějak souvisel s bloggovací aktivitou našeho hosta.

Tomáš Sobek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tomáš Sobek řekl(a)...

Honzo, já jen čekám, kdy PH vybalí parafrázi:

BLOG NENÍ JEN SOUBOR PLATNÝCH NOREM ... ALE JE TO KONTEXT, ZÁBAVA, ...

Anonymní řekl(a)...

Jan Komárek:

Cituji vás:

Hance: poněvadž v pravidlech, která jsme na tomto blogu vymezili pro komentování, požadujeme, aby byly komentáře podepsány.


Měl byste si ujasnit, které pravidlo vlastně používáte, zjevně zkoušíte jedno po druhém.

*

A dál:

Musíte si vybrat: Buď chcete být respektovaným "celoplošným" právnickým blogem, nebo "kafírnou" pro pár kamarádů. Zatím to vypadá, že aspirujete na to první, ale pravidla máte nastavené na to druhé - jsou založena na selektivním, subjektivním přístupu typu já pán, ty poslouchej nebo vypadni, demokracii si strč někam ...

2) Vadí-li vám odklon diskuse jinam - což je věc přirozená - tak diskusi buď zakažte, nebo tu zaveďte něco jako všeobecnou diskusi.

3) Kvalita blogu není dána komentáři, ale posty. Také máme blog, debata se tam zvrhává všelijak, ale je to jeden z vůbec nejnavštěvovanějších blogů na českém internetu. Bez mazání.

4) Už se opakuji: Trápí-li vás nějaký spammer, tím mazáním mu jen děláte radost.

5) Identifikace. Ale identifikace není nutně jméno + příjmení, že ne? Za a) to neověříte, za b) moje jméno si může někdo půjčit, za c) identifikovat se mohu i nickem, že? Všude jinde na internetu to funguje a můj nick je dnes mnohem známější, než moje občanské jméno - i když všichni vědí, že patří k sobě a já se tím nijak netajím.

6) Nechápu, proč se odvoláváte na mne? Já mluvil o vizitce, k tomu není třeba znát osobní údaje toho druhého, abych věděl, co si o něm myslím.

7) Požadavkem na "jméno + příjmení" se dost možná připravujete o spoustu zajímavých komentářů. Třeba na MZV platí směrnice výslovně zakazující veřejné vystupování zaměstnancům bez souhlasu nadřízeného, leda by psali pod pseudonymem ... ano, nedodržuje se to, ale platí to. A i bez interních směrnic jsou i v dnešní státní správě veřejná vystoupení zneužitelná. Vím o lidech, kteří řekli nahlas pravdu a stálo je to místo.

8) A pak tu máme velkého bratra Googla, že ... ne každý touží po tom, aby o nich všichni věděli první poslední.

Ze všech těchto důvodů mi vaše "pořádkumilovnost" přijde poněkud ujetá.

Vážně, měli byste si obecně ujasnit, čím vlastně chce tento blog být, a tomu přizpůsobit pravidla. Zatím prozrazují bezradnost a přešlapování na místě.

Mám z vás dojem, jako byste chtěli být JINÝM právem, ale netušili jakým vlastně.

P.H.

Jan Komárek řekl(a)...

Pane Hasenkopfe,

pokud se týká Vaší první poznámky: příspěvek „Hanky“ jsem vymazal proto, že nebyla podepsána celým jménem. Příspěvek, jenž upozorňoval na počet příspěvků našeho hosta, nebyl napsán Hankou, ale někým jiným. Jde tedy o aplikaci dvou pravidel na dva různé případy, nevím, co je na tom nekorektního.

Přestože se vzájmně zřejmě nepovažujeme za partnery do diskuse (jak naznačujete tím, jak mě zde oslovujte, z čehož si činím tento závěr já ohledně Vás), následující poznámky jsou obecně platné a mohly by zajímat i jiné čtenáře:

Nevím, proč pokud bychom měli ambici být „respektovaným ‚celoplošným‘ právnickým blogem, proč bychom si nemohli nastavit vlastní pravidla pro to, jakou zde chceme mít komentářovou sekci. Pokud se rozhlédnete po Internetu, tak zjistíte, že mnoho předních blogů, které provozují američtí právničtí profesoři, je ve zveřejňování komentářů mnohem selektivnější než jsme my. Za všechny příklady uvádím odkaz na tento příspěvek na „The Faculty Blog“ (University of Chicago Law School), „Faculty Blog Comments Policy“. Plně s ním souzním a lituji, že nám technické možnosti nedovolují totéž – a proto se musíme uchylovat k řešením, která nejsou zdaleka ideální.

Zároveň bych se Vás chtěl zeptat: proč si myslíte, že způsob, jakým to děláte VY (viz Váš bod 3), nebo který nám zde navrhujete, je ten JEDINÝ SPRÁVNÝ, který bychom měli přijmout my zde?

Zakazovat diskusi, která se odklonila od tématu, mi připadá jako horší řešení než naprosto nerelevantní (a navíc zbytečně útočné) příspěvky mazat. Proč máme znemožňovat těm, kteří ta pravidla respektují, aby zde připojili svůj komentář?

Rovněž nevím, proč bychom tu měli tvořit separátní diskusní fórum. V tom je podle mého názoru právě odlišnost blogu od diskusního fóra – tematická sevřenost a koncentrace na téma vytýčené v původním příspěvku, nikoliv prostor pro exhibice kohokoliv, kdo se chce svézt na tom, že blog navštěvuje mnoho čtenářů (právě díky původním příspěvkům, které vyžadují mnohem více práce než leckteré diskusní štěky).

Identifikace přispěvatelů je skutečně problém. V tomhle směru zcela souhlasím s tím, co nedávno napsal na svém blogu Jiří Pehe: „Kulturnost nebo, řečeno trochu nadneseně, civilizační vyspělost toho kterého společenství, včetně národů, se pozná i podle toho, jak se příslušníci takového společenství vztahují k anonymitě. Tedy jak často a kdy mají tendenci se schovávat za anonymitu i v případech, kdy to není nezbytné, a jak se chovají, když jsou anonymní.“

Pořád ale doufám, že se zde většina diskutujících za cizí jméno neschovává. Navíc zde výjimečně umožňujeme vystupovat komentátorům i pod aliasy, pokud se nám sami identifikují – což řeší mnoho problémů, na které tu upozorňujete.


A ještě douška k V. Lokomotivovi: díky, že jste se odhalil, můžeme Vás tedy důsledně mazat. Nevím, jaký závažný důvod máte pro to, že se pod své názory stydíte podepsat. Ale o tom píše právě Jiří Pehe, že…

David Kosař řekl(a)...

Vzhledem k tomu, že na tento inzerát již zareagoval dostatečný počet uchazečů, tímto dalším případným zájemcům sdělujeme, že na další nabídky již nebude brán zřetel.

Všem uchazečům, kteří na inzerát zareagovali, děkujeme za projevený zájem. Případní další zájemci o místo asistenta/asitentky soudce NSS mohou své nabídky i nadále zasílat personálnímu oddělení NSS s tím, že budou tyto nabídky dostupné pro případná další výběrová řízení.

Děkujeme
Jakub Camrda a David Kosař