Soudy on-line

Mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje komunikace českých soudů navenek. Průkopníkem byl v mých očích Nejvyšší správní soud. Pokud se nepletu, jako první umístil na svůj web fotky soudců. Jeho web patřil k těm v justici nejzdařilejším. Nejvyšší soud má od letoška nové webové stránky. Taky už se na nich můžeme podívat na jeho soudce. Oběma webům ale podle mě „chybí jiskra“, kterou bych od nich v roce 2016 čekal. V posledních letech pak podle mě boduje zejména Ústavní soud. Má sice taky nový webový kabát, ale jako jediný se vydal na sociální sítě. Facebook Ústavního soudu i jeho Twitter je stále víc a víc sledovanější. Mám přitom pocit, že se Ústavnímu soudu díky sociálním sítím daří lépe a efektivněji informovat veřejnost o svých rozhodnutích a své roli. Stále je ale co dohánět.

Já osobně si na sociálních sítích nejvíce užívám působení Nejvyššího soudu Spojeného království („UK Supreme Court“ nebo „UK SC“). Nemá sice Facebook. Pořádně to ale rozjíždí na Twitteru, který mám stejně radši. Mrkněte se:
Tweets by @UKSupremeCourt

Dozvíte se na něm přesně, kdy se bude vyhlašovat jaký rozsudek, a po jeho vyhlášení také dostanete odkaz na tiskovou zprávu a úplně znění rozsudku. Tam ale UK SC nekončí. Na vyhlášení se taky můžete kouknout na You Tube! Můžete si proto přímo poslechnout soudce zpravodaje nebo Lady Hale (bohužel jedinou ženu na celém UK SC), jak stručně vystihuje podstatu věci a jazykem srozumitelným pro každého vysvětluje své rozhodnutí. Zde je jeden příklad z minulého týdne:


Furt to ale není všechno. Na webu UK SC mají dokonce celé hearingy! Klidně si proto můžete pustit, co se dělo v jednačce, např. právě ve věci Nouazli, o které Lady Hale výše hovořila (zbylé části ústního jednání najdete také zde). Pro milovníky anglosaských tradic je to nebe. Člověka až zarazí jistá neformálnost jednání (žádné paruky a taláry). Současně ho ohromí dovednosti QCs, srdnatě bojujících za své klienty, i soudců, kteří se nebojí zeptat na to, co je zajímá. UK Supreme Court sídlící v Middlesex Guildhall na Parliament Square si prostě zakládá na co možná nejširší transparentnosti a otevřenosti. Kdokoliv se ostatně může kouknout do budovy soudu a vyfotit se v jednačce na místě soudce (nesmíte jen doprostřed na místo předsedy). Tento soud je určitě vzorem hodným následování. Má prostě zmáklé PR a je díky tomu sympatičtější, přístupnější a veřejnosti určitě důvěryhodnější. Myslím, že by bylo super, pokud by i o některém z českých vysokých soudů vznikl podobně napínavý dokument, jakým je tento:

Na internetu se také relativně dobře prezentují oba evropské soudy. ESLP i ESD mají Twitter a poskytují tak svým followerům dobrý přehled o tom, co je nového v Lucemburku

#ECJ declares invalid maximum annual amount of ETS free allowances fixed by Commission for 2013-2020 https://t.co/B0sMPtNgss

— EU Court of Justice (@EUCourtPress) April 28, 2016

i ve Štrasburku.

Judgment Cumhuriyet Halk Partisi v. Turkey - law governing inspection of political partieshttps://t.co/CuCZhfTIJQ#ECHR

— ECHR Press (@ECHR_Press) April 27, 2016

ESLP pak nabízí i webcasty ze všech ústních jednání, které se v Human Rights Building konají. Můžete se díky tomu mrknout na velkosenátní střet ve věci domácích porodů v České republice. Pokud to ale srovnám s UK SC, ty hearingy jsou holt nuda. Mám raději, pokud jsou akčnější a soudci se ptají na to, co potřebují vědět, aby ve věci dospěli k rozhodnutí. U webcastu ze Štrasburku proto hrozí zívání a usnutí, i pokud jste milovník Úmluvy. ESLP ale jinak poskytuje zájemcům o žhavé novinky skvělý servis. Tweet ESLP, jako je ten výše uvedený, Vás upozorní na novinku a pod odkazem se skrývá tiskovka s prokliknutelnými odkazy na plné znění rozsudků v HUDOCu. Vše synchronizované v jeden moment. Paráda. V tomto mají české vysoké soudy stále ještě trochu mezery. Štrasburský soud je ale nejsilnější na You Tube. Sám ve výuce používám videa z jejich kanálu. Např. toto video o podmínkách přijatelnosti stížnosti by měl vidět každý, kdo se chce na ESLP obrátit:


Docela sympaticky pak na sociálních sítích vystupuje i Mezinárodní trestní soud.

Tweets by @IntlCrimCourt.
Jeho Twitterový účet Vás upozorní na vše důležité. A na jeho You Tube se také můžete podívat, jak takový Robert Fremr „vládne v jednačce“.

Pozadu nezůstává ani "haagský bráška" ICC - Mezinárodní trestní soud pro bývalou Jugoslávii.

Mladić trial scheduled next week from Monday to Thursday from 09:30 to 14:15 in Courtroom 1 https://t.co/YPsaGpLY9I pic.twitter.com/i7ASHVYhfv

— ICTY (@ICTYnews) April 29, 2016

V porovnání se svým britským protějškem je ale poměrně uzavřený americký Nejvyšší soud. Facebook nemá. Twitter také ne. Tedy alespoň doufám, že jistý účet, na kterém se rozebírá, jak na celulitidu, není oficiální.

Free Presentation Reveals Weird Tips to Help You Get Rid of Cellulite -spon https://t.co/cANzZoNFjM

— US Supreme Court (@USSupremeCourt1) April 29, 2016

Na webu si pak pustíte maximálně zvuk z jednání s jeho textovým předpisem (viz např. nedávný hearing ve věci United States v. Texas - zde je přepis hearingu a zde audio). V USA se totiž už po mnoho let vede ostrá debata, zda do jinak krásné jednací síně Nejvyššího soudu pustit kamery. Schválně se na jednu klidně koukněte.

Největším odpůrcem kamer byl právě zesnulý Antonin Scalia, jehož argumenty určitě nebyly úplně „z cesty“. Při srovnání s UK SC se ale ukazuje, že jeho obavy byly nejspíš liché. Jistou pasivitu Nejvyššího soudu na sociálních sítích proto nahrazují alespoň na Oyez.org
Tweets by @oyez
nebo na ScotusBlogu.
Tweets by @SCOTUSblog

V českém prostředí asi nemůžeme úplně trvat na kamerách v jednacích síních. Na ÚS, NS a NSS už se stejně tolik jednání nekoná. I když představa on-line dostupného záznamu jednání kárných senátů, která jsou zřejmě nejčastější, by také určitě byla krokem vpřed a mohla by napomoci důvěře veřejnosti v justici. Mohli bychom ale začít u sociálních sítí. Ústavnímu soudu už to poměrně jde. A bylo by jedině dobře, pokud by oba nejvyšší soudy Ústavní soud následovaly. Nebo myslíte, že to není dobrý nápad? Pokud jo, hurá do diskuze!