čtvrtek 31. prosince 2015

Jan Vučka: Soudu je vše jasné; jen potřebuje vědět, kdy se na to přišlo

Silvestrovský večer je čas, kdy televizní stanice vysílají sestřihy nepovedených reportáží, přebreptů a nezvládnutých záchvatů smíchu moderátorů. Samozřejmě nemůžeme tuto příležitost nechat nevyužitou z pohledu trestněprávního s historkou, již jindy publikovat nelze.

Následuje přepis zvukové nahrávky z hlavního líčení u Okresního soudu v Kladně:

21:41 (soudkyně Jiřina Říhová) [SPÁCHAL JSTE -CENZUROVÁNO-]?
22:00 (obžalovaný) Ne.
22:01 (soudkyně Jiřina Říhová) To ne?
22:02 (obžalovaný) Ne.
22:02 (soudkyně Jiřina Říhová) Takže, vůbec se to nestalo?
22:05 (obžalovaný) Ne.
22:05 (soudkyně Jiřina Říhová) Vůbec se nestalo, že [-CENZUROVÁNO-]? Ani jednou se to nestalo?
22:17 (obžalovaný) Ne, nikdy bych to neudělal.
22:20 (soudkyně Jiřina Říhová) A kdo a jakým způsobem to zjistil? [!!!]

Když obžalovaný popře, že čin spáchal, soud se jej okamžitě zeptá, kdy se na čin přišlo!

Tedy Okresní soud v Kladně má o vině prostě předem jasno, ještě než se začnou provádět důkazy. Cílem hlavního líčení je toliko objasnit, kdo a jakým způsobem to zjistil. Ach ty nepředpojatosti soudu, ty nám jenom překážíš ...

Obhajoba samozřejmě byla nucena ocenit výkon soudu námitkou podjatosti a připomenout, že soudce má zapovězeno předem vyjadřovat názor na vinu obžalovaného. Citovali jsme pochopitelně právní názor z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 4 Tdo 100/2015 ("Je třeba konstatovat, že při rozhodování posuzované věci nemůže být nestranný soudce, který v rámci hlavního líčení při čtení výpovědi obviněného pronáší takové výroky a komentáře, ze kterých vyplývá, že se ztotožňuje s podanou obžalobou či je dokonce přesvědčen o vině obviněného před tím, než provedl potřebné důkazy a ty hodnotil dle § 2 odst. 6 tr. ř. [...]"). Na výsledek čekáme a napětím nedýcháme.

Děkuji klientovi za laskavé zproštění mlčenlivosti a souhlas s publikováním na Jiném právu.

42 komentářů:

Anton Laurus řekl(a)...

tahle advokátsky dětinská propaganda sem podle mě nepatří.... o podjatosti bych mluvil (opakovně) spíš u autora příspěvku :-)

Občasný Blogger řekl(a)...

Samozřejmě že to je ode mne dětinské a naivní, chtít, aby soudy fungovaly tak, jak se to studentům tvrdí v učebnicích. Ale to neznamená, že na toto dětinské a naivní chtění rezignuji. ;-)
JV

Jakub Backa řekl(a)...

Ono je to o to vtipnější, že pan autor byl předtím státní zástupce. :) A najednou...
Ty jeho opakované "články" na téma hloupost soudců jsou na úrovni Tomáše Peciny. Kdyby byl co k čemu, tak bude psát o neduzích svých kolegů advokátů.

Christabel řekl(a)...

Na vážnější notu, ale snad také k tématu, poznamenám, že s napětím čekám na rozsudek v kauze Kramný.
Sleduji to jen zpovzdálí přes mediální zpravodajství, ale zatím se mi ani přes mou snahu nepodařilo zaznamenat nějaký důkaz proti obžalovanému. Jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne.

Šimon Klein řekl(a)...

A pokud se obviněný zeptá: "Jak jste na to proboha přišli, že jsem něco takového udělal?!", pak je to doznání? Jazyk má mnoho forem a podob, nemůžete být přece natolik formalistický.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nejste sama. Vypadá to na další velkou justiční blamáž.

Ondrášek řekl(a)...

Soud dostal úkol a dle čerstvé informace úkol splnil. Blamáž to bude ovšem "prostý lid" to bude zajímat stejně jako případ "Pechanec".

Anton Laurus řekl(a)...

Nebudu hodnotit případ nahoře, to je vaše soukromá věc. Podle mě je projev nevzdělanosti představa vyučujících na PF UK, že existuje bytost, který nemá apirorní názor, racionálně "váží" argumenty a nezaujatě rozhoduje. Pokud pominu nesmyslnou teorii svobodné vůle (neurovědy takovou nedeterministickou představu mozku vyvracejí již 30.let,), tak slušný soudce jen umí napsat odůvodnění tak, aby se mu výše uvedené nedostatky nedaly vytknout, ale rozhodování je vždy apriorní, zaujaté a subjektivní, ale pro nás je rozhodující jen jedno - že je závazné. Proto se Vašimi dětinskými ideály netrápím ....

Anton Laurus řekl(a)...

Jaký důkaz čekáte ? Tvrdí, že bylo rodině špatně, pak jde s nimi spát a nakonec se probudí s rodinou zabitou elektrickým proudem. Česká škola tomu říká "řetěz nepřímých důkazů", raději bych zůstal u běžného pojenování, že jde o racionální posouzen věci. Mediální bláznění nechám stranou, ani noviny nečtu, a skončí stejně jako skončilo o Nagxové. Co mě ale na něm celkem zaráží je to, že normální člověk, kterému zabije někdo jediné dítě a manželk,u se chová jinak a to hned po vraždě/nehodě, tak i potom, ale uznávám, že to trestné není :-)

Ondra Kavula řekl(a)...

Než budete psát něco o nepřímých důkazech zkuste si něco o nepřímém důkazu pročíst: http://www.panirtenka.blogspot.cz/2016/01/neprimy-dukaz.html

Tomáš Pecina řekl(a)...

Také bych ho pochválil za kvalitu postu, i když na mé úrovni, do toho panu Vučkovi ještě trochu chybí :-)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nějaké nepřímé důkazy zřejmě existují, třeba údajně nepravdivá tvrzení Kramného hotelovému personálu, ale rozhodně bych nemluvil o jejich řetězci, který by měl stačit k rozhodnutí o jeho vině.

Anton Laurus řekl(a)...

hezké teoretické dílko, tak na úrovni studenta semináře doc. Jelínka ...

Ondrej Pivarči řekl(a)...

Samozrejme, že taká bytosť neexistuje, pretože na každú osobu vplýva okolité prostredie, avšak jednou z podstát sudcovského správania je, aby si sudca tieto vplyvy uvedomoval a odfiltroval ich zo svojej rozhodovacej činnosti, inak nemôže riadne vykonávať funkciu sudcu, čo je zrejmé sudcom všade vo svete, aj napr. v USA.


Čo sa týka slobodnej vôle, s tým determinizmom to nie je úplne jednoduché, pretože dosahy Libetových výskumov nie sú celkom zmapované, neuroveda je totiž príliš komplexná oblasť na holistické závery, čiže nedovolil by som si tvrdiť, že neexistuje v procese iniciácie nervovej odpovede činiteľ, ktorý by mal atribúty "free will".


In concreto je zo správania sudcu počas procesu dokazovania (čiže ani nie až vo fáze hodnotenia, ale ešte skôr) zrejmá "zaujatosť" sudcu a teda rozpor s tým, ako by mal sudca postupovať lege artis iudicum, pretože jeho správanie má byť limitou k správaniu sa takej bytosti, keby existovala (nie je nutné, aby sudca používal infinitezimálne počty, len aby dodržiaval príslušný etický a/alebo inak normovaný kódex), ktorého súčasťou je prirodzene aj záver v danom rozhodnutí 4 Tdo 100/2015.


K argumentu o prílišnom formalizme uvedenom nižšie otázka: Ako inak chcete vyložiť danú otázku sudkyne? resp. ešte inak: Ako by mal na ňu žalovaný odpovedať? (Pokiaľ mi je totiž známe, sugestívne a kapciózne otázky sú v trestnom procese neprípustné, a to aj od súdu, pričom toto je príklad úskočnej otázky ako vyšitý). Možno v oblasti zmluvnej autonómie by sa dalo pristupovať k takejto otázke aj bez "prílišného formalizmu", ale tu sa nachádzame v trestnom práve s jeho pravidlami.



Takže súhlas s J. Vučkom. Argumenty typu "bol predtým štátny zástupca" sem podľa mňa nepatria (ad hominem), ak by mali byť prínosné, vyzerali by inak, napr.: "ale ako štátny zástupca predtým tvrdil toto ..." To, že použil námietku zaujatosti ako nástroj nápravy, sa dá vysvetliť jednoduchou otázkou: Ako inak sa má inak brániť zrejmým následkom takéhoto porušenia trestnoprocesných pravidiel zo strany súdu?

Ondra Kavula řekl(a)...

Můžete nám prosím vysvětlit jakou máte Vy osobně představu o nepřímém důkazu?

Anton Laurus řekl(a)...

nepřímý důkaz jako pojem pro hodnocení věrohodnosti důkazu je neodůvodněný nesmysl. Důkaz přímý může mít daleko vyšší možnost (pojem pravděpodobnost neužívám záměrně, nebot ten se týká jen hromadných jevů) chyby než nepřímý důkaz. Jako teoretické dělení důkazů pro PF UK typu primární, sekundární, obecný, zvláštní ok ... aby se studenti mělo co učit nazpamět.

Anton Laurus řekl(a)...

definujte přesně co je u vás ten omílaný řetězec, protože soudkyně ho zjevně chápe jinak než vy ... :-) Nic takové prostě neexistuje, jen lze u dvou podobných tvrzení říci, které je věrohodnější ....

btw Celý ten koncept nepřímých a přímých důkazů je pošahaný, předpokládá nějakou hodnotící objekitivní klasidikační vědu, kterou soudce sezná a pochopí a i cestu, jak se dobrat pravdě. Nic takové ale objektivně neexistuje. Zde přeci nejde o to přiřadit právnímu pojmu (vina) fakta, ale vůbec ta fakta z výpovědí dát nějak dohormady a pochopit jako celkem a k tomu potřebujete apriorní chápání (někdo tomu řídká inteligence) . Co si budeme nalhlávat, nikdo nevěří obviněnému, když se rozhodne v procesu lhát byť i jen o části, takže nezbývá než věřit policii. Byla ta jeho volba ..... ale možná mu žádná jiná nezbývala

Anton Laurus řekl(a)...

?? česká právní teorie požaduje přímý důkaz nebo řetěz nepřímých. Proč , když podle vás není rozdíl ve věrohodnosti ? :-)

Christabel řekl(a)...

Nepřímý důkaz podle mého názoru není kategorie věrohodnosti. Ovšemže i přímý důkaz se může ukázat nevěrohodný nebo jiným způsobem chybný, naopak nepřímý důkaz může být vysoce věrohodný. Polemizujete s něčím, co nikdo netvrdí.

Christabel řekl(a)...

Přímost/nepřímost důkazu je v podstatě míra souvislosti daného důkazu s prokazovanou skutečností.
S věrohodností to nemá co dělat, jako důkaz lze v procesu, který má být považován za spravedlivý, užít jen věrohodné důkazy, resp. důkazy vyhodnocené jako věrohodné soudem. Nevěrohodný důkaz nemůže být (edit: usvědčujícím) důkazem, ať už je přímý či nepřímý.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Asi by se to dalo nejpřesněji vyjádřit tak, že přímý důkaz prokazuje přímo danou (prokazovanou) skutečnost, kdežto důkaz nepřímý prokazuje skutečnost nebo okolnost, které dané (prokazované) skutečnosti nasvědčují. Ale takové akademické úvahy nemají valného smyslu.

Tomáš Pecina řekl(a)...

To je právě hrubé porušení zásady hodnocení důkazů, protože úvaha, jestliže prokážeme, že obviněný lže, nelze mu věřit ani to, že je nevinen, je epistemologicky vadná. Mohl mít mnoho důvodů, proč neříct pravdu.


Řetězec nepřímých důkazů v trestním řízení chápu jako logickou posloupnost nepřímých důkazů a jejich hodnocení, která nedává prostor pro rozumnou pochybnost o vině. Přerušený řetězec naopak takovou pochybnost vyvolává, např. kdyby se našla vražedná zbraň-elektrický kabel, ale chyběly na ní otisky/DNA obviněného, nebo by se zjistilo, že v hotelovém pokoji byl zapojen proudový chránič, takže hypothesa o usmrcení elektrickým proudem nemůže obstát.

Anton Laurus řekl(a)...

smysl to má, protože na tom aspon teoreticky stálo dokazování v komunistickém ČR a doteď to cpou do studentů na PF UK, přitom je to elementární pitomost. Žádný ucelený řetěz nepřímých důkazů nikdy nevytvoříte, protože vždy je možné vymyslet něco, co obžalovaného vyviní a skutečnost popíše jinak. To je ale úplně stejné možné u "přímých" důkazů. Jediné smysluplné dělení je na věrohodné a nevěrohodné důlazy, protože tam nastupuje in dubio pro reo. Něvěrohodné nejsou jen záměrně zavádějící a lživá tvrzení ale i omylná tvrzení. Samotná komplexnost (ucelenost) důkazů je pak věc subjektivného hodnocení soudce, v lepším, případě poroty, která své rozhodnutí nezdůvodňuje (vždy je to víc nevědomá víra a přesvědčení než české pseudoargumentování v odůvodněních trestních kauz). Ale abych skončil pozitivně, je to stále lepší než argumentovat o přímém a nepřímém úmyslu nebo nedbalosti. Česká zdůvodnění subjektivní stránky TČ vždy pobaví :-)

Anton Laurus řekl(a)...

míra souvislosti ? To má být vtip ? Mírou souvislosti je souvislost, menší souvislost, větší souvislost nesouvislost, ne přímost nebo nepřímost.

je to právě věrohodnost (subjektivní pravdivost třetí strany) nebo jestli chcete počeštinsku míra věrohodnosti, co českoakadamicky odlišuje oba typy důkazů .... a proto bolševický právní teorettik s kádrových rezerv řekl, že u nepřímých potřebuje "řětez" a u přímých "sem tam něco" :-) Je to sice nesmyslný závěr, ale přežívá zde 50 let, přestože praxe si jde "rozumnou" cestou.

Ondra Kavula řekl(a)...

Skutečnost, že to paní soudkyně chápe jiným způsobem než p. Pecina, neznamená, že to soudkyně chápe správně. Což je v těchto končinách dost častý (z)jev.

Simon klein řekl(a)...

Já Vám rozumím. Raději odsoudit sto nevinných, než pustit jednoho pachatele, že? Máme sice k dispozici jen nepřímý důkaz, třebas že obviněný na místě byl, ale zato je to důkaz věrohodný, tak co bychom si komplikovali život nějakým komunistickým řetězem... Zkuste si někdy představit, že jste v pozici obviněného Vy.

Jonas řekl(a)...

Příčina usmrcení se dovozuje z pitvy a nikoliv z existence proudového chrániče....

Jonas řekl(a)...

souhlas, na druhou stranu se to tak lépe učí. Je to něco jako lege artis. Každý o tom mluví, v zákoně to 80 let není a krom Maďarů a Slováků to nikdo nepoužívá a stále se to učí .. :-)

Ondra Kavula řekl(a)...

Myslíte z pitvy na tělech balzamovaných, v rozkladu, již jednou pitvaných egyptským patologem a která byla vykonána půl roku po smrti?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Existence (a funkčnost) proudového chrániče by vylučovala určitý mechanismus "vpravení" elektrického proudu do těla oběti, totiž nebylo by možné, aby se tak stalo uzavřením elektrického obvodu mezi fasí a ochrannou zemí: takovou situace chránič detekuje a reaguje na ni prakticky okamžitým přerušením obvodu. Stále by bylo možné, aby se obvod uzavřel mezi fasí a nulovým vodičem, ale to už by vyžadovalo značně sofistikovanější vražedný nástroj než jen obyčejný kabel nebo probíjející spotřebič. Zjednodušeně řečeno by vražedný nástroj musel mít dva terminály, které by oba byly spojeny s tělem oběti, optimálně tak, aby proud procházel v blízkosti srdečního svalu, a zároveň by muselo být zajištěno, že tělo oběti nebude vodivě spojeno s ochrannou zemí, protože i na takový případ by proudový chránič zareagoval. Tzn. na obou tělech by měly být dvě popálená místa.



Pokud OČTŘ nezjistily, jak byla elektrické instalace v pokoji provedena, nemohou tvrdit, že Kramný vraždil elektřinou: navíc, pokud jsem si všiml jakési zmínky, mělo mu přitížit, měl zkušenosti s elektroinstalací v automobilech. Což je úvaha symptomaticky inteligentní.

Anton Laurus řekl(a)...

pitva se dělá na tělě, které je k dispozici. Jsou i dalko horší stavy těla s částečným livorem nebo v přerušeném rigor mortis a skoro skelektonizovaných ani nemluvě. Lze toho zjistit podle typu umrtí míň ale někdy to nevadí.

Ondra Kavula řekl(a)...

Nepopírá se fakt že pitva se dělá na těle které je k dispozici.

Problémem je dovozovat usmrcení elektřinou na těle které je pitváno půl roku po smrti, již jednou bylo pitváno, chybí mu vnitřnosti a je na něm větší než malé množství posmrtních skvrn které dle informací uniklých do tisku jsou rozkladního charakteru.

Anton Laurus řekl(a)...

to by v zásadě nemělo vadit, proudové známky mají dle složení drátu jinou barvu než livor mortis.. Navíc nález nebude charakteristický. Snad tam má soudce fotodokuemtaci a snad není slepej ... :-) Samotného rozkladu bych se nebál. Vtíp je v tom, že tělo se rozkládá rozkladem proteinů jen částečně a bez externích zdrojů, které sežerou ty nahromaděné mrchy, které po smrti už nezabije imunitní systém i pomalu..

Ondra Kavula řekl(a)...

Tak pan Dynein není jenom odborník přes právo, zde zejména obor "důkaz" ale i přes soudní patologii, zde pak patrně "barva proudových známek na kůži půl roku po smrti dle materiálového složení drátu". Jakou barvu mají proudové známky od železného vodiče? Jakou od měděného? A co slitina železa a mědi? A co teprve mědi, hliníku a železa? Někdy se přidává i nikl kvůli pájecím vlastnostem, to pak mají skvrny jakou barvu? Chjo...

Jonas řekl(a)...

nechci se vám do toho plést, ale svobodná vůle ve středověkém nebo osvícenském pojetí nefunguje zcela určitě. První píčtala s pneumou, dobrem/zlem a druhá s "něčím rozumovým, co nějak váží argumenty". Za svobodnou vůli tedy v podstatě dnes považujeme právě ten determinismus kroku většiny (fyziologicky když slyšíme argument A ... většina udělá nebo si myslí B). Menšina pak má nějaké alternativní varianty C,D nebo E. Ale nikdo z nich to nemůže změnit "přemýšleím". Změna názoru je možná opět jen změnou "chemie". Nevím, kolik je osazenstvu, ale všimněte si, že životní změny se nedějí po přemýšlení, ale např. po probouzení nebo po lehčím spánku, nejvíce pak v posledních letech před smrtí.. Chemickou cestou je pak i rozhodování ve stresu. Soudce může mít kolik chtějí návodů ale i samotná filtrace je deterministická. Uvědomí se tedy pouuze jen něco a taky i to, čím vůbec jeho rozhodování netrpí.

Kolega měl patrně tedy na mysli fakt, že česká právní věda zaspala a naše představa o rozhodování a vážení argumentů je předpotopní.Z praxe najdete solidn právní výklad, lepší než protistraa, kolegové vám to osvědčí, soudkyně zvolí jiný výklad, dodnes jste ji měli za blbou, dnes aspon víte, že jí to zůstane a že je zbytečné se namáhat a lepší je vymyslet něco, aby se ke svému argumentu nedostala.

Jonas řekl(a)...

Dynein vystupoval i na diskusním foru na pfuk pod nickem Crux.lightbb.com a doporučoval studentům přechod z práv na medicínu. Ondrovi mohu prozatím jen doporučit skripta soudního lékařství a anorganickou chemii od Housecroftové, kde se doví, že existuje něco jako barva plamene a že barva roztavených rozdifundovaných mikročíástic kovu má opravdu jinou barvu než posmrtné skvrny. Jestli je potřeba zjišťovat složení drátu pro jejich odlišení si nejsem jistý :-)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Neumím si představit, že by se napětím 230 V odloučilo takové množství částic kovového materiálu, že by se to nějak projevilo zbarvením spáleniny. Při předpokládaném mechanismu působení se přece nemohl vodič ani zahřát. Ano, pokud bude smrt způsobena obloukovým výbojem a napětím 220 kV, pak bych o vlivu materiálu na barvu toho, co z těla zbylo, asi uvažoval.

Ta pitva byla evidentně procesně nepoužitelná, s ní bych se ani nezdržoval.

Jonas řekl(a)...

evidentně ? Chápu, že jako advokát můžete plácat co chcete. cit.Proudové známky se nacházejí i u přežívajících po zasaženíelektrickým proudem a mohou být různé velikostii tvaru. Někdy mají tvar vodiče, jako např. vinutí drátu, hlavičky šroubu apod. Nejčastěji je najdeme na prstech rukou a na chodidlech, mohou však být kdekoliv na těle, kde došlo k dotyku s proudovodičem a k výstupu proudu. Jeví se jako
kruhovité až nepravidelné vklesliny kůže ohraničené vyvýšeným bledým až porcelánověbílým valem (obr. 10). Vně tohoto valu je často červenýlem. Centrální vkleslina podle délky působení
proudu může být až zuhelnatělá. Vyvýšený valvzniká teplem podmíněným zkrácením a ztluštěním kolagenních vláken koria a voštinovitou přemnou epidermis ... Např. u mědi se na kůži tvoří
vlivem oxidace zelené zbarvení a u železa bývá zbarvení do šeda....

Držte se svého řemesla pán Pecina ...

P.S. : učebnice fyziky pro gymnázia vám vysvětlí jak se elektrický proud šíří v kapalinách (tělo je z velká části voda), něco zkuste o iontových roztocích (bunky a ECM je plná iontů) a pak něco o tom, jaký je odpor hrotu drátu (a co to znamená pro jeho teplotu) , přenosové jevy Stokessova rce a Fickovy zákony, a co to vlastně je teplota (míra kmitu částic kolem rovovážné polohy) atp.

Ondrej Pivarči řekl(a)...

Determinizmus v zmysle Gracusa a Laplacea neexistuje, akýkoľvek komplexný a zároveň disipatívny systém (medzi ktoré patrí aj mozog človeka, ako aj človek samotný) obsahuje emergencie tak významné, že nemožno predvídať, akým spôsobom sa bude vyvíjať od počiatočných podmienok, pričom je mimoriadne náročné určiť z dostupných možností čo i len atraktory, ktoré budú vývoj systému formovať. Ako výsledok kvantovej neurčitosti je to aj logické, len snaha teoretických fyzikov o zmysluplné vysvetlenie fyzikálnych zákonov holistickým (unifikujúcim) spôsobom niekedy produkuje názory ako napr. predostrel fenomenálny Hawking: mikroskopický svět kvantové mechaniky je jednou z determinovaných pravděpodobností. To znamená, že kvantové efekty velmi málo kdy ovlivní předpovědi klasické mechaniky, která je poměrně přesná (ačkoliv stále ne zcela přesná) ve větších hodnotách. Něco tak velkého, jako je zvířecí buňka, pak může být „adekvátně determinována“ i přes vliv kvantové neurčitosti. (viď popis pojmu determinizmus na českej wiki), s ktorými osobne nesúhlasím, vysvetlenie však presahuje zmysel tohto príspevku.

Preložené do toho, čo ste uviedli, nie je možné z množiny A až niekoľko miliónov argumentov určiť, ktorý spôsobí B až tísice B možností správania (ostatné sú príliš málo pravdepodobné). Libetove výskumy sú práve o tom faktore "premýšľania", a skúma to pomocou procesov "chémie" (zjednodušene "elektriny"), a z ich výsledku práve vyplýva, že "premýšľanie" je práve emergenciou, ktorú akýmkoľvek spôsobom skúmaná "chémia" nedokáže vysvetliť (=derivovať zo svojich procesov), a ktorú nazval CMF. Takže stále je priestor na "premýšľanie" aj podľa aktuálneho vedeckého poznania. Sudca môže teda vygenerovať aj výsledok, ktorý nie je derivátom absorbovaných argumentov, racionalisti by povedali, že "produkt čistého rozumu". Filtrácia teda nie je deterministická, ovplyvňujú ju aj niektoré CMF súčasti ako "inteligencia".

Čiže snažiť sa dostať sudkyňu do pozície, aby sa k svojmu argumentu nedostala, je nezmysel, a je lepšie sa "namáhať" (t. j. snažiť sa oslabiť vplyv jej CMF "presvedčivosťou", než argumentami), pretože sudkyňa sa napriek snahe môže k nemu dostať "inak", resp. "CMF faktorom", čiže prakticky nepredvídateľne (praktická ukážka, prečo sa radšej namáhať než snažiť bola v snímke Časostroj). Oslabenie CMF totiž spôsobí práve to, že "obeť" oslabenia (sudkyňa) bude konať reflexívne (Libetove výsledky to pripúšťajú), čím si sama zúži okruh možných odpovedí (na tomto je založená podprahová reklama, rovnako tak mediálna masáž, atď.) a preto je pravdepodobnosť, že vyhovie, vyššia.

Keď už sme pri "vážení argumentov", možno, i napriek uvedeným výhradám, súhlasiť s tým, že právna veda v ČR a ešte výraznejšie v SR zaspala dobu. Úvahy napr. o nesúmeriteľnosti, logické derivácie, formuly a pod., ktorými sa zaoberajú v západnej Európe, sa v týchto končinách veľmi nevyskytujú, článok ako tento by som sotva v slovenčine našiel.

André řekl(a)...

Pane Jonáši, když citujete zkuste uvést i zdroj: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Elektrick%C3%BD_proud To, co tomu článku chybí je informace o napětí u kterého podobné zranění vznikají - je to u napěťové hladiny 1000V které se zhusta užívá v průmyslu u elektrolýzy vody, výroby hliníku a podobně. U "domácího" napětí 230V něco podobného nehrozí. Když již znalci obžaloby mluvili o "charakteristickém zbarvení" proč se nedělal histochemický nebo spektrografický rozbor na prokázání přítomnosti částeček kovu?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ano, to je ten problém. Soud i jím přibraní znalci evidentně vaří z vody, prakticky nic z toho, co bylo presentováno, není normálním způsobem přezkoumatelné, a validita důkazů je asi taková, jako kdybychom vycházeli z Kosmovy kroniky. Pokud to Kramný udělal, šanci na jeho usvědčení vidím jako minimální.

Tomáš Pecina řekl(a)...

A jednu doušku (vlastně dvě): Je pozoruhodné, že egyptští lékaři jsou úplní nýmandi, pokud jde o stanovení příčiny smrti, a zároveň dostateční profesionálové, aby z výsledku jimi provedené pitvy mohly české OČTŘ bez dalšího vycházet.

A druhou: Pokud je mi známo, pan André je profesionální patholog, Doc. MUDr. X. Y., Ph.D., máte-li zálibu v titulech, a já nejsem právník, nýbrž theoretický fysik. To jen, pokud jde o sytě poučovatelský ton některých nejmenovaných předřečníků.