úterý 25. prosince 2012

Ústavní soudnictví - institucionální pohled: nový předmět na PrF MU

Na jarní semestr 2013 jsem připravil na PrF MU nový předmět, který se věnuje institucionálním a politickým aspektům ústavnímu soudnictví z komparativního pohledu. Předmět se oficiálně jmenuje „Ústavní soudnictví – institucionální pohled“ (kód v ISu MVV2868K) a je otevřen nejen právníkům, ale i studentům politologických, sociologických či filozofických oborů.

Předmět je záměrně postaven na multidisciplinárním přístupu a snaží se nabourat tradiční „zapouzdřenost“ českých právnických fakult a jejich averzi vůči jiným vědním oborům. Předmět i závěrečné hodnocení jsou proto koncipovány tak, aby nebyli zvýhodněni ani právníci ani neprávníci. Stručný obsah tohoto kurzu je dostupný zde. Níže připojuji detailnější předběžný sylabus. Potenciální zájemce upozorňuji rovněž na skutečnost, že ač si předmět již teď zaregistrovalo více studentů, než umožňuje jeho kapacita (resp. kapacita dané učebny), účast na tomto kurzu je podmíněna mým souhlasem, takže pořadí v registraci není samo o sobě směrodatné.

Ústavní soudnictví – institucionální pohled
Jaro 2013 Sylabus
Vyučující: David Kosař (4775@mail.muni.cz)
Garant: Pavel Molek (14484@law.muni.cz)

Anotace: Ústavní demokracie je dnes ve světě dominantní formou zastupitelské demokracie. Odlišujícím znakem tohoto politického režimu je to, že vedle politických mocí, volených v rovných a svobodných volbách, jež musejí v pravidelných intervalech skládat účty voličům, tato forma zastupitelské demokracie počítá i s orgány soudního typu, které jsou nadány pravomocí ústavního přezkumu. Právě tomuto aspektu ústavního soudnictví se věnuje tento kurs. Kromě deskriptivní analýzy jednotlivých modelů ústavního soudnictví budeme identifikovat důsledky soudních rozhodnutí na fungování politického a ústavního systému v dané zemi a nějaký čas strávíme i nad historickým vývojem ústavního soudnictví. Vedle deskriptivního, politologického a historického pohledu budeme diskutovat i obecnější normativní otázku – legitimitu nevolených a neodpovědných (vůči voličům) orgánů v demokratické společnosti.

V tomto kursu se zaměříme na funkce ústavních/nejvyšších soudů ve vyspělých zemí s relativně delší tradicí ústavního soudnictví. Většinu času strávíme studiem specializovaných ústavních soudů – instituce, jejíž „vynález“ je nejčastěji přisuzován Hansi Kelsenovi. Tento „vynález“ byl znovuobjeven po druhé světové válce, kdy byl zakotven v německé a italské ústavě (tzv. I. vlna vzniku ústavních soudů) a od té doby se rozšířil do řady dalších zemí. Řada zemí, zejména těch patřících k anglosaské právní kultuře, se však přiklonila k jinému modelu – difúznímu ústavnímu soudnictví, na jehož vrcholu stojí Nejvyšší soud, který je zároveň vrcholným článkem obecné justice.

Kurs se skládá ze dvou bloků. První blok (semináře 1 až 5) je zaměřen na „ideální typy“ ústavního soudnictví (Itálie, Německo, Francie, USA). V tomto bloku rovněž identifikujeme základní typy řízení před ústavními soudy a rozebereme rozdíly mezi specializovaným ústavním soudnictvím a difúzním modelem (supreme courts). Na základě typologie přístupu k ústavním soudům (aktivní legitimace) pak budeme debatovat nad vlivem daného systému na fungování politického a ústavního systému. Ve druhém bloku (semináře 6-11) nejprve podrobíme kritice teorie vzniku ústavních soudů z pera Rana Hirschla a Toma Ginsburga a poté se podíváme na novodobé modely ústavního soudnictví (JAR, Izrael, Kanada, Nový Zéland, Spojené království, Austrálie a Turecko) a jejich specifika. V posledním semináři pak shrneme probranou látkou v souvislosti s debatou nad legitimitou ústavního soudnictví.

Obsah kurzu: Jádrem většiny seminářů bude studium modelu ústavního soudnictví v dané zemi a jeho specifik, doplněného o vybraná rozhodnutí ilustrující fungování tohoto modelu v praxi. Posléze proběhne diskuse o důvodech vzniku daného modelu, jeho pozitiv a negativ, jeho zakotvení v politické kultuře a jeho důsledky pro demokratický systém. Cílem tohoto postupu je umožnit náročnější diskusi o institucionální dimenzi fungování ústavních soudů přesahující jednotlivé soudní spory a propojit politologický pohled s pohledem právnickým. Odlišnou strukturu mají úvodní seminář (prolog), seminář č. 6 (teorie vzniku ústavních soudů) a závěrečný seminář (epilog), které jsou zaměřeny na hlubší politologické a právně-politické úvahy o ústavním soudnictví bez napojení na konkrétní model v určité zemi.

Rozsah výuky
Dvanáct seminářů pro maximálně 25 studentů. Předmět je vyučován v jarním semestru. Závěrečné hodnocení Předmět je zakončen kolokviem. Pro úspěšné absolvování předmětu je nutné splnit následující podmínky:
aktivní participace na seminářích: Od studentů se očekává, že přijdou na seminář připraveni (tj. budou mít „načteno“). Aktivní participací na seminářích se rozumí příprava, pravidelná účast a aktivní přispívání do diskuse.
prezentace (reaction paper): Reaction paperem (1 500 slov) se rozumí kritické zhodnocení alespoň dvou zdrojů zadaných na daný seminář. Reaction paper musí být zaslán vyučujícímu nejpozději v 17:00 den před konáním semináře. Každý student by měl využít reaction paper buď k osvětlení důležitého aspektu obsaženého v materiálech na daný seminář nebo k formulaci vlastní myšlenky/vlastního argumentu „na podvozku“ předložených materiálů. Studenti budou svůj reaction paper krátce prezentovat na semináři (cca 5 minut). K rozdělení reaction paperů na jednotlivé semináře dojde na druhé hodině.
závěrečná písemná práce (esej): Studenti si mohou vybrat pro závěrečnou esej jednu ze dvou možností: (1) původní článek (article) na jakékoliv téma pojednávající o, nebo dotýkající se, látky probírané na seminářích; nebo (2) integrující kritickou recenzi nejméně dvou knih (review essay) pojednávajících o ústavním soudnictví. Téma závěrečné eseje musí být schváleno vyučujícím do 31. 3. 2013. Požadovaný rozsah eseje činí 2.500-5.000 slov (bez poznámek pod čarou). Termín odevzdání je 20. 6. 2013. Požadavky Předmět je určen pro studenty 3. a 4. ročníku právnické fakulty, vhodné je předchozí absolvování předmětů Ústavní právo a Lidská práva a soudnictví. Nezbytným požadavkem je pasivní znalost angličtiny, předmět je založen na studiu literatury a judikatury, jež jsou zčásti přístupné pouze v angličtině. Předmět je rovněž vhodný pro studenty na fakultě sociálních studií (zejména z oboru politologie, sociologie a mezinárodních vztahů). Předmět i závěrečné hodnocení jsou koncipovány tak, aby nebyli zvýhodněni ani právníci ani neprávníci.

I. ZÁKLADNÍ TYPOLOGIE ÚSTAVNÍHO SOUDNICTVÍ
1. Úvod – vývoj a typologie ústavního soudnictví
Tematické vymezení:
• 3 poválečné ústavní revoluce: (1) Německo a Itálie; (2) Španělsko, Portugalsko a Řecko; (3) střední a východní Evropa
• Základní typy řízení před ústavními soudy
• Specializované ústavní soudy vs. supreme courts
• Aktivní legitimace = klíčový aspekt ústavního soudnictví?
Povinné výukové materiály:
• Peter Häberle, Role and Impact of Constitutional Courts in a Comparative Perspective, in: Ingolf Pernice/Juliane Kokott/Cheryl Saunders (eds.): The Future of the European Judicial System in a Comparative Perspective, (ECLN Conference Berlin 2005), European Constitutional Law Network Series, Vol. 6, NOMOS Verlag, Baden-Baden, Germany, 2006, str. 65-77.
• V. F. Comella, Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective, Yale University Press, 2009, str. 55-70
• J. Ferejohn/P. Pasquino, “Constitutional Adjudication: Lessons from Europe”; in Texas Law Review, vol. 82, N.7, 2004, p. 1671-1704
• T. Langášek, Promarněné světové prvenství, Lidové noviny, 14.11.2011, str. 20

2. Itálie – námluvy Ústavního soudu s obecnými soudy
Tematické vymezení:
• Konkrétní kontrola ústavnosti jako pojítko mezi obecnými soudy a Ústavním soudem
Povinné výukové materiály:
• T. Groppi, The Italian Constitutional Court: Towards a ‘Multilevel System’ of Constitutional Review?, JCL 3:2 (2008), 100-117
• J. Ferejohn/P. Pasquino, “Constitutional Adjudication, Italian Style”, in Tom Ginsburg (ed.), Comparative Constitutional Design, Cambridge University Press, 2012, str. 294-316
• How the Court Works, in Italian Constitutional Court document, at: http://www.cortecostituzionale.it/versioni_in_lingua/eng/lacortecostituzionale/cosaelacorte/cosaelacorte.asp
• Judgment No. 224 of 2009 Impartiality of the Magistrate

3. Německo – jeden nebo dva ústavní soudy?
Tematické vymezení:
• Individuální ústavní stížnost
Povinné výukové materiály:
• D. Grimm, How the Constitutional Court decides, Milan conference, May 25th 2007
• Gertrude Lübbe-Wolff, The German Federal Constitutional Court from the point of view of complainants in search of their constitutional rights, 2006
• D. Kommers and R. Miller, Das Bundesverfassungsgericht: Procedure, Practice and Policy of the German Federal Constitutional Court, JCL 3:2 (2008), 194-211
• Spolkový ústavní soud, BVerfGE 7, 198 (1950), Lüth (výňatky – Kommers, str. 124-128)
• Spolkový ústavní soud: BVerfGE 34, 269 (1973), Princezna Soraya (výňatky – Kommers, str. 360-369)

4. Francie – ex ante (a priori) a ex post (a posteriori) abstraktní kontrola ústavnosti
Tematické vymezení:
• Abstraktní kontrola ústavnosti
• Francie před 2008/2010 [(ex ante) abstraktní přezkum ústavnosti (saisine parlementaire)]
• Francie po roce 1. březnu 2010 (question prioritaire de constitutionnalité)
Povinné výukové materiály:
• Décision 74-54 DC of 15 January 1975 – Abortion
• Marie-Claire Ponthoreau and Fabrice Hourquebie, The French Conseil Constitutionnel: An Evolving Form of Constitutional Justice, JCL 3:2 (2008), pouze str. 269-281
• Décision n°2010-1 QPC of May 28th 2010 – Burqa Ban
• Kateřina Šimáčková: QPC – aneb co nového ve Francii? Jiné právo, 7. 6. 2011, http://jinepravo.blogspot.com/2011/06/qpc-aneb-co-noveho-ve-francii.html
• O. Pfersmann, Concrete Review as Indirect Constitutional Complaint in French Constitutional Law: A Comparative Perspective, European Constitutional Law Review, 6: 223–248, 2010
• A. Dyevre, The Melki Way: The Melki Case and Everything You Always Wanted to Know About French Judicial Politics (But Were Afraid to Ask), 2012 (unpublished manuscript)

5. USA - difúzní model ústavního soudnictví (judicial review)
Tematické vymezení:
• Judicial review
Povinné výukové materiály:
• Marbury v. Madison, 5 U.S. (1 Cranch) 137 (1803)
• R. Dahl, Decisionmaking in a Democracy: The Supreme Court as a National Policymaker, 6 J. PUB. POL. 279 (1957)
• J. H. ELY, DEMOCRACY AND DISTRUST, 1-10; 73-104, (1980)
• E. Chemerinsky, Constitutional Law: Principles And Policies, 4th ed., Aspen Publishers (2011) (on case and controversy requirement - pouze str. 49-64, 103-105, 113-116, 129-132)
• Jack M. Balkin & Sanford Levinson, Understanding the Constitutional Revolution, 87 VA. L. REV. 1045 (2001), pouze str. 1066-1083

II. NOVODOBÉ INOVACE ÚSTAVNÍHO SOUDNICTVÍ 
6. Teorie vzniku (novodobých) ústavních soudů
Tematické vymezení:
• „insurance theory“ vzniku ústavních soudů (Ginsburg)
• „hegemony preservation theory“ vzniku ústavních soudů (Hirschl)
• alternativní teorie (Issacharoff – „hedging theory“, Garbaum – „SoP theory“, Elster & Holmes „commitment theory“, Erdos a jeho „postmaterialist trigger thesis“, Adams&Schyff)
Povinné výukové materiály:
• R. Hirschl, Towards Juristocracy, Harvard U.P., 2004, str. 31-99
• Maurice Adams and Gerhard van der Schyff (2010) “Political Theory Put to the Test: Comparative Law and the Origins of Judicial Constitutional Review,” Global Jurist: Vol. 10: Iss. 2.
• David Erdos, Delegating Rights Protection The Rise of Bills of Rights in the Westminster World, Oxford University Press, 2010, str. 5-7

7. JAR – ústavní soud operující v politickém systému s jednou dominantní politickou stranou Tematické vymezení:
• ústavní soudnictví v období přechodu k demokracii
Povinné výukové materiály:
• projděte si znovu R. Hirschl, Towards Juristocracy, Harvard U.P., 2004, pouze str. 89-99
• H. Klug, South Africa’s Constitutional Court: Enabling Democracy and Promoting Law in the Transition from Apartheid, JCL 3:2 (2008), 174-193
• T. Roux, “Legitimating Transformation: Political Resource Allocation in the South African Constitutional Court”, Democratization, Volume 10, Issue 4, 2003, str. 92–111
• T. Roux, “Principle and Pragmatism on the Constitutional Court of South Africa”, International Journal of Constitutional Law, Volume 7, Number 1, 2009, str. 106-138

8. Izrael: ke „strong judicial review“ není třeba psané ústavy
Tematické vymezení:
• ústavní soudnictví v zemi, která je v permanentní vojenské pohotovosti
Povinné výukové materiály:
• projděte si znovu R. Hirschl, Towards Juristocracy, Harvard U.P., 2004, pouze str. 50-74
• A. Barak, Human Rights in Israel. 39 Isr. L. Rev 12 (2006)
• T. Kahana, M. Good, Human Rights in Israel (2008)
• Assaf Meydani and Shlomo Mizrahi, The Relationship Between the Supreme Court and Parliament in Light of the Theory of Moves: the Case of Israel, Rationality and Society 2010 22: 55

9. Commonwealth modely I: Kanada („moderate review“)
Tematické vymezení:
• Středně silný přezkum ústavnosti
• Notwithstanding clause
Povinné výukové materiály:
• projděte si znovu R. Hirschl, Towards Juristocracy, Harvard U.P., 2004, pouze str. 75-82
• Stephen Gardbaum, “Reassessing the new Commonwealth Model of Constitutionalism”, International Journal of Constitutional Law, Vol. 8, No. 2, 2010, str. 1-41
• T. Kahana, “The Notwithstanding Mechanism and Public Discussion”, University of Toronto Law Journal, Vol. 52, No. 2 (Spring, 2002), str. 221-274 nebo T. Kahana, “The notwithstanding mechanism and public discussion: Lessons from the ignored practice of section 33 of the Charter”, Canadian Public Administration, (2001) 44: 255–291.

10. Commonwealth modely II: Nový Zéland, Spojené království a Austrálie („weak judicial review“)
Tematické vymezení:
• „weak judicial review“
Povinné výukové materiály:
• projděte si znovu R. Hirschl, Towards Juristocracy, Harvard U.P., 2004, pouze str. 82-89
• James Kelly, “Judicial Review as ‘No-fault’ Insurance: The New Zealand Bill of Rights Act, 1990”, A Paper Presented at RC 09 (Comparative Judicial Studies) International Political Science Association, June 21-23, 2010 , University of Bologna, Italy
• Ian Leigh, “The standard of judicial review after the Human Rights Act”, in Judicial Reasoning Under the UK Human Rights, Helen Fenwick, et al., eds. 2007, str. 174-205
• J. L. Pierce, D. L. Weiden & R. D. Wood, “The changing role of the High Court of Australia”, Prepared for delivery at the IPSA Interim Meeting, 2010, Bologna, Italy

11. Turecko: výjimka z pravidla?
Tematické vymezení:
• Ústavní soud jako ochránce kemalismu
• Absence individuální ústavní stížnosti dělá divy…
• Dynamika vztahu tureckého ústavního soudu a ESLP
• Proč dochází v Turecku tak často k rozpouštění politických stran?
Povinné výukové materiály:
• BELGE - The Republican Alliance and Selective Activism of the Constitutional Court of Turkey. Law & Society Review, Volume 40, Number 3 (2006)
• E. Örücü, The Constitutional Court of Turkey: The Anayasa Mahkemesi as the Protector of the System, JCL 3:2 (2008), 254-268
• E. Özbudun, Judicial Review of Constitutional Amendments in Turkey, European Public Law 15:4 (2009), 533-538

III. ZÁVĚREČNÁ DISKUSE 
12. Legitimita ústavního soudnictví
Tematické vymezení:
• konstitucionalismus vs. demokracie
• demokratický deficit ústavního soudnictví
• vyspělé státy vs. rozvojové země vs. země v období přechodu k demokracii – platí pro ně stejná hodnocení potřebnosti ústavního soudnictví?
• závěrečné shrnutí
Povinné výukové materiály:
• J. Waldron, “The core of the case against judicial review”, Yale Law Journal, 2006, 115 (6): 1346ff
• J. Bertomeu, Against the Core of the Case: Structuring the Evaluation of Judicial Review, Legal Theory, 17 (2011), 81–118.
• Annabelle Lever, “Democracy and Judicial Review: Are They Really Incompatible?”, Perspectives on Politics, December 2009, Vol. 7/No. 4 pp. 805-822 Tento předmět je realizován v rámci projektu ”JANE - Judicial Accountability in New Europe”, Marie Curie Actions – Support for training and career development of researcher (CIG), Call identifier: FP7-PEOPLE-2011-CIG, Grant Agreement No.: PCIG10-GA-2011-303933.

11 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Bellamy, Waldron, Hirschl, Tushnet, ..., snad už v Česku končí éra jednostranného pohledu na ústavní právo (Alexy, Alexy, Alexy). Docela by do seznamu četby zapadl i James Allan, The Vantage of Law, Ashgate 2011, kde Allan precizně analyzuje problém demokratické nelegitimity soudcovského moralizování při ústavním přezkumu.

David Kosař řekl(a)...

Dík Tome. Na blogu mi nějak blblo formátování, tak jsem musel tu doporučenou literaturu smazat. Časem to snad doplním (proto tam teď toho Bellamyho a Tushneta nenajdete).

Anonymní řekl(a)...

Doporučil bych upravit název předmětu, aby bylo ihned zřejmé, že se netýká českého ústavního soudnictví, ale pouze zahraničního.

David Kosař řekl(a)...

Ad anonym:

Ano, souhlasím. Pracuje se na tom. Není to ale tak jednoduché...

Jinak podotýkám, že v podstatě celý předmět slouží jako zrcadlo českému modelu ústavního soudnictví, byť se mu výslovně věnovat nebudeme. Když uvidíte, že to jinde funguje jinak, a pochopíte (v rámci možností jednoho kurzu) proč v dané zemi vypadá ústavní soudnictví tak jak vypadá, tak lépe poznáte kontury modelu českého a pochopíte, proč jsme tak kde jsme.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Stále více mě mrzí, že již nejsem magisterským studentem. Jak jen rád bych na takový seminář docházel! Jistě že znamenitá díla znamenitých autorů, z ncihž se bude v seminářích vycházet, si lze (za nemalý obnos) opatřit, nicméně v podání Davida Kosaře a v následné diskusi mezi studenty a vyučujícím určitě vynikne tolik zajímavostí, o něž již do smrti zůstanu s velkou pravděpodobností připraven. o) Blahopřeji k úspěchům.

Jan Kolba

Michal Bobek řekl(a)...

Moc pěkné. Jenom marně přemýšlím, s ohledem na rozsah předepsané literatury, jestli se také předpokládá, že studenti, kteří si tento kurz zapíší, budou pro ten jarní semestr osvobozeni od plnění studijních povinností v jiných předmětech?

Ale třeba se apetit českých studentů na rozsáhlé průběžné samostudium materiálů v jiných jazycích od mých studentských dob výrazně zlepšil. ;-) Navíc někdo s tím začít musí.

Martin Kopa řekl(a)...

Ta mezioborovost bude taky parádní, to je skvělý krok. Upřímně budu brněnským studentům zážitky z tohoto předmětu závidět. :-)

Tomáš Marný řekl(a)...

"pochopíte, proč jsme tak kde jsme"
To zní, jako byste už měl ucelený názor. Nechcete se alespoň ve stručné formě vyjádřit zde? Rád se nechám vzdělat.

Pavlina řekl(a)...

Kéžby všechny předměty měly tak atraktivní sylabus jako tento...

Začínám se těšit na další semestr :)