neděle 2. prosince 2012

Host na prosinec, genom a LDFakulta roku

Velice děkujeme Milanu Broučkovi za soutěžní listopad. Jako prosincového hosta Jiného práva vítám Martina Dienstbiera. Martina jsme měl tu čest poznat před bezmála deseti lety v australské buši. To sice není ta pravá kvalifikace pro hostování na Jiném právu v prosinci 2012, byť tedy chodec byl zdatný a fotil také výborně. Tím pravý důvodem je, že je vědec. Tedy na rozdíl od většiny nás právníků zde shromážděných skutečný Vědec: vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, na kterou navázal doktorátem v molekulární biologii (s přimíchanou biochemií) na Univerzitě v Cambridge. Následně přesídlil do Oxfordu, kde se věnoval genomice a bioinformatice. Nejnověji se pak přesunul v rámci Oxfordu do jiné laboratoře, kde analyzuje a interpretuje biomedicíncká data získaná sekvenčními technologiemi nové generace. Tedy v překladu, kterého se mi dostalo u piva, luští lidský genom. Na své multidisciplinární cestě po špičkových vědeckých pracovištích posbíral úctyhodnou sbírku výtečných výsledků a ocenění – od ceny za nejlepší doktorskou práci v cambridžské laboratoři molekulární biologie, ve které v minulosti působilo 13 nositelů Nobelovy ceny, až po prestižní publikace.

Martina jsme si jako prosincového hosta dovolili pozvat v rámci jinoprávních výletů do jiných oblastí a oborů. Podobně jako hudbě, ani exaktním vědám nikdo z nás přispěvatelů nerozumí. V příspěvcích či debatách (hlavně tedy o právu či společenských vědách coby „vědě“) na tomto blogu nicméně často zaznívají různá srovnání „jak je to v exaktních vědách“ (často doprovázené právnickým evergreenem zda je právo také „věda“ či pouze „řemeslo“, promíchaným s různou škálou komplexu méněcennosti). Bylo tedy na čase pozvat k přispívání někoho, kdo tomu, jak se dělá na špičkového úrovni věda v exaktních oborech skutečně rozumí. Martin se uvolil, že nám v přestávkách mezi luštěním podstaty vesmíru zprostředkuje nahlédnutí pod pokličku života dnešních Sheldonů: jak vypadá kariéra současného vědce v exaktních vědách, jaké debaty se vedou na téma základní oproti aplikovanému výzkumu, otázky popularizace vědy, výzkumu, náhod ve vědě a dalších témat (na vánoční besídku prý přijde i genom). Budeme se moc těšit. Já tedy určitě.

Závěrem nezbývá než, v ostrém kontrapunktu k výše uvedenému, zkontrolovat: Už jste tento rok hlasovali pro svoji „Fakultu roku“? Výrazně jsem se rozesmál když jsem se nějakou shodou okolností dostal na stránky ankety http://fakultaroku.cz. V ročníku 2011/2012 této „soutěže“ (která zjevně spočívá pouze v tom, že studenti dané fakulty OBJEKTIVNĚ kliknou na Facebooku na svoji fakultu) zvítězila Právnická fakulta MU, která, jak jsem zaregistroval, na to byla náležitě hrdá. Když jsem se nicméně nyní dostal na onen web, tak teprve konečně mohu docenit, o jak významnou medaili se jedná: předstihnout v tvrdém souboji plzeňskou fakultu (ta byla druhá… má totiž mimo jiné méně studentů) za zjevného ignorování této „soutěže“ ze strany ostatních fakult, musí být náročný počin (hlavně když předtím vedení fakulty vyzve emailem vlastní studenty, ať koukají hlasovat). Je ale nejvyšší čas vyzvat studenty znovu k hlasování, než balón nenávratně uletí: v tomto roce totiž zdá se zatím vede Právnická fakulta ZČU v Plzni. A pak už nezbývá než čekat, která z právnických fakult se jako první vizuálně inspiruje a pro své zatraktivnění u studentů a nesporné zvýšení svého výukového a vědeckého potenciálu natočí „LDF“ (inspirace zde, první video zhora, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně). Neznalé upozorňuji, že ono „d“ je „dráždivá“, nikoliv jiné slovo, začínající také na „d“. Dobře, přiznávám: asi už začínám být konzervativní stařec (nicméně smysl pro humor mě zatím snad neopustil). Ale slečny ve spodním prádle vlnící se na židli a borci s motorovou pilou a krumpáči ztělesňující myšlenku současné Univerzity? Au, au, au... Nu ale alespoň se intelektuální meta, kterou budoucí "fakulta roku" musí dohnat a předehnat, stává čitelnější.

20 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Měl bych dotaz : chodil jsem kdysi v pol. 90.let na bioinformatiku k Fatimě Cvrčkové na Viničnou a dodnes slyším její slova. Všechna statistika (u genomu) bude k ničemu, když budou mít smysl i introny (majoritní nekodujici sekvence ). A tento rok se to potvrdilo. Na co teda přišli ?

Jen poznámka. Biochemie se studuje tak cca 10 let, o syntézách ani nemluvě. Pokud se jí dotkne někdo při doktorátu, je to v pořádku, ale biochemie to není, spíš molekulární biologie.

Pro neznalé rozdíl mezi molekulární biologií, biochemií a biotechnologií je v tom, že biologové vidí ve všem nějaký proces a účel, technologové ho umí využít a biochemici věří jen tomu, co tam opavdu je a postupně vyvracejí cšechny představy mol. biologů. Proto ty dvě poslední disciplíny je skoro nemění, molekula se naopak každých 5 rok celá předělá, stejně jako např. imunologie.

Jsem rád, že jste pozvali někoho mimo právo, ale molekulární biologie byl v podstatě módní "humanitní" obor, kde se posledních 10 let strašně podvádí, protože narozdíl od chemie, biochemie, fyziky atp. jde o interpretace. Příště bych doporučil někho z těch "tvrdších" oborů, otázkou je, co by nám mohl vůbec sdělit, resp. koho by to zajímalo :-)

Michal Drtina

Anonymní řekl(a)...

Prof. Holý z UOCHB za svého ředitelování ústavu v 90.letech slušně nařídil, že v sekci biochemie nechce mít žádného molekulárního a evolučního biologia, protože obě tyto biologie nemají s vědou nic společného :-) Je zvláštní, že tím nepřímo souhlasil s většinovým názorem tzv. "mystiku z Viničné" prof. Zdeňka Neubauera, prof. Stanislava Komárka a doc. Antona Markoše z katedry dějin přírodníchj věd PřF UK, kteří za své populární "biologické čtvrtky" dostali bludný balvan od Sisyfovců.

A link na právo : stejnojmený otec Zdenka Neubauera byl představitelem brněnské normativní právní školy (1901-1956).

Petr Vohralík

Michal Strnad řekl(a)...

Těším. Moc těším. A věren avizovaným srovnáváním práva vs věda a z toho pramenícím komplexům dodávám: konečně někdo, kdo dělá něco užitečného; konečně někdo, kdo se při odchodu z práce nemůže dočkat dalšího pracovního dne...

Anonymní řekl(a)...

ad Strand : Můj příbuzný dělá v univerzitní laboratoři v Texasu organickou chemii. Laboratoř nemůže být z provozních důvodů klimatizovaná,takže 25-29C, do toho puštěná ventilace je tam od 9.00 do 22.00 včetně sobot a většiny nedělí, plat na úrovni lepšího automechanika. Opravdu se na každý další pracovní den netěší :-) ale sdílí podobnný názor na molekulární biologii jako měl prof. Antonín Holý.

Ono ne každá věda je právě zábava a ne každé řemeslo nuda. A hádky mezi biologiy a lékaři o to, co je z toho ještě věda, jsou věčné. Jediná jistá je fyzika a chemie. Mimochodem biofyzika na matfyzu nebyla a není nijak mezi tamějšími fyziky populární a je spíš trpěna. Jeden prof. se zaměřením na optickoi spektroskopii a elipsometrii komentoval tento obor před 15 lety v narážce na finanční matiku aspol. slovy "a teď už zde chybí pojistná fyzika".




Marek Slabý

Anonymní řekl(a)...

Jen dvě upřesnění : 1/ A. Holý zákaz evo-bio zdůvodnil tím, že to nemá nic společného s chemií a biochemií a nikoliv s vědou, ale hlavní důvodem byla víc daleko vyšší prestiž české chemie a biochemii oproti české biologii, takže se tam dostávali víc chemici. Snažil se navíc tak podpořit ústav imunologie AV, aby nedělil síly.

2/ Zdeněk Neubauer ml. než se stal v 90.letech "mystikem a hermeneutikem", byl v 80.letech zavřeným chartistou a v 60.-70.letech jedním z nejlepších českých mikrobiologů a genetiků (bakteriální viry) se zkušenostmi a renomé z USA a Itálie. Jeho památná sarkastická věta o české biologii : "Česká biologie byla na úrovni okolních zemích jen 2x : Poprvé, když se Purkyňák (pro neznalé Purkyňuv ústav 1LF UK) stal pobočkou říškého ústavu pro výzmum čistoty rasy a o 10 let pozdějí, když se zde (budova PřF UK ve Viničné) propagovala jarovizace za dob lysenkismu. Nyní (konec 90.let) se okolí snažíme dohonit už jen nesmyslnými kredity a navýšováním inteligence v učebnách."

Jan Outrata

Anonymní řekl(a)...

Fakulta roku je snad větší hloupost nežli Právník roku a hlavně Právnická firma roku!

Anonymní řekl(a)...

Jedna poznámka k biofyzice na okraj : Jeden ze slušných profesorů biofyziky pí. Uhrová se dnes především proslavuje účastí v Receptáři, kde radí jak dělat saláty ze zelí:-)

Kdybych se mohl na něco zeptat hosta, tak jak on vidí "sešup kvality" Ox a Cam, jak se o tom píše hodně v britských novinách. Jak na tom jsou v porovnání s USA, Jap a Čínou ? Za sebe znám trochu obecnou biologii a tam to převzali amíci, jak co do učebnic, tak co literatury.

Roman Teplý

Anonymní řekl(a)...

Pokud mě paměť neklame, biofyzika byla povinná v prváku na ILF a moc nechápu, jak souvisí s molekulární biologií. Ale potvrzuji předchozí komentář ohledně nepoužitelnosti učebnice imunologie starší 15 let... to se v právu zas tak moc neděje. Že by to ale byl důkaz o "vědeckosti" si tak moc jistý nejsem.

Petr Slabý

Anonymní řekl(a)...

Videa univerzit jsou opravdu něco hrozného na úrovni celé ankety. Doplňuji videoperlu z
VŠE

Tomáš Vávra

Anonymní řekl(a)...

Vidím, že je tu několik zasvěcených přírodovědců. Mohl by mi prosím někdo napsat, jak je to s uplatněním biochemiků a to především v zahraničí? Přičemž zahraničím nemyslím pouze region EU, ale klidně i jiné kontinenty. Zajímají mne pozice, které mohou zastávat, i jejich orientační finanční ohodnocení na těchto pozicích (jaké je uplatnění mediků v zahraničí a jak jsou honorováni docela vím, zajímá mne, jak je to u biochemiků). Děkuji za jakoukoliv odpověď.

Ondřej Chalupský

Anonymní řekl(a)...

Ad chalupský: záleží, zda myslíte tradiční (potravináře) a moderní (biolíh atp.), nebo patobiochemiky a klinické biochem. (medicína) nebo gen. výzkum, syntezni biochem, mikrobio atp. Obecně je na trhu Evropy a USA vysoký přetlak biochemiků, o Číně ani nemluvě a pokud nejste na špici, nejste nic s vyjimkou biotechnologii, kde je to tak nejak konstantni. Například poslední rok bere PřF UK 100 biochemiků a VSCHT cca 600 (forenzní analýza, biofarmaka), plus část LF a PharmF. Většinou v USA dostanete termínovanou smlouvu na 1-4 roky nebo se o něco pokoušíte na univerzitách. Poslední velká generace, která se dostala na šéfy týmů byla ta exilová z 68 z VSCHT/UOCHB, ale to se týkalo výhradně amerických a švýcarských univerzit. Vysoké platy jako v právou nečekejte, často se maká přes víkendy a ve spojení s mikrobio můžete být v labu klidně i do 5 do rána. Na druhou stranu se můžete v laborce v nemocnici zašít, dělat analýzy a mít klid.

Jiří Poledný

Anonymní řekl(a)...

ad Poledný: díky za informace. Zajímá mě především klinická biochemie, resp. spojení s medicínou. Každopádně z Vašich slov vidím, že nečeká potenciální absolventy zrovna povzbudivý pracovní trh.

Ondřej Chalupský

Martin Dienstbier řekl(a)...

Vážený Michale D.,

Máte pravdu, že jedním z významných “objevů” letošního roku, který se dostal i do obecných médií, byla funkční charakterizace lidského genomu v rámci tzv. projektu ENCODE. Ta mimo jiné opravdu přisoudila významnou roli tzv. “nekódujícím sekvencím”. Pro lidi v oboru se sice o žádnou revoluci nejednalo a “statistiku genomu” jsme tak letos zahazovat nemuseli, ale máte pravdu že posun od modelu 90.let je opravdu značný. Pokusím se v nejbližších dnech o ENCODE a o genomice obecně napsat samostaný článek.

Martin Dienstbier řekl(a)...

Vážení Michale D., Petře V., Marku S., Jane O., Petře S.,

Se zájmem jsem si přečetl Vaše názory na jednotlivé vědecké disciplíny. Potvrzují to, že ve vědě opravdu často panuje rivalita a jednotlivá oddělení a ústavy soutěži a své místo na slunci, o peníze i o studenty a občas ani k silnějším slovům není daleko ;-).

Můj pohled je v tomto poměrně pragmatický. Myslím, že zejména v oblasti biologických a biomedicinských věd hranice mezi disciplínami v posledních letech prakticky vymizely. Většina moderních laboratořích praktikuje multidisciplinarní přístup, kde využívá širokého spektra metod. Veškerá biologie je dnes už v podstatě “molekulární” (a “genetická”). Dělení na obory myslím přetrvává spíše jako historická záležitost v názvech institutů a universitních kurzů.

Mimochodem je docela zajímavé sledovat, jak rapidně se liší “chápání oboru” (např. biofyziky) na různých institucích v různých zemích ;-).

To že učebnice staré 15 let už dnes nejsou “použitelné” bych neviděl jako důkaz “nevědeckosti oboru”, ale spíše jako známku jeho současného pokroku a rozvoje.

Jinak i v nadřazenosti české chemie a biochemie oproti české biologii musíme být myslím opatrní. To vše se může velice rychle změnit ;-).

Názory prof. Holého na molekulární biologii jsem nikdy neslyšel, ale docela mě udivují, zejména vzhledem k tomu, že jeho léky působí jako inhibitory reversní transkripce, což je jeden z esenciálních procesu právě molekulární biologie (pokud zůstaneme u "klasických" oborových definic ;-)). Předpokládal bych proto, že se jednalo spíše o narážku na konkrétní výukový program, než na obor jako takový.

Martin Dienstbier řekl(a)...

Vážený Romane T.,

Nemyslím že se koná nějaký velký sešup kvality Ox a Cam. Obě university rozšiřují své vědecké programy a stabilně si udržují postavení v top 10 světových výzkumných universit. Spiš bych se bál rozšiřování rozdílů ve kvalitě mezi Oxbridge a ostáními universitami. Jinak ale máte pravdu, že vedoucí roli ve vede a výzkumu Evropa ztratila už před mnoha lety (ve prospěch USA) a bude se to jen těžko dohánět. Bohužel vše souvisí s množstvím vynaložených finančních prostředků. Japonsko ani Čína zatím tak významnou pozici ve vědě nemají (i když samozřejmě mnoho čínských akademiků působí na špičkových ústavech v zahraničí), což se zejména v případě Číny může v blízké době změnit.

Martin Dienstbier řekl(a)...

jinak jeste k "Michalově anketě" - tohle mi taky nepřijde jako zrovna prezentace konceptu vzdělávání pro 21. století:
FSV UK
;-)

Martin Dienstbier řekl(a)...

Vážený Michale S.,

Obávám se, že vás zklamu,... ani v mém případě se totiž obvykle nestává, že bych se nemohl dočkat dalšího pracovního dne ;-).

Anonymní řekl(a)...

Z mých španělských spolužáků (a jejich biochemka byla opravdu dobrá) je cca 70% mimo obor, protože nejsou místa. U Němců je to lepší ale ne o moc. Jinak klinická biochemie a farmacie jsou dva naprosto odlišné obory, klinický biochemik dnes strčí "zkumavku" do stroje a čeká ..:-) a vyjede mu to i s komentářem a ten stroj udělal fyzik a chemanalytik a v provozu místa jsou ale je to uboze placený, asi všude na světě.

Jiří Poledný

Anonymní řekl(a)...

ad Poledný: Dík za doplnění. Dalo by se tedy říci, že například absolventi fyziky jsou na tom o něco lépe?

Ondřej Chalupský

Martin Dienstbier řekl(a)...

Ondreji: tezko zobecnovat, ale jako anecdotal evidence se ke me napr. doneslo, ze platy svycarskych doktorandu ve fyzice jsou temer o 50% vetsi nez v biologii - to samozrejme nesouvisi primo s oborem cinnosti, ale spis s tim, ze fyzici obvykle umi dobre i matiku a programovani a timpadem je po nich vetsi poptavka z jinych lepe placenych oblasti (banky, IT). Na druhou stranu u biochemie budete mit asi vice moznosti zustat primo ve vasem oboru (akademickeho i prumysloveho vyzkumu/vyvoje je v soucasnosti celosvetove v "biomedicine" asi vice nez ve "fyzice").