pátek 3. dubna 2009

Jára Cimrman legislativcem I.

Jakkoli Michal Bobek intenzivně pracuje na zmapování přínosů Járy Cimrmana pro oblast rakousko-uherského správního soudnictví, v jeho výzkumné činnosti jsou dosud opomíjeny pozitivní důsledky toho, že tuto císařsko-královskou zpuchřelou instituci na jaře 1884 nuceně opustil, aby zakotvil v ještě zpuchřelejší, když se stal historicky první strážcem českého metru. Toto teplé místečko mu po odchodu ze Správního soudního dvora zařídil jeho příznivec Franz Tannenbaum, který byl ředitelem úřadu pro vydávání Říšského zákoníku pro království a země v Říšské radě zastoupené (Reichsgesetzblatt für die im Reichsrath vertretenen Königreiche und Länder) a v roce 1883 byl mile překvapen přáteli ze Správního soudního dvora, kteří mu k jeho šedesátinám zapěli píseň „O Tannenbaum, o Tannenbaum, wie treu sind deine Gesetzblätter!“ zkomponovanou právě Cimrmanem. Když tak tento upadl do nemilosti ve správním soudnictví celého mocnářství, zařídil mu Tannenbaum díky svému vlivu v legislativních odborech všech rakouských ministerstev (motivy tohoto vlivu pochopí každý ministerský legislativec, který někdy v pátek dodal do Sbírky zákonů nový předpis, u nějž potřeboval, aby byl platný a účinný již následující pondělí, popřípadě dokonce naopak…) a dosadil jej do legislativního odboru oddělení pro míry a váhy říšského Ministerstva obchodu s nadějí, že „tam chytne ten správný etalon!“

Tuto výzvu Cimrman naplnil skutečněji, než její autor předpokládal, když byl v roce 1885 vyslán do Paříže na after-konferenci s názvem „Metrická konvence 10 let poté“, kde se mu podařilo (kromě tří cenných výtisků sborníku z konference) pro rakouskou část monarchie vyjednat a uchvátit nikoli jeden, ale dva metrické etalony z platiny a iridia – šlo o etalony č. 15 a č. 19 – přičemž Uhry dostaly třetí vyhotovení (č. 14). Zavedení metrické soustavy tak bylo prakticky jedinou oblastí, kde – díky Cimrmanovi, který onu druhou rakouskou kopii odvezl do Prahy, kde je dosud schraňována v Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví – zavládla mezi všemi třemi hlavními zeměmi jinak dualisticky fungujícího mocnářství trialistická spravedlnost. Aspoň v tomto ohledu tak bylo Rakousku, Uhrám i Čechám měřeno skutečně stejným metrem, respektive třemi stejnými metry.

Nespoutaná povaha našeho génia se ovšem nedala svázat omezeními metrické soustavy a naopak se tento legislativní odbor stal z tradičního oušlapku legislativních připomínkových řízení jedním z nejplodnějších připomínkových míst celého mocnářství. Cimrman tam vytrval (později již jen jako externí přispěvatel a myšlenkový guru) blíže neurčenou řádku plodných dekád. Cimrman zde kritizoval kde co, bez ohledu na věcné zaměření zákona (což je osudem renesančních osobností rozumějících čemukoli od makroekonomie přes ústavní právo až po globální oteplování dodnes), jenž byl tomuto úřadu předložen k připomínkám.

Průzkum pozůstalosti našel několik desítek beden připomínek, nacházejících se dnes v archivu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, z nichž již nejstarší představovala přelom: Cimrman zde navrhoval ve vztahu k novele Všeobecného zákonníku obchodního týkající se úpravy zakládání dceřinných společností aplikovat principy státní ochrany rodičovství. Psaní této připomínky jej inspirovalo také k sepsání románu z prostředí vrcholného managementu průmyslového holdingu s všeříkajícím názvem „Matka“, čímž předběhl Čapka i s Gorkým a zůstal časově jen o několik koňských délek (toto spojení jej ostatně jako fanatického metristu vždy iritovalo) za Němcové Babičkou.

Zcela nevysvětlitelné pak je, že v nejmladších z těchto beden připomínek (tedy v těch, jež jsou již na recyklovaném papíře) se nacházejí připomínky k některým zcela aktuálním legislativním počinům a zcela navrchu pak nedokouřený doutník. Když jsme požadovali vysvětlení po nynějších zaměstnancích Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, pouze krčili rameny do předepsané výše deseti centimetrů a snažili se skopnout pod pohovku dvojici papučí netradiční velikosti 53 (jak známo, Cimrman vyžadoval speciální velikost papučí, neboť do normálních se nevešly jeho nohy zakončené srostlými plovacími blánami). V následujících dílech tohoto seriálu se vás proto pokusíme seznámit s těmito objevy, z nichž některé se týkají legislativních počinů, na nichž ve Sbírce zákonů ještě ani neoschla tiskařská čerň.

1 komentář:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Cimrmanovi chyběla k dokonalosti existence, zatímco Klause je dost.