Jan Vučka: Soudu je vše jasné; jen potřebuje vědět, kdy se na to přišlo

Silvestrovský večer je čas, kdy televizní stanice vysílají sestřihy nepovedených reportáží, přebreptů a nezvládnutých záchvatů smíchu moderátorů. Samozřejmě nemůžeme tuto příležitost nechat nevyužitou z pohledu trestněprávního s historkou, již jindy publikovat nelze.

Následuje přepis zvukové nahrávky z hlavního líčení u Okresního soudu v Kladně:

21:41 (soudkyně Jiřina Říhová) [SPÁCHAL JSTE -CENZUROVÁNO-]?
22:00 (obžalovaný) Ne.
22:01 (soudkyně Jiřina Říhová) To ne?
22:02 (obžalovaný) Ne.
22:02 (soudkyně Jiřina Říhová) Takže, vůbec se to nestalo?
22:05 (obžalovaný) Ne.
22:05 (soudkyně Jiřina Říhová) Vůbec se nestalo, že [-CENZUROVÁNO-]? Ani jednou se to nestalo?
22:17 (obžalovaný) Ne, nikdy bych to neudělal.
22:20 (soudkyně Jiřina Říhová) A kdo a jakým způsobem to zjistil? [!!!]

Když obžalovaný popře, že čin spáchal, soud se jej okamžitě zeptá, kdy se na čin přišlo!

Tedy Okresní soud v Kladně má o vině prostě předem jasno, ještě než se začnou provádět důkazy. Cílem hlavního líčení je toliko objasnit, kdo a jakým způsobem to zjistil. Ach ty nepředpojatosti soudu, ty nám jenom překážíš ...

Obhajoba samozřejmě byla nucena ocenit výkon soudu námitkou podjatosti a připomenout, že soudce má zapovězeno předem vyjadřovat názor na vinu obžalovaného. Citovali jsme pochopitelně právní názor z rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 4 Tdo 100/2015 ("Je třeba konstatovat, že při rozhodování posuzované věci nemůže být nestranný soudce, který v rámci hlavního líčení při čtení výpovědi obviněného pronáší takové výroky a komentáře, ze kterých vyplývá, že se ztotožňuje s podanou obžalobou či je dokonce přesvědčen o vině obviněného před tím, než provedl potřebné důkazy a ty hodnotil dle § 2 odst. 6 tr. ř. [...]"). Na výsledek čekáme a napětím nedýcháme.

Děkuji klientovi za laskavé zproštění mlčenlivosti a souhlas s publikováním na Jiném právu.

Host Jiného práva 2016

V roce desátého výročí založení Jiného práva se pokusíme ve vší parádě obnovit tradičního Hosta. Tedy každý měsíc pozveme hostujícího blogera nebo blogerku, aby se podělili o své rozumy. V tento okamžik máme takřka každý měsíc příštího roku zarezervován a musím říct, že jde o pěknou sestavu.

Zbavit generálního ředitele Vězeňské služby hodnosti generála? Aneb civilizace vězeňství

Aktuálně zuří spor v rámci Vězeňské služby České republiky. Jeden ředitel nebo dva ředitelé? Může jeden odvolávat podřízené, jak se mu zachce, nebo to musí podepsat i ten druhý? Mají mít oba přístup na Generální ředitelství? A jakou roli má sehrát ministr spravedlnosti? Tyto otázky jsou důležité a řeší zajímavé právní problémy z hlediska dvojvládí i problémy v mezilidských vztazích. Tento článek se jim ale věnovat nebude. Budu řešit jinou otázku, která by na současnou situaci měla vliv. Má být generální ředitel Vězeňské služby vůbec příslušníkem bezpečnostního sboru?

Fisher v. University of Texas - pozitivní diskriminace

V prosinci proběhlo ústní jednání před Nejvyšším soudem USA ve věci pozitivní rasové diskriminace u příjmaček na University of Texas. O případu jsem na JP psal zde. Co se na First Street stalo? Zástupci univerzity trochu posunuli svou argumentaci, Scalia vyvolal drobný skandál, soudkyně Ginsburg do věci rýpala hlouběji, soudkyně Kagan se opět neobjevila a není jasné, jak moc soud do afirmativní akce zasáhne.

Česká právní věda v mezinárodním srovnání

Think-tank IDEA při CERGE-EI a AV ČR zveřejnil výsledky výzkumu ohledně výkonu české vědy v mezinárodním srovnání. Zde jsou výsledky v novinovém článku. Analýza posuzuje publikační výkon českých vědců v období let 2010 až 2014, a to pomocí kvantitativního hlediska (počet článků) a kvalitativního hlediska (kvalita časopisů, kde se články objeví). Česká věda je porovnávána s jedenácti vybranými zeměmi, a také vůči průměru jejich publikačních výsledků. Tento průměr jedenácti zemí tak stanovuje jakýsi mezinárodní standard, se kterým je ČR srovnávána. Srovnání probíhá v rámci poměrně úzce definovaných disciplín, a to jak v přírodních vědách, tak i ve společenských vědách.

Obecně z výsledků vyplývá, že česká věda dosahuje určeného průměru nebo jej překonává pouze v některých disciplínách přírodních věd a inženýrství/technologie. Společenské vědy jsou hluboko pod průměrem, a to včetně práva.

Autory studie jsou Štěpán Jurajda, Stanislav Kozubek, Daniel Münich a Samuel Škoda.

Jan Vučka: Obviněný nemusí znát důkazy; stejně by jim nerozuměl!

Pozoruhodnému zacházení se znaleckými posudky, zejména neochotě přezkoumávat zjevné vady posudků a naopak přeochotě zadávat zbytečné posudky, jsme zde věnovali již opakovaně (zde a zde nebo zde).
Dlouholetým problémem české justice je, že pro nezanedbatelnou část orgánů představují znalecké posudky skvělou možnost, jak shodit odpovědnost za rozhodnutí na jiného, což jim velice vyhovuje. Jakékoli přezkoumávání posudků před trestním orgánem toto pohodlíčko samozřejmě nabourává, takže do posudků je z pohledu orgánů záhodno šťourat co nejméně a nestarat se příliš o podklady nebo argumentaci. Hlavní je přece závěr …
Od posledního příspěvku přes můj stůl přešlo nebo na něm pořád leží několik zajímavých kazuistik na toto téma, z nichž vybírám pár nejzajímavějších.

Šárka Ošťádalová: Balancování na hraně - Sankce Rady bezpečnosti OSN vs. ochrana lidských práv

Dag Hammarskjöld, druhý generální tajemník OSN, v polovině padesátých let v souvislosti s rolí organizace ve světě pronesl následující, dnes již velice slavný citát. „Vše se dá do pořádku. A víte kdy? Až lidé přestanou OSN vnímat jako jakousi podivnou Picassovu abstrakci a začnou vidět obraz, který načrtávají oni sami.“ V říjnu letošního roku oslavila OSN sedmdesát let od svého založení a Hammarskjöldova slova za tu dobu neztratila nic ze své pravdivosti. Organizace nadále zůstává výtvorem politického, mocenského i společenského dění ve světě. Jedněmi vyzdvihovaná, druhými zatracovaná. Nejvíc pozornosti a kritiky přitahuje především Rada bezpečnosti – hlavní výkonný orgán OSN nadán pravomocí přijímat pro členské státy právně závazné rezoluce. Nakolik však musí být tyto rezoluce v souladu s lidskými právy a základními svobodami? A jak se s výše uvedenou problematikou reálně vypořádává samotná Rada bezpečnosti?  Právě těmto otázkám se budou následující řádky věnovat.

Teorie páva: oblékání advokátů podle gusta ČAK

„Do divadla se nechodí v žabkách, do Vídeňské opery vás nepustí bez smokingu a do skutečně dobrého podniku bez kravaty.“ říká ČAK ve svém vyjádření k 20. schůzi představenstva. To nakonec, inspirováno praxí evropských advokátních komor, v říjnu 2015 ukotvilo veřejnoprávní povinnost advokátů nosit tzv. „společenský oděv“. Jenomže i toto prohlášení ČAK je spíše svědectvím toho, jak čtyřicetiletá devastace džentlmenské etiky dokázala posunout vnímání společenského oděvu v této naší republice. Do Vídeňské opery vás totiž nepustí ani ve smokingu, a pokud do podniku vstoupíte v kravatě, nabydou hosté dojmu, že do města přijelo Humberto. Takže si v tom pojďme udělat jasno – co je společenský oděv a jak na něj?

Ondřej Trubač: Koncipient generace Y

V poslední době se o něm často bavím se svými kolegy a určitě ho také všichni znáte – rád by chodil do práce nejdříve na desátou a kdyby to bylo možné, odešel by každý den v šest. Všude byl (minimálně na Erasmu a LL.M.) a všechno zná (líp než Wikipedie). Bez uzardění předstírá, že umí latinu, a navíc se ji nebojí použít. Zůstává tvrdošíjným liberálem a současně zakukleným socialistou, ačkoliv mu táhne na třicítku a rád by se stal právoplatným členem advokátního stavu. A propos, věří na spravedlnost a má pocit, že advokáti by měli sloužit nejen klientovi, ale také veřejnému zájmu. Píše všemi deseti a mračí se na kolegu, který to neumí – doporučí mu proto vhodný výukový software...

Městský soud v Praze hledá ASISTENTKY/ASISTENTY SOUDCE pro úsek správního soudnictví

Městský soud v Praze hledá vhodné kandidáty na pozici asistentky/asistenta soudce pro úsek správního soudnictví (pracoviště Hybernská).

Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. Práce je po právní stránce velmi zajímavá, obsahově pestrá, neopakující se, z převážné části tvořená psaním rozsudků a procesních rozhodnutí.

Hrozí opět přeplnění věznic? Predikce počtu vězňů v ČR

Think-tank IDEA při CERGE-EI pořádá seminář a diskusi na téma: Hrozí opět přeplnění věznic? Predikce počtu vězňů v ČR.

Panelisté:

• Libor Dušek, VŠE a IDEA, autor studie
• Vladimír Zimmel, náměstek ministra spravedlnosti
• Helena Válková, poslankyně Parlamentu ČR
• Pavel Horák, náměstek generálního ředitele Vězeňské služby ČR

Čas a místo: 4.12.2015, 10:00 - 11:30, CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1

Proč se lidé řídí právem?

Existují dvě teorie toho, jak právo dokáže ovlivňovat lidské jednání: Podle té první se lidé právními normami řídí bez dalšího; právo tedy lidské ovlivňuje už svou pouhou existencí. Podle té druhé lidé jednají v souladu s právem proto, že za protiprávní jednání jim hrozí sankce; právo bez sankcí by dle této teorie žádným způsobem jednání subjektů práva neovlivňovalo. Ve své letošní knize The Force of Law se můj oblíbený americký právní filosof Frederick Schauer (Virginia Law) snaží posoudit správnost těchto teorií.

Nabídka stáží v kabinetu generálního advokáta Michala Bobka - Soudní dvůr Evropské unie

Generální advokát Michal Bobek nabízí právníkům se zájmem o unijní právo možnost stáží v rámci svého kabinetu. Nabídka je určena především postgraduálním studentům, justičním čekatelům či asistentům soudců, advokátním koncipientům, advokátům, případně i jiným odborníkům působícím, alespoň částečně, v oblastech práva Evropské unie.

Přijdou ruští atleti o letní olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro?

Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) dočasně pozastavila členství Ruské atletické federaci (RAF), a to s okamžitým účinkem. V praxi to mimo jiné znamená, že ruští atleti nesmějí startovat na mezinárodních soutěžích pod hlavičkou IAAF a pokud RAF neprovede změny, které po ní IAAF požaduje, je v ohrožení i jejich účast na letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. Důvodem verdiktu Rady IAAF je dopingový skandál, který vypukl v pondělí 9. listopadu po zveřejnění zprávy  nezávislé vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury (WADA). 

Nový gigant mezi kriminologickými teoriemi?

Tento týden byla udílena Stokholmská cena – nejvyšší ocenění v kriminologii. Obdrželi jí dva muži a jedna žena, dva Američané a Švéd působící na University of Cambridge. První oceněný vytvořil teorii v šedesátých letech, druhá oceněná jí podpořila empirickými závěry v osmdesátých letech a třetí jejich argumenty rozvinul do (nejspíše) aktuálně nejpropracovanější kriminologické teorie. Jedná se o Situational Action Theory (SAT), která patří k obecným kriminologickým teoriím – snaží se tedy vysvětlit každý spáchaný trestný čin.

Konec pozitivní rasové diskriminace na amerických univerzitách?

V letošním roce bude Nejvyšší soud USA opět posuzovat otázku pozitivní rasové diskriminace u přijímaček na americké univerzity. Už skoro 40 let v USA v podstatě platí, že používat rasu jako faktor při hodnocení studentů hlásících se na univerzity je možné, ale za poměrně striktních podmínek. V roce 2003 SCOTUS do jisté míry uvolnil posuzování pozitivní diskriminace na vysokých školách, když liberální většina rozhodla, že univerzitám lze přiznat jistou volnost při stanovování mechanismu hodnocení rasy jako faktoru u přijímaček. V roce 2013 naopak tuto volnost konzervativní většina omezila a stejný případ se po krátkém intermezzu u texaských soudů dostal před SCOTUS znovu. Je možné očekávat, že až soud případ Fischer II posoudí, dojde k dalšímu omezení praxe zvýhodňování některých rasových a etnických menšin.

Právníkův průvodce po metodologické galaxii

Pokud jste se rozhodli vydat se na dobrodružnou cestu psaní doktorské dizertace, ocitáte se v rizikové zóně, v níž každou chvíli může zaznít variace na otázku: „A jakou metodologii na to používáš?“  Někteří místo odpovědi zalapají po dechu, ti otrlejší možná začnou z paty tahat termíny jako analýza, dedukce nebo komparace a možná se najdou i tací, kteří ledabyle prohodí zcela samozřejmou odpověď: „Sednu a píšu.“  Je nepochybné a smutné zároveň, že ani v jednom případě se tazatel vlastně nic nedozví.  Proč k tomu však často dochází? Proč na otázky stran metodologie našeho výzkumu vlastně vůbec nejsme připraveni? Proč možná ani netušíme, co si pod pojmem metodologie máme představit? Nechci se pídit po skutečných příčinách tohoto neblahého stavu, ale zdá se mi vhodné, abychom proti nic neříkajícím reakcím začali zlehka bojovat alespoň tím, že o metodologii v právním výzkumu budeme diskutovat.

Nabídka stáže v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem (Odbor komunitárního práva Ministerstva zahraničních věcí)

Odbor komunitárního práva MZV ČR (OKP) nabízí studentům právnických fakult stáže v rámci Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU. 

Its name is SPECTRE

Ernst Stavro Blofeld, nejslavnější padouch a protivník Jamese Bonda, a stejně tak i jeho zločinecká organizace SPECTRE, chybí ve světě agenta 007 už více než 40 let. O autorská práva k této části bondovského světa se totiž od šedesátých let soudili tvůrce Bonda Ian Fleming a jeho spolupracovník/scénárista Kevin McClory. Nakonec z toho byl nekonečný spor, který pravidelně ústil v dlouhé soudní tahanice ve Velké Británii a USA.

Spory se nicméně po padesáti letech podařilo urovnat v roce 2013, čehož výsledkem je blížící se film SPECTRE s Danielem Craigem, ve kterém hlavní roli hraje zločinecká organizace stejného jména a ústředního padoucha ztvárnil charizmatický Christopher Waltz. Proč je ale u Waltzovy role uvedeno “Franz Oberhauser” a ne Blofeld?

Vítězslav Němčák: Jiné právo školské a vysokoškolské

Správní rozhodnutí se většinou opírá o zákon, podzákonné předpisy, správní praxi a sem tam nějakou tu judikaturu. Uvědomělí autoři se v rozhodnutí někdy, je-li to třeba, opřou o právní zásadu. Školské právo je však jiné.

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá stážisty/stážistky

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá stážisty a stážistky pro pravidelné psaní textů do Bulletinu o lidských právech, řešení grantových projektů, práci na provozu Centra, přípravu policy paperů a seminářů, atd. Deadline pro zaslání přihlášek je 22. října 2015.

Právnická povídka 2016 (PrF MU)

Zdá se Vám, že všechny problémy práva nelze vyjádřit pouze paragrafy a obvyklými právnickými texty? Máte literární talent? Pak neváhejte a zúčastněte se soutěže o nejlepší právnickou povídku, fejeton či báseň, kterou pořádá Katedra právní teorie PrF MU.

V souvislosti s uprchlickou krizí nabízí Krajský soud v Plzni dvě asistentská místa

Výběrové řízení se týká obsazení dvou míst asistentů/tek soudců, kteří budou vykonávat svoji funkci pro soudce rozhodující především ve věcech cizineckých. Náplní práce asistenta soudce bude zejména činění úkonů k přípravě věcí k rozhodnutí a zpracovávání konceptů rozhodnutí. Pracovní poměr bude na dobu určitou, a to na dobu 1 roku. Bude-li trvat uprchlická krize a podaří-li se zajistit rozpočtové prostředky, lze uvažovat i o nabídce prodloužení pracovního poměru. Prodloužení pracovního poměru však nelze nyní garantovat.

Věra Honusková: Individualizovaná odpověď na hromadný příliv osob

Dovolím si přispět k současné debatě o uprchlících a dalších osobách, které potřebují ochranu. Dávám na papír myšlenky, kterými se zabývám v posledních týdnech, bez ambicí nalézt řešení, chci jen přispět právní troškou do společenského mlýna. Vím, že na mnoha místech zjednodušuji, problematikou se zabývám už patnáct let a jsem si vědoma její složitosti. Toho, že bych téměř za každým slovem měla mít vysvětlující poznámku pod čarou, že na většinu věcí existují další a další názory. Z pochopitelných důvodů ale zůstanu jen u jednoduššího textu. 

Povinné kvóty na rozdělení uprchlíků: poznámky k jedné ministerské „legislativně právní analýze“

Je mi trapné, že ačkoli problematika uprchlíků už jistě plní i Mateřídoušku a na ulici se bonzují nejen kominíci (na Hradě jejich nebezpečí nicméně podcenili…), Jiné právo kupodivu prozatím stálo stranou. Dovolím se proto svést na vlně populárního tématu a sepsat pár odstavců o nyní tolik diskutovaném návrhu Komise zavést povinné kvóty přerozdělující uprchlíky z nejvíce postižených států na hranicích EU do jiných zemí. Obecný obsah návrhu je myslím dobře známý a nebudu jej zde opakovat, stranou ponechám rovněž faktické zhodnocení proveditelnosti a užitečnosti řešení. Přeci jen jsme seriózní médium :-) Místo toho se zaměřím na vybrané právní aspekty návrhu zmíněné v českých médiích, především dnes (21.9. 2015) vydanou analýzu Ministerstva vnitra poukazující na „nejasnosti“ související se zavedením povinných kvót. 

Jeden o voze a druhý o koze: Realismus a pozitivismus v právu a jinde

Na skutečnost, že právo často připisuje konkrétnímu slovu jiný než jeho konvenční, běžný význam, jsem si již slyšel stěžovat mnohé (například pojem „firma“). Specifický význam je však některým slovům připisován i při jejich používání v rámci právní vědy. Naplňování stejného slova různými významy v kontextu práva a mimo něj může způsobit, že si dvě komunikující strany nerozumí; jedna mluví o voze a druhá o koze. V tomto příspěvku bych rád krátce upozornil na dva takové pojmy: realismus a pozitivismus.

Ministerstvo spravedlnosti hledá právníka do ústavněprávního oddělení

Oddělení ústavněprávní MSp hledá právníka na služební místo vrchní ministerský rada. Jedná se o služební poměr na dobu neurčitou, předpokládaný nástup je v listopadu 2015 a služební místo je zařazeno do 14. platové třídy.

Konference – Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: příklady České republiky a Slovenska

Vážení čtenáři Jiného práva, rádi bychom Vás tímto pozvali na konferenci "Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: příklady České republiky a Slovenska" organizovanou Právnickou fakultou MU v Brně ve spolupráci s Institutem CEELI (Central and Eastern European Law Initiative) a Českou společností pro evropské a srovnávací právo. Konference se uskuteční ve Vile Grébovce v Praze 15. října 2015. 

Martin Madej: Non-refoulement ve Štrasburku: politika "Oui, mais...", důkazní břemeno a hlavně sluníčkářům vstup zakázán

Ve svém rozsudku z 10. září ve věci R.H. proti Švédsku ESLP nevyhověl somálské stěžovatelce, která se bránila proti vyhoštění ze Švédska do své rodné země. Navázal tak na další recentní švédské rozsudky K.A.B. a J.K. a ostatní, které nechávají poslat všechny somálské a irácké stěžovatele zpět do jejich konflikty rozvrácených zemí. Na následujících řádcích v krátkosti porovnám tři rozsudky, které se týkají pouze somálských občanů, a sice Sufi a Elmi proti Spojenému Království, zmíněný K.A.B. proti Švédsku a nejnovější R.H. proti Švédsku, a upozorním na zvláštní přístup, který ESLP zaujal.

Forum 2000: Pomáhají univerzity k rozšiřování demokratického prostoru?

Vážení čtenáři Jiného práva, jménem Oxford and Cambridge Alumni Society (OCAS) vás zveme na diskusi organizovanou v rámci konference Forum 2000 na téma: Pomáhají univerzity k rozšiřování demokratického prostoru? Tuto a další otázky budou diskutovat Michal Bobek (College of Europe, University of Oxford), Josef Šlerka (Karlova univerzita) a Kryštof Vosátka (Oxford University Czech and Slovak Society); moderuje Jan Baláč (Prezident OCAS).

Diskuse se koná v pondělí 14. září 2015 od 15:45 do 17:15 v Knihovně Václava Havla (Ostrovní 13, Praha 1) a bude vedena v anglickém jazyce. Registrace není potřebná a vstup je zdarma. Bližší podrobnosti o akci jsou k dispozici také zde. Těšíme se na Vaši účast!

Žebříček právnických fakult v USA podle citací v odborných časopisech

Žebříčky právnických fakult mají vcelku dlouhou historii (v USA např. U.S.News) a ostatně i v ČR již nějakou dobu probíhají (LN a HN). Jedním z kritérií většiny seriózních žebříčků je jistě i odborná kvalita akademiků dané fakulty, což je opět možné měřit mnoha různými způsoby. Jedním z nich je i počet citací odborných článků napsaných akademickými členy fakulty v odborné literatuře. Toto kritérium z pohledu amerických právnických fakult poctivě prozkoumali profesoři z University of St. Thomas School of Law (Minnesota), a to pro tzv. “Scholarly Impact Score”, podle kterého následně sestavili žebříček "odborně nejvlivnějších" amerických právnických fakult.

Právnická latina – DOs and DON‘Ts

Ruku na srdce - poslední jurista s poctivým zásobníkem aktivní latiny byl nejspíš Otakar Sommer. Z nějakého důvodu je dnes ale používání fragmentů latinských pořekadel a jiných zaklínadel pořád in, skoro jakoby součást stavovské kultury, projev určitého zasvěcení, zakrnělý výron vznešenosti právnického stavu dob minulých... já nevím.

Máme to zapotřebí?

Josef Montag: Nehody a náhody - proč zatím nesnižovat trestní odpovědnost viníků nehod

Jakub Drápal před několika dny zveřejnil na blogu Jiné právo a poté v Lidových novinách (30. července) článek kritizující možný trest odnětí svobody pro řidiče kamionu ze Studénky. V něm argumentuje, že by šlo o trest nespravedlivý, nefunkční a iracionální. Debata o tom, jaké tresty jsou v podobných případech vhodné a jak podobným situacím efektivně bránit, je velmi potřebná. Některé autorovy argumenty, ač dobře míněné, jsou však analyticky chybné. Implementace jeho doporučení by pak mohla mít za následek zhoršení bezpečnosti dopravy a ztráty lidských životů. Proto považuji za potřebné tyto omyly uvést na pravou míru.

Nedbalostní trestné činy a nehoda ve Studénce

Na železničním přejezdu ve Studénce na Novojičínsku uvízl mezi závorami řidič kamionu. Řidič daného kamionu byl polské národnosti. K přejezdu se blížil vlak. Nic se ale nestalo a řidič dostal pokutu 2500 Kč. O dva roky později totožná situace – jen vlak narazil do kamionu. Ztráty na životech, zdraví i majetku. Je spravedlivé udělit v jednom případě za jedno jednání minimální pokutu a za druhé trest odnětí svobody v rozmezí tří až deseti let? Má o takto rozdílných trestech rozhodovat i náhoda – např. po které koleji jel vlak?

Soutěže prací pro studenty (nejen) právnických fakult

Napsal jsem výbornou studentskou práci (nebo si to alespoň myslím) a chtěl bych ověřit její kvalitu v soutěži s ostatními. Láká mě jak zjištění, zda uspěji, tak třeba i určitá prestiž s výhrou spojená (či materiální odměna). Kam mám svoji práci poslat? Takovou otázku si klade vícero studentů právnických fakult a zde se na ní pokouším odpovědět. Víte-li o nějaké další soutěži, prosím doplňte ji v komentářích.

Tomáš Kindl: Zákaz kouření chrání svobodu

Tabákové korporace, které mají na kouření svůj existenční zájem, je v historii propagovaly mýty o tom, že kouření prospívá zdraví i ekonomice. Dnes je fatální škodlivost aktivního i pasivního kouření jednoznačně prokázána[1] a údajná ekonomická výhodnost popřena.[2] Posledním kolbištěm tabákové propagandy je vytváření mýtu, že kouření znamená svobodu a zákazy kouření svobodu omezují. Ve skutečnosti je tomu jinak.

O (možné) funkčnosti peněžitých trestů v podobě denních pokut III.

V minulých dvou příspěvcích jsem se věnoval základním otázkám, proč peněžité tresty nefungují. Zde obrátím a budu navrhovat řešení. Tedy jak by bylo možné za současné úpravy správně ukládat peněžité tresty a jak by soudci mohli konkrétně rozhodovat.

Výběrové řízení na tři služební místa právníka na Odboru komunitárního práva MZV ČR

Státní tajemník v Ministerstvu zahraničních věcí vyhlašuje výběrová řízení na tři služební místa právníka na Odboru komunitárního práva / agenda v působnosti vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU. Více informací naleznete zde. 

Pozvánka na přednášku, Marija Bartl, Internal Market Rationality, Private Law and the Direction of the Union: Resuscitating the Market as the Object of the Political

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA) srdečně zve na přednášku na téma: "Internal Market Rationality, Private Law and the Direction of the Union: Resuscitating the Market as the Object of the Political", kterou přednese Dr. Marija Bartl a která se koná 9. července od 17 : 00 hod v zasedačce v 7. patře.
My paper proposes a concept of ‘internal market rationality’ for the analysis of the political, legal and economic consequences of European integration. Internal market rationality refers to a specific pattern of political action in the field of internal market, which has emerged gradually due to the confluence of three main factors: first, the EU’s functional institutional design; second, the processes of post-national juridification; and third, a more contingent influence of ideas. In the interplay of those three factors, the interpretation of internal market has become overdetermined, restricting thereby the space of (democratic) politics in its regulation. This reification of internal market rationality has had a direct influence on the content of European law, as I demonstrate through the example of European private law. Internal market rationality has transformed the very concept of justice underpinning private law, the concept of the person or subject of law, the (re)distributive pattern of private law as well as the normative basis on which private law stands. I argue, finally, that a close examination of the legal, institutional and ideological arrangement behind internal market rationality provides clues for the democratisation of the EU.

Marija Bartl is assistant professor at the Centre for the Study of European Contract Law and a researcher in the project 'The Architecture of Post-National Rulemaking: Views from Public International Law, European Public Law and European Private Law'. She wrote her PhD thesis ‘Legitimacy and European Private Law’ at the European University Institute in Florence. In her PhD, Marija critiques the EU functionalist institutional design both for its amplification of the EU's 'democratic' and 'social' deficits as well as dis-embedding of European private law.

Registrace: agha@ilaw.cas.cz.

Různé -- hlavně antitrust

Níže uvádím vicero odkazů na texty, které mne v poslední době zaujaly. Převážně jde o věci související s antitrustem, ale je tam např. i troška k OBERGEFELL ET AL. v. HODGES, DIRECTOR, OHIO DEPARTMENT OF HEALTH, ET AL.

Biologický pas: Kde leží hranice (ne)porušení antidopingových pravidel? Díl III – Obvinění se dokazuje, nebo ne?

Případ biologického pasu Romana Kreuzigera je u konce. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní antidopingová kancelář (WADA) stáhly 5. června veškerá svá obvinění a Arbitrážní soud pro sport o sporu rozhodovat nebude. Pro českého cyklistu je to jistě dobrá zpráva. Původně očekávaný rozhodčí nález však mohl stanovit precedent pro podobné případy v budoucnosti. Biologický pas stále zůstává zahalen v závoji otázek, na které bude dříve nebo později třeba odpovědět. 

#knihovnavaclavahavla [doplněno]

Možná to pro čtenáře JP není žádná novinka, ale Knihovna Václava Havla má velmi bohatý YouTube kanál, který kromě záznamů politických a kulturních debat obsahuje i několik zajímavých kousků s právníky jako Jiří Přibáň, Zdeněk Kühn, Jan Kysela, Kateřina Šimáčková, Vojen Güttler a tak dále. Jedná se především o tři videa, a to záznam dubnové debaty k příležitosti vydání knihy Tomáše Němečka Padni komu padni, lednové diskuze ke knize Jiřího Přibáně Obrana ústavnosti a naposledy květnové debaty s Lenkou Bradáčovou, Josefem Baxou a Ivo Ištvánem.

Poločas rozkladu bloggera: pětifázové drama na rozloučenou

Fáze jedna: nadšení. Je to nové. Je to krásné. Všude se dá klikat. Posíláte nažhaveně odkazy na nový blogspot do světa snad všem lidem, kteří Vám kdy neprozřetelně svěřili svoji emailovou adresu. S neskrývanou pýchou zjišťujete, jak Vám roste čtenost. Máte stále nové nápady. Je o čem psát. Za každý komentář jste vděčný: skoro se s ním na obrazovce mazlíte.

Fáze dva: on nás někdo čte! Úžasné. Poprvé někde na konferenci slyšíte odkaz „psali o tom na Jiném právu“. Dmete se pýchou. Jste připraven se nonšalantně bavit o významu toho racionálního právního diskurzu a roli veřejného intelektuála v něm. K příspěvkům na blogu se rozvíjejí debaty, do kterých přispívají zajímaví lidé.Každou půlhodinu si klikáte na Jiné právo, abyste nezmeškal žádný nový komentář.

Fáze tři: ono už to ale vážně čte hodně lidí. Jste stále více překvapen, kolik lidí si k ranní kávě otevře Jiné právo. Anebo tedy spíše po obědě, v rámci pomeníčkové prokrastinace. Dokonce Váš blog citují soudy, včetně Ústavního soudu. Začínáte se tak trochu vézt na vavřínech. Stále tedy ještě pravidelně něco vypotíte, ale už to není s takovým svěžím nadšením a hravostí, jako dříve. Přibývají inzeráty. Přibývají také exhibicionisté mezi komentátory. Nejde jim o debatu. Chtějí to každému natřít a ukázat, jak jsou skvělí. Autor, stejně jako ostatní komentátoři jsou naprosto, ale naprosto tupí. Stále více předchozích komentátorů, ze kterých jste měl radost, a díky kterým se táhly komentáře do stovek, protože s nimi stálo za to debatovat, začíná odcházet. Nemají chuť být v „diskusi“ označováni nějakými statečnými anonymy za kretény. Zkoušíte to regulovat. Jste označen za cenzora, který omezuje svobodu slova.

Fáze čtyři: ke svému dítěti začínáte mít postupně trochu ambivalentní vztah. Stále Vás těší, že to někdo čte. Kromě postupného otrávení z měnícího se ovzduší na blogu se ale hromadí také Vaše osobní faktory. Jednak pochopitelně lenivíte. Druhak máte ostatní práce nad hlavu: představa, že po deseti hodinách strávených u počítače bušením čehosi pak budete tvořit originální příspěvky na blog se stále více přesouvá do krajiny science fiction. Přestáváte ale také pociťovat potřebu stále někam něco psát. Vlastně už nechcete nikomu nic moc veřejně sdělovat. Navíc jak se postupně plížíte po společenském potravinovém řetězci nahoru, tak také už nemáte možnost psát úplně o všem o čem byste chtěl. Začínáte osifikovat.

Fáze pět: jste bloggovací mrtvola. Již dlouhé měsíce jste na blog nic nenapsal, ale stále zůstáváte. Říkáte si, co kdyby ta múza zase jednou přiletěla a třeba Vás i políbila. Stále ale nic nepřistává. Runway zarůstá keři. Z jinoprávních příspěvků se stávají jinoprávní inzeráty, které vyvěsíte se zpožděním, když Vás k tomu někdo šestým emailem dokope. Komentáře ani komentátoři už Vás vůbec nezajímají. Nečtete je. S ohledem na internet a kvalitu debat na něm jste se stal nechutným elitářem: nechápete, jak by se slova racionální, právní, diskurz, a internet dala vměstnat do jedné a té samé věty, pokud by v sobě Alexy při její formulaci neměl osm dvanáctek. Píšete jen z donucení a pouze do tištěných periodik, či raději rovnou do knih, kde nehrozí nebezpečí, že by na to někdo někdy reagoval. Dojdete k nevyhnutelnému závěru, že jediným řešením je blog buď zavřít, nebo předat dál (zn. mladí sekáči a ještěrky, co se nezakecají).

Dnes: balíte to a odebíráte se do věčných bloggerských lovišť. Děkujete všem Vašim čtenářům, kterých za těch let i snad pár bylo. I přes nahromaděný cynismus si myslíte, že to byla skvělá zkušenost. Kdyby Vás někdo mohl dotlačit zpět nahoru do fáze jedna, šel byste do toho určitě znovu. Zamačkáváte e-slzu a přejete mladým ještěrkám a sekáčům mnoho zábavy.

Pozvánka na 3. ročník PhD Workshopu

Annual European and Comparative Law PhD Workshop - 3. ročník (aneb domníváte se, že píšete vážně skvělou disertaci? Tak se zastavte ...)

Termín: 6. – 8. listopadu 2015

Místo: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Organizují: Česká společnost pro evropské a srovnávací právo s podporou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

ANOTACE: Annual European and Comparative Law PhD Workshop má ambici nabídnout pro zainteresované mladé vědce fórum, na kterém mohou diskutovat svoje disertační projekty a probrat své problémy či překážky při formulování a psaní disertace. Workshop poskytne několika vybraným doktorandům studujícím na českých a slovenských univerzitách anebo v zahraničí právo či právní problematiku příležitost prezentovat výstupy jejich práce na odborném fóru specificky zaměřeném na psaní disertace, a to v odpovídající hloubce. Tyto výstupy budou vzápětí podrobeny detailní konstruktivní kritice ze strany jejich kolegů, stejně jako etablovaných výzkumných pracovníků a pedagogů. Diskuse nad jednotlivými pracemi či projekty bude dále doprovázena obecnými debatami o metodologii výzkumu a jednotlivých přístupech k právu. Celkovým cílem semináře tak je nabídnout vybraným doktorandům, kteří mají potenciál i zájem, možnost posunout jejich výzkum na kvalitativně jinou úroveň, která obstojí v mezinárodním srovnání. Leitmotiv celého workshopu je tedy jít do hloubky a zaměřit se na disertaci jako celek (namísto jednotlivých článků).

FORMÁT A ORGANIZACE: Seminář je otevřen všem studentům doktorandského studia (prezenční či distanční forma) studujícím na českých, slovenských či zahraničních univerzitách. Jazykem semináře je čeština a slovenština (nicméně práce samotná může být i v angličtině). Všichni účastníci by měli být schopni číst a komunikovat jak česky/slovensky, tak anglicky.

Zájemci o účast na semináři zašlou nejpozději

do 31. 8. 2015 e-mailem na adresu info@csesp.cz:

(i) krátký abstrakt (ne více jak 2.000 slov) práce, kterou by chtěli na semináři prezentovat, a
(ii) svůj stručný životopis.

Aby byla zachována maximální zpětná vazba, ze zaslaných shrnutí vyberou organizátoři nejvýše 10 nejzajímavějších příspěvků. Vybraní jedinci pak budou pozváni k účasti na semináři a k zaslání kompletní kapitoly (či dvou kratších kapitol) disertace a shrnutí celého projektu, a to

do 17. 10. 2015 e-mailem na stejnou adresu. Zaslat je třeba:

(i) jednu či dvě kapitoly (v pracovní či konečné podobě) samotné disertace v celkovém rozsahu ne více jak cca 10 tisíc slov;
a
(ii) krátké shrnutí celého projektu v rozsahu 3-5 stran.
Shrnutí projektu musí mít následující strukturu:
- shrnutí v laickém jazyce ne delší než 200 slov,
- cíle projektu,
- vymezení projektu,
- hlavní výzkumnou otázku projektu, případně hypotézy projektu,
- použitá metodologie,
- v čem spočívá originalita projektu, nástin obsahu ostatních kapitol a
- krátký seznam klíčové literatury.
Úkolem shrnutí je seznámit účastníky workshopu s vaším disertačním projektem jako celkem, aby si mohli zasadit vámi prezentovanou kapitolu do kontextu celé práce a posoudit vhodnost vámi zvolené metodologie.

Další zájemci z řad doktorandů mohou být v případě zájmu pozváni pouze k účasti na semináři bez prezentace vlastního výzkumu (nicméně s povinností věcné diskuse a aktivní účasti na semináři).

Disertační projekt/práce může oborově spadat do jakékoliv oblasti práva. Může se jednat také o práci z jiného oboru (politologie, sociologie, historie aj.), pokud se zabývá právní problematikou. Rozhodující je kvalita práce a její evropský či srovnávací přesah: práce, ať již v jakémkoliv oboru práva, musí mít ambici jít nad rámec prostého převyprávění zákona či shrnutí vybraných soudních rozhodnutí. Musí jít o kritický, analytický text. Jinak řečeno, evropský a/nebo srovnávací má být přístup, nikoliv nezbytně téma samotné práce.

Pokud bude doktorand přijat k účasti na semináři, po zaslání práce mu bude přidělen mentor. Mentorem je v oboru zkušený akademik s relevantními publikačními zkušenostmi v Česku a zahraničí. Mentor poskytne autorovi detailní zpětnou vazbu a kritické poznámky k jeho projektu disertace a zaslané kapitole na semináři samotném. Další úlohou mentora pak, v případě zájmu autora, bude napomoci publikaci práce na odpovídající úrovni. Od všech účastníků semináře se nicméně očekává, že navštíví všechny prezentace a budou se aktivně zapojovat do debaty. Účelem setkání je zprostředkovat širší výměnu, na které se budou podílet všichni účastníci, přičemž si rozšíří obzory mimo „tunel“ vlastního oboru. Konečně naším cílem je nejen poskytnout příležitost k diskusi vědeckých výstupů, ale rovněž dát zainteresovaným právníkům šanci strávit pohromadě tři dny věnované ničemu jinému než „bavení se o všem možném“ souvisejícím s vašimi profesními zájmy, a to v rámci formálního programu i mimo něj. V ideálním případě by mělo dojít k vytvoření vazeb přesahujících trvání workshopu.

PRŮBĚH SEMINÁŘE: Seminář je třídenní. Začíná v pátek v poledne a končí v neděli v poledne. První odpoledne po krátkém úvodu proběhne první blok prezentací a kritická diskuse o jednotlivých pracích. Druhý den dopoledne začne krátkým přednáškovým blokem o různých metodách výzkumu a psaní v právu. Odpoledne pak bude vyhrazeno pro druhý blok prezentací. Závěrečné dopoledne třetího dne se zaměří na proces psaní disertace (aneb „od disertačních nápadů k publikované knize“), na publikování v zahraničních časopisech a na to, jak postupovat při budování akademické kariéry.

Pro diskusi každého projektu je vyhrazena minimálně jedna hodina. Začíná krátkým představením disertačního projektu i jeho potenciálních úskalí ze strany doktoranda v délce ne více jako deseti minut. Doktorand má pouze vyzvednout hlavní otázky svého projektu; není třeba opakovat obsah již zaslaných materiálů. Předpokládá se, že všichni účastníci prostudovali zaslané materiály. Na představení projektu reaguje mentor se svými poznámkami a podněty v délce cca 20 až 30 minut. Následuje obecná debata se všemi mentory a ostatními účastníky. Cílem je poskytnout konkrétní, kritickou, a také detailní zpětnou vazbu ohledně všech klíčových aspektů disertačního projektu: vhodnosti a relevance tématu, metodologie, východisek, hypotéz, proveditelnosti projektu, stejně jako, na základě zaslané kapitoly z disertace, otázek stylu a kvality psaného projevu.

***

ORGANIZÁTOŘI: Michal Bobek, David Kosař, Robert Zbíral a Zuzana Vikarská.

MENTOŘI: Marek Antoš; Michal Bobek; Kristián Csach; Libor Dušek; Bohumil Havel; Barbara Havelková; Jiří Kindl; David Kosař; Zdeněk Kühn; Jan Kysela; Pavel Molek; Hubert Smekal; Radim Polčák; Tomáš Richter; Robert Zbíral.
(N. B.: Jedná se o seznam potenciálních mentorů; konkrétní mentor bude vybrán v závislosti na oborovém zaměření pro seminář vybraných příspěvků. Stejně tak mohou být v případě tématické/oborové potřeby přizváni mentoři další.)

Ministerstvo zemědělství: Vedoucí oddělení právní a licenční podpory

Ministerstvo zemědělství
Odbor legislativní a právní

vyhlašuje výběrové řízení na pozici
Vedoucí oddělení právní a licenční podpory.

Více informací dále v příspěvku.

O nefunkčnosti peněžitého trestu II.

Mysleli jste si, že peněžitý trest je dnes přiměřený majetku pachatele? V minulém příspěvku jsem toto vyvrátil. Domnívali jste se, že peněžité tresty jsou dnes přiměřené závažnosti jednání? Opět špatná úvaha. Mysleli jste si, že za přestupky se udělují menší peněžité sankce, popřípadě že soudci rozhodují přibližně stejně? A znova...

Sympozium Nové trendy v soudcovské tvorbě práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na vědecké sympozium Nové trendy v soudcovské tvorbě práva, které se uskuteční v prostorách fakulty dne 26. 6. 2015.

Workshop Ekonomické myšlení v právu

Ústav ekonomie PEF Mendelu zve na workshop „EKONOMICKÉ MYŠLENÍ V PRÁVU“, který se uskuteční dne 12. června 2015 na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně od 15.30 hod. do cca 18.30 hod.

Vojtěch Bartoš: Cui bono? Nejen o ochraně osobních údajů v případu Willems.

Dne 16. dubna tohoto roku vydal čtvrtý senát Soudního dvora se zpravodajem Jiřím Malenovským rozsudek ve spojených věcech C-446/12 až C-449/12 Willems týkající si ochrany osobních údajů zpracovávaných orgány veřejné moci při vydávání cestovních dokladů. Jednalo se o případ, kdy v rámci řízení směřující k vydání pasu nebo občanského průkazu nizozemští občané museli poskytnout některé biometrické údaje, přičemž nizozemské zákony takovým žadatelům nezaručují, že tyto údaje nebudou veřejnou mocí využity pro jiné účely než pro samotné vydání a evidenci předmětného dokladu (zejména zpracovávání pro účely navazujících policejních a jiných databází).

Bludný Holanďan správního trestání v soutěžních věcech

Na páteční konferenci věnované Listině základních práv EU se řešila mnohá zajímavá témata. Jedním z nich bylo i správní trestání v soutěžních věcech a uplatňování zásady ne bis in idem nebo zákazu sebeobviňování v této oblasti. Je pravda, že je v tom pěknej guláš. Listina EU a Úmluva se liší v "teritoriálním dosahu" zásady ne bis in idem. A co se zákazu sebeobviňování týče, Štrasburk i Lucemburk taky říkají něco jiného. Jádrem všech diskuzí se poté ovšem ukázal být pan Engel a pár jeho nizozemských kámošů. Je totiž kriticky důležité, zda se podle nich má ve správním trestání v soutěžních věcech vůbec použít čl. 6 Úmluvy. V diskuzi na konferenci většinově zaznívalo, že spíš ne. Podle mě by se ale čl. 6 Úmluvy i v těchto věcech aplikovat měl. Zkusím na následujících řádcích rozebrat proč.

První narozeniny "práva být zapomenut"

Soudní dvůr EU v květnu 2014 rozhodl, že i webové vyhledávače jako Google jsou „správci osobních údajů“, a tedy podléhají dvacet let staré směrnici EU o ochraně osobních údajů. Důsledkem je právo Evropanů požadovat, aby např. Google ve výsledku vyhledávání založeného na jménu či označení reálné fyzické osoby neuváděl odkazy na weby, které obsahují citlivé osobní údaje o žadateli (nepřiměřené, nepodstatné, atd.). Už rok tak funguje právo požadovat ztížení přístupu k citlivým osobním údajům.

Google, zdaleka největší vyhledávač v EU, vytvořil speciální webový formulář, kde lze o smazání odkazů požádat a k celé hitparádě zveřejňuje pěkně zpracované statistiky a grafy. Od 29. května 2014, tedy za rok fungování, Google prověřil asi 1 milion odkazů a z výsledků vyhledávání smazal 40 % z nich (grafy viz v článku). K realitě v ČR se také nedávno vyjádřil Úřad na ochranu osobních údajů.

Nabídka krátkodobého zaměstnání: právník-lingvista u Soudního dvora EU

Soudní dvůr EU v Lucemburku hledá právníky se zkušeností v oblasti překládání (příp. se zájmem o tuto oblast) za účelem obsazení míst, která se mohou dočasně uvolnit (zejména náhrady za mateřskou dovolenou/rodičovské volno) v českém překladatelském oddělení v Lucemburku.

Pozvánka na přednášku: Elena Lozidou, Law, Love, Anarchism

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA), Ústav státu a práva, AV ČR Vás srdečně zve na přednášku na téma: " Law, Love, Anarchism " kterou přednese Dr. Elena Lozidou a která se koná 28. května od 16:00 hod v budově Ústavu státu a práva (Národní 18, 7. patro). 

What is the relationship between law, love and anarchism? To address this question requires us to search for the essence of these entities. If critical legal studies have engaged with love as a way of tracking, pointing to us that law has a body- an emotional body here I would like to engage with the ways in which specific writings in, philosophy, law, and anarchism articulate the problematic of love. The aim here is to show that the way that anarchists account for law, demonstrate both, a subjectivity and a way of life that does not count upon law to either live or act, and a critique of law and legally consumed subjectivity that points to the limits of law that may have not otherwise been addressed by general jurisprudence. The paper will offer an anarchist critique of law and will focus on the anarchist ethos. 

Dr Elena Lozidou is a Reader in Law and Political Theory at the School of Law, Birkbeck College. She is the author of Judith Butler: Ethics, Law, Poltics (2007) and the editor of Disobedience, sujectively speaking. Disobedience Theory and Practice (2013). She is on the Editorial Board of the Journal of Law and Critique and has published on the online blog critical legal thinking.

Karlovarské právnické dny 2015

Jelikož se blíží začátek června a s ním tradičně i Karlovarské právnické dny, je zde (také již tradiční) pozvánka na tuto konferenci. Letošní program rozložený do dvou dnů (3. - 4. 6.) nabízí jedno výrazné téma, které bylo v Karlových Varech dosud spíše opomíjeno, a tím je problematika veřejných zakázek, a to včetně oblasti právních služeb. Prostor samozřejmě dostanou i stále aktuální otázky soukromoprávní rekodifikace (závazky, korporace i obecné otázky), ale i insolvence, odpovědnost státu za nezákonná rozhodnutí, ochrana spotřebitele, nebo soukromoprávní vymáhání soutěžního práva. Pojďme se tedy podívat blíže na to, o čem budou letos ve Varech soudci, advokáti, akademici, státní zástupci či podnikoví právníci diskutovat.

Jak jsem již naznačil v úvodu, nezanedbatelný prostor bude tentokrát věnován právu veřejných zakázek, o němž budou hovořit osoby vskutku povolané. Jako první k tomuto tématu vystoupí David Raus, soudce Krajského soudu v Brně, jenž přezkoumává rozhodnutí ÚOHS. David bude hovořit o soudní praxi v oblasti aplikace zásad zákona o zadávání veřejných zakázek (i ve světle unijních směrnic, jež zákon transponuje). Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se následně zaměří na trestněprávní aspekty veřejných zakázek. Jiří Hes, právník společnosti ČEZ, pak naváže tématem šikanózního postupu při zadávání a realizaci veřejných zakázek. Blok příspěvků z této oblasti uzavře Antonín Mokrý, místopředseda ČAK, který se bude věnovat zajímavému a do jisté míry ožehavému  tématu soutěžení advokátů o veřejné zakázky.

Konference však nabídne zajímavé přednášející a témata i mimo veřejné zakázky. Z oblasti soukromoprávní rekodifikace se můžete těšit např. na předsedu senátu Nejvyššího soudu Pavla Horáka s příspěvkem diskutujícím institut smluvní pokuty dle nové úpravy, a to i s ohledem na použitelnost dosavadní judikatury. Hlavní autor občanského zákoníku, Karel Eliáš, bude hovořit o pojetí dispozitivnosti občanského zákoníku, zatímco Filip Melzer si pro své vystoupení vybral zajištění společného jmění manželů. Chybět nebudou ani příspěvky z oblasti obchodních korporací, kde si svou premiéru na Karlovarských právnických dnech odbude Petr Šuk, předseda klíčového "korporačního" senátu Nejvyššího soudu, jenž se bude věnovat tématu ukončení účasti ve společnosti s ručením omezeným. Vedle Petra Šuka se dalším tématům z oblasti ZOKu budou věnovat i tradiční přednášející Jan Dědič a Ivana Štenglová.

V oblasti trestněprávních příspěvků pořadatelé rádi opět přivítají i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, jejíž loňské vystoupení se setkalo s velkým ohlasem. Letos si pro svou přednášku vybrala téma zajišťování důkazů v místech výkonu advokacie. Další "trestař", František Púry, předseda senátu Nejvyššího soudu, bude diskutovat souvislosti nové soukromoprávní úpravy s postihem hospodářské a majetkové kriminality.

K již v úvodu zmiňované oblasti insolvenčního práva vystoupí Zdeněk Krčmář, předseda senátu Nejvyššího soudu, a Michal Žižlavský, advokát a člen představenstva ČAK.

V oblasti ochrany slabší smluvní strany se budou různým tématům (včetně problematiky dodavatelských vztahů k obchodním řetězcům) věnovat Josef Bejček, Kristián Csach či jeho slovenští kolegové Jozef Vozár a Andrea Borgul'ová. 

Jako tradičně vystoupí s příspěvky majícími relevanci i pro českého právníka také přednášející z Německa a Rakouska  a dle svých časových možností účast předběžně přislíbil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podobně jako v minulých ročnících čeká účastníky společenský večer s vyhlašováním právnických cen a hlavně mnoho příležitostí k neformálním diskusím s přednášejícími i ostatními kolegy napříč právnickými profesemi.

AKTUÁLNĚ: V rámci snahy o zpřístupnění účasti na konferenci i nejmladším členům právnické obce bylo rozhodnuto o výrazném snížení účastnického poplatku pro studenty, doktorandy a koncipienty, a to na 3 400 Kč + DPH. Pro vysokoškolské pedagogy, představitele justice a advokáty do 33 let je konference přístupná za účastnický poplatek ve výši 4250 Kč + DPH. Více zde. 

Kompletní program a další podrobnosti najdete na www.kjt.cz. 

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – analytik-konzultant pro oblast práva EU

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – referent pro oblast práva EU.

Předpoklady:
- VŠ vzdělání na právnické fakultě – obor právo;
- dobrá znalost práva ČR a EU alespoň na úrovni výuky na VŠ;
- výborné stylistické schopnosti a analytické myšlení;
- aktivní znalost minimálně AJ, FJ nebo NJ na úrovni B1 evropského referenčního rámce pro jazyky;
- specializace na právo EU nebo legislativu výhodou.

Popis práce, pracovní náplň:
- připomínkování návrhů právních předpisů ČR z hlediska jejich slučitelnosti s právem EU;
- analýzy implementace práva EU do právního řádu ČR;
- poskytování konzultací a posudků orgánům státní správy v otázkách práva EU.

Nabízíme:
- zajímavou práci;
- možnost profesního růstu;
- platové ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě;
- 5 týdnů dovolené.

V případě zájmu zašlete do 15. května 2015 strukturovaný životopis a krátký motivační dopis na e-mailovou adresu samonilova.nada@vlada.cz.

Weyrův den právní teorie

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci "Weyrův den právní teorie", která se uskuteční dne 5. června 2015.

Konference je rozdělena do sekcí "Aktuální problémy právní teorie" a "Právo a důstojnost" Je důstojnost společným jmenovatelem lidských práv? Shodneme se na tom, co přesně znamená? Není to univerzální pojem, který se použije, kdykoli chybí věcný argument? K diskuzi nejen o těchto otázkách vás srdečně zvou organizátoři.

Na tuto akci je možno se přihlašovat do 24. 5. 2015. Více informací o ní (včetně přihlašovacího formuláře) můžete nalézt na internetové stránce: http://teorka.law.muni.cz/content/cs/

O nefunkčnosti peněžitého trestu a koncepce denních pokut I.

Peněžitý trest je jedním z alternativních trestů a v současnosti i tím nejdůležitějším. Nový trestní zákoník zavedl koncepci peněžitého trestu vyměřovanou skrze tzv. denní pokuty. Ty v sobě spojují dva základní principy trestání – závažnost jednání a individualizaci trestu k osobě pachatele. Z názvu příspěvku je zřejmé, že s novou koncepcí to není tak žhavé, jak by se mohlo zdát (či na právnických fakultách vyučovat).

Tereza Nováková: Odpovědnost za škodu před vznikem smlouvy

Institut culpa in contrahendo (doslova „zavinění při vyjednávání“) se vyvinul na ochranu dobré víry obchodních subjektů při vyjednávání smlouvy, tedy v době, kdy neexistuje formální smlouva, která by jejich právní postavení upravila.

Tento institut vznikl na ochranu té strany, která se v dobré víře spoléhala na poctivé úmysly svého obchodního partnera. Nesporným faktem však je, že naráží na jinou, pro soukromé právo esenciální zásadu smluvní svobody, tedy možnost samostatně se rozhodnout, zda smlouvu uzavřeme, s kým ji uzavřeme a za jakých podmínek ji uzavřeme.

V České republice nemá institut culpa in contrahendo prakticky žádnou historii. Až do roku 2006 rozhodovací praxe českých soudů důsledně respektovala smluvní svobodu. Zákonná úprava předsmluvní odpovědnosti existuje v ČR až od 1. 1. 2014, kdy ustanovení § 1728 – 1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), obsahují základ pro obecnou úpravu tohoto institutu. Od roku 2006 až do přijetí OZ se její uplatňování v právním styku dovozovalo pouze z judikatury.

 Dobrá víra v předsmluvní fázi je dle mého názoru hodna právní ochrany a taková ochrana má ekonomické vysvětlení. Při rigidní ochraně smluvní svobody na úkor ochrany dobré víry budou totiž strany spíše odrazeny od realizace vyjednávání komplexních a nákladných transakcí, když nepoctivost jednání obchodního protějšku je nepostižitelná a veškeré ztráty utrpěné během vyjednávání jsou podnikatelským rizikem. Naopak, pokud bude stanovena obecná povinnost jednat v dobré víře i v předsmluvní fázi pod sankcí odpovědnosti za škodu a pokud soudci zajistí její flexibilní uplatňování v praxi, kdy případ od případu zohlední jejich faktická specifika, může tento institut sloužit jako incentiva pro vyjednávání obchodních transakcí a následné uzavírání smluv.

Ustanovení § 1729 OZ spojuje ukončení vyjednávání o smlouvě „za pět minut 12“, aniž pro to má obchodní subjekt spravedlivý důvod, se vznikem předsmluvní odpovědnosti.

Výhodnější nabídka jako spravedlivý důvod?

Na následujícím příkladu demonstruji konflikt mezi smluvní svobodou a požadavkem na ochranu dobré víry v předsmluvní fázi a navrhnu jeho řešení.

Obchodní partneři začnou vyjednávat o uzavření kupní smlouvy na pozemky. Vyjednávání trvá v řádu měsíců, kdy předsmluvní strany zajišťují vypracování projektové dokumentace, právní poradenství k zajištění souladu celé transakce s veřejnoprávními předpisy, jakož i zajišťování veřejnoprávních povolení k výstavbě. Prodávající vynaložil náklady na úpravu pozemků dle požadavků kupujícího, k čemuž by bez vidiny uzavření smlouvy prodávající nepřistoupil.

Těsně před podpisem připravené smlouvy dostane kupující výhodnější nabídku od jiného obchodního subjektu, jež spočívá například v nižší kupní ceně za obdobné pozemky. V takovém případě dle mého názoru může dojít k aplikaci předsmluvní odpovědnosti, pokud kupující z tohoto důvodu ukončí vyjednávání v době, kdy mezi subjekty existuje materiálně vztah velmi obdobný vztahu smluvnímu.

Kdybychom totiž přistoupili na výklad, podle nějž by výhodnější nabídka v této pokročilé fázi vyjednávání znamenala legitimní důvod pro jeho ukončení, ztratila by skutková podstata institutu culpa in contrahendo uvedená v ustanovení § 1729 odst. 1 OZ smysl. Ta je totiž založena na ochraně dobré víry a poctivého jednání mezi předsmluvními stranami. A právě ukončení jednání pro výhodnější nabídku v době, kdy mezi stranami existuje důvěrný vztah, by bylo v rozporu s poctivým jednáním.

Jak je ve skutkových okolnostech naznačeno, vynaložil prodávající náklady na úpravu pozemků dle přání kupujícího. Pokud by tedy soudy judikovaly, že lepší nabídka, kterou jedna předsmluvní strana obdržela v pokročilé fázi jednání, je legitimním důvodem pro změnu obchodního partnera, došlo by k zřejmé preferenci ochrany smluvní svobody před ochranou dobré víry a tím i k možné demotivaci obchodních partnerů k takto rizikovému vyjednávání komplexních smluv. Veškeré náklady vynaložené před uzavřením smlouvy by tak byly obchodním rizikem každé předsmluvní strany.

Konfliktem ekonomického oportunismu a dobré víry se zabývají i zahraniční akademici[1], kteří se domnívají, že v případě, kdy vyjednávání o smlouvě dospěla tak daleko, že druhá strana důvodně očekává její uzavření a již došlo k vynaložení nákladů jednou stranou dle požadavku druhé předsmluvní strany, nemůže obstát výklad ve prospěch ekonomického oportunismu.

Zákonné zakotvení předsmluvní odpovědnosti do OZ je jistě správným krokem, který může pozitivně stimulovat obchodní subjekty ke vstupu do vyjednávání moderních komplexních transakcí. Její význam však nelze přeceňovat a bude úkolem judikatury, aby zajistila její flexibilní uplatňování případ od případu tak, aby nedošlo k přílišnému omezení smluvní svobody. Hlavní význam obecných principů, jakým je např. povinnost jednat poctivě, spatřuji v možnosti soudce odsoudit k plnění, pokud má za to, že odsouzená strana jednala nepoctivě, čímž vytvoří postupně prostředí, ve kterém bude eliminována obava ze zneužití mezer v právu.

PS: Tereza Nováková prezentovala tento příspěvek na workshopu Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

---

[1] Např. Campbell D., Collins H.,Wightman, Implicit Dimensions of Contract, Hart Publishing, Oxford 2013, 396 s., str. 131. 

Biologický pas: Kde leží hranice (ne)porušení antidopingových pravidel? Díl II - vina, důkazy a spravedlivý proces

Roman Kreuziger neměl nikdy pozitivní dopingový nález. Výsledky pravidelných testů jsou zaznamenávány do jeho biologického pasu, jehož bazální meze český cyklista nikdy nepřekročil. Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (ČOV) rozhodla o jeho nevině. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní antidopingová kancelář (WADA) jsou však názoru, že příliš časté a výrazné výkyvy krevních hodnot v rámci bazálních mezí znamenají doping. Další kapitolu sporu napíše snad již v červnu Arbitrážní soud pro sport (CAS). Ani jeho rozhodnutí však nemusí být konečné.  

Je diskrece úchylná?

Diskrece v rozhodování orgánů veřejné moci je často vnímána jako nevyhnutelné zlo. Je považována za nevyhnutelnou cenu, kterou platíme za naši neschopnost zregulovat všechny skutečnosti hodné pozornosti práva za pomoci obecných hmotných právních norem (o kterých dále budu pro zjednodušení mluvit jako o právních předpisech.) Nejsou však ve skutečnosti nevyhnutelným zlem právě právní předpisy?

David Zahumenský, Tereza Šíblová: Měl by Nejvyšší soud ČR zasílat dovolateli vyjádření k dovolání?

Cílem tohoto textu je poukázat na praxi Nejvyššího soudu ČR (NS), která spočívá v tom, že NS stále mnohdy nezasílá vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) k podanému dovolání v trestní věci účastníkovi, který toto dovolání podal. S odkazem na již existující judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) bude argumentováno, že takový přístup nerespektuje zásadu  kontradiktornosti řízení, jež tvoří součást  práva na spravedlivý proces.

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona, předsedu senátu občanskoprávního a obchodního kolegia.

Požadujeme:
- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;
- bezúhonnost;
- nadprůměrné schopnosti stylizační a dokonalou znalost českého jazyka a jeho gramatiky;
- dobrou orientaci a znalosti v oboru občanského, trestního a správního práva;
- dobrou znalost a praktické zkušenosti s instituty občanského práva procesního;
- nekonfliktní osobnost připravenou snášet velký pracovní nápor;
- znalost nejméně jednoho cizího jazyka;
- praxe v oboru práva v trvání nejméně dvou roků.

Náplň práce a platové podmínky:
Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. V případě JUDr. Pavla Simona jde o agendu odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu v režimu zák. č. 82/1998 Sb. vyřizovanou soudním oddělením 30 Nejvyššího soudu.

Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, který se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zák. práce. Předpokládaný začátek pracovního poměru je 1. 6. 2015.

Platové ohodnocení se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Průběh výběrového řízení:
Vybraní zájemci o inzerovanou pozici budou v prvém kole výběrového řízení vyzváni ke zpracování konceptu rozhodnutí o dovolání v konkrétní věci. Navazující ústní pohovory s úspěšnými zájemci z prvého kola výběrového řízení se uskuteční dne 12. a v případě vyššího počtu vybraných uchazečů i dne 14. 5. 2015.

Kontakt:
Strukturovaný životopis s motivačním dopisem zašlete do 26. 4. 2015 na adresu: jitka.petlachova@nsoud.cz.

Jan Vučka: Doktor Barták a znalecké posudky po x-té

Nekritickému přijímání zjevně vadných znaleckých posudků jsme se věnovali již opakovaně (zde a zde). Protože jde o poměrně rozšířený druh procesní vady, neuškodí tuto neblahou praxi zkritizovat znovu.
Hezkou ukázkou budiž rozsudek v kauze doktora Bartáka a údajného plánování vražd. Známý doktor Jaroslav Barták byl nepravomocně odsouzen k osmnácti letům odnětí svobody pro údajné plánování vražd svých domnělých protivníků zpoza vězeňských mříží.
Součástí jeho obhajoby bylo, že byl při údajném plánování vražd ovlivněn kombinací alkoholu a léků. V rámci procesu byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie.
Shrnutí jeho obsahu je uvedeno na str. 19-20 rozsudku. Nás bude zajímat samotný závěr pasáže:
„Ke kombinaci [léků] s alkoholem se [znalci] nevyjadřovali, jelikož považovali za nemožné, že by ve výkonu trestu mohl být obžalovaný opilý.
Soud zamítl návrh obžalovaného na doplnění a to revizním posudkem o vyšetření jeho duševního stavu, jelikož předmětný znalecký posudek, založený ve spise, je vypracován znaleckým ústavem a soud nezjistil žádné okolnosti, které by jeho kvalitu snižovaly.“
Každý student připravující se na státnice samozřejmě ví, že znalec z oboru medicíny se nemá co vyjadřovat k tomu, zda se ve věznici dá sehnat alkohol či nikoli. Nahlédnutím do základní učebnice lze přitom snadno ověřit, že znalec nemá činit hodnocení důkazů nad rámec zodpovězení zadané otázky:
„[Znalec] Nemůže tedy zaujmout stanovisko, že považuje za správný údaj jedné ze skupin a jen o tento údaj posudek opřít Jestliže například spis obviněného obsahuje jak doznání obviněného, tak jeho popírání spáchání činu, musí znalec vyjádřit své stanovisko k oběma či více alternativám, ovšem pouze stanovisko znalecké, tedy neobsahující závěr o věrohodnosti té či oné informace. […] Zjistí-li orgán činný v trestním řízení, že znalec se v posudku zabýval tím, co mu nepřísluší (hodnocením důkazů, výkladem právních předpisů, právním posouzením věci), nelze k těmto částem posudku přihlížet.“
(str. 382-383 Jelínkovy učebnice, vydání z roku 2007; všechna zvýraznění autorem článku)
Pokud soud neviděl žádný problém s kvalitou posudku, očividně se někde stala velká chyba.
Na okraj dodejme, že prostým googlováním lze snadno opatřit indicie svědčící pro možný výskyt alkoholu i jiných intoxikujících látek ve věznicích (Dozorce vězňům zajišťoval přísun alkoholu a drog, Bývalí pracovníci věznice nosili vězňům drogy a alkohol, Policejní razie na Mírově: Dozorci vytvořili kartel s vězni, pašovali steroidy, Dozorce nosil vězňům alkohol a drogy, Telefon do věznice pronese bachař. Pohlídá vám ho „kůň“).
Jak už jsme uváděli v článku Telefon Romana Janouška a jeden zvláštní důkaz, zákon o svobodném přístupu k informacím je zajímavý nástroj ke zjišťování skutečných kvalit české justice. Vezmeme-li si, jaké hrubé chyby obsahují rozsudky v mediálně sledovaných kauzách, kde se dala očekávat velká pečlivost při vedení procesu, raději si nedomýšlejme zbytek.
Dodejme, že včera bylo oznámeno zrušení prvostupňového rozsudku nadřízeným soudem, ovšem důvody zrušení nebyly dosud publikovány, takže se můžeme jen dohadovat, zda se týkaly posudku nebo něčeho odlišného.
Jinak proces s doktorem Bartákem byl zajímavý ještě z pohledu záhadně opatřených důkazů, jejichž legitimita byla sporná, ovšem tomuto tématu jsme se věnovali již na jiném blogu (Pachuť procesu se zlým doktorem Bartákem).

DOPLNĚNÍ:
Proč byl prvostupňový rozsudek zrušen, není v tuto chvíli známo. Dlužno dodat, že rozsudek má celou řadu slabých míst týkajících se tajně pořízené nahrávky jako hlavního důkazu.
Například nedává smysl úvaha o údajném vyvrácení obhajoby obviněného (str. 21 rozsudku): „Obhajoba obviněného, že je všechno komplot a že byl odposloucháván i jiným zařízením a že to všechno na něj bylo nastrčené, je dál vyvráceno i svědeckými výpověďmi pracovníků věznice, kteří potvrdili, že chování obviněného nebylo standardní, nicméně kontrolami nebylo zjištěno žádné protiprávní chování zaměstnanců.“
Abych si to shrnuli: obviněný byl odposloucháván tajným nahrávacím zařízením propašovaným do věznice, o kterém zaměstnanci věznice nevěděli (nebo alespoň prohlašují, že o něm nevěděli). Přesto je tvrzení zaměstanců věznice bráno jako důkaz, že nedocházelo k protiprávnímu chování a že další odposlouchávací zařízení je vyloučeno! Logika zde dostává mocně zabrat.
Ingerenci policie do opatřování tajné nahrávky pokládám za značně pravděpodobnou, leda bychom samozřejmě přijali verzi o tajemných neztotožněných osobách, jež samy od sebe propašují do vězení i ven kameru a pak ji po vzoru Batmana a jiných maskovaných strážců pořádku předají policejnímu oddělení vražd. Podobně jistě bude pouhou náhodou častý výskyt práskačů jako spolubydlících vazebně stíhaných osob obviněných ze závažné násilné kriminality.
Pokud policie svou roli popírá, pak je třeba se o to více ptát, kde přesně ta role končila. Verze o policejní provokaci sice nemá přímý důkaz ve svůj prospěch, ale utajování, jak policie vlastně nahrávku získala, vnáší do věci nepříjemnou nejistotu. Přitom sám rozsudek potvrzuje, že minimálně část výroků doktora Bartáka byla skutečně vyprovokována osobou, u níž lze předpokládat možnou spolupráci s policií (str. 7): „Jelikož bylo svědkovi jasné, že potřebuje z obžalovaného získat nějaké peníze, tak mu vnukl myšlenku, že potřebuje padělaný pas s fotkou na cizí jméno, že mu to zařídí a domluva byla taková, že až mu pas ukáže, tak vyinkasuje 60.000 Kč a polovinu z dolarů, těch 50.000 USD. […] Svědek potvrdil, že nikoho ohledně pasu nekontaktoval, byla to z jeho strany tzv. obložka. Obžalovaný nebyl znalý prostředí a tak bylo jednoduché to na něj zkusit.“
Více k nejistotě o získání nahrávky a souvislostech s oscarovými dramaty na již zmiňovaném jiném blogu.
Ač jsme začali článek kritikou nekritického přijímání posudků jako svatého grálu, paradoxně dalším slabým místem rozsudku bylo neprovedení znaleckého zkoumání z jiného oboru. Obhajoba zpochybňovala autenticitu nahrávky, s čímž se soud vypořádal s následujícím odůvodněním (str. 20-21): „K námitkám obžalovaného, že zvukový a obrazový záznam, tak jak byl pořízen, prostřednictvím těch hodinek, není autentický a není možné z něj vycházet, krajský soud konstatuje, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by toto potvrzovaly. Naopak i elitní policista Mareš potvrdil, že záznam dal k uschování a kopírování tak, aby nebyl zaměněn a specialisté z toho oboru nezjistili falšování.“
Nechme stranou rozsudky s elitními policisty a soustřeďme se na jedinou část, které představuje skutečné odůvodnění. Blíže neurčení specialisté nezjistili falšování - v rozsudku se blíže neurčené osoby už nějak začínají kumulovat, navíc se objevují záhadně uprostřed děje, neboť do tohoto stručného odkazu v rozsudku není ani slovo o tom, že by záznam byl nějak zkoumán specialisty z „toho“ oboru.
Nejbližší zmínka je „navštívil pracoviště OKTE, které to bez jakéhokoli zásadu přehrálo na DVD“ (str. 12, výslech svědka plk. Mareše), v ní se však o žádném zkoumání nic nehovoří. Pak je ještě zmínka o tom, že nahrávka byla přehrána svědkovi/spoluvězňovi, „ten uvedl, že se na nich poznává, hovoří tam on a obžalovaný [...] není to sestříhané, takto to bylo“ (str. 13). Tak buď se spoluvězeň pokládá za specialistu z toho oboru, nebo už vážně nevím, jak soud na své tvrzení přišel.
Samozřejmě je politováníhodné, že obě pochybení soudu ohledně znaleckých posudků (nedoplnění lékařského posudku o možný vliv kombinace léčiv a alkoholu + neprozkoumání nahrávky pro ověření autenticity) připravila obhajobu o možný argument ve prospěch obviněného.

autor je advokát v Praze

Knihy o investičních arbitrážích za rok 2014

John Louth z OUP sestavil pěkný přehled knih o mezinárodním právu psaných v angličtině, němčině nebo francouzštině, které byly vydány mezi dubnem 2014 a březnem 2015. Výsledkem je seznam 401 knih (zařazeny nebyly prosté úvody a ročenky).

Přehled je rozdělen podle jazyka, vydavatelství a oblasti mezinárodního práva, které se kniha věnuje. Nejvíce knih se zabývalo lidskými právy, následují témata užití síly, mezinárodní organizace a mezinárodní trestní právo (viz graf níže). Přehled zahrnuje i překrývající se kategorie o právu mezinárodních investic a ohledně řešení sporů. V případě řešení sporů bylo podle přehledu vydáno 16 knih a v případě mezinárodního práva ochrany investic to bylo 24 knih (některé tituly jsou v obou kategoriích - seznam viz dále).

Výběrové řízení na pozici právník – specialista veřejných zakázek

Ředitel Justiční akademie vyhlašuje výběrové řízení na pozici „právník – specialista veřejných zakázek“.

Místo výkonu práce: Kroměříž
Termín nástupu: dle dohody, nejlépe červen 2015
Pracovní úvazek: plný
Kvalifikační předpoklady:
- ukončené magisterské vzdělání v oboru právo (Mgr.)
- komplexní znalost problematiky veřejných zakázek
- praxe ve státní správě výhodou
- počítačová a informační gramotnost
- znalost Aj či Nj slovem i písmem

Další požadavky:
- vynikající komunikační a organizační schopnosti
- koncepční myšlení a plánování
- vstřícné jednání
- samostatnost, spolehlivost, přesnost, časová flexibilita

Charakteristika náplně práce:
- Komplexní právní agenda organizační složky státu v resortu Ministerstva spravedlnosti se specializací na proces zadávání veřejných zakázek, investičních záměrů, nakládání s majetkem státu atd.

Strukturovaný životopis, motivační dopis a kopii dokladu o nejvyšším dosaženém odborném vzdělání, popř. i reference z předchozích zaměstnání, zasílejte prosím do 30.4.2015 výhradně na e-mailovou adresu: sekretariat@jacz.cz

Výběrové řízení na pozici akademický pracovník – koordinátor výuky

Ředitel Justiční akademie vyhlašuje výběrové řízení na pozici „akademický pracovník – koordinátor výuky civilního práva“.

Místo výkonu práce: Kroměříž
Termín nástupu: dle dohody, nejlépe červen 2015
Pracovní úvazek: plný, zástup za MD a RD
Kvalifikační požadavky:
- ukončené magisterské vzdělání v oboru právo (Mgr.)
- komplexní znalost civilního práva
- praxe ve státní správě výhodou
- počítačová a informační gramotnost

Další požadavky:
- Zkušenost s evropskými vzdělávacími projekty
- Vynikající komunikační a organizační schopnosti
- Koncepční myšlení a plánování
- Vstřícné jednání
- Samostatnost, spolehlivost, přesnost, časová flexibilita

Charakteristika náplně práce:
- Organizační zajištění akcí Justiční akademie probíhajících v rámci vzdělávání v oblasti civilního soudnictví
- Příprava a realizace plánu vzdělávání v oblasti civilního soudnictví
- Lektorská činnost pro střední odborný personál justice

Strukturovaný životopis, motivační dopis a kopii dokladu o nejvyšším dosaženém odborném vzdělání, popř. i reference z předchozích zaměstnání, zasílejte prosím do 30.4.2015 výhradně na e-mailovou adresu: sekretariat@jacz.cz

Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

Připomínám, že 3. dubna je poslední možnost přihlásit na druhý studentský workshop práva a ekonomie, pořádaný příští týden na PF UK. K vidění už je i program workshopu spolu s instrukcemi.

ČR hledá soudce/soudkyni Tribunálu EU

O navyšování počtu soudců Tribunálu se mluví už několik let, ale až v posledních měsících se diskuse začala chýlit k úspěšnému konci. V listopadu loňského roku bylo zveřejněno stanovisko Soudního dvora s konkrétním návrhem rozšíření "ve třech vlnách" a v březnu na zasedání skupiny Antici proběhlo losování států první vlny, mezi kterými se ocitla i Česká republika. To znamená, že v případě schválení reformy evropské justice bude mít ČR od 1. září 2015 druhého soudce / soudkyni Tribunálu.

Ministerstvo spravedlnosti ČR proto vyhlásilo na tuto funkci výběrové řízení a kandidatury očekává do 30. dubna 2015. Bližší informace o požadavcích na kandidáty a o průběhu výběrového řízení jsou k nalezení ZDE.

Cimrmanův teorém

V roce 1960 uveřejnil Ronald H. Coase svůj článek The Problem of Social Cost. Tento článek se stal základem moderního hnutí Law & Economics (tj. ekonomické analýzy práva) a byl také jedním z hlavních důvodů, proč Coase později obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Hlavní myšlenka předestřená Coasem v jeho článku je dnes označována za Coasův teorém. Jak však ukazují nejnovější poznatky českých badatelů, příhodnější by bylo označovat tento teorém jako Cimrmanův.

Vladimír Čermák - Kafkův proces

Mám obrovskou radost, že na Jiném právu mohu přivítat Vladimíra Čermáka, který zcela jistě patří k největším osobnostem, jejichž text je na tomto blogu publikován. Náš host byl soudcem Krajského soudu v Brně, později podnikovým právníkem, "otcem zakladatelem" brněnské politologie, učitelem na JAMU, profesorem sociální filozofie a v neposlední řadě soudcem prvního Ústavního soudu. Vnímám ho jako jednoho z hlavních spolutvůrců toho "ducha" první etapy Ústavního soudu, kterého určitě pocítíte i o pár řádků níže. Tam na Vás totiž čekají jeho myšlenky, které doposud spatřily světlo světa jen v programu brněnského HaDivadla k inscenaci Procesu Franze Kafky (v adaptaci a režii Arnošta Goldflama a dramaturgii prof. Josefa Kovalčuka, který tento program k inscenaci připravil). Představte si, že premiéra byla 22. 3. 1989! Odbornými konzultanty při přípravě této inscenace byl právě Vladimír Čermák a Milan Uhde, kteří souboru osobně představili své pojetí tohoto Kafkova díla.

Rád bych ještě poděkoval několika lidem za realizaci tohoto učinkování Vladimíra Čermáka na Jiném právu. Na počátku stála Kateřina Šimáčková a Luděk Navara, kteří se na mě a na Michala Hájka obrátili s nápadem zde publikovat text, ze kterého citoval prof. Kovalčuk z JAMU na vzpomínkovém setkání k 10. výročí úmrtí prof. Čermáka. Pana profesora Kovalčuka jsem proto kontaktoval a díky jeho vstřícnosti jsem od něj předmětný text před pár dny získal. Nedovolil bych si ho ovšem publikovat bez souhlasu potomků prof. Čermáka, kteří mi ho taktéž s velkou vstřícností udělili. Všem uvedeným bych proto moc rád touto cestou poděkoval. Snad jen závěrem zmíním, že prof. Kovalčuk a jeho kolegové na JAMU chystají vydání souboru Čermákových textů vztahujících se k dramatu a divadlu, který určitě bude stát za to. Ale už nebudu zdržovat. S chutí si proto užijte zhruba 26 let starý (ale přesto v mnohém stále aktuální...) "blog" profesora Vladimíra Čermáka!

Výběrové řízení na místo poradce/poradkyně pro evropské právo u Nejvyššího soudu

Zahraniční oddělení Nejvyššího soudu hledá nového kolegu/kolegyni na pozici poradce/poradkyně pro evropské právo.

Investiční arbitráže v roce 2014 (podle statistik ICSID)

Komplexně zpracované statistiky ohledně investičních arbitráží jde v zásadě získat ze dvou zdrojů. První možností jsou údaje Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), které byly za rok 2014 nedávno zveřejněny. O údajích za rok 2013 jsem na JP psal nedávno. Druhou možností jsou pak statistiky Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID). Oba zdroje mají své nevýhody, ale lepší zřejmě nejsou.

Podle statistik ICSID, které pokrývají jednak rok 2014 a taky celé období od založení rozhodčího soudu, trvá trend poměrně vysokého počtu nových investičních sporů. Poslední čtyři roky bývá u ICSID registrováno okolo čtyřiceti nových sporů ročně. V předchozím desetiletí byl standardní počet spíše mezi dvaceti a třiceti žalobami ročně.

A European Network of Constitutional Law Blogs

Zakladatel respektovaného Verfassungsblog.de Maximilian Steinbeis se na mě obrátil s nabídkou, aby se Jiné právo stalo součástí zamýšlené sítě právních blogů, které se věnují ústavnímu právu. Cílem by byla intenzivnější spolupráce mezi blogy, jako je vedle zmíněného Verfassungsblogu např. UK Constitutional Law Blog, Diritti Comparati anebo Combats pour les Droits de'l Homme formou společných sympozií a debat. Max se v souvislosti se založením této sítě uchází o prostředky v rámci soutěže nadace "Advocate Europe". Ty by bylo možné použít mj. na překlady textů, autorské poplatky, či nevirtuální setkání autorů blogů. Pokud se Vám myšlenka European Network of Constitutional Law Blogs zamlouvá, můžete ji podpořit zde. 

Jan Komárek

Jan Potměšil: Zákaz pobytu 2 roky poté aneb jak se nám represe (ne)vyplatila

Každý se jistě dosud vzpomíná na tažení poslankyně Řápkové proti „nepřizpůsobivým“, bezdomovcům a jiným „živlům“, které jí mělo přidat na popularitě rázné „řešitelky“ sociálních problémů a veřejných nepořádků. Jedním z prostředků, jak zavést Ordnung, byla i sankce zákazu pobytu nově zakotvená do přestupkového zákona. Vzhledem k tomu, že má být zachována i ve zcela novém „zákonu o přestupcích a řízení o nich“, bylo by vhodné se seznámit s tím, jak se osvědčila.

Proces přijímání nové sankce jsem pečlivě sledoval, své výhrady k návrhu, jakož i přehled legislativního procesu, jsem shrnul zde, proti nové sankci jsem vystoupil i v tisku. Když už byla novelizace nakonec přijata, přemýšlel jsem alespoň, pak by měl být nový institut v praxi aplikován (má-li být vůbec využíván), viz zde. Na nějakou dobu jsem pak život nové sankce příliš nesledoval, než mě oslovila kolegyně, resp. sociální pracovnice, které se zejména na Praze 1 začali „ztrácet“ klienti (bezdomovci, drogově závislí).

Osoby, jimž pomáhala přežít ze dne na den a poskytovala jim sociální služby, se jí začaly jaksi vytrácet, příp. „migrovaly“ na Prahu 2, 3, 5. Začala pátrat po důvodech – příčinou měla být politika radnice první městské části, která začala ukládat sankci zákazu pobytu tak, aby „centrum“ vyčistila od žebráků a jiných „podivných postav“. Od Úřadu městské části Praha 1 jsme poté získali na základě informačního zákona (byť po delších peripetiích) celková čísla o uložené sankci a také 30 posledních rozhodnutí o uložení sankce.Od ledna 2013 do podzimu 2014 měla být sankce uložena cca 70 osobám.

Ještě zajímavější než souhrnné počty však bylo zjištění, za co byl zákaz pobytu ukládán – ve 14 z 15 případů (!) to bylo za porušení městské vyhlášky o žebrání. Tedy za porušení podzákonného předpisu, resp. za bagatelní jednání, které řada jiných měst ani neřeší. Kdy spolu s pokutou (a náklady řízení, byť nezřídka sníženými) byla uložena sankce nejzávažněji zasahující do práv „delikventa“, tedy zákaz pobytu. Ač má být užívána jen u skutečně zásadního narušování veřejného pořádku v místě, kterému nelze čelit jinak.

Jinými slovy – dvakrát vás postihnou za žebrání s kelímkem, a podruhé už dostanete nejen pokutu a náklady řízení, které nemáte z čeho platit (proto žebráte), ale i zákaz vstupu na Prahu 1 (podotýkám pak, že dle mých informací se „žebrácké gangy“,organizované a „kasírované“ pasáky, podařilo v centru v podstatě eliminovat, dotyční tedy zřejmě žebrají skutečně jen „na sebe“).

A teď se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu: Víte, kde začíná a kde končí Praha 1? Nebo od kdy do kdy vám plyne 3-měsícíční zákaz, o jehož uložení jste se náhodou dozvěděli od policie při „šťáře“ po pohřešovaných a hledaných osobách? Či kam se půjdete osprchovat, na polívku či ke kurátorovi, než tam, kde jste zvyklí nebo kam musíte či kde jsou vaši přátelé? Ono mizení totiž nemá za následek jen přestupková sankce, ale i následný trestní postih – většina těch, kdo sankci porušila, byla následně i trestně odstíhána za maření výkonu sankce, a nezřídka skončila i ve vězení, „natvrdo“.

Dle informací poskytnutých Obvodním soudem pro Prahu 1 bylo k lednu 2015 odstíháno od počátku účinnosti sankce za maření jejího výkonu cca 160 osob. Na první pohled je zde tedy nepoměr v porovnání s údaji Úřadem MČ Praha 1, kdy buď Praha 1 podhodnocuje, nebo soud špatně počítá. I tak však lze z daných údajů s vysokou pravděpodobností dovodit, že kdo na začátku žebrá, nakonec skončí v kriminálu. Jinými slovy – na začátku je porušení vyhlášky, a na konci několik měsíců „v chládku“. Je otázkou, zda je to skutečně to, co jsme si přáli. Min. z hlediska ekonomického, když ne sociálního.

Něco stojí správní řízení, jehož výsledkem je navíc pokuta a náklady. Kde nic není, ani čert nebere, navíc od někoho, kdo má pobyt na ohlašovně nebo žije ze dne na den mimo rodnou obec a vyřizování úřední korespondence je to poslední, co řeší. Takže taková pokuta 500 + 1.000 Kč nákladů časem vystoupá v exekuci na 7.000 – 12.000 Kč. Poté jste odstíhán za „mařenu“ a dostanete např. 4 měsíce nepodmíněně. Ve vězení podstoupíte nákladnou vstupní prohlídku a výstupní prohlídku, sociální práce nulová, a na ulici jste zpět vypuštěn se záznamem v Rejstříku, s dluhy za trestní řízení a výkon trestu, a ze státní pokladny při nákladech cca 1.000 Kč na vězně a den odteče za ony 4 měsíce cca 120.000 Kč.

Tzn., abychom se na několik měsíců zbavili jednoho „živla“ z ulice, utratili jsme desítky tisíc, za které by „živel“ mohl mít ubytování, jídlo a sociální služby na celý rok. Vskutku efektivní řešení problému. Společnost, zdá se, tenduje k vylučování dalších a dalších „jiných“, a problémy řeší nikoliv odstraňováním jejich příčin, ale „zakazováním následků“, či trestáním za projevy těchto následků. Na začátku třeba rozvod, ztráta bytu, ztráta práce, nebo duševní nemoc, nebo neschopnost postavit se na nohy po opuštění „děcáku“ či po výkonu trestu, anebo závislost, a na konci vězení (za ještě celkem přijatelný způsob obstarávání si prostředků k přežití).

Když už budeme paternalisty, nebylo by za ty peníze jednodušší a efektivnější dotyčnému pomoci s obstaráním dokladů, bydlení, sociálních služeb a práce či jiné podobné smysluplné aktivity? Místo toho ho raději odsuneme z města, příp. poté za brány „nápravného“ zařízení. Možná aby nám nepřipomínal, že ne vše ve společnosti funguje, že i my se můžeme ocitnout v podobné situaci, ač si to nechceme přiznat, nebo pro účely potvrzení předsudku, že „si za to přece mohou sami“ a „kdyby chtěli…“ – a „když nechtí, tak následuje trest“. Poslední, na koho je v tomto soukolí myšleno, je ale onen bezdomovec, kdysi „také člověk“, a naopak nejdůležitější je estetický cit šťastnějších spoluobčanů a prosperující turismus v navoněných kulisách staré Prahy.

Myslím, že už jen rozpočet na krátkodobé odstranění jednoho člověka z veřejného prostoru (a vícestranné zhoršení jeho situace) by měl vzbudit pozornost a pohoršení nad tím, kolik platíme za „narušení veřejného pořádku“ existencí člověka, jímž se jinak nehodláme jakkoliv zabývat. Obcím se represe opakovaně nevyplácí, opakovaně selhávají a opakovaně, zejména před komunálními volbami, pak viní stát, že mají „málo zákonů“ či že jsou vinni jejich občané samotní, a přesto to opakovaně zkoušejí znovu a znovu. S tím asi nelze příliš pohnout.

Alespoň Ministerstvo spravedlnosti se svým trendem dekriminalizace by si ale mělo položit otázku, zda opravdu chce dotovat takto nákladný způsob zajišťování „místních záležitostí veřejného pořádku“. A aspoň Ministerstvo práce a sociálních věcí (které proti zachování zákazu pobytu v novém zákonu ani nezvedlo hlas) by mohlo řešit, proč se ten který člověk ocitl tam, kde je, a co je skutečně efektivním způsobem řešení. Pokud, jak z výše uvedeného vyplývá, to popsaný způsob represe zjevně není, alespoň při pohledu „náklady vs. výnosy“. A máme-li zájem o každého jednoho člověka a zlepšování jeho životní situace, tak už vůbec ne.

Jan Potměšil