„Do divadla se nechodí v žabkách, do Vídeňské opery vás nepustí bez smokingu a do skutečně dobrého podniku bez kravaty.“ říká ČAK ve svém vyjádření k 20. schůzi představenstva. To nakonec, inspirováno praxí evropských advokátních komor, v říjnu 2015 ukotvilo veřejnoprávní povinnost advokátů nosit tzv. „společenský oděv“. Jenomže i toto prohlášení ČAK je spíše svědectvím toho, jak čtyřicetiletá devastace džentlmenské etiky dokázala posunout vnímání společenského oděvu v této naší republice. Do Vídeňské opery vás totiž nepustí ani ve smokingu, a pokud do podniku vstoupíte v kravatě, nabydou hosté dojmu, že do města přijelo Humberto. Takže si v tom pojďme udělat jasno – co je společenský oděv a jak na něj?
Společenská etika odívání nedává tvrdá pravidla, ale takový společenský oblek má svá vývojová stadia, funkční smysl a z toho vyplývající limity, jak prvky oděvu skládat dohromady. Protože dnešní společenský oděv je taková melange dvorského šatu a vojenské uniformy, vedoucími principy při oblékání by měly být: střídmost, funkčnost, elegance, důraz na kvalitu a trvanlivost jednotlivých prvků.
Vlastně jedna direktiva existuje : nelze zaměňovat denní a večerní šaty. Je to úplně jinej sport. To se týká i jejich jednotlivých prvků – kousek denního oblečení na večerním úboru (třeba vázanka), vám zaručeně zdevastuje outfit. Zároveň je nevhodné se ve večerním oblečení pohybovat na veřejnosti dopoledne a odpoledne do cca 4 hodin. Když vás někdo vidí ráno ve smokingu, je mu jasné, že předchozí noc se (ne)vyvinula úplně podle vašich představ.
K soudu a za klientem: denní formální oděv
Soudci to mají jednoduché – přehodí přes pyžamo talár a vyrazí způsobovat našim klientům radost či neštěstí. Advokát, který nelitiguje u instancí nejvyšších, ale musí nad svým denním oděvem více přemýšlet. Oproti večerní garde-robe (viz níže) má totiž široké možnosti, jak kombinovat styl obleku, barvu košile a vázanky, typ a barvu bot a příslušenství atd. Jen dobře sestavený outfit má ovšem šanci nevybočit z hranic neurčitého právního pojmu společenský oděv.
 |
| Dobře padnoucí třídílný oblek klasického střihu |
Svršky – v zásadě se nedá nic zkazit dvoudílným (sako, kalhoty) či třídílným (sako, vesta, kalhoty)
konstruovaným oblekem z kvalitní vlny. Konzervativnější advokát zvolí klasický anglický střih (středně široké kalhoty, pohodlně vypasované sako, kalhoty s vyšším pasem) tmavších barev s klasickým vzorem (třeba pin stripes – proužky), anebo úplně beze vzoru. Omladina může preferovat upnutý italský střih, kratší kalhoty sahající jen po boky, výraznější vzorek (třeba Prince of Wales kostky nebo windowpane okýnka), pestřejší barvy a zajímavější kombinace, ovšem často na hranici kárného deliktu.
Košile – do máločeho se vyplatí investovat jako do sbírky kvalitních pracovních košil. Do práce, to jest k tmavšímu konzervativnímu obleku, je ideální bavlněná košile středně přiléhavého střihu a čistě bílé barvy. Pokud nemáte vestu, sako raději nesundávejte – košile je v podstatě spodní prádlo. Kvalitní košile se pozná tak, že je do ní nutné pořídit límcovou výztuž (úzké kovové vložky do límce) a manžetovou sponku. Pracovní košile, která se nosí zásadně s vázankou, nemá na rozích límce knoflíky. Taková košile s límcem na knoflíky (button-down collar) je spíše neformální a hodí se třeba ke svetru pro výlet na venkov nebo casual friday.
 |
| Hezký uzel na vázance je kumšt, zvlášť takto s elegantním dimple uprostřed. |
Vázanku berte spíš středního střihu, ať už s obálkou z hedvábí (když vázanka má napsáno, že je 100% silk, znamená to pouze, že je z hedvábí její povrchová vrstva, nikoliv vycpávka uvnitř), nebo kvalitní pletené kusy (knitted tie). Nenechte se zlákat modní úzkou slim nebo skinny vázankou – je to obchodní trik, jak ušetřit na materiálu při nasazení stejné ceny. Úzká vázanka spotřebuje až o 2/3 méně hedvábí a celkově nebývá kvalitně šitá – výrobce ví, že ji koupí jen nezkušený zákazník. Je totiž prakticky nemožné ji hezky uvázat. Vázanky mohou být různě silné – méně silná vázanka neznamená, že je nekvalitní, má jen méně vycpávky. Silnější vázanky se hodí na užší uzly (four in hands), slabší vázanky zase na komplikovanější sukování (half windsor / windsor).
Vázanka plní na formálním obleku jen jedinou funkci, a to okrasnou. Pokud tedy není hezky uvázaná, to raději aby nebyla. Dnes mezi politiky, soudci ani advokáty nenajdete jedinou hezky upravenou vázanku. Já vím – je to řehole, ale když už něco děláte každý den, má cenu se to naučit pořádně. Na Youtube je spousta návodů, k jakému typu vázanky zvolit jaký uzel a jak ho utáhnout, aby výsledek byl k světu. Mimochodem, pokud neumíte vázat ani motýlek, naučte se nejdřív ten. Uvázat pěkně vázanku je mnohem těžší, berte to postupně.
 |
| V kravatě už vás na Royal Ascot nepustí. |
Úmyslně používám slovo vázanka (tie). Kravata (cravate) totiž může znamenat zcela jinou část oblečení, takovou širokou strukturovanou šálu, která se kdysi vázala k rannímu obleku (morning suit), dnes se nosí spíš jako šátek pod rozhalenou košili. Někdy se kravatě říká také ascot – podle dostihových závodů Royal Ascot, na které je mimochodem od roku 2012 kravaty nosit zakázáno.
Vázanku můžete doplnit nějakým vzorovaným kapesníčkem ke klopě saka. Když má kapesník stejný vzor či barvu jako vázanka, je to nuda. Je třeba kombinovat opatrně, ale s fantazií. Pro dámy v neznázích neváhejte kapesníček obětovat, byť smrkance v čistém hedvábí nejsou žádná slast. Princip funkčnosti by se měl prolínat teorii i praxí společenského odívání.
Oproti zasvěcenému názoru České televize k dennímu pracovnímu obleku rozhodně nepatří motýlek, a to v žádném stylu ani barvě – je příliš neformální. Puntíkovaný si vemte na výstavu a bílý do opery.
 |
| Víceúčelové nelakované oxfordky poslouží do kanceláře i na večer. |
Boty: Za formálnější se považují oxfordky, tj. boty s uzavřeným systémem šněrování. Černé calf oxfordky (nelakované) jsou základem pánského botníku. Mohou být různě zdobené (brogue – brokát), nebo captoe – s příčným švem přes palec, anebo prosté. Ty prosté jsou nejformálnější, a budou se proto hodit i k večernímu oděvu (viz níže). Naopak otevřené šněrování bot typu Derby a dalších typů je bezva na pátek nebo k moderněji laděnému obleku. Černá barva je formálnější než hnědá, koňaková atd. Pořídit kvalitní boty je i v Praze problém, naštěstí v poslední době specializovaných dovozců pánské obuvi pár přibylo. Dobrá rámová bota stojí 10+ tis Kč, ale vydrží vám do rakve.
 |
| Stahovácí pásky na dotažení fitu. |
Staré anglické přísloví říká, že opasek nosí jen ti, kdo nemají na dobře padnoucí oblek. Je to tak, v seriozním krejčovském salonu vám očka u kalhot neudělají, pokud si o to vyloženě neřeknete – a ještě nad vámi starostlivě pozdvihnou obočí. Pokud kalhoty dobře padnou, není opasek třeba, krejčí někdy pro jistotu našívají na boky kalhot takové stahovací pásky, kterými lze fit doladit. Pěkně podržet kalhoty na správných místech umí šle – kšandy. Když už opasek, pak ať ladí s botami a doplňky – taškou nebo hodinkami.
Do opery, na ples, na Právníka roku: večerní oděv
Oproti dennímu obleku zde není co řešit. Na večerní akce tohoto typu se chodí buď pouze neformálně (black-tie) nebo formálně (white-tie), a to zcela bez jakýchkoliv variací. Zásada vyloučení třetího se uplatní pünktlich.
Když v Anglii vyhlásili iniciativu dress down for opera, aby se mladí lidé nebáli chodit večer do společnosti jen proto, že nemají co na sebe, britskou veřejnost pobavilo, že propagátoři této akce – popkulturní celebrity – měli na plakátech iniciativy na sobě trička a džíny značek dolče gabana nebo kelvin klajn, které svou drahotou desetkrát překračovaly pořizovací cenu standardního večerního oblečení.
Standardizovaný večerní oblek má mimo jiné tyto výhody: 1) vždycky chodíte do opery pozdě, tak proč se ještě zdržovat váháním, která vázanka ke které košili? 2) když máte motýlek, nevymácháte si vázanku v polívce, a za 3) oproti pracovním obleku propocenému z jednání a běhání po městě se nebudete ve svém večerním žaketu cítit jako homeless. Já vím, že v ČR se to s tím večerním odíváním zatím tolik nehrotí, ale časy se mění (respektive normalizují) a pak se to budete učit na stará kolena.
 |
| Na black-tie není co zkazit, pokud použijete všechny správné prvky. Nic víc, a nic míň. |
Neformální a zároveň v praxi nejvíce užívaný black-tie outfit se tedy skládá z černého saka (dinner jacket, pro Amíky tuxedo nebo smoking) se saténovou fazonou a knoflíky a z kalhot se sametovým proužkem, anebo prostě černých. K bílé „plátované“ košili s klasickým límcem nebo stojáčkem se váže černý hedvábný či saténový motýlek a pokud není vesta, kolem pasu zapíná sametový cummerbund (britští důstojníci ho přivezli po vzoru maharadžských pásů z Indie, je bezva do teplých nocí). Opět se nenosí pásek (pod cummerbundem by stejně překážel) – na místě jsou kšandy. Zmiňovaná plátovaná (front plaid) košile je vlastně super jemná košula, která má silnější vrstvu leštěné bavlny pouze v místech, která jsou vidět (tzv. marcella prsa a límec). Nejenže vypadá dobře, ale díky slabé vrstvě látky na zádech a pod paží košile parádně dýchá – oceníte při tanci.
Motýlek vždy vázací. Na gumičce ho nosí číšníci a Leoš Mareš.
Určitě neexperimentujte s jinak barevným motýlkem a cummerbundem, třeba červeným, jak je často vidět na Právníku roku. Nevím, kde se to vzalo, totální faux pas. Na uniformitě black tie je kouzelné, že jde o občanský oblek, který se definoval v době emancipace střední třídy a je výrazem její síly, jednotnosti v množství.
Formální večerní oděv, tj. white-tie, jsou stejné kalhoty, ale místo saka dvouřadý frak, marcella košile, odepínací stojáček, marcella minivesta, a bílý bavlněný marcella motýlek. V České republice jsem o formální večerní akci ještě neslyšel, takže není třeba detailně rozebírat. Nicméně některá více exponovaná představení ve Vídeňské, Berlínské, nebo Bayreuth opeře už white-tie jsou, tak bacha na to. Lze si půjčit.
K formální i neformální večerní róbě se hodí prosté černé boty typu oxford, lépe i lakované. Fajnšmekři nosí střevíce.
Páteční casual
Na pátečním casual není co zkazit. Jste na něj zvyklí, protože ho nejspíš nosíte do práce co je týden dlouhý. Sako nestrukturované konstrukce, barevná (třeba button-down collar) košile, pestrá vázanka nebo nahoře bez, hnědé boty, bavlněné kalhoty či džíny. Tohle si klidně vezměte i na ležérní odpolední a večerní společenské akce jako výstava, vernisáž, komorní koncert anebo koktejl párty, případně na jednání kárné komise, pokud se stejně chystáte pleadovat guilty.
PS: tento post pro pány je zároveň hozená rukavice kolegyním bloggerkám, aby nás zasvětily do mystéria sukňový nebo kalhotový kostým.
PPS: přichází plesová sezona, tak se, kolegové, vzmužte!
PPPS: nejsem gay.