úterý 16. srpna 2011

Quo vadis právní poradenství? On-line?

Na České pozici vyšel stručný článek Mají se američtí a britští právníci očekávat konkurence Googlu?, který mj. odkazuje na investici Googlu do Rocket Lawyer, který se zabývá (levným, případně částečně bezplatným) on-line právním poradenstvím. Otázku v názvu článku by bylo možno doplnit dotazem: "A co čeští právníci?" Popřípadě se obecněji zamyslet nad směřováním právního poradenství. Takto obecně položená otázka by ostatně nebyla novinkou a (obtížně napodobitelným způsobem) ji již položil a pokusil se v některých obrysech zodpovědět Richard Susskind zejm. ve své knize The End of Lawyers? Rethinking the nature of legal services, kterou mám momentálně rozečtenou (byť mi jde to čtení zejm. s ohledem na pracovní vytížení "klasického" advokátního stylu dosti pomalu ;o)

V dané knize Richard Susskind poukazuje na proměny, ke kterým došlo v mnoha jiných odvětvích konzultantských služeb (zejm. daňové poradenství a audity) v souvislosti s postupujícím rozvojem moderních technologií, internetu atd. Současně poukazuje na to, že v nijak extra dalekém horizontu bude muset dojít k obdobné proměně i na poli právních služeb. Obsah knihy nemá smysl detailně rozebírat - ostatně ji ještě nemám dotčenou, nechť si ji zájemci přečtou (případně si najdou nějakou recenzi, kterých bude na netu určitě spousta). Základní myšlenku lze nicméně zřejmě shrnout do toho, že "právníci" (různé kategorie - advokáti, in-house právníci) by udělali chybu, pokud by si mysleli, že se právní poradenství (s nástupem generace web 2.0) zásadně nepromění. Susskind ostatně poukazuje již na různé "první vlaštovky" těch zásadnějších změn. Susskind mj. také poukazuje na určitou "zvrácenost" v systému hodinového účtování za právní služby, které právní firmy nenutí k efektivitě, ale naopak je do určité míry motivuje k opaku. Proměna právní profese tak dle něj půjde ruku v ruce s narůstajícím tlakem klientů (jednajících mnohdy in-house právníky) na změnu systému odměňování (k čemuž poněkud přispěla i krize, byť ta se různých kanceláří dotkla různě). Pochopitelně, pokud bude mít advokátní firma flat fee, bude motivována ke snížení nákladů, a to i za pomoci nejmodernějších technologií (včetně automatického generování právních dokumentů či příp. outsourcingu rutinních činností na levnější firmy či do i do jiných jurisdikcí atp.). S ohledem na proměnu poptávky po službách obecně (kdy nyní mnohdy prvním bodem, kam se člověk podívá, když "něco shání" je Google, příp. obecněji internet, abychom nepreferovali jen jednu značku ;o), je pravděpodobné, že přinejmenším u některých typů právních porad dojde k obdobné změně ve vyhledávání právních rad a k jejich komoditizaci (např. někomu bude stačit odpověď, kterou si najde někde v sekci Frequent Q&As, anebo nějaký vzorový dokument, smlouva atp., aniž by vůbec považoval tzv. právníka za potřebného). Sníží se tak potřeba expertů. Jejich přidaná hodnota se bude postupně omezovat a zůstane v oblastech, kde je vysoká specializace a s tím spojená odpovědnost potřeba (a kde jde zpravidla "o hodně", ať už v rovině transakcí či litigací), kterou nebude moci nahradit nějaký komoditní právní produkt, který si najdete na Rocquet Lawyer či Legal Zoom atp. Samozřejmě taková expertní rada bude přijatelná jen pro ty, kdo si ji mohou a chtějí dovolit. Zjednodušeně řečeno - můžete si koupit oblek třeba u Marks&Spencer, anebo si ho nechat ušít na míru u specializovaného krejčího. Obdobně je možné, že výhledově budou někteří právníci (zřejmě ti šikovnější či šťastnější) "špičkovými krejčími" a jiní budou "šít" uniformované produkty pro nějakou zavedenou "spotřebitelskou" značku (zejm. pokud bude vlastněna či spoluvlastněna firmami mimo právní profesi). S obdobnými myšlenkami přitom R. Susskind jistě není osamocen (ostatně je poměrně úspěšně rozšiřuje) - z webových zdrojů stojí určitě za zmínku blog Adam Smith Esq., který se obecně věnuje ekonomii, businesovým modelům atp. právních firem, ale (pochopitelně) věnuje dosti prostoru i narůstajícímu a nepopiratelnému významu IT pro právní praxi. Ostatně nezapomínejte na to, že to není tak dávno, co nebyl žádný email ani právně informační systémy, "nejkvalitnějším" právním zdrojem byla nějaká starší učebnice, odrbaná papírová sbírka judikatury NS, ne zcela aktuální publikace a la "ÚZetko" ... Ne že bych to pamatoval, ale bavil jsem se s dosti "zkušenějšími" právníky o tom, jak vypadala právní (advokátní) praxe počátkem 90. let min. století (starší historii právní profese ponechávám stranou).

Co si o tom myslíte? Je to reálné? Vidíte již tyto proměny v praxi? Jak je na tom z tohoto hlediska české právní prostředí a zejm. česká advokacie? Myslíte si, že bude lepší být tím "špičkovým krejčím" anebo rutinérem (resp. spíše vlastníkem takové zavedené spotřebitelské značky ;o))? A co na to Facebook? ...

17 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tento post by zasluhoval širší diskusi, která by začínala nejspíš u vzdělávacích institucí právníků :). Z vlastní zkušenosti mohu přidat pár zážitků na dané téma:
1. z advokátní kanceláře, kdy advokát trval na zaslání podání na soud nejen prostřednictvím datové schránky, ale také písemně (a osobně odnést do podatelny), protože na "ty počítačový výmysly neni spoleh". Čas, který osobní podání zabralo, byl kalkulován v odměně.
2. z prostředí notářské komory, která do září 2005 měla interním předpisem upraven ZÁKAZ webových stránek notářů. Bylo jen smutnou realitou, že tento zákaz byl velmi často a bez postihu porušován.
3. Z prostředí soudu (abychom dodrželi +- politickou koreknost) - žádost o předložení vytištěných přihlášek do insolvenční řízení a nepřipustnost zaslat tyto prosřednictvím DS (možná se již změnilo).
4. z prostředí právnické vzdělávací instituce, která odmítla zdarma využít online prostředí pro interaktivní přenos přednášek - "a to jako nebudu mít kolem sebe žádný publikum?" a "to určitě, ještě si mě někdo nahraje a pak mi to budou otloukat o hlavu!"

Z pohledu stávající praxe ať již advokátní, soudní, notářské či jiné se domnívám, že šití na míru je standardem v podnikatelské sféře a nedomnívám se, že trend by byl opačný (že by snad management Googlu, Applu a Facebooku hledal právní rady pro patentové a jiné spory na svých FAQ a právnických diskusích?).

Naopak zásadní výzvu pro právníky vidím v jejich přístupnosti prostřednictvím online rozhraní. Proč bych musel chodit do kanceláře, když se dnes mohu spojit odkudkoliv s většinou odborníků? Proč ztrácet čas výslechy/svědčením u soudu, když lze tyto úkony absolvovat distančně? Proč nemohu v reálném čase sledovat práci právníků na mém dokumentu? Musí mít právníci reprezentativní kanceláře v centrech měst a náklady na tyto prostory promítnout do svých odměn? A tak dále… :)

J. Čech

KŠ ml. řekl(a)...

Myslím, že první vlaštovky už zde jsou:
http://www.pravnik-nonstop.cz/pravnik-online_124.html
http://www.profipravnik.cz/e-poradenstvi.html
http://www.eadvokacie.cz/cs/pruvodce/pruvodce.jsp
http://www.pravnipomoc-online.cz/Pravni-rada/pravnipomoc-Pravni-rada.aspx
http://www.advokationline.eu/index.php/cs/pravni-poradna-online-non-stop-24-hod/pravni-video-konzultace-online.html
Byla ještě úspěšně medializovaná webová stránka, kde se dal položit dotaz a po zaplacení přišla odpověď od právníků. ČAK myslím podala trestní oznámení pro podezření z t.č. neoprávněného podnikání a webová stránka byla vypnuta. Adresu si již bohužel nepamatuji.

Anonymní řekl(a)...

Moje prvotní zkušenost s prácí z domova po netu je taková, že buď otravuje manželka s dětma, kteří nejsou s to pochopit, že jsem ve statusu "at office" anebo znemožní práci jiné vnější podněty (např. Major Zeman na youtube, dopolední pořady TV anebo 2 hodinová příprava oběda a jeho postupná konzumace :-). Po čase člověk zjistí, že doma pracuje prakticky 12 hodin, tj. ještě více než v kanclu. Uspora na nakladech běžného kanclu je minimální.

Ohledně internetu v advokátní praxi bych se změn neobával, protože net umožnuje práci již cca 10 let, komfortně pak 5 let určitě a kdo chce, tak dělá doma a nic mu nebrání inkasovat za hodiny jako doposud.

V justiční praxi se všechny IT zvrhly v ještě větší chybovost (při předělávce/kopírování starších vyhotoveních) a masicní papírovost. O úspoře nákladů ma IT techniku a kopírování nelze hovořit už vůbec.

Jan Hlavsa

Martin Bílý řekl(a)...

Ten článek je podle mého názoru trefný, ale měl vyjít tak před deseti lety. To, co popisuje, už se dávno děje (a lze souhlasit, že to bude nabývat).
1) Na internetu jsou hromady vzorů, které si lidi stahují, používají a kazí je. U opravdu jednoduchých věcí tím advokátovi odpadne rutina, u těch složitějších práce přibude, protože lidi je prostě kazí - jsou právní laikové a lidovou tvořivostí nahrazují to, co si vyžaduje přesnou formulaci atd. Pak jsou jisté "zaručené" vzory, kde si uživatel musí zaplatit třeba sms, aby si jej mohl stáhnout.

2) na internetu si lidé radí ve forech mezi sebou. Advokát by vraždil, když má rozjetý spor a přijde klient a pronese "a pane doktore, mí přátelé říkali, že bychom měli udělat...". Není nic jednoduššího, než radit ostatním bez znalosti věci a bez zodpovědnosti.

3) jsou tam různé poradny, právní kliniky a podobně - to je jen dobře, protože většina takových věcí by se měla řešit mimo advokáty (z vlastní zkušenosti vím, že rádobyklienti se snaží na advokátovi ušetřit za každou cenu, tak třeba navrhují, že si sami sepsali žalobu, že ji chtějí jen konzultovat a že by rádi věděli, zda je první informační schůzka bezplatná. Jo a musí být nejpozději pozítří, protože končí promlčecí lhůta. Jaké je ho překvapení, když se dozví, že jeho případ nespadá do naší specializace, nové klienty nenabíráme a podobně).

4) zvláště kamarádi a známí chtěji často "drobnou konzultaci po internetu", protože nechtějí platit, neocení duševní práci, nechtějí absolvovat cestu do kanceláře, avšak nevědí, co chtějí, nemají dokumentaci a krutě filtrují podstatné informace. To je nevýhoda moderních technologií, kdy se člověk snaží být viděn online pro přátele, ale neviděn pro klienty. Ostatně, mobilní telefony jsou toho příkladem - v zásadě máme povinnost být k zastižení.

kocour řekl(a)...

ad Martin Bílý:

"Na internetu jsou hromady vzorů, které si lidi stahují, používají a kazí je."

To není jen internetem. Znám případ paní, která už 15 let stále dokola opisuje "odpor", který ji kdysi naučil psát někdo u ombudsmana. Vždycky jen změní adresáta a (většinou naprosto irelevantní) odůvodnění. Ale úplně jí uniká, že máme také odvolání, obnovu, stížnost ...

Mám dilema: Chtít nějaký "základní kurs právních a ekonomických dovedností pro každého" v hodinách jakési "občanské nauky" na základní škole s rizikem, že tím napáchám víc škody než užitku, nebo by v důsledku toho počty podobných zoufalců naopak prořídly? Těžko domyslet, v 18. století také netušili, k čemu všemu povede zavedení povinné školní docházky a co se stane, když čtení a psaní přestany být záležitostí elity. Aneb převedeno do hrubé formy, jsou lidi hloupí od přírody nebo proto, že neměli šanci se některé věci naučit včas?

P.H.

Zdenek Novy řekl(a)...

Doplnění k postu Martina Bílého:

Hlavně v ČR přetrvává představa pocházející z let předlistopadových, že advokát je sluha, který udělá na počkání a zadarmo pro "pracující" lid cokoliv. Jiné to je, když má "pracující" lid něco udělat pro advokáta...

Saxána řekl(a)...

Kocourovi
Ten odpor možná zmíněná pisatelka skutečně pociťuje . Však orgán si to jistě „přebere“, podání je vždy posuzováno dle obsahu. Možná by ale stálo za to její styl převzít k zjednodušení zákonů.
Vzpomenu si často na jednu paní, která srovnávala metody výuky na ZŠ u nás a v USA, kdy tam její děti nějaký rok školu zažily. Zjednodušeně – mají tam i praxi. Např. povídání na téma doprava je doplněno návštěvou nádraží, kde je vše potřebné dětem předvedeno a „prozkoumají terén“.
A myslím si, že české děti skutečně mnoho času prosedí ve školní lavici a přitom by mohly přírodovědný i jiný výklad vyslechnout částečně na místě samém (v lese ). Přímo se nabízí se zmínit nenápadně o podstatném ze zákona o životním prostředí. Podobně v jiných předmětech.
Studenti práv by myslím měli absolvovat povinně č e t n é osobní návštěvy u soudů a jako důkaz shrnout obsah jednání a navrhnout jak to sami vidí (zkusit si nanečisto být advokátem či soudcem, či státním zástupcem). Aby právní věda nebyla tak nezáživná a studenti viděli za §§ již cosi konkrétního.
Advokátům
Přivítali by přátelé soudu takovouto (nebo jinou) legislativní změnu pro svou činnost? Bezplatné právní poradenství a sepsání podání v rámci státní mzdy, zastupování u soudu za poplatek. Je možné zveřejnit přibližný výdělek samostatného advokáta? Díky.

Anonymní řekl(a)...

Váhal jsem, jestli je vhodné co napíši, ale snad mi za to nikdo hlavu neurve.
S nástupem internetu a především jeho masivním používáním dochází k trendu, že každý má přístup k nezměrnému množství informací, je možná velice rychlá komunikace a není tolik potřeba osobního kontaktu. Rozhodně lidé budou čím dál hojněji tento způsob využívat. Nebudu tu rozebírat výhody nebo nevýhody internetu, jen bych chtěl poukázat na možnosti jeho využití, ne pro uživatele, ale pro poskytovatele právních služeb. V případě jednoduchých problémů se nikomu nechce vyhledávat a pak jezdit za nějakým z advokátů a platit horentní sumy. Velkou roli hrají i zažité předsudky, kdy většina obyvatel považuje za něco příliš luxusního, poradit se s právníkem a tím se ztrácí velký počet potencionálních klientů. Hodně lidí by dokonce nejraději za žádnou radu neplatila.
Na internetu proto přibývá online poraden, vzor smluv ke stáhnutí a podobně. Vše velmi neosobní a nejisté, řeší věc v obecné rovině, i když každý většinou potřebuje alespoň trochu jedinečné řešení svého individuálního problému. Dalším faktem je, že právník, podobně jako například zubař, je vyhledáván většinou teprve, až je problém. Věřím, že jsou kanceláře, které si klienty vyhledávají, ale myslím si, že převládá trend čekání na klienta. Když se podívám, jaký finanční úspěch zaznamenalo nemálo firmiček zabývajících se finančním poradenstvím, kdy často studenti, naprosto neznalí ekonomiky, na základě osobních doporučení na osobních schůzkách uzavřeli bezpočet smluv, myslím si, že by nebyl problém získávání klientů do budoucnosti. Nerad bych šel podobnou cestou, jen je vidět, že se dá lidi přesvědčit k využívání služeb, které nepotřebují.
Udělal bych projekt, který by nebyl čistě ani internetový ani čistě kamenný. Jednalo by se o advokátní kancelář, která by nabízela členské karty. Základní by byla zdarma, dále by byly možnosti za paušální měsíční poplatek různé zvýhodněné karty. Podobně jako v golfu, nebo na některých soukromých klinikách. Na základě tohoto členství by klient mohl využívat různé služby. To sice není nic převratného, ale je to jeden ze způsobů jak si udržet klienty dlouhodobě. Na internetových stránkách by se po zadání svého identifikátoru dostali do klientské zóny. Zde by byla jednoduchá interaktivní poradna rozdělena na různé sekce (ve stylu: trestní právo, dědictví, různé životní situace), aby to bylo opravdu pochopitelné pro veřejnost. Rady jak postupovat, by ale již byly zpoplatněny, a to nejlépe esemeskami v rozmezí desítek korun. Ceny by se odvíjeli podle druhu klientské karty. Samozřejmostí by byl dotazník, kam by klient napsal konkrétní žádost o radu, to by bylo také zpoplatněné esemeskou a dále by se postupovalo podle náročnosti (rychlá odpověď, případný příplatek, osobní schůzka…). Řešením těchto jednodušších věcí by se mohli zabývat studenti, kteří by využívali čistě jen elektronické komunikace. Fundovaný advokát by pouze zkontroloval jejich správnost. To by vedlo k jednoduchému a rychlému řešení banálních problémů za rozumnou cenu a tím by se ušetřilo více času na řešení složitějších věcí. Je možné, že jsem do důsledku nedomyslel všechny možnosti. Chtělo by to určitě i mediální kampaň, aby se o tom co nejvíce lidí dozvědělo, ale mohlo by se jednat o úspěšný projekt, který zjednoduší a zpřístupní právo širší veřejnosti bez jakékoliv ztráty kvality.
Pokud by to někoho oslovilo natolik, že by chtěl podobný projekt realizovat, rád bych se spolupodílel, na to abych něco podobného uskutečnil sám, nemám finanční možnosti, ani ještě ukončené právnické vzdělání. Omlouvám se, pokud se někomu jeví jako nevhodné, takhle prezentovat nějaké záměry, jen si myslím, že líná huba holé neštěstí.
Marek Vrbík
mmara@email.cz

Martin Bílý řekl(a)...

Zkontrolovat správnost ve skutečnosti znamená udělat znovu sám. Advokát také nese finanční zodpovědnsot za škodu, které se nezbaví tím, že poukáže na to, že věc za něj řešili studenti ve velkém. Dost pochybuju, že do toho nějaký advokát půjde - advokáta neuživí lépe hodně malých klientů. Navíc to bude mít úskalí - "koupit" si žalobu není jako koupit si pizzu, když rozjedete věc, musíte provést potřebné úkony, i když klient neplatí, musíte vše nastudovat a podobně. Spousta klientů bude trvat na osobím setkání a - co si budeme povídat - velká část práce advokáta spočívá nejen v provádění objednaných služeb, ale také v rozmlouvání nešťastných nápadů klientů, kde je osobní setkání výhodou. Jestliže má advokát dobrou klientelu, takový systém nepotřebuje. Pokud má špatnou klientelu, tak řešením jeho problému není nabrat na sebe víc takovéto klientely :-)

Anonymní řekl(a)...

Pane Kindle,

tímto příspěvkem míříte (a na Vás v tomto stylu navazují í další komentátoři) spíše na menší advokátní kanceláře. Mohl byste se s námi podělit o Vaše zkutečnosti s IT/internetem při práci v (obratem) jistě největší advokátní kanceláři v České republice. Byť musím příznat že motejlek.com opět svým komentářem k BBH jako obratem největší standardní advokátní kanceláři opět kopnul JUDr. Muzikáře elegantně do kotníku ....

Dotáhlo WGM např. svůj dokument management systém do plně integrované celosvětové podoby? Může u Vás na jednom dokumentu pracovat současně více právníků?

Je reálné přejít na plně elektronické spisy?

Jak se Vám pracuje s elektronickými dataroomy?

Má WGM nějaké podpůrné týmy v Indii nebo jinde? Jak je může reálně využít právník pracující v pražské kanceláři?

Jak se staráte o pražské vzorové dokumenty? Mají význam "globální" vzory?

Jaký máte systém na podchycení judikatorních zvratů?

Jaké jsou Vaše zkušenosti s moderními/modnimi způsoby psaní smluvní dokumentace (obsáhlé definice, kratší samotné tělo smlouvy, podrobné přílohy)?

Velmi by mě zajímal Váš pohled a pohled ostatních na tyto otázky.

Díky,


LM

Saxána řekl(a)...

Markovi do pomyslné interaktivní poradny, kde klient zaplatí jen za takové poradenství, které budu správné. Dnes jen na zkoušku vyřešení problému, který se týká každého občana.
Občan sleduje úřední desku města, protože má zájem o koupi parcely z majetku obce (města). Tento záměr – prodej pozemku – musí být dle zákona řádně zveřejněn. Můj dotaz zní : Kdo má povinnost záměr obce zveřejnit ( R A D A města )? A návazně – kdy rozhodně m u s í být záměr zveřejněn na úřední desce obce, když jednání zastupitelstva se koná např. 17.9.2011? Do třetice – jak může občan vyjádřit svůj odpor, pokud jsou ve zveřejňování záměrů právní nedostatky?
Pozn. Domnívám se, že je lhostejno, kdo záměr zveřejní, však hlavně aby to byl z á m ě r o b c e . ?

Jiří Kindl řekl(a)...

Ad LM: Neměl jsem v úmyslu mířit jen na menší kanceláře. Ostatně i Susskind zmiňuje jako příklady nového vývoje zejména systémy zavedené v relativně nedávné době většími kancelářemi (myslím, že to byly Clifford Chance a A&O - šlo o systémy umožňující větší dálkový klientský přístup k dokumentům vytvářeným pro daného klienta a přehled, jaké činnosti atp. jsou na příslušné kauze činěny).

Co se týče Vašich dotazů, vzal bych to stručně:
- dokument management systém je ve Weilech (myslím jako ve většině velkých nadnárodních kancelářích) celosvětově integrován;
- ohledně přechodu na plně elektronické spisy podle mne hodně záleží na právníkovi, který vede master file; já osobně si to úplně představit nedovedu, ale to může být i tím, že v některých případech preferuji čtení papírové kopie a listování šanonem před browsováním souborů na počítači;
- s el. dataroomy mám omezené zkušenosti - DD jsem nedělal už ani nepamatuji, ale jinak byly mé zkušenosti poměrně pozitivní;
- o takových podpůrných týmech nevím - ostatně i Susskind zmiňuje, že tato možnost je u větších kanceláří spíše otázkou vzdálenější budoucnosti, nebude-li daným kancelářím implantována seshora, tzn. od klientů, přičemž zmiňuje případ, kdy k tomu došlo, tj. kdy klient vyžadoval, aby určité procento práce určitého typu bylo outsourcováno na vypranou legal support společnost v Indii;
- vzorové dokumenty máme, nárazově jsou aktualizovány; jinak je zde také možnost poměrně sofistikovaného fulltextového vyhledávání v celé databázi dokumentů; globální vzory mají význam u přeshraničních či globálních věcí, které nelze rozumně dělat nějakou "českou cestou";
- judikatura (evropská i česká) je pravidelně monitorována a přehledy jsou rozesílány právníkům;
- co se týče draftingu smluv tak jsem takový módní trend nezaznamenal.

JK

Anonymní řekl(a)...

nuž ... Susskind je z technologickej rodiny, je preto pochopiteľné, že evolučné atraktory sú pre neho magnetom.

Ono, zvrátenosťou je už iba to, že napriek tomu, že občania platia dane, z ktorých je financovaná súdna moc aj verejná správa, nie sú voľne na internete dostupné interaktívne formuláre na najčastejšie druhy žalôb aj s formulárom, napr. návrh na vydanie platobného rozkazu, resp. aj na niektoré iné procesné úkony. predsa ak má niekto podať hoci aj odpor, tak vyplní odpor online a podá ho. samozrejme, môžu byť aj predtlačené formuláre, tak, ako na obchodný register. kto nemá prístup k netu, tomu to jeho príbuzný vytlačí a donesie vyplniť. koľko sa tým ušetrí práce na súdoch, je zrejmé. Tým sa ušetrí práca aj právnikom a Susskindove úvahy sa tak možno skôr naplnia.

Ad Hlavsa:) Aj Windows majú väčšiu chybovosť, a predsa dnes nikto nepoužíva MS-DOS (kto nič nerobí, nič nepokazí - integrál).

Ad Čech:) Dnes je možné využívať rôzne webové služby, napr. Skype. Je to asi tak bezpečné, ako osobné rokovanie v kancelárii, pretože tam tiež môže byť ploštica. A môžete sledovať reálne prácu právnika na dokumente. Takisto môžete sledovať aj programátora, ibaže ak jeho práci nebudete rozumieť, bude Vám to k ničomu. Obchod je a bude najmä o dôvere.

Ad KŠ ml.:) trestné oznámenie? a dôvod toho, prečo by to malo byť neoprávnené podnikanie?

Ad Hlavsa, príspevok 2:) Youtube existuje aj v kancelárii, najmä ak je tam rýchly internet. Manželka s deťmi sa tiež môže ozývať po telefóne. To je otázka sebadisciplíny, čo je ale cnosť, ktorú dnes mnoho ľudí stráca / nemá.

Ad M. Bílý:) Ku "vzorom z internetu" neexistuje manuál, ešte aj ten form na návrhy do obchodného registra ho má, čo je ich najväčší nedostatok. Veď v žalobe stačí opísať skutkový stav. Kvalifikáciu majú aj tak robiť súdy. Právny stav je daný. Takže pre väčšinu žalôb je možné mať formulár, čo nevylučuje, aby bol takýto formulár použiteľný aj právnikmi.

K tým fóram, nech advokát nevraždí...ako povedal R.P.Feynman, keby nebolo otázok od študentov, niekedy aj "trápne jednoduchých", nemal by podnety a progres. Ja by som sa toho klienta opýtal: "A prečo Vám práve toto poradili?" Toto vytvorí tlak na advokáta, aby vždy klient rozumel tomu, prečo advokát postupuje tak, ako postupuje.

Každý klient chce ušetriť, ale to robí aj advokát. To robí každý. Preto advokát musí reagovať nejakou inou pridanou hodnotou. To je skrátka evolúcia na trhu, ktorej sa advokát musí prispôsobiť.

A tá "drobná konzultácia po internete"...keď je kamarát stavebný inžinier, stačí sa ho opýtať, či by ako "drobnosť" postavil záhradný múrik...

Ad Saxána:) dobrý nápad "betatestovania" znalostí študentov bez stresu zo skúšky... toto by mohla používať aj legislatíva ... betatest pred vydaním zákona, ako dopadne počítačová simulácia spoločnosti po zavedení normy. To by boli výsledky.

Ad Vrbík:) Nie zlý nápad...ale ja by som skôr synergizoval. Prečo neposkytovať právne služby spolu s ekonomickými, masérskymi, počítačovými na 1 mieste? "Reku, máte právny problém? Fajn, tak si doneste laptop, technik sa Vám na to pozrie, či Vám práve nečistí Vaše data vírus, uvoľnite sa pritom, pomasírujú sa Vám boky a ozaj, kto spravuje Vaše financie? No a ešte tá právna maličkosť..." Dnes, keď sa ľudia spájajú do sietí, aj profesie sa "sieťujú". Toto skôr si myslím, že by sa uchytilo. Už neexistuje "advokátska kancelária", ale existuje značka XY - Váš personal asistant. A o tom je podľa mňa "šití na míru" podľa p. Čecha.

Ondrej Pivarči

KŠ ml. řekl(a)...

Ondrej Pivarči: úplatné poskytování právních služeb mimo rámec advokacie ve větším rozsahu beze vší pochybosti je neoprávněné podnikání - zmiňovaná webová stránka takovéto poradenství za úplatu poskytovala (vložil jste dotaz, zaplatil určitou částku dle ceníku a přišla odpověď), poradenstvi nefakturoval advokát,nýbrž živnostník

Anonymní řekl(a)...

Ad KŠ ml:) aha, ja som myslel, že tú službu poskytovali advokáti, nie živnostníci, keďže ste uviedli len, že sú to "právnici". Pokiaľ nie sú advokátmi, potom je to porušenie zákona o advokácii.

Ondrej Pivarči

Jiří Kindl řekl(a)...

Zajímavý článek k mým postem nastíněnému tématu lze nalézt v Economistu zde . Díky Petrovi Žídkovi za odkaz. JK

Anonymní řekl(a)...

Velmi zajímavý post i plodná dikuze. Advokátní prostředí v ČR mi však přijde poměrně zkostnatělé...Nikdo tady prakticky není připraven na nějaký marketing, onlajn řešení jsou v plenkách..

ČAK by k tomu měl uspořádat nějaký seminář a nikoliv naopak limitovat marketingové nástroje. Viz. tento zajímavý post http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-53517850-ve-jmenu-advokata

K.L.