Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! 

Semináře na téma investiční arbitráže

Již tradičně se v Praze na podzim koná konference o investičních arbitrážích, na kterých vystupují skutečné kapacity v oboru, ať už akademické heavyweights, významní rozhodci nebo partneři mezinárodních advokátních kanceláří s mnohaletou zkušeností z oboru. V posledních letech se při konferenci konají i semináře, a to nejen pro zástupce států (tedy právníky hájící zájmy státu proti zahraničním investorům), ale také pro odbornou veřejnost. Letos jsou údajně ještě nějaká volná místa na dvou akciích (kromě hlavní konference), a to seminář o náhradě škody a debata o výkonu rozhodčích nález. Obě akce jsou již zítra ve středu 9. října 2019.

Spotřebitelskoprávní moot court

Jak takzvaní šmejdi mohou ničit život seniorům, ukáže letos vůbec poprvé soutěž Spotřebitelskoprávní moot court. Budoucí právníci si v simulovaném soudním procesu vyzkouší roli advokátů nanečisto. Jejich výkony u fiktivního soudu bude hodnotit odborná porota z řad soudců, akademiků a dalších odborníků. Celostátní soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest pro všechny vysokoškolské studenty právnických fakult v České republice.

Moot courty přinášejí jedinečnou možnost zlepšit argumentační dovednosti, odborné znalosti i týmovou spolupráci budoucích právníků. „Jde o profesně nejpřínosnější mimoškolní aktivity, ve kterých si studenti vyzkouší roli advokátů nanečisto,“ říká Svatava Veverková, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Snažíme se vzdělávat nejen studenty, ale i širokou veřejnost. Soutěžní případ jsme vytvořili na základě reálných příběhů spotřebitelů, kteří se v minulosti obrátili na naši spotřebitelskou poradnu.“

Vladimír Lajsek: Jak justice přichází o asistenty

Práce v soudnictví mě lákala už během studií. Od spousty spolužáků jsem ale slýchával: „Tam bych nešel! Vždyť co bych pak do těch 30 dělal!? A z čeho bych hlavně žil!?“ Je pravda, že podobné otázky jsem si tehdy také kladl. I přesto jsem se ale po čase stal asistentem soudce. 

Nové vydání Bulletinu o lidských právech

Červnové vydání Bulletinu začíná vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané  v Afghánistánu. Jedná soud selektivně? Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života. V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století. Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Nový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete prohlédnout zde.

Karolína Drachovská: Morální dilema samořiditelného automobilu

Každé vozidlo se zabudovanými prvky vysoké či plné automatizace (stupeň autonomie řízení 4 a 5) bude vykovávat kompletní akt řízení v zásadě bez jakéhokoliv zásahu člověka. Chtě, nechtě se tak nevyhneme okamžiku, kdy bude nutné příslušnému algoritmu předdefinovat, jak se má v konkrétní situaci zachovat, a to i pro případ kolize. Upřednostní vozidlo v krizové situaci život osob jdoucích po chodníku, či těch jedoucích ve vozidle? Vybere řešení A, nebo B? A máme vůbec mandát k tomu, abychom předem stanovili, který lidský život má v dané situaci dostat přednost?

Jak často jsou za znásilnění odsuzování cizinci v České republice?

Po obvinění osoby afrického vzhledu ze znásilnění dívky v severních Čechách se rozpoutala diskuze o pachatelích znásilnění, přičemž byly zmiňované názory, že za velkou část znásilnění v České republice jsou zodpovědní cizinci, zejména z muslimských zemí. Podívejme se tedy na data týkající se odsouzených pachatelů trestného činu znásilnění za posledních deset let (roky 2009-2018).

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-22/18 TopFit a Biffi: horizontální přímý účinek volného pohybu občanů EU, ospravedlnění přímé diskriminace, sport a právo být národním mistrem

Soudní dvůr vyhlásil ve čtvrtek 13. června 2019 rozsudek ve věci TopFit a Biffi (C-22/18), ve kterém vyložil články 18, 21 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tak, že brání pravidlu soukromého sportovního spolku, podle kterého se státní příslušník členského státu EU může zúčastnit národního seniorského mistrovství jiného členského státu, ve kterém dlouhodobě pobývá, pouze mimo soutěž a nemůže se tím pádem stát národním šampionem, ledaže je toto omezení odůvodněno objektivními důvody přiměřenými sledovanému cíli. Soudní dvůr umožnil poprvé v historii sportovcům dovolávat se vůči soukromým sportovním spolkům článku 21 SFEU, který zaručuje občanům EU právo svobodně se pohyhovat a pobývat na území EU, čímž tomuto ustanovení přiznal horizontální přímý účinek. Soudní dvůr zároveň připustil ospravedlnění přímé diskriminace na základě státní příslušnosti i jinými důvody než těmi, které nabízí primární nebo sekundární právo EU.

"Otevřené" výběrové řízení na soudce: několik čísel

Na jaře proběhlo výběrové řízení na soudce obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Zde jsou konkrétní čísla, která indikují, jakou šanci měli asistenti okresních a krajských soudů a jakou ti ostatní:

Nové nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace kontroly zahraničních investic (FDI) z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku, přičemž nařízení nezavádí celoevropský kontrolní systém, ale  pouze koordinuje členské státy, které již FDI kontrolují podle své domácí legislativy. Nové nařízení nabude účinnosti v roce 2020.

Je zřejmé, že nové nařízení rozhýbe evropský přístup k zahraničním investicím, například těm z Číny a nebo Ruska, a řada dalších členských států EU v blízké budoucnosti zaveden nebo dále upraví své domácí kontrolní zákony (včetně ČR). V poslední době řada států své systémy zpřísnila nebo se k tomu chystají (např. USA, Německo, Austrálie). O americkém systému CFIUS, který FDI kontroluje už od 70. let, jsem na JP psal zde, zde a zde.

Neodolatelné nabídky asistentských míst na správních soudech (KS Liberec, Nejvyšší správní soud)

Správní právo je skoro tak zajímavé jako právo ústavní, zkuste se zasnít, jak krásné musí být psát třeba o pindících a rodných číslech. Všem potenciálním uchazečům o nové zaměstnání či změnu stávajícího místa proto doporučuji k pozornosti následující dva inzeráty s variabilitou instanční i geografickou.

Anexe Krymu a „lustrování“ Rusů v ostravském hotelu: Pokus o (abstraktní) obhajobu výroku nálezu II. ÚS 3212/18

Disclaimer: Působím na čtvrtinový úvazek jako asistent Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje komentovaného nálezu.  O věci jsme v „našem“ týmu v obecné rovině dosti intenzivně diskutovali už od samého počátku. Přiznávám, že jsem se mírně klonil k doporučení stížnost zamítnout. Soudce zpravodaj sám ovšem připravil koncept vyhovujícího nálezu (včetně odůvodnění), který jsem stejně jako ostatní asistenti kriticky písemně i ústně okomentoval. Konečná verze nálezu se od konceptu lišila pouze v jednotlivostech.  
---
Na úvod si dovolím osvětlit motivaci k sepsání tohoto příspěvku. K nálezu se již vyjádřila tak půlka republiky. Všem kolem rozhodování věci se motajícím osobám byla po celou dobu zřejmá její ožehavost. Naplňuje se mnou po přečtení konceptu obávaná hrozba, že „tetička z Hulína“ si ze zkratkovitých zpráv sdělovacích prostředků (či ještě hůře výkřiků na sociálních sítích) o nálezu odnese mylnou informaci, že Ústavní soud umožnil podnikatelům libovolně kastovat zákazníky. Mým cílem ale není ovlivnit širší veřejnost, rád bych reagoval zejména na četné příspěvky z právnické obce. Popravdě jsem snad až na Karla Šimku neviděl vyjádření právníka, který by se za nález postavil. Tuto menšinu se vším respektem ke svému nadřízenému bohužel nerozšířím. Odůvodnění nálezu považuji velmi eufemisticky řečeno za nepřesvědčivé, v podstatě se až na pár maličkostí ztotožňuji s pádnými námitkami vyjádřenými v článku Štěpána Paulíka, Kamily Abbasi a Svatavy Veverkové. Jak jsem naznačil, osobně bych podpořil i odlišný výrok. To ale neznamená, že by výrok nálezu měl být a priori neobhajitelný. Následující řádky tedy nebudou apologetikou diskutovaného rozhodnutí, ale pokusí se strukturovat možné přístupy k problematice v něm řešené a hledat mezi nimi cestu podporující závěry z nálezu plynoucí. 

O prevenci škodlivého jednání, přesnosti práva a předvídatelnosti práva

Dnes se zamyslíme nad tím, jakou roli hraje v prevenčním působení práva jeho přesnost a předvídatelnost. Ačkoli se použité příklady budou vztahovat k právu hospodářské soutěže, nabízené úvahy najdou uplatnění i v mnoha jiných právních odvětvích.

Sníte o práci v oblasti práva EU? MZV ČR otevírá dvě pozice!

Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlásil v uplynulých dnech dvě výběrová řízení.

MEDIACE V TEORII A PRAXI aneb jak učit mimosoudní řešení sporů ve 21. století?

Katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze zve zájemce z řad veřejnosti na prezentaci online platformy pro výuku mediace, která vznikla na základě projektu strategického partnerství šesti evropských univerzit Erasmus+.

Kdy a kde: ve čtvrtek 21. března 2019 od 16.30 hod, zasedací místnost Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze

Keynote speaker: doc. Lenka Holá (Univerzita Palackého, Olomouc)

Vzhledem k omezenému počtu míst je třeba si předem rezerovat místo u Mgr. Ing. Kláry Vítkové na emailu: xvitk10@vse.cz

Více informací zde.

Konference ČSESP & MZV: Brexit jako zrcadlo Evropy

Milí jinoprávníci, milé jinoprávničky,

jménem České společnosti pro evropské a srovnávací právo Vás srdečně zvu na výroční konferenci, kterou tradičně pořádáme s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošním tématem je “Brexit jako zrcadlo Evropy” a konference se uskuteční v pátek 5. dubna v Černínském paláci v Praze.

Těšit se můžete na řečníky a řečnice z diplomacie, státní správy, advokátní sféry, evropských institucí, akademických kruhů i justice; věříme tedy, že nás čeká opravdu zajímavá diskuse o extrémně aktuálním tématu. (Konferenci organizujeme pouze týden po plánovaném datu tvrdého brexitu, o němž nevíme, zda vůbec nastane.)

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Katedra národního hospodářství PF UK ve spolupráci s Common Law Society pořádá

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Kdy: pátek 12. dubna 2019, 13:00 až 19:00 (přihlášky příspěvků do 11. března)

Kde: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, místnost 38

Mezinárodní konference "Nezávislost soudní moci v zemích Visegrádu na křižovatce?"

Dovolte mi, abych Vás jménem Právnické fakulty MU a Ústavního soudu co nejsrdečněji pozval na konferenci věnovanou zdá se stále aktuálnějšímu tématu.  Jestliže chcete vidět a slyšet (namátkou) P. Rychetského,  A. Rzeplinského, K. Šimáčkovou, E. Wagnerovou, M. Bendu, E. Taberyho, D. Kochenova a řadu dalších skvělých zahraničních a českých hostů, přijďte se podívat. Akce proběhne ve středu 27. února v prostorách Právnické fakulty MU, program a veškeré další potřebné údaje včetně registrace jsou dostupné na http://concourts.law.muni.cz/content/cs/. 

Disclaimer: Nedávné odhalení aktivit hradního kancléře nebylo guerillovou marketingovou akcí organizátorů konference...

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce. 

Na přísedících nezáleží (alespoň ve Francii)

Laici mají v řadě zemí důležitou roli v soudním řízení, zejména v trestních věcech. Má ale jejich přítomnost nějaký vliv na výsledky trestního řízení? Tuto otázku by si měly zodpovědět všechny země, kde se přísedící či porotci využívají – tedy i Česko. Přítomnost přísedících něco stojí – čas samotných přísedící, ale i čas soudců, kteří musí vysvětlovat věc laikům, případně stráví více času hledáním shody a hlasováním ve větším počtu lidí.

Velice zajímavý vhled přináší studie Philippa Arnauda z Toulouse Does introducing lay people in criminal courts affect judicial decisions? Evidence from French reform". Ve Francii totiž před pár lety proběhl zajímavý experiment. V celkem devíti prvoinstančních soudech (zhruba analogickým našim okresním) spadajícími pod odvolací soudy v Dijonu a Toulouse (zhruba analogickým našim krajským) zavedli v letech 2012 a 2013 přísedící jako nový prvek: Namísto třech profesionálních soudců byli členy senátu navíc i dva laičtí přísedící. Experiment se týkal pouze násilných a majetkových trestních případů s trestní sazbou nad pět let ale pod deset let. Tedy trestných činů vysoké (ale ne nejvyšší) závažnosti. Experiment byl uzákoněn národní legislativou jakožto pilotní projekt; k rozšíření přísedících na celou Francii potom ale nedošlo.

Arnaud má k dispozici databázi všech soudních verdiktů v trestních věcech ve Francii. Statisticky porovnává, zda se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily ve srovnání s případy vysoké závažnosti v ostatních regionech. Eventuelně srovnává, jak se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily relativně vůči méně závažných případům v týchž regionech.

Výsledek? Nula. Přítomnost přísedících neměla vliv na to, v jaké míře soudy vynáší osvobozující verdikt. Neměla vliv na to, zda soudy udělí nepodmíněný trest. Neměla vliv na délku trestu. Neměla vliv ani na variabilitu trestů v rámci jednoho soudu. Výsledek je překvapivý přinejmenším proto, že politickou motivací k zavedení přísedících bylo přesvědčení, že profesionální soudci jsou příliš mírní a přísedící více sladí verdikty s „vůlí lidu“ (který dle průzkumů je, alespoň v obecné rovině, více punitivní).

Proč vlastně přísedící existují? Pokud je jejich účel čistě instrumentální, tj. aby soudy v důsledku jejich přítomnosti rozhodovaly jinak, jsou výsledky této francouzské studie dosti skličující. Přísedící jen stojí čas a peníze a na verdikty soudů nemají vliv. (Zde nutno zdůraznit, že nulový efekt může záviset i na konkrétní úpravě. Např. ve Francii byli přísedící v menšině, takže jejich vliv mohl být nižší než např. v Česku, kde mohou teoreticky soudce přehlasovat.) Samozřejmě ale mohou být i jiné důvody pro existenci přísedících – zvýšení povědomí o právním systému a zvýšení legitimity soudních rozhodnutí u veřejnosti. Zda se toto přísedícím skutečně daří je už ovšem téma na jiný výzkum.

Počet vězňů v ČR a špatné statistiky Rady Evropy: Odvolávám, co jsem odvolal

Před několika dny jsem na Jiném Právu psal o tom, že data o počtu vězňů, kteří vstupují do českých věznic, která použil ve svém článku prof. Dünkel, jsou chybná, jelikož nejsou v souladu s daty vydanými Radou Evropy; měla být posunutá o jednu zemi (např. data pro Dánsko byla použitá pro Českou republiku). Na tomto stavu se nic nezměnilo - data použitá prof. Dünkelem jsou skutečně v rozporu s tím, co uvádí data od Rady Evropy. V minulém příspěvku jsem však automaticky předpokládal, že data od Rady Evropy jsou ta správná. Chyba.

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice: Chyby v datech

V květnu jsem zde psal o tom, co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice na základě článku německého profesora Dünkela, který ukazoval, že v České republice posíláme do vězení velmi málo osob – ale zato na velmi dlouho. Prof. Dünkel používal data z průzkumu Rady Evropy SPACE I. (str. 101-102); bohužel špatně převzal data pro osm zemí, když citoval data pro zemi následující v abecedním pořadí po konkrétní zemi. České republice tak byly přiřazeny údaje za Dánsko, Dánsku za Estonsko apod. Pro Českou republiku to znamená zásadní změnu: Neposíláme do vězení málo osob, ale v porovnání s ostatními státy jich do vězení posíláme mnoho a na dlouhou dobu.