07 ledna 2019

Na přísedících nezáleží (alespoň ve Francii)

Laici mají v řadě zemí důležitou roli v soudním řízení, zejména v trestních věcech. Má ale jejich přítomnost nějaký vliv na výsledky trestního řízení? Tuto otázku by si měly zodpovědět všechny země, kde se přísedící či porotci využívají – tedy i Česko. Přítomnost přísedících něco stojí – čas samotných přísedící, ale i čas soudců, kteří musí vysvětlovat věc laikům, případně stráví více času hledáním shody a hlasováním ve větším počtu lidí.

Velice zajímavý vhled přináší studie Philippa Arnauda z Toulouse Does introducing lay people in criminal courts affect judicial decisions? Evidence from French reform". Ve Francii totiž před pár lety proběhl zajímavý experiment. V celkem devíti prvoinstančních soudech (zhruba analogickým našim okresním) spadajícími pod odvolací soudy v Dijonu a Toulouse (zhruba analogickým našim krajským) zavedli v letech 2012 a 2013 přísedící jako nový prvek: Namísto třech profesionálních soudců byli členy senátu navíc i dva laičtí přísedící. Experiment se týkal pouze násilných a majetkových trestních případů s trestní sazbou nad pět let ale pod deset let. Tedy trestných činů vysoké (ale ne nejvyšší) závažnosti. Experiment byl uzákoněn národní legislativou jakožto pilotní projekt; k rozšíření přísedících na celou Francii potom ale nedošlo.

Arnaud má k dispozici databázi všech soudních verdiktů v trestních věcech ve Francii. Statisticky porovnává, zda se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily ve srovnání s případy vysoké závažnosti v ostatních regionech. Eventuelně srovnává, jak se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily relativně vůči méně závažných případům v týchž regionech.

Výsledek? Nula. Přítomnost přísedících neměla vliv na to, v jaké míře soudy vynáší osvobozující verdikt. Neměla vliv na to, zda soudy udělí nepodmíněný trest. Neměla vliv na délku trestu. Neměla vliv ani na variabilitu trestů v rámci jednoho soudu. Výsledek je překvapivý přinejmenším proto, že politickou motivací k zavedení přísedících bylo přesvědčení, že profesionální soudci jsou příliš mírní a přísedící více sladí verdikty s „vůlí lidu“ (který dle průzkumů je, alespoň v obecné rovině, více punitivní).

Proč vlastně přísedící existují? Pokud je jejich účel čistě instrumentální, tj. aby soudy v důsledku jejich přítomnosti rozhodovaly jinak, jsou výsledky této francouzské studie dosti skličující. Přísedící jen stojí čas a peníze a na verdikty soudů nemají vliv. (Zde nutno zdůraznit, že nulový efekt může záviset i na konkrétní úpravě. Např. ve Francii byli přísedící v menšině, takže jejich vliv mohl být nižší než např. v Česku, kde mohou teoreticky soudce přehlasovat.) Samozřejmě ale mohou být i jiné důvody pro existenci přísedících – zvýšení povědomí o právním systému a zvýšení legitimity soudních rozhodnutí u veřejnosti. Zda se toto přísedícím skutečně daří je už ovšem téma na jiný výzkum.

3 komentáře:

  1. Jan Burda13/1/19 22:55

    Byť neakademicky, v úplně jiné době a za dost rozdílných okolností, ale o stejném závěru píše Ota Ulč v Malých doznáních okresního soudce vzhledem k soudcům z lidu v 50. letech.

    OdpovědětVymazat
  2. Zuzana Dvořáková21/2/19 11:44

    U trestních věcí je stěžejní určení viny, to má dělat laická porota a ne právník, natžo absolvent no-name PF UK . Pokud je v českém právu daleko větší důraz na psání dalekosáhlých odůvodnění než na proces a hledání ne/viny, pak přísedící nemají moc šanci. Druhá věc je, že u trestních věcí je 90 % jasných (krádeže, drogy, alimenty).

    OdpovědětVymazat
  3. Miloslav Ponkrac23/4/19 18:15

    Na přísedících samozřejmě záleží.

    Po vědecké stránce je ten experiment neprůkazný. Týkal se omezeného množství trestních případů, malého množství soudů a trval krátkou dobu.

    Dokáži si představit, že výsledné statistické testy při tak malých datech požadovaly pro statisticky významné zamítnutí hypotézy "na přísedících nezáleží" velice rapidní rozdíl ve výsledných trestech (mezi soudy s a bez přísedících), který není reálný. Například o 40 % jiné délky trestu.

    Experimenty je třeba dělat vědecky správně, a s dostatečným množství dat, a se správným výběrem testovacích vzorků. V tomto případě nebyla správně provedeno ani jedno z toho.

    OdpovědětVymazat