Objektivnější než soudci? Pošťouchnutí a možná úskalí automatizovaných systémů

Před několika dny byl vydán nález Ústavního soudu, který velmi detailně rozebírá problémy podmíněného propuštění. Současnou úpravu označuje jako systémově problematickou, jelikož pojmy použité v zákoně jsou velmi obecné, nikdo je řádně nespecifikuje a soudy tak rozhodují rozdílně a nezohledňují dostatečně, zda se odsouzení polepšili či nikoli. Jako obiter dictum se pak Ústavní soud vyjádřil, že předpověď páchání další trestné činnosti, by neměla záležet jen na subjektivním názoru soudce, ale měla by být podpořena analyticky systémem, který by byl objektivní (resp. objektivnější) než soudce.

Dvě místa asistentů/asistentek soudců na Krajském soudu v Brně

Krajský soud v Brně hledá vhodné kandidáty na pozici asistenta/asistentky soudců úseku správního soudnictví JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíšila.

Jan Burda: ČSESP Moot Court pohledem účastníka

Popsat z pohledu účastníka den, jehož středobodem je simulované soudní jednání, je docela obtížná úloha, neboť zážitky různých týmů mohou být diametrálně odlišné. Pokusím se však úkolu dostát s takovou mírou obecnosti, aby se nestal sbírkou nepochopitelných narážek a přinesl užitek všem čtenářům, zejména však budoucím zájemcům o moot courty jako takové.

Mootovací dny většinou začínají brzo. Až nepřirozeně brzo. Zejména tento: vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud, kde se soutěž koná, není ani v jiném státě, ani v jiném městě - je jen půl hodiny cesty trolejbusem. Jenže každá minuta se počítá.

Martin a Nela, členové mého týmu, tak nastavují budíky na brzkou hodinu a ještě ráno se scházíme v naději, že stihneme dodělat něco z toho, co se nestihlo. Že ještě někde v temném koutě mnohasetstránkové knihy nalezneme argument, který nám přinese vítězství...

Ústava pro holky?

Pred nejakou dobou som na Facebookovej stránke vítala hostku Jiného práva a bola som obvinená zo znásilnenia jazyka. Minulý víkend, na jednom z mnohých neobyčajných brnenských posedení, sme sa venovali mimo iné i otázke maskulinity slovanských jazykov. A zaznel nápad* skúsiť si, len tak pre zaujímavosť, prechýliť Ústavu ČR do ženského rodu.

Tak schválne, aké dojmy vo Vás vyvoláva ustanovenie, že "přijaté zákony podepisuje předsedkyně Poslanecké sněmovny, prezidentka republiky a předsedkyně vlády", alebo že "účastnice řízení mají před soudem rovná práva"? :-)

*Za nápad vďačíme Davidu Kosařovi a za draft prekladu Štěpánu Paulíkovi.

LL. M. studium v USA

Fulbrightova nadace Vás zve na LL. M. Fair, kde se můžete setkat se zástupci 15 amerických law schools a dozvědět se o jejich nabídce LL. M. programů a stipendií. Kdy: 13. listopadu, 15:00 až 17:00. Kde: Lázeňská 5, Praha 1. Registrace a bližší údaje zde.

Štěpán Paulík a Karolina Michková: Náboženský smír o krok dál v nedohlednu

"Ok, kašlu na Protievropanský soud proti lidským právům Evropanů."

Tyto a další podobné komentáře se v posledních dnech objevují na sociálních médiích v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu E.S. proti Rakousku. ESLP v něm výrok, že Mohamed je pedofil, odmítl chránit právem na svobodu projevu zaručeného Úmluvou pro lidská práva (dále Úmluva). Stěžovatelka E.S. podala stížnost poté, co ji domácí soudy v Rakousku uložily pokutu 480 EUR (cca 12 000 Kč) za výroky o prorokovi Mohamedovi. Stěžovatelka před publikem na semináři pořádaným Svobodnou stranou Rakouska vyprávěla historku, kde se ptala své vlastní sestry, jak by jinak vysvětlila vztah mezi 56letým Mohamedem a 6letou Aishou než jako pedofilní (§13). Celý případ tím, že se dostal až k ESLP, získal evropský rozměr.

Soudce Brett Kavanaugh a složení Nejvyššího soudu USA

Novým soudcem SCOTUS byl nedávno schválen Brett Kavanaugh, a stal se tak členem exkluzivního klubu, který za 229 let let existence této instituce tvoří 114 členů. V novinách NYT následně vydali pěknou grafiku, která rozděluje všechny historické soudce SCOTUS podle několika málo kritérií, jako je rasa, pohlaví, vzdělání, náboženství. Sice se Američané neustále snaží o rovnost,  zdá se mi ale, že výsledkem je spíš zvýrazňování rozdílů. Nicméně, zde jsou některé výsledky přehledu NYT.

Běloši (111) a ostatní (3).

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá nové stážisty/stážistky

Centrum pro lidská práva a demokratizaci, odborné akademické centrum pro studium lidských práv, hledá nové stážisty/stážistky pro pravidelné měsíční psaní článků do Bulletinu o lidských právech a další aktivity Centra v tematických oblastech: Mezinárodní trestní spravedlnost, Evropský systém ochrany lidských práv, Mezinárodní politika, byznys a lidská práva, a Česká republika a lidská práva.

Zájemci nechť pošlou do 20. října 2018 na e-mailovou adresu info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slovo „Stáž“ a za pomlčkou název tematické oblasti, které by se chtěli věnovat. Do obsahu zprávy uveďte krátké zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis.

Nabídka míst asistentů na Obvodním soudu pro Prahu 9

Obvodní soud pro Prahu 9 se sídlem v Justičním areálu Na Míčánkách (Praha 10 – Vršovice) hledá asistenty soudce, zejm. pro civilní úsek soudu.

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku: vítězství pro Arbitrážní soud pro sport. Nebo ne?

Evropský soud pro lidská práva vynesl v úterý 2. října 2018 dlouho očekávaný rozsudek ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku. Dle závěrů ESLP je rozhodčí řízení před Arbitrážním soudem pro sport v Lausanne nucené a musí tak splňovat všechny podmínky spravedlivého procesu dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. ESLP zároveň rozhodl, že CAS je nezávislým a nestranným soudem zřízený zákonem. Švýcarsko však přesto porušilo Úmluvu tím, že CAS odepřel Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu. 

Nabídka místa asistentky/asistenta soudkyně NSS

Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Zločin a peněžitý trest. Počet finančních postihů roste

Psát blog je fuška, takže vždy potěší, když text napíše někdo za vás. V tomto případě děkuji Václavu Drchalovi z týdeníku Euro za článek o novém trendu v trestní politice, kde štědře cituje dva Jinoprávníky, Jakuba Drápala a moji maličkost. A s radostí článek o tom, proč počet peněžitých trestů roste, proč neroste až tak moc, a zda je to dobře či špatně, čtenářům Jiného práva sdílím.

PhD Workshop 2018: pozvánka a instrukce pro zájemce o účast

Česká společnost pro evropské a srovnávací právo zve všechny české a slovenské studenty doktorských studijních programů na VI. ročník PhD Workshopu, který se letos uskuteční v termínu od 9. do 11. listopadu 2018 v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně  (snad do té doby nespadne...).

Zájemci o účast se mohou přihlásit do 30. září 2018 (podrobnější instrukce jsou uvedeny níže). 

Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace

Přijměte pozvání katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na odborný seminář "Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace." Odborný seminář se uskuteční ve středu 26. září 2018 od 9:00 do 14:00 v Evropském domě (Jungmannova 24, 110 00 Praha 1). Informace o registraci a další podrobnosti naleznete v přiloženém programu semináře. 

Tak trochu jiná opatrovnická justice

Nesčetněkrát zaznělo v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva připomenutí povinnosti plynoucí signatářským státům z článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech: umožnit rozvoj a udržení již existujícího vztahu mezi rodiči a dětmi a přijímat opatření, která umožní dětem, aby se vrátily ke svým rodičům, byli-li z jakýchkoliv důvodů odloučeni. Naplnění uvedeného principu předpokládá nejen fungující systém sociální péče, ale také fungující a tomu přizpůsobený systém opatrovnické justice.

 

Když právní stav není nikomu ku prospěchu: příběh muže, který téměř padesát let marně tvrdil, že není otcem své právní dcery

František Novotný tvrdí již 48 let, že není otcem ženy, kterou za jeho dceru označil soud. Na základě krevní zkoušky, která jeho otcovství nevyloučila, a prokázané skutečnosti, že v rozhodné době měl s matkou dítěte intimní vztah, bylo v roce 1970 určeno jeho otcovství. Pan Novotný však takový výsledek nikdy nepřijal. Se svou právní dcerou se proto nikdy nestýkal, neměl s ní žádný vztah a ona ho proto za svého otce nepovažovala. Když se začaly používat testy DNA, oba se shodli na tom, že je na čase vše vyjasnit a uvést právní situaci do souladu s realitou. Jakkoliv však disponovali výsledkem testu, který jasně prokazoval, že mezi nimi žádný biologický vztah neexistuje, ve své snaze neuspěli. České soudy i nejvyšší státní zástupce měli totiž jasno: v jejich věci přeci již existovalo soudní rozhodnutí, kterým bylo otcovství pana Novotného určeno, a šlo tedy o věc pravomocně rozsouzenou. Před dvěma měsíci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek, v němž shledal, že Česká republika porušila právo pana Novotného na respektování soukromého života.

 

Leto s rodinným právom a Martinou Grochovou

Rada by som na Jiném právu privítala nášho posledného letného hosťa, Martinu Grochovú. Martina sa na našom blogu predstavila už pred niekoľkými týždňami príspevkom o tom, ako sa v ČR diskutuje o ne/rozšírení inštitútu manželstva na všetkých bez rozdielu sexuálnej orientácie. A a skoro si myslím, že má v rukáve i kontroverznejšie témy...

 

Martina Grochová už piatym rokom pôsobí v justícii: po troch rokoch asistovania na NS sa presunula na ÚS, kde pracovala najprv s Kateřinou Šimáčkovou a momentálne je členkou tímu Ludvíka Davida. Zároveň nedávno odovzdala na brnenskej právnickej fakulte doktorát o "nových formách rodičovství" a v rámci svojho akademického pôsobenia sa venuje okrem rodinného práva tiež ľudským právam a práci so študentami vysokých i stredných škôl vo forme moot courtov.

 

Než sa ale privalí vlna septembrových povinností, budeme sa tešiť na príspevky o manželstve, otcovstve, materstve, a tak vôbec :-)

Pracovní nabídka - asistent/asistentka soudce Nejvyššího správního soudu

Milan Podhrázký, soudce přeložený od 1. 9. 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky.

Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly v rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily v lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. General Data Protection Regulation – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené v dubnu 2016 v mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch.

Eurozatykač v dobe nepohody

Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci Aranyosi (C-404/15) mohli byť zaradené do rubriky s názvom "Eurozatykač v dobe nepohody". Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydať obžalovaného do jeho rodného Poľska [C-216/18 PPU (L. M.)]; druhý rozsudok reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje o kvalite maďarských väzníc [C-220/18 PPU (Maďarské väznice)].

 

O politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora v rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad L. M. je jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.

Výběrové řízení na asistenta soudce Nejvyššího soudu

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., předseda senátu Nejvyššího soudu, hledá kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Výběrové řízení na asistenta soudce u Krajského soudu v Plzni

Hledá se asistent/ka soudce pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy. Hlásit se lze do 15. 8. 2018.

Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

Vláda včera projednala a podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy Sdružení organizací homosexuálních občanů začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně Stejná rodina, za níž stojí spolek PROUD a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán.

GDPR – Quo vadis, EU?

G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?

Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. General Data Protection Regulation) v roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních) důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu.

Lidskoprávní letní školy

Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají.

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku

Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly

Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Jan Vučka: Soudní protokoly porušují zásadu kontradiktornosti řízení

Feministky to mají jednoduché, protože mají slovo „sexistický“. Jak však jednoslovně popsat narušování rovnosti obžaloby a obhajoby před soudem?

Co je výtržnictví? Přerušení divadelního představení ano, ale přerušení demonstrace ne?

Kauza "Slušných" lidí je hodnocena ze všech stran; vícero právníků se vyjádřilo, že dle jejich názoru je takové jednání trestné (1, 2). Opravdu ale došlo k výtržnictví (sestřih videa z akce např. zde)? Trestní zákoník zní relativně jednoduše: "Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že ... ruší ... průběh ... shromáždění." Takže asi ano. Je to ale tak jednoduché, jak to vypadá?

O jaké zaměstnance usiluje české vězeňství?

V dnešní době nezaměstnanosti se pracovníci shánějí těžce; natož pak v neoblíbených a relativně nepříjemných prostředích, jako jsou věznice. Vězeňská služba proto spustila další kolo náborové kampaně, které doprovodila tříminutovým spotem. Ten je dostupný na úvodní webové stránce Vězeňské služby, popř. zde. Co nám říká o vězeňské službě?

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

V první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány v současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci v Sýrii, a rovněž jaké jsou v nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných v Sýrii. Vzhledem k tomu, že v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, v této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.

Mezinárodní trestní soud v Haagu

K umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?

Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu

Tak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS).

Vytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

Arabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?

Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii

Ve standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů.

Co se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]

V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Jan Vučka: Odlišný přístup obhájce a znalce k důkazům (nový judikát ÚS)

Kritice zacházení se znaleckými posudky jsme se zde věnovali již dříve (zde a zde). Obecně lze konstatovat, že od českých soudů dodnes úplně nevymizelo chápání znaleckého posudku jako nezpochybnitelného důkazu na úrovni božího soudu. Nové rozhodnutí Ústavního soudu bohužel tento stav utvrdilo.

Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

Tým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže European Human Rights Moot Court Competition, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst zde, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřední dojmy studentů po skončení soutěže.

 

„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám v září položily naše budoucí koučky. V tu chvíli každého z nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti s koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme s klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala v podstatě vše z výše uvedených.

 

Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání k zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání.

Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo rozhovor s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím Centra pro lidská práva a demokratizaci a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo.

Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům.

Krajský soud v Plzni - tři místa asistentů soudce pro úsek správního soudnictví

Výběrové řízení se vyhlašuje jako průběžné. Do výběrového řízení je možné se hlásit do 15. 6. 2018. 

Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice?

Česká republika je z hlediska počtu vězňů jedním z nejpřísnějších států v Evropě. Podle prison population indexu, který vyjadřuje, kolik vězňů vykonává v jednotlivých státech trest odnětí svobody v přepočtu na 100.000 obyvatel, se Česká republika dlouhodobě pohybuje nad 200. Je to způsobeno tím, že posíláme do vězení vězňů více než ostatní státy? Nebo tím, že ukládáme příliš dlouhé tresty? Nebo obojím? Prozradím Vám to rovnou. Do vězení posíláme velmi málo vězňů na evropské poměry; když je tam ale pošleme, tak na velmi dlouho.

Konference ČSESP & MZV: Česká otázka v Evropě

Vážené čtenářky a čternáři Jiného práva,

zveme Vás na výroční konferenci České společnosti pro evropské a srovnávací právo, kterou letos organizujeme tradičně ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, netradičně však na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Najlepší záujem dieťaťa: rozhodujú rodičia, lekári či súdy? Smutný prípad Alfieho Evansa.

Narodil sa ani nie pred dvoma rokmi (9. 5. 2016), umrel včera nadránom (28. 4. 2018). Alfie Evans, chlapec z Liverpoolu trpiaci terminálnou neurodegeneratívnou poruchou, ktorá mu už viac než rok nedávala žiadne šance na prežitie a ktorá bola pre všetkých lekárov veľkou neznámou.

Médiá píšu o tom, že sa o prípade viedli ťažké súdne spory, že za život chlapca sa prihováral i pápež František a že malý Alfie bol odpojený od prístrojov proti vôli rodičov. V našej časti sveta mnohí krútia hlavou nad skazeným západom, kde byť kresťanom je priťažujúca okolnosť; slovenský konzervatívny denník Postoj dokonca prípad označuje za kryštalickú formu odpornosti. 

Poďme sa však na prípad pozrieť okom právnika. Nemám v pláne britské právo obhajovať, rada by som ho však čitateľom trochu priblížila. Komparácia s českou právnou úpravou je mimo mojich (víkendových) časových možností, možno mi s tým ale niekto pomôže v diskusii pod príspevkom.

Martin Madej: Hranice abstrakce v právní vědě

Já prostě nevím, jak mám tuto diskusi otevřít. Diskusi na téma abstrakce v (české) právní vědě. Představte si, že váš kolega je advokát a požádá vás, abyste se zamysleli nad výkladem určitého zákonného ustanovení, protože chce vědět, jak má nastavit třeba kupní smlouvu. Obsahem té kupní smlouvy sice budou závazná pravidla chování, ale vztahující se ke konkrétním stranám, ke konkrétním věcem, místním a časovým souvislostem. Jestliže mu podáte výklad toho ustanovení, bude se týkat nikoli fakt, ale abstraktních pojmů, tj. ne domu, ale pojmu dům apod. Jinak řečeno, ten výklad se bude týkat abstrakce reálných věcí. To je první úroveň abstrakce a přestože k ní byli mnozí v minulosti kritičtí, myslím, že se shodneme, že pro účely kteréhokoli normativního systému je to abstrakce nevyhnutelná. Úkolem základních právních disciplín je subsumovat konkrétní okolnosti pod abstraktní právní pojmy a tyto právní pojmy dále vykládat, aby bylo do budoucna jasné, na které konkrétní okolnosti se mohou vztahovat. K tomu zpravidla dojde buď intenzivně (vyjádřením výčtu nutných a dostačujících vlastností k tomu, abychom faktum přiřadili pojmu), nebo extenzivně (výčet faktů, jež pojem zahrnuje), nebo oběma způsoby.

Jak se stát advokátem v Bostonu v roce 1860?

Před několika lety jsem na JP recenzoval knížku Tomáše Němečka o soudkyni Wagnerové, a to skrze příběh soudce Nejvyššího soudu USA Olivera W. Holmese. Ten se na tuto pozici dostal přes tři vážná zranění v americké občanské válce, studia práv na Harvardu, výkon advokacie v Bostonu a místo soudce Nejvyššího soudu státu Massachutsetts. O Holmesovi jsem nedávno četl stručný životopis, který mimochodem popisuje právě Holmesova studia v Bostonu a jeho advokátní praxi. Knížka popisuje podmínky, jaké v polovině 19. století musel člověk v USA splnit, aby se stal advokátem.

Do Kodaně za Josephem Weilerem...

Kdysi jsme na Jiném právu zvali do Berlína za Ronaldem Dworkinem. Dnes bychom si Vás dovolili pozvat na Sever – do Kodaně za Josephem Weilerem, na diskusi o souboru reflexí nad článkem, kterým mnoha evropským akademikům změnil život (jak se také v knize dočtete): informace zde, seminář se koná 7. května.

Diskusi předchází seminář o tom, jak vést doktorské studenty (určený těm, kteří už za sebou doktorandské studium mají a teď se možná potýkají s tím, jak své studenty vést lépe, než byli vedeni oni, ale i těm „ostříleným“). Více informací zde.

Na obě akce je třeba se registrovat do 4. května, 12:00.

Koen Lenaerts: The ECJ and the Refugee Crisis

Přijměte pozvání na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude předseda Soudního dvora Koen Lenaerts. Přednáška, jejímž tématem bude "The ECJ and the Refugee Crisis", se uskuteční na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 100 v pondělí 16. dubna 2018 od 12:00. Akci organizuje studentský spolek Common Law Society. Více informací naleznete na webu nebo na Facebooku. 

Asistent soudce (civilní úsek) u Obvodního soudu pro Prahu 2

Obvodní soud pro Prahu 2 (civilní úsek) hledá vhodného kandidáta či kandidátku na místo asistenta/asistentky soudce, nástup co nejdříve.

Zavřete je, ať zčernají vol. 2: Týrání zvířat

S návrhy na zpřísnění sazeb u různých trestných činů se v poslední době roztrhl pytel. Po nedomyšleném návrhu na zpřísnění trestání znásilnění koncem minulého roku představila v úterý TOP 09 návrh na zpřísnění sazeb u trestného činu týrání zvířat. Před měsícem jsem zde vznesl námitky ke zpřísnění trestání znásilnění; návrh z dílny TOP 09 je však ještě horší. O to lépe však na něm lze ilustrovat nedostatky české legislativní kultury a vady při předkládání novel trestních předpisů.

Čtvrté narozeniny "práva být zapomenut"

Blíží se čtvrté narozeniny rozsudku Soudního dvora EU v kauze Google Spain a také "práva být zapomenut", resp. i cenzurního procesu, v jehož rámci společnost Google v Evropě maže z výsledků hledání některé informace, a to na základě žádostí jednotlivců. V roce 2015 jsem k prvnímu výročí rozsudku SDEU upozornil na některé statistiky, které Google k "právu být zapomenut" zveřejňuje. Letos v únoru Google zveřejnil novou Transparency Report, kde shrnuje údaje o promazávání evropského internetu za poslední 4 roky.

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? 

Výběrové řízení na místo poradce/poradkyně pro evropské právo u Nejvyššího soudu

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu hledá nového kolegu/kolegyni na pozici poradce/poradkyně

Zkoumejme tresty za znásilnění. Ale pořádně.

Koncem minulého roku vyšla zpráva organizace ProFem, jejímž jedním z cílů bylo popsat „jakými úvahami se české soudy řídí při rozhodování v případech znásilnění“. Na základě této analýzy její autorka Veronika Ježková činí doporučení pro zpřísnění trestních sazeb. Tato zpráva i doporučení v nich obsažená ale mají několik základních nedostatků.

Za zpackaný život nežalujte univerzitu

Tedy – ne že by to nešlo, ale jednoduché to není ani ve Velké Británii. Podle rozsudku z minulého týdne oxfordská univerzita nemusí platit odškodné ve výši milionu liber šterlinků za údajně nekvalitní výuku, kterou měla poškodit hvězdnou, avšak hypotetickou právní kariéru studenta moderní historie.

Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

JUDr. Barbara Pořízková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Evropská komise připravila návrh nového mechanizmu, který bude koordinovat národní systémy prověřování přímých zahraničních investic v EU z hlediska ochrany národní bezpečnosti. Obecně je tento krok interpretován jako ochrana před agresivními investicemi čínských polostátních fondů do evropských technologických firem. Po kauzách německých společností Kuka a Aixtron je evidentní, že se jedná o reálný problém.

Jak (ne)přeměňovat nezaplacené peněžité tresty

V posledních letech se čím dál více pozornosti soustředí na peněžité tresty. Podle sdělení Nejvyššího soudu se tlak na ukládání peněžitých trestů vyplatil: Jejich počet se takřka ztrojnásobil za poslední rok. Ale co s těmi, co nezaplatí peněžitý trest, jakým způsobem ho přeměnit v nepodmíněný trest odnětí svobody? Česká úprava byla dlouho nejasná. Trestní zákoník stanovoval, že lze uložit maximálně 730 denních sazeb a náhradní trest odnětí svobody může být až čtyři roky; nebylo ale jasné, jak nastavit převodní mechanismus mezi počtem denních sazeb a náhradním trestem. V současnosti se do ní snaží Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud vznést světlo, přičemž se snaží postupovat logicky. Náhradní trest může být až 1461 dní a máme 730 denních sazeb: Převodní mechanismus by tak měl být jedna nezaplacená denní sazba za dva dny odnětí svobody (zde). Problém je, že tento přístup je nesystémový a nespravedlivý. 

Legislativec poslaneckého klubu Pirátů

Chcete se podílet na plnění priorit Pirátské strany navrhováním znění zákonů? Chcete pomoci zavádět podmínky pro elektronické spisy na soudech, teritoriality exekutorů či činit konopí dostupné léčbu vážně nemocných nebo pro rekreační užití? Pak poslanecký klub Pirátů hledá právě Vás!   

Akviziční transakce jako veřejné zakázky? Aneb 'bad facts make bad law' ...

Na začátku tohoto roku se na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže objevila poměrně stručná tisková zpráva, dle níž "[p]ředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zrušil na základě jednomyslného doporučení rozkladové komise prvostupňové rozhodnutí Úřadu ve věci přezkoumání postupu zadavatele směřujícího k nabytí výlučné majetkové účasti (podílu) Libereckého kraje ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání." To již samo o sobě muselo zarazit jak M&A právníky, tak právníky zabývající se veřejnými zakázkami. Od kdy by akvizice podílu (share deal) měla být veřejnou zakázkou?

Úvaha předsedy ÚOHS byla (odlišně od prvního stupně) založena - zjednodušeně řečeno - na následujících bodech:

1/  Česká úprava zadávání veřejných zakázek může být přísnější než unijní směrnice, které implementuje. Tedy nevadí, že dle unijní praxe se za zakázku na dodávky považují jen dodávky výrobků anebo zboží. Je možné, aby se česká úprava vztahovala na širší okruh transakcí.

2/  Jelikož text zákona o zadávání veřejných zakázek hovoří o dodávce "věcí", je třeba se zabývat výkladem pojmu věc, a to dle nového občanského zákoníku. Tam je daný pojem definován velmi široce zahrnující mj. i akcie, obchodní závod či i pohledávky.

3/  Proto i prodej, resp. z pohledu "zadavatele" nákup akcií, obchodního závodu či pohledávek bude zakázkou na dodávky a musí se řídit zákonem.

Ač se daný výklad takto jeví jako formálně správný, odporuje dle mého názoru - měl-li být pojímán v takto obecné rovině - smyslu a účelu předmětné právní úpravy, zdravému rozumu a lze jej považovat za nesprávný. Přijde mi, že předseda ÚOHS se v daném případě neměl spokojit v podstatě jen s gramatickým výkladem (a odkazem na nic neříkající pasáž v důvodové zprávě), ale měl se zabývat i teleologickým výkladem a např. se měl ptát: je zde opravdu nějaký důležitý relevantní důvod, proč by se česká úprava (implementující unijní směrnice) měla tak dramaticky od daných směrnic lišit? Například v jiném kontextu - definice soutěžitele v § 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je gramaticky také odlišná od toho, jak se vymezují znaky pojmu podnik v unijním soutěžním právu, ale přesto ÚOHS (i soudy) pojímá daný pojem eurokonformně ...

Stejně tak se měl předseda ÚOHS zamyslet nad tím, jak by si v praktické rovině představoval důsledky svého názoru, měly-li by být zobecněny. Dovedete si vůbec představit, jak by měl potenciální kupující (který je zadavatelem - veřejným či sektorým) vyhotovit zadávácí dokumentaci, když bude chtít koupit nějakou cílovou společnost, či lépe řečeno se bude chtít účastnit tendru na nákup nějaké cílové společnosti (a je jedno jestli půjde o equity/share deal anebo asset deal)?  Upřímně řečeno, si to dost dobře nedovedu (a asi ani nechci) představit ...

Výše uvedeným se nechci vyjadřovat k onomu konkrétnímu případu, poněvadž jeho fakta jsou dosti specifická. Zejména tam danému kraji nešlo o koupi nějaké konkrétní společnosti, ale spíše o koupi společnosti určitého typu, a navíc rozhodnutí předsedy ÚOHS naznačuje, že mohlo docházet k určité snaze obcházet zákon. Ale - pokud by měly být úvahy v odůvodnění daného rozhodnutí, které je v plném znění dostupné zde, zobecněny a aplikovány mimo specifické okolnosti daného případu, tak by se jednalo o klasickou ukázku pořekadla "bad facts make bad law" ... Současně by to mohlo kandidovat na jednu z největších "revolucí" v přístupu k definici veřejných zakázek od doby, kdy je nějaká úprava veřejných zakázek součástí našeho právního řádu.

Nezbývá než doufat, že ve vztahu k výše uvedenému dojde k určitému vyjasnění a zohlednění "zdravého rozumu". Osobně mi přijde jako jediné rozumné vycházet v tomto ohledu z unijní praxe a případné akviziční transakce kontrolovat optikou veřejných zakázek jen v situacích, kdy je zjevné, že forma transakce byla zvolena za zjevným účelem k obejití zákona (jako to lze i v rámci unijních norem). Názor vyjádřený v uvedeném rozhodnutí by tak měl být omezen na specifická fakta daného případu (anebo případně zrušen v rámci soudního přezkumu, dojde-li k němu) a neměl by se zobecňovat. V opačném případě se M&A právníci připravte na čtení předpisů v oblasti veřejných zakázek ... :-)

Máte rádi výzvy? Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před ESLP hledá talenty do svého týmu.

Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale v zásadě před všemi mezinárodními orgány v oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým – příjemný kolektiv mladých a pro věc zapálených lidí, a hledá schopného právníka/právničku se zájmem o oblast lidských práv, odhodláním učit se novým věcem a chutí vyzkoušet si, jak probíhá sporné řízení na mezinárodní úrovni v anglickém či francouzském jazyce. 

Jan Vučka: Nejkontroverznější rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2017 (i výroková logika má své hranice)

Některá soudní rozhodnutí jsou zajímavá, jiná jsou zajímavější. A přelom roku je samozřejmě skvělá příležitost k bilancování.