Soudce Nejvyššího správního soudu Miloslav Výborný hledá vhodného kandidáta na místo asistenta

CLS Summer School 2017: Law and Values of the European Union

Are you:
...interested in EU law and/or the values of the EU?
...free from 9 to 22 July?
...eager to spend some time in the Czech mountains, surrounded by great people?

Then you should certainly have a look at this webpage and consider applying to the sixth edition of CLS Summer Schools, devoted to the Law and Values of the European Union!

ZNŠOHS - eerrrr ... aneb odborná úroveň legislativní debaty ...

V poslanecké sněmovně se projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. Lhůta k implementaci sice již uplynula v závěru minulého roku (mělo se tak stát do 27.12.2016), ale snad se přijetí daného zákona stihne do voleb, i když ... (podrobnosti dále v textu)

Vláda předložila daný návrh zákona se současným návrhem na vyslovení souhlasu již v prvém čtení. S tím však sněmovna nesouhlasila na své schůzi dne 14.3.2017. Zkrátila nicméně lhůtu k projednání ve výborech na 30 dní. Tak snad je tu snaha to stihnout. Co však zaráží, je odborná úroveň byť vyloženě krátké debaty na dané téma, jak ji ilustruuje stenozáznam. Zaměřil by se na dva momenty: 

 (i) Ze strany předkladatele několikrát zaznělo "nejsou navrhovány žádné změny nad rámec směrnice". To přitom zjevně není pravda a každý, kdo si daný návrh zákona spolu s příslušnou směrnicí přečte, musí vědět, že to tak není. Tak např. se navrhuje působnost daného zákona rozšířit i na ryze vnitrostátní soutěžní delikty (a ne jen na ty unijní, popř. na ty, kdy se aplikuje unijní právo paralelně s vnitrostátním). Stejně tak jde nad rámec směrnice zavedení "pre-trial discovery" procedury, tj. zvláštního řízení o předložení důkazních prostředků ještě před podáním žaloby, byť směrnice takovou úpravu nepožadovala (stačilo by mít takovou úpravu v rámci řízení o náhradě škody). Tím nechci říci, že navrhované úpravy jsou špatně, byť k textu návrhu zákona jsem měl v průběhu jeho přípravy vícero připomínek. Nechápu, jak ale někdo může tvrdit, že daný návrh nejde nad rámec směrnice. To prostě není pravda ... 

 (ii) Dále pak vyloženě zarazí absence povědomí o obsahu daného zákona. Viz vyjádření poslance M. Urbana: "Tak. Abychom si ujasnili některé věci. To je návrh transpozice evropské směrnice, kterou zpracoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten návrh posiluje - posiluje - možnosti privátních subjektů soukromoprávních uplatňovat náhradu škody, pokud ta škoda byla způsobena českým státem, na základě pravidel EU, která jsou popsány v té směrnici. Tak nevím, proč tady z nějakým procedurálních důvodů chcete poškodit soukromoprávní subjekty v České republice. To opravdu nevím. Je to v jejich prospěch." Přitom o tom daný návrh zákona rozhodně není. Není o žádné odpovědnosti ČR. Řeší soukromé vymáhání soutěžního práva (resp. jeho části), tj. uplatňování soukromoprávních nároků na náhradu škody proti podnikům, které porušily čl. 101 a/nebo 102 SFEU, popř. vnitrostátní analogická ustanovení. 

Takže error - poslanci opravdu nevědí, o čem vlastně mají hlasovat. No ... tak snad si to v dalším postupu přečtou. Existuje vůbec nějaká možnost namítat, že zákon byl schválen na základě uvedení v omyl (uvádění zjevně nepravdivých skutečností ze strany předkladatele)? Pokud k jeho schválení nakonec dojde ...

Konference ČSESP & MZV 2017: Krize liberální demokracie

Vážení čtenáři Jiného práva,

rádi bychom Vás pozvali na tradiční konferenci, kterou každoročně pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo společně s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošní konference se uskuteční v pátek 21. dubna a bude se nést ve znamení tématu "Krize liberální demokracie v Evropě?"

The Idea of an International Investment Court

Přístí týden ve čtvrtek se v Praze objeví nastupující hvězda investiční arbitráže Michele Potestà z ženevské Lévy Kaufmann-Kohler a CIDS. Na akci organizované ČSMP a Ústavem státu a práva vystoupí také Prof. Šturma, Anna Bilanové z MF a dr. Feigerlová. Pozvánku mi poslal Pepa Ostřanský, který učí v ženevském MIDS LL.M. programu a k tématu přednášky na blog možná ještě  jakožto dřívější občasný bloger něco napíše.

Tématem přednášky a následné diskuze bude "The Idea of an International Investment Court: Prospect and Challenges in Times of Legitimacy Crisis". Podrobnosti v postu. 

Zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti dle Soudního dvora EU

Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil dne 14. března 2017 dva rozsudky, které se zabývají možnostmi zaměstnavatelů regulovat nošení náboženských symbolů na pracovišti. Příležitost mu k tomu daly případy dvou muslimek, které v práci skončily kvůli nošení hidžábu. Jsou pravdivé mediální zkratky, že by zaměstnavatelé ve světle těchto rozsudků mohli prostě a jednoduše zakazovat nošení všech symbolů, které se jim nelíbí?

Co trápí běžné lidi?

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v nedávném rozhovoru zmínil, že problémem společensko-vědních věd v České republice je, že se dostatečně nevěnují tématům, které trápí běžné lidi (dalším bylo zaměření se dovnitř Česka). Pomiňme diskuzi o tom, zda existují elity či běžní lidé, a předpokládejme, že Tomáš Zima nedoporučuje, abychom řešili jen sexy témata, ale že by plně podpořil i rozumný výzkum, který je každému (vyjma jeho tvůrců a dvaceti dalším lidem v oboru) šumafuk (‚z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, seru na to“‘). Pojďme se zeptat, zda jako právníci (a právní akademici) reflektujeme to, co společnost řeší – a zda to je potřeba.

LSML 2017: Christopher Vajda - The Common Law and the CJEU

Common Law Society Vás zve na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude britský soudce Evropského soudního dvora Christopher Vajda, který bude hovořit a diskutovat s přítomnými účastníky na téma „The Common Law and the Court of Justice of the European Union“. Přednáška se uskuteční v pondělí 27. března 2017 od 18 hodin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 220.

Potřebujeme novou českou ústavu? (Pozdní a stručná) polemika s článkem prof. Malenovského

Jeden z předchozích postů lákal na rozhovor s českým „vrchním“ soudcem v Lucemburku Jiřím Malenovským. Pan profesor dává rozhovory relativně často a přiznám se, že je čtu rád, v odpovědích místo často viděné diplomacie hraničící s alibismem mluví zpříma a zajímavě. Zaujalo mě, že v několika interview (nikoliv v inzerovaném) si „stěžoval“ na nedostatečnou diskuzi v české odborné obci, konkrétním příkladem měla být nulová odezva na jeho článek „O legitimitě a výkladu české ústavy na konci století existence moderního českého státu“ (Právník 8/2013, časopis je – zdá se nově – plně přístupný v ASPI!). Rozhodl jsem se onu příslovečnou rukavici pozvednout a formulovat k článku několik kritických poznámek. Uvědomuji si, že již jen s ohledem na několikaleté zpoždění a formu pouhého blogového příspěvku nemůže jít o rovnocenný myšlenkový střet, snad mi mou „odvahu“ Jiří Malenovský i čtenáři odpustí.

Ve Štrasburku hledají právníky a právničky s českým právnickým titulem

Hidžáby na střední zdravotnické škole: o náboženské svobodě bez náboženské svobody

České republice se dlouhou dobu vyhýbaly soudní spory o náboženské symboly nově příchozích ve veřejném prostoru. Toto téma sice bylo předmětem vášnivých diskusí všelikého charakteru, ale před soud se dostalo až v roce 2016 v případu nošení hidžábu muslimskou studentkou Ahmednuur Ayan Jamaal na Střední zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze. Obě strany přistoupily k řízení s vědomím, že výsledek může mít charakter precedentu. Nepřekvapí proto, že se na podporu své pozice snaží dovolávat jak lidskoprávní judikatury a evropského práva, tak formalistní interpretace českých norem a populistických hesel. Zatím jsme se dočkali pouze nepravomocného prvoinstančního rozhodnutí, ve kterém se soud otázkám náboženské svobody a diskriminace vyhnul. Jak se mu to podařilo?

Rozhovor s prof. Jiřím Malenovským

V zimním čísle Bulletinu Centra pro lidská práva vyšel exkluzivní rozhovor s profesorem Jiřím Malenovským, soudcem Soudního dvora EU a předním odborníkem v oblastech mezinárodního a evropského práva. Mluví o začátku své profesní kariéry, o své práci v Lucemburku i o plánech do budoucna a také srovnává práci soudce Ústavního soudu ČR a Soudního dvora EU. Jinak v Bulletinu vyšel i již tradičně text Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se věnovalo mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat.

Jak neškodit Čechům souzeným represivními režimy

Děkuji správcům za pozvání k jinopsaní a Jakubovi Drápalovi za rozverné představení. Vzal jsem si jeho výzvu k malému kázání k srdci a budu dnešní příspěvek směřovat k apelu na zamyšlení se nad naším jednáním (což je ostatně pro postní dobu charakteristické).

Ačkoliv jsem si kdysi myslel, že se jako právník můžu věnovat úzké oblasti lidských práv nebo náboženské svobody, praxe mne přivedla k poznání, že pro účinné hájení náboženské (či jiné) svobody klientů je třeba dobrá znalost řady právních i neprávních disciplín. Proto i můj úvodní příspěvek věnuji aktuálnímu případu, jehož středem se náboženská svoboda sice vine, ale podél její cesty musí právník zápasit s řadou náboženských i nenáboženských monster. Jde o případ Petra Jaška, který byl v prosinci 2015 jako křesťanský humanitární pracovník zadržen v Súdánu a 26. února 2017 se po 14 měsících v súdánských vězeních vrátil do vlasti.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí hledá právníka/právničku

Přivitání hosta: Daniel Bartoň a očekávání (ne)svobody náboženského projevu

Po únorovém odmlčení v březnu přivítáme dalšího hosta – Daniela Bartoně. Dan se v akademickém světě specializuje na konflikty mezi svobodou náboženského vyznání a možnostmi státu je za určitých podmínek omezit, na což napsal i svoji disertační práci; vně akademie se živí jako samostatný advokát. Vyjma práv v Praze a v Cambridge vystudoval také Teologii křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě, kde v současné době učí právo. K tématu náboženství má blízko – v mládí jezdil na mezidenominační i mezináboženská setkání a když se dnes na víkendy vrací na rodné Valašsko, přiležitostně káže v místním sboru Českobratrské církve evangelické. Tento měsíc se tak můžeme těšit zejména na hutnou diskuzi o svobodě náboženského vyznání, která je dnes v České republice i v Evropě velmi aktuální. A možná se dočkáme i malého kázání.

Účastníci výjezdního semináře z ústavního práva a z teorie práva pražské fakulty se pak na Danovy kritické názory mohou těšit počátkem dubna.  Nakonec je třeba zmínit, že k Danově cti slouží, že byl za své názory tvrdě kritizován i Klárou Samkovou.