V poslanecké sněmovně se projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. Lhůta k implementaci sice již uplynula v závěru minulého roku (mělo se tak stát do 27.12.2016), ale snad se přijetí daného zákona stihne do voleb, i když ... (podrobnosti dále v textu)
Vláda předložila daný návrh zákona se současným návrhem na vyslovení souhlasu již v prvém čtení. S tím však sněmovna nesouhlasila na své schůzi dne 14.3.2017. Zkrátila nicméně lhůtu k projednání ve výborech na 30 dní. Tak snad je tu snaha to stihnout. Co však zaráží, je odborná úroveň byť vyloženě krátké debaty na dané téma, jak ji ilustruuje stenozáznam. Zaměřil by se na dva momenty:
(i) Ze strany předkladatele několikrát zaznělo "nejsou navrhovány žádné změny nad rámec směrnice". To přitom zjevně není pravda a každý, kdo si daný návrh zákona spolu s příslušnou směrnicí přečte, musí vědět, že to tak není. Tak např. se navrhuje působnost daného zákona rozšířit i na ryze vnitrostátní soutěžní delikty (a ne jen na ty unijní, popř. na ty, kdy se aplikuje unijní právo paralelně s vnitrostátním). Stejně tak jde nad rámec směrnice zavedení "pre-trial discovery" procedury, tj. zvláštního řízení o předložení důkazních prostředků ještě před podáním žaloby, byť směrnice takovou úpravu nepožadovala (stačilo by mít takovou úpravu v rámci řízení o náhradě škody). Tím nechci říci, že navrhované úpravy jsou špatně, byť k textu návrhu zákona jsem měl v průběhu jeho přípravy vícero připomínek. Nechápu, jak ale někdo může tvrdit, že daný návrh nejde nad rámec směrnice. To prostě není pravda ...
(ii) Dále pak vyloženě zarazí absence povědomí o obsahu daného zákona. Viz vyjádření poslance M. Urbana: "Tak. Abychom si ujasnili některé věci. To je návrh transpozice evropské směrnice, kterou zpracoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten návrh posiluje - posiluje - možnosti privátních subjektů soukromoprávních uplatňovat náhradu škody, pokud ta škoda byla způsobena českým státem, na základě pravidel EU, která jsou popsány v té směrnici. Tak nevím, proč tady z nějakým procedurálních důvodů chcete poškodit soukromoprávní subjekty v České republice. To opravdu nevím. Je to v jejich prospěch." Přitom o tom daný návrh zákona rozhodně není. Není o žádné odpovědnosti ČR. Řeší soukromé vymáhání soutěžního práva (resp. jeho části), tj. uplatňování soukromoprávních nároků na náhradu škody proti podnikům, které porušily čl. 101 a/nebo 102 SFEU, popř. vnitrostátní analogická ustanovení.
Takže error - poslanci opravdu nevědí, o čem vlastně mají hlasovat. No ... tak snad si to v dalším postupu přečtou. Existuje vůbec nějaká možnost namítat, že zákon byl schválen na základě uvedení v omyl (uvádění zjevně nepravdivých skutečností ze strany předkladatele)? Pokud k jeho schválení nakonec dojde ...
Vláda předložila daný návrh zákona se současným návrhem na vyslovení souhlasu již v prvém čtení. S tím však sněmovna nesouhlasila na své schůzi dne 14.3.2017. Zkrátila nicméně lhůtu k projednání ve výborech na 30 dní. Tak snad je tu snaha to stihnout. Co však zaráží, je odborná úroveň byť vyloženě krátké debaty na dané téma, jak ji ilustruuje stenozáznam. Zaměřil by se na dva momenty:
(i) Ze strany předkladatele několikrát zaznělo "nejsou navrhovány žádné změny nad rámec směrnice". To přitom zjevně není pravda a každý, kdo si daný návrh zákona spolu s příslušnou směrnicí přečte, musí vědět, že to tak není. Tak např. se navrhuje působnost daného zákona rozšířit i na ryze vnitrostátní soutěžní delikty (a ne jen na ty unijní, popř. na ty, kdy se aplikuje unijní právo paralelně s vnitrostátním). Stejně tak jde nad rámec směrnice zavedení "pre-trial discovery" procedury, tj. zvláštního řízení o předložení důkazních prostředků ještě před podáním žaloby, byť směrnice takovou úpravu nepožadovala (stačilo by mít takovou úpravu v rámci řízení o náhradě škody). Tím nechci říci, že navrhované úpravy jsou špatně, byť k textu návrhu zákona jsem měl v průběhu jeho přípravy vícero připomínek. Nechápu, jak ale někdo může tvrdit, že daný návrh nejde nad rámec směrnice. To prostě není pravda ...
(ii) Dále pak vyloženě zarazí absence povědomí o obsahu daného zákona. Viz vyjádření poslance M. Urbana: "Tak. Abychom si ujasnili některé věci. To je návrh transpozice evropské směrnice, kterou zpracoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten návrh posiluje - posiluje - možnosti privátních subjektů soukromoprávních uplatňovat náhradu škody, pokud ta škoda byla způsobena českým státem, na základě pravidel EU, která jsou popsány v té směrnici. Tak nevím, proč tady z nějakým procedurálních důvodů chcete poškodit soukromoprávní subjekty v České republice. To opravdu nevím. Je to v jejich prospěch." Přitom o tom daný návrh zákona rozhodně není. Není o žádné odpovědnosti ČR. Řeší soukromé vymáhání soutěžního práva (resp. jeho části), tj. uplatňování soukromoprávních nároků na náhradu škody proti podnikům, které porušily čl. 101 a/nebo 102 SFEU, popř. vnitrostátní analogická ustanovení.
Takže error - poslanci opravdu nevědí, o čem vlastně mají hlasovat. No ... tak snad si to v dalším postupu přečtou. Existuje vůbec nějaká možnost namítat, že zákon byl schválen na základě uvedení v omyl (uvádění zjevně nepravdivých skutečností ze strany předkladatele)? Pokud k jeho schválení nakonec dojde ...
Jo jo, tohle byl "zajímavý" návrh již od počátku. Když vstupoval do meziresortu, měl 1700 slov, po něm se zhruba třikrát prodloužil, přesto navrhovatel bezostyšně tvrdil, že stále jde o režim minimální transpozice. Na PS LRV sice z mé iniciativy proběhla žhavá diskuze o strategiích transpozice a roli navrhovatele jako "obránce" před útoky ostatních připomínkových míst, ale kromě vzájemného přehazování odpovědnosti mezi MSp a ÚOHS se nám žádného zdůvodnění nedostalo.
OdpovědětVymazatTen poslední odstavec jsi doufám Jirko dodal pouze z legrace. Jsem si naprosto jist, že každý projednávaný návrh zákona (snad s výjimkou z. o provozu na silničních komunikacích :-)) si přečte tak maximálně 5 % poslanců a popravdě se tomu vůbec nedivím, přístup "všichni všechno" nedává smysl z hlediska racionální alokace zdrojů (nedělali by nic jiného) ani politického (jak hlasovat doporučí klub). No a předkladatel jako agenda-setter ať tvrdí co chce, je na poslancích, aby ho nachytali na švestkách...
Jako v podstatě na všechno, i na toto existuje v Británii precedent.
OdpovědětVymazatPodle rozsudku Sněmovny lordů z 30. ledna 1974 ve věci Pickin v British Railways Board ([1974] AC 765)je zákon platný i v situaci, kdy byli poslanci před hlasováním uvedeni v omyl.
Judikaturu českého Ústavního soudu k této otázce žel neznám...
Ahoj ... jo, posledni odstavec byl z legrace. :-) Divat se na legislativni proces optikou, ze poslanci vi, o cem hlasuji, by bylo prilis optimisticke i na mne ;-)
OdpovědětVymazatDiky. Nicmene ten posledni odstavec byl spise v zertu.
OdpovědětVymazat