Spolupráce justičních orgánů České republiky s Mezinárodním trestním soudem v Haagu

Ačkoli se z pohledu České republiky může zdát činnost Mezinárodního trestního soudu v Haagu poněkud vzdálená, nelze ignorovat skutečnost, že zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, tedy zločin genocidia, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a výhledově i zločin agrese, se dotýkají celého mezinárodního společenství. Mezinárodní trestní soud zároveň rok od roku rozšiřuje sféru svého zájmu, kdy se kromě případů týkajících se několika zemí Afriky nyní věnuje například také situacím na Ukrajině či v Gruzii, tedy v zemích ne až tak vzdálených od ČR. Česká republika tak musí být připravena vyhovět případné žádosti Mezinárodního trestního soudu o právní pomoc.

Jan Kratochvíl: Justiční zkoušky – jinak a lépe?

V předchozím postu jsem vyjádřil své pocity z justiční zkoušky a naznačil jsem, že se domnívám, že by justiční zkouška mohla být dělána jinak a lépe. V tomto příspěvku představím, co považuji za hlavní problémy současné podoby justiční zkoušky a jak by šlo ji zlepšit. Podotýkám, že návrhy na zlepšení jsou jakousi formou brainstormingu a určitě netvrdím, že takto to musí být a takto je to nejlepší. Je dost možné, že mě někdo přesvědčí, že takto by to lepší nebylo.

Nová kniha Tomáše Sobka

V nakladatelství Aleš Čeněk vychází nová kniha Právní rozum a morální cit: Hodnotové základy právního myšlení, ve které Tomáš Sobek dále rozvíjí svou analýzu vztahu práva a hodnot (více v anotaci níže).  S radostí Vám ji doporučuji.

Zmizelé komentáře k příspěvkům

Milí čtenáři a diskutující Jiného práva, jak jste si asi všimli, od čtvrtka 24. března nejsou pod články viditelné žádné komentáře. Než se v některých začne vařit krev, raději dodáme, že se nejedná o další stupeň "cenzury", ale o technický problém, který se snažíme vyřešit. Bohužel prozatím neúspěšně, vypadá to dokonce, že někomu vše funguje řádně a na levé straně titulky se části posledních komentářů zobrazují všem. Jestli někdo má s danou záležitostí či prostředím Disqusu obecně zkušenosti, budeme moc vděční, když napíšete na zuzi @ vikarska . eu.

Moc se všem omlouváme a doufáme, že situaci co nejdříve napravíme.

Slávka Henčeková: Dobré mravy v autopoietickom právnom systéme alebo rozprávka päťtisíc a jednej noci

Na blogu Jiného práva sa toho z právnej teórie povedalo skutočne veľa nielen čo do kvantity, ale predovšetkým kvality. Pri hľadaní informácii o autopoietickom systéme práva, resp. o autopoiesis som ale natrafila len na krátku zmienku v príspevku Zdeňka Kühna k inštitucionálnej formalite. Pravdepodobne je dôvodom to, že sa teória práva ako autopoietického systému, ktorej autorom je nemecký sociológ Niklas Luhmann (predstavená predovšetkým v diele Das Recht der Gesellschaft, 1993, resp. Law as a Social System, 2004), v českom, resp. česko-slovenskom prostredí príliš neuchytila (čomu napovedá stručný rozsah publikačnej činnosti na danú tému, predovšetkým od Jiřího Přibáňa či Eduarda Bárányho). Otázka, samozrejme, je, prečo sa o danej teórii v našom geografickom priestore toho nenapísalo o čosi viac. Jedným z dôvodov môže byť terminologická i logická zložitosť teórie, ktorá sa znásobuje jazykom jej pôvodu - nemčinou. Tým druhým by mohlo byť nadobudnutie dojmu, že teória autopoietického systému neprináša nič nové (napr. na rozdiel od iných systémových teórií). A tretím by mohla byť predstava, že daná teória nie je v praxi (a možno ani v teórii), použiteľná. 

Šifrování mobilů a debata „going dark“

Teroristé z kalifornského San Bernardina používali mobil iPhone 5C, který po jejich zastřelení našla FBI. V tomto typu telefonů je bezpečnostní slabina a policie požádala výrobce, aby telefon vykuchali a předali obsah. Apple odmítl a strhla se další kapitola boje mezi Silicon Valley a americkou federální vládou, který navazuje na “crypto wars” z 90. let, a který pomalu přesidluje i do Evropy.

Bezpečnostní slabinu v iPhone 5C už nemusí mít novější modely, takže debata samozřejmě není jen o tom, jestli lze někoho nutit předložit obsah mobilu. Zásadní také je, zda lze nějaké společnosti zakázat, aby vyráběla produkty s tak silným šifrováním, že ani samotný výrobce nebude schopen šifrování prolomit. Případně, je možné někoho nutit, aby vytvořil novou technologii, která na žádost policie prolomí bezpečnost jeho vlastních produktů?

Cesta ke vzniku Mezinárodního trestního soudu a současný stav

V oblasti mezinárodní trestní justice si letos připomeneme již osmnácté výročí přijetí Statutu Mezinárodního trestního soudu. Tento Statut byl přijat na Diplomatické konferenci zplnomocněných zástupců ke zřízení Mezinárodního trestního soudu, která se konala od 15. června do 17. července 1998 v Římě (z čehož se odvozuje obecně vžitý název Římský statut) a v platnost vstoupil po dosažení potřebných šedesáti ratifikací dne 1. července 2002. Mezinárodní trestní soud tedy letos v červnu „oslaví“ své 18. narozeniny. V lidském životě se jistě jedná o významný mezník, je tomu tak však i u Mezinárodního trestního soudu?

Jak Ústavní soud vynalezl kouř bez ohně: nesouvislé poznámky k usnesení Pl. ÚS 15/11

Autorský tým JP byl v minulých dnech označen (kromě svazáků či komunistů) za oporu současného režimu, tudíž si snad mohu bez zhoršení kádrového profilu dovolit "disidentsky" vyjádřit k jednomu z posledních výstupů v Joštově usazeného pilíře establishmentu. Včera bylo zveřejněno usnesení Pl. ÚS 11/15, kterým se odmítá návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 160 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Toto ustanovení dovoluje předsedovi soudu přikázat incidenční spor v rámci insolvence jinému soudci, pokud by ponechání sporu v hlavním řízení mohlo vést k průtahům. Plénum návrh odmítlo nejtěsnějším rozdílem 8:7 z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatele. Přiznám se, že po přečtení nálezu se mi z nesouhlasného kroucení motá hlava ještě nyní. Podle znění disentů asi týmž problémem trpí i přehlasovaná menšina. Není se co divit.

Vyloučení advokátů židovského původu 15. a 16. března 1939

V(yloučen), E(migroval), Ž(id) - Archiv ČAK

Před 77 lety Advokátní komora pro Čechy reagovala na obsazení země německými vojsky zákazem výkonu advokacie pro advokáty židovského původu. O této otázce se debatovalo již od 4. října 1938 přičemž důvody byly primárně ekonomické – snaha zbavit se obchodních konkurentů. Jak 15. a 16. března 1939 proběhlo vyloučení advokátů židovského původu?

Právnický debatní turnaj: Měla by se uzákonit eutanázie?

Měla by se uzákonit eutanázie? Pět právnických fakult v České a Slovenské republice vyhlašuje debatní soutěž pro studenty práv.

Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních na horizontální úrovni

Děkuji Pavlíně za milé přivítání. V souvislosti s mým dlouholetým zájmem o mezinárodní trestní právo, který začal ve druhém ročníku právnické fakulty platonickým zamilováním se do Mezinárodního trestního soudu, a následným získáním práce, dá se říct, v daném oboru mi kdysi řekla, že „to, co ty děláš, v Čechách dělá tak maximálně šest lidí a ti ostatní čekají, až jeden z nich umře“. Není to tak daleko od pravdy. Během mého hostování na Jiném právu se pokusím s vámi o tuto specifickou oblast práva, která je jinak při výuce na českých právnických fakultách poměrně značně opomíjena, podělit.

Konference ČSESP a MZV: Dopad práva EU na českou legislativu

Dopad práva EU na českou legislativu:

vítaný původce prospěčných nápadů či narušitel domácí harmonie?

I letos bychom čtenáře Jiného práva rádi pozvali na konferenci, kterou pravidelně organizuje Česká společnost pro evropské a srovnávací právo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. 

Konference se uskuteční v pátek 13. května 2016 od 9:30 ve Velkém sále MZV v Černínském paláci a věnovat se budeme dopadům práva EU na českou legislativu a hledáním odpovědi na otázku, zda je evropské právo vítaným původcem prospěšných nápadů nebo spíše narušitelem domácí harmonie.

Na konferenci vystoupí:

Úvodní slovo: Martin Smolek.

Panelisté: Robert Zbíral, Jan Kysela, Richard Král, Jan Malíř, Markéta Whelanová, František Korbel (TBC), Jan Grinc, Zuzana Malůšková, Marek Antoš, Jiří Vláčil, Libor Dvořák, Petra Humlíčková, Nataša Chmelíčková, Jakub Camrda, Karel Šimka, Jiří Zemánek, Zdeněk Kühn (TBC), Ivo Šlosarčík, Kateřina Šimáčková a Dušan Uher.

Moderují: David Kosař, Hubert Smekal, Robert Zbíral a Pavel Molek.

Závěrečné slovo: Michal Bobek.

Pro účast na konferenci je nutné se registrovat vyplněním formuláře na webových stránkách ČSESP, kde také naleznete bližší informace. Připomínáme, že členové ČSESP mají při výběru účasníků přednost před odbornou veřejností.

Těšíme se na vaši účast!

Daniel Sarmiento: Fundamental rights as the source of European integration or disintegration?

Přijměte pozvání na tradiční akademickou událost Common Law Society - Lord Slynn Memorial Lecture, která se letos uskuteční na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 303) 4. dubna 2016 od 16:00. Daniel Sarmiento bude hovořit a diskutovat s přítomnými účastníky na téma “Fundamental rights as the source of European integration or disintegration? From the refugees' crisis to the Greek referendum, with a short stop in Hungary and Poland.”

Broulík, Bartošek – Ekonomický přístup k právu

Minulý rok v nakladatelství C.H. Beck vyšla kniha věnující se ekonomické analýze práva, kterou jsme dali dohromady s kolegou Honzou Bartoškem. Pro ty, kdo by uvažovali o jejím pořízení, si dovoluji nabídnout několik pochval, které si již vysloužila.

Panelová diskuse k spotřebitelskému úvěru

Právnická fakulta Masarykovy univerzity a Nejvyšší soud České republiky si Vás dovolují pozvat na panelovou diskusi k vládnímu návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, která se uskuteční v pátek 1. dubna 2016 v 10.00 hodin v aule Právnické fakulty MU, Veveří 70, Brno.

Weyrovy dny právní teorie 2016

Katedra právní teorie PrF MU si vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci Weyrovy dny právní teorie 2016, která se uskuteční v prostorách fakulty ve dnech 2. až 3. 6. 2016.

Výroční zpráva CFIUS a čínské investice

Ministr financí v sobotních Lidovkách vcelku s klidem odmítl dotírání redaktorů, kteří se ho ptali na potenciální rizikovost čínských investic v ČR s ohledem na národní bezpečnost. Podle ministra je to sice trochu nemilé, ale stejně s tím nemůže nic dělat. A má pravdu. Například v Německu, USA nebo Číně sice existují formální mechanizmy pro kontrolu zahraničních investic z hlediska národní bezpečnosti, v ČR však nikoliv.

O americkém výboru CFIUS, který zahraniční investice v Americe posuzuje, jsem na JP už psal (zde a zde). Nedávno vyšla neutajená verze výroční zprávy CFIUS (zde PDF), která se zabývá činností výboru do roku 2014. Co se ve zprávě píše?

“Cenzura“ na Jiném právu aneb co by se zde objevovat nemělo

V neděli 6. března na tomto blogu zveřejnil Jan Vučka post nazvaný „Jak se krade ze spisu“, jehož obsahem bylo v zásadě obvinění orgánů činných v trestním řízení z úmyslné manipulace se spisem v probíhající věci. Kolega Vučka zároveň v případu vystupuje jako obhájce oběti údajné manipulace. 

Jan Géryk: Figura uprchlíka a olympijská reprezentace

Na nadcházejících olympijských hrách v Riu de Janeiru se poprvé představí tým složený z uprchlíků. Nová kategorie olympioniků, tzv. Refugee Olympic Athletes, je výzvou pro současný systém olympijského zápolení. Podobně jako je v myšlení Giorgio Agambena či Hannah Arendtové figura uprchlíka výzvou konceptům národo-státu či lidských práv.

Trestná činnost nezná hranic - březnové přivítání Heleny Opatové

Pachatel skrývající se kdesi v Karibiku a snaha dopravit ho k trestnímu stíhání k nám, odsouzený pobývající v thajském vězení s prosbou o výkon trestu v domovině nebo třeba souzení těžkých zločinů před mezinárodními tribunály – pro někoho úryvky ze scénářů akčních filmů, pro naši březnovou hostku však denní chleba.

Jan Kratochvíl: Jak jsem skládal justiční zkoušky

Před pár lety mě napadlo, že bych si mohl zkusit udělat justiční zkoušky. Ani nevím pořádně, co to do mě v tomto věku vjelo, neboť konkrétní plány s tou zkouškou jsem neměl. Prostě si v duchu Suchého se Šlitrem zkoušku uložím do krabice a snad mi někdy přijde vhod. V tomto příspěvku bych chtěl v jednotlivých fázích popsat proces, kterým jsem prošel při skládání justiční zkoušky letos v únoru.

Jan Vučka: Jak se krade ze spisu

Právnické vzdělávání v Česku postrádá jedno důležité poučení pro studenty: že praxe je úplně jiná. To se třeba se ve škole naučíte, že obhajoba musí mít přístup k důkazům, a pak vám pan prokurátor napíše, že vám nic nezpřístupní, protože byste tomu stejně nerozuměli. Co však činit, když nějaká listina už ve spisu je, ale dodatečně se zjistí, že vlastně ukazuje ve prospěch obviněného?

Mraky nad stredoeurópskou ústavnou demokraciou

Dovolím si využiť zhovievavosť autorov a čitateľov Jiného práva a v poslednom príspevku už na prelome mesiacov sa vrátiť spoza La Manche naspäť do strednej Európy. ISIS, imigračná kríza, Brexit...zahranično-politickým problémom, ktorými v súčasnosti žije celá Európa, sa podarilo do značnej miery zatieniť dianie u našich najbližších susedov.