Výroční zpráva CFIUS a čínské investice

Ministr financí v sobotních Lidovkách vcelku s klidem odmítl dotírání redaktorů, kteří se ho ptali na potenciální rizikovost čínských investic v ČR s ohledem na národní bezpečnost. Podle ministra je to sice trochu nemilé, ale stejně s tím nemůže nic dělat. A má pravdu. Například v Německu, USA nebo Číně sice existují formální mechanizmy pro kontrolu zahraničních investic z hlediska národní bezpečnosti, v ČR však nikoliv.

O americkém výboru CFIUS, který zahraniční investice v Americe posuzuje, jsem na JP už psal (zde a zde). Nedávno vyšla neutajená verze výroční zprávy CFIUS (zde PDF), která se zabývá činností výboru do roku 2014. Co se ve zprávě píše?

CFIUS se skládá ze zástupců amerických ministerstev a předsedá mu Ministerstvo financí. CFIUS má možnost přezkoumat jakoukoliv zahraniční investici, která by mohla znamenat „kontrolu” americké společnosti, pokud je tato transakce schopná ohrozit americkou „národní bezpečnost”. Zahraniční investoři si mohou nechat svoji zamýšlenou investice prověřit dopředu („notice”), případně vše nechat na post hoc schválení Výborem. Ten však může investice nechat zpětně „zrušit” a přinutit investora k odchodu. 

Zákonné definice ohledně pravomocí Výboru jsou poněkud rozmazané, takže není přesně definované, co znamená „kontrola“ (je to spíše možnost výrazně ovlivnit důležitá rozhodnutí společnosti) nebo co znamená „národní bezpečnost“ (existuje demonstrativní výčet, např. ohrožení strategické infrastruktury země).

Zpráva
V roce 2014 došlo podle zprávy k:

• 147 ohlášením („notice”) ohledně potenciálně rizikové investice
• 52 ohlášení se CFIUS rozhodl vyšetřovat („investigation”)
• 12 ohlášení bylo investory staženo („withdrawn”) (jen jedna následně znovu podána)
• 1 investice byla výborem zakázána

Za poslední roky se podle zprávy zvyšuje počet ohlášení i vyšetřování. Když CFIUS zahájí vyšetřování investice, může navrhovat různá řešení, jak případné problémy překonat, například možnost auditů, záruk nebo i vytvoření nové „proxy“ americké firmy, skrze kterou je investice provedena a nadále spravována. Společnost vedou Američané s bezpečnostními prověrkami a dostávají se tak do kontaktu například s citlivými údaji. Zahraniční investor tak sice skrze svoji investici vlastní tuto proxy společnost, do jejího konkrétního jednání však detailně zasahovat nemůže.

V roce 2014 tedy narostl počet ohlášení a vyšetřování, ale i počet ohlášení, která byla následně stažena, protože pro investory byly případné komplikace tak závažné, že investici nakonec raději ani neuskutečnili.

Co se týče hospodářských oblastí, kde dochází k ohlášením, tak je to především výroba (od potravin k počítačům). Tato část investicí posuzovaných Výborem v USA roste nejvíc.

Nejvíc posuzovaných investicí je z Číny, následuje Velká Británie a Kanada. Počet čínských investic posuzovaných Výborem přitom dál roste a tyto stojí s největší pravděpodobností i za staženými “notices”. Detailněji k tomuto viz report kanceláře Covington.

ČR, Čína, Rusko

Přestože ministr financí v Lidovkách uvádí, že některé zahraniční investice v ČR vzbuzují u západních spojenců zvednutá obočí, nezdá se, že by se s tím něco mělo dělat, a to přesto, že do ČR zřejmě míří další investice z Číny až za 45 miliard. Podle mých informací se o nějakém podobném mechanizmu uvažovalo i v ČR, ale realizace by vyžadovala politickou vůli. Tu nicméně v dohledné době očekávat nelze.