Jan Vučka: Jak se krade ze spisu

Právnické vzdělávání v Česku postrádá jedno důležité poučení pro studenty: že praxe je úplně jiná. To se třeba se ve škole naučíte, že obhajoba musí mít přístup k důkazům, a pak vám pan prokurátor napíše, že vám nic nezpřístupní, protože byste tomu stejně nerozuměli. Co však činit, když nějaká listina už ve spisu je, ale dodatečně se zjistí, že vlastně ukazuje ve prospěch obviněného?

Se souhlasem klienta můžeme zmínit jeden aktuální případ, který poslouží jako ilustrace reálných českých poměrů. Jde o údajný daňový únik ve značné výši. 

Po zahájení trestního stíhání umožnil policejní orgán obhájcům nahlédnutí do malé části trestního spisu. Obhájci (tehdy jsem v případu nefiguroval) si vše vyfotografovali, včetně dokumentu, který zde po anonymizaci publikujeme:

Obsah listiny je tento: elitní policejní útvar provádí utajeným způsobem prověřování údajného krácení daně. Při tomto prověřování žádá o součinnost celní úřady, aby pro policii aktivně zjišťovaly určité informace a zajišťovaly kopie určitých dokumentů, avšak bez prozrazení, že jednají jako agenti policie. 

První část je v pořádku, druhá už méně. Znalci trestního procesu si jistě vzpomenou na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 5 Tdo 1010/2013, v něhož bylo používání celních orgánů jako utajených agentů policie po zásluze shledáno obcházením trestněprávních norem a takto opatřené důkazy při prohlídce zdánlivě v režimu správního řízení byly jako nezákonně opatřené nepoužitelné v trestním řízení: „Daný postup je nepřípustným obcházením zákona a důkazy takovým postupem získané jsou pro další trestní řízení ve věci a zejména pro rozhodnutí o vině zcela nepoužitelné.“

Autor článku si na tento judikát vzpomíná dobře, protože má shodou okolností cosi společného s článkem Použitelnost důkazů zajištěných jiným orgánem v Trestněprávní revue 6/2014, kde se tento judikát rozebíral. :-) 

Je tedy zjevné, že použitelnost důkazů zajištěných celními orgány v námi popisované kauze, kde celníci jednali jako utajení agenti policie, je přinejmenším sporná. A protože obžaloba pro údajný daňový únik je celá logicky celá postavená na těchto číslech od celníků, je více než sporné, zda lze obžalobu projednat před soudem, když klíčové důkazy nejsou procesně přípustné. 

Když jsem do případu vstoupil jako jeden z obhájců, dá se skoro jistě předpokládat, že někdo z orgánů googloval „kdo je to, nějakej Vučka“, brzy se mohl dobrat existence daného článku a pak samozřejmě musel pochopit, že ona listina poněkud nabourává případ. Co se nestalo – ač se shora uvedená listina prokazateně v nějaký moment v trestním spise nacházela, při skončení vyšetřování a zpřístupnění celého spisu obhájcům tam nebyla! 

A nyní nastala zvláštní situace, protože opakované námitky obhájců, že z trestního spisu mizejí listiny, které by prospěly obviněným (zde je jen jedna ukázka, chybí jich víc), se zásadně setkávají s hrobovým mlčením. Můžeme psát dozorujícímu elitnímu státnímu zástupci (VSZ Olomouc, Mgr. Aleš Sosík), který dozoroval vyšetřování, a nedostaneme na tuto námitku odpověď. Můžeme soudci (KS Brno, Mgr. Aleš Novotný) navrhovat předběžné projednání obžaloby, že se mizení důležitých listin musí vysvětlit, a též nějak nestojíme za odpověď. 

Tak co si o tom má prostý dělník práva myslet? Že se prostě učebnice mýlily a realita v Čechách je jiná. Přizpůsobte se, nebo si stěžujte na lampárně na Hlavním nádraží. 

V zájmu nežalovatelnosti článku na tomto musíme místě zdůraznit, že nadpis je pouhá nadsázka s cílem nalákat větší počet čtenářů. V České republice, zemi s tradičně vysokou kulturou práva, je samozřejmě nemyslitelné, aby orgán činný v trestním řízení záměrně odstranil z trestního spisu listinu, která se mu nehodí do krámu. Pokud z nějakého trestního spisu zmizela listina, která by pokazila celý případ, kdyby tam zůstala, a pokud všichni orgánové zmizení zapírají, pak jde o pouhou náhodu. 

Jen si říkám, pokud se takové politováníhodné náhody dějí v případě, kde jde o xxxxxxxxx korun, kde je dohromady přes třicet advokátů a kde zúčastnění museli dobře vědět, že případ bude v novinách, co se asi děje v případech, kde „o nic nejde“ a nikoho to zajímat nebude? 

Děkuji klientovi za laskavé zproštění mlčenlivosti a souhlas se zveřejněním na Jiném právu