O nefunkčnosti peněžitého trestu II.

Mysleli jste si, že peněžitý trest je dnes přiměřený majetku pachatele? V minulém příspěvku jsem toto vyvrátil. Domnívali jste se, že peněžité tresty jsou dnes přiměřené závažnosti jednání? Opět špatná úvaha. Mysleli jste si, že za přestupky se udělují menší peněžité sankce, popřípadě že soudci rozhodují přibližně stejně? A znova...

Sympozium Nové trendy v soudcovské tvorbě práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na vědecké sympozium Nové trendy v soudcovské tvorbě práva, které se uskuteční v prostorách fakulty dne 26. 6. 2015.

Workshop Ekonomické myšlení v právu

Ústav ekonomie PEF Mendelu zve na workshop „EKONOMICKÉ MYŠLENÍ V PRÁVU“, který se uskuteční dne 12. června 2015 na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně od 15.30 hod. do cca 18.30 hod.

Vojtěch Bartoš: Cui bono? Nejen o ochraně osobních údajů v případu Willems.

Dne 16. dubna tohoto roku vydal čtvrtý senát Soudního dvora se zpravodajem Jiřím Malenovským rozsudek ve spojených věcech C-446/12 až C-449/12 Willems týkající si ochrany osobních údajů zpracovávaných orgány veřejné moci při vydávání cestovních dokladů. Jednalo se o případ, kdy v rámci řízení směřující k vydání pasu nebo občanského průkazu nizozemští občané museli poskytnout některé biometrické údaje, přičemž nizozemské zákony takovým žadatelům nezaručují, že tyto údaje nebudou veřejnou mocí využity pro jiné účely než pro samotné vydání a evidenci předmětného dokladu (zejména zpracovávání pro účely navazujících policejních a jiných databází).

Bludný Holanďan správního trestání v soutěžních věcech

Na páteční konferenci věnované Listině základních práv EU se řešila mnohá zajímavá témata. Jedním z nich bylo i správní trestání v soutěžních věcech a uplatňování zásady ne bis in idem nebo zákazu sebeobviňování v této oblasti. Je pravda, že je v tom pěknej guláš. Listina EU a Úmluva se liší v "teritoriálním dosahu" zásady ne bis in idem. A co se zákazu sebeobviňování týče, Štrasburk i Lucemburk taky říkají něco jiného. Jádrem všech diskuzí se poté ovšem ukázal být pan Engel a pár jeho nizozemských kámošů. Je totiž kriticky důležité, zda se podle nich má ve správním trestání v soutěžních věcech vůbec použít čl. 6 Úmluvy. V diskuzi na konferenci většinově zaznívalo, že spíš ne. Podle mě by se ale čl. 6 Úmluvy i v těchto věcech aplikovat měl. Zkusím na následujících řádcích rozebrat proč.

První narozeniny "práva být zapomenut"

Soudní dvůr EU v květnu 2014 rozhodl, že i webové vyhledávače jako Google jsou „správci osobních údajů“, a tedy podléhají dvacet let staré směrnici EU o ochraně osobních údajů. Důsledkem je právo Evropanů požadovat, aby např. Google ve výsledku vyhledávání založeného na jménu či označení reálné fyzické osoby neuváděl odkazy na weby, které obsahují citlivé osobní údaje o žadateli (nepřiměřené, nepodstatné, atd.). Už rok tak funguje právo požadovat ztížení přístupu k citlivým osobním údajům.

Google, zdaleka největší vyhledávač v EU, vytvořil speciální webový formulář, kde lze o smazání odkazů požádat a k celé hitparádě zveřejňuje pěkně zpracované statistiky a grafy. Od 29. května 2014, tedy za rok fungování, Google prověřil asi 1 milion odkazů a z výsledků vyhledávání smazal 40 % z nich (grafy viz v článku). K realitě v ČR se také nedávno vyjádřil Úřad na ochranu osobních údajů.

Nabídka krátkodobého zaměstnání: právník-lingvista u Soudního dvora EU

Soudní dvůr EU v Lucemburku hledá právníky se zkušeností v oblasti překládání (příp. se zájmem o tuto oblast) za účelem obsazení míst, která se mohou dočasně uvolnit (zejména náhrady za mateřskou dovolenou/rodičovské volno) v českém překladatelském oddělení v Lucemburku.

Pozvánka na přednášku: Elena Lozidou, Law, Love, Anarchism

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA), Ústav státu a práva, AV ČR Vás srdečně zve na přednášku na téma: " Law, Love, Anarchism " kterou přednese Dr. Elena Lozidou a která se koná 28. května od 16:00 hod v budově Ústavu státu a práva (Národní 18, 7. patro). 

What is the relationship between law, love and anarchism? To address this question requires us to search for the essence of these entities. If critical legal studies have engaged with love as a way of tracking, pointing to us that law has a body- an emotional body here I would like to engage with the ways in which specific writings in, philosophy, law, and anarchism articulate the problematic of love. The aim here is to show that the way that anarchists account for law, demonstrate both, a subjectivity and a way of life that does not count upon law to either live or act, and a critique of law and legally consumed subjectivity that points to the limits of law that may have not otherwise been addressed by general jurisprudence. The paper will offer an anarchist critique of law and will focus on the anarchist ethos. 

Dr Elena Lozidou is a Reader in Law and Political Theory at the School of Law, Birkbeck College. She is the author of Judith Butler: Ethics, Law, Poltics (2007) and the editor of Disobedience, sujectively speaking. Disobedience Theory and Practice (2013). She is on the Editorial Board of the Journal of Law and Critique and has published on the online blog critical legal thinking.

Karlovarské právnické dny 2015

Jelikož se blíží začátek června a s ním tradičně i Karlovarské právnické dny, je zde (také již tradiční) pozvánka na tuto konferenci. Letošní program rozložený do dvou dnů (3. - 4. 6.) nabízí jedno výrazné téma, které bylo v Karlových Varech dosud spíše opomíjeno, a tím je problematika veřejných zakázek, a to včetně oblasti právních služeb. Prostor samozřejmě dostanou i stále aktuální otázky soukromoprávní rekodifikace (závazky, korporace i obecné otázky), ale i insolvence, odpovědnost státu za nezákonná rozhodnutí, ochrana spotřebitele, nebo soukromoprávní vymáhání soutěžního práva. Pojďme se tedy podívat blíže na to, o čem budou letos ve Varech soudci, advokáti, akademici, státní zástupci či podnikoví právníci diskutovat.

Jak jsem již naznačil v úvodu, nezanedbatelný prostor bude tentokrát věnován právu veřejných zakázek, o němž budou hovořit osoby vskutku povolané. Jako první k tomuto tématu vystoupí David Raus, soudce Krajského soudu v Brně, jenž přezkoumává rozhodnutí ÚOHS. David bude hovořit o soudní praxi v oblasti aplikace zásad zákona o zadávání veřejných zakázek (i ve světle unijních směrnic, jež zákon transponuje). Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se následně zaměří na trestněprávní aspekty veřejných zakázek. Jiří Hes, právník společnosti ČEZ, pak naváže tématem šikanózního postupu při zadávání a realizaci veřejných zakázek. Blok příspěvků z této oblasti uzavře Antonín Mokrý, místopředseda ČAK, který se bude věnovat zajímavému a do jisté míry ožehavému  tématu soutěžení advokátů o veřejné zakázky.

Konference však nabídne zajímavé přednášející a témata i mimo veřejné zakázky. Z oblasti soukromoprávní rekodifikace se můžete těšit např. na předsedu senátu Nejvyššího soudu Pavla Horáka s příspěvkem diskutujícím institut smluvní pokuty dle nové úpravy, a to i s ohledem na použitelnost dosavadní judikatury. Hlavní autor občanského zákoníku, Karel Eliáš, bude hovořit o pojetí dispozitivnosti občanského zákoníku, zatímco Filip Melzer si pro své vystoupení vybral zajištění společného jmění manželů. Chybět nebudou ani příspěvky z oblasti obchodních korporací, kde si svou premiéru na Karlovarských právnických dnech odbude Petr Šuk, předseda klíčového "korporačního" senátu Nejvyššího soudu, jenž se bude věnovat tématu ukončení účasti ve společnosti s ručením omezeným. Vedle Petra Šuka se dalším tématům z oblasti ZOKu budou věnovat i tradiční přednášející Jan Dědič a Ivana Štenglová.

V oblasti trestněprávních příspěvků pořadatelé rádi opět přivítají i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, jejíž loňské vystoupení se setkalo s velkým ohlasem. Letos si pro svou přednášku vybrala téma zajišťování důkazů v místech výkonu advokacie. Další "trestař", František Púry, předseda senátu Nejvyššího soudu, bude diskutovat souvislosti nové soukromoprávní úpravy s postihem hospodářské a majetkové kriminality.

K již v úvodu zmiňované oblasti insolvenčního práva vystoupí Zdeněk Krčmář, předseda senátu Nejvyššího soudu, a Michal Žižlavský, advokát a člen představenstva ČAK.

V oblasti ochrany slabší smluvní strany se budou různým tématům (včetně problematiky dodavatelských vztahů k obchodním řetězcům) věnovat Josef Bejček, Kristián Csach či jeho slovenští kolegové Jozef Vozár a Andrea Borgul'ová. 

Jako tradičně vystoupí s příspěvky majícími relevanci i pro českého právníka také přednášející z Německa a Rakouska  a dle svých časových možností účast předběžně přislíbil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podobně jako v minulých ročnících čeká účastníky společenský večer s vyhlašováním právnických cen a hlavně mnoho příležitostí k neformálním diskusím s přednášejícími i ostatními kolegy napříč právnickými profesemi.

AKTUÁLNĚ: V rámci snahy o zpřístupnění účasti na konferenci i nejmladším členům právnické obce bylo rozhodnuto o výrazném snížení účastnického poplatku pro studenty, doktorandy a koncipienty, a to na 3 400 Kč + DPH. Pro vysokoškolské pedagogy, představitele justice a advokáty do 33 let je konference přístupná za účastnický poplatek ve výši 4250 Kč + DPH. Více zde. 

Kompletní program a další podrobnosti najdete na www.kjt.cz. 

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – analytik-konzultant pro oblast práva EU

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – referent pro oblast práva EU.

Předpoklady:
- VŠ vzdělání na právnické fakultě – obor právo;
- dobrá znalost práva ČR a EU alespoň na úrovni výuky na VŠ;
- výborné stylistické schopnosti a analytické myšlení;
- aktivní znalost minimálně AJ, FJ nebo NJ na úrovni B1 evropského referenčního rámce pro jazyky;
- specializace na právo EU nebo legislativu výhodou.

Popis práce, pracovní náplň:
- připomínkování návrhů právních předpisů ČR z hlediska jejich slučitelnosti s právem EU;
- analýzy implementace práva EU do právního řádu ČR;
- poskytování konzultací a posudků orgánům státní správy v otázkách práva EU.

Nabízíme:
- zajímavou práci;
- možnost profesního růstu;
- platové ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě;
- 5 týdnů dovolené.

V případě zájmu zašlete do 15. května 2015 strukturovaný životopis a krátký motivační dopis na e-mailovou adresu samonilova.nada@vlada.cz.

Weyrův den právní teorie

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci "Weyrův den právní teorie", která se uskuteční dne 5. června 2015.

Konference je rozdělena do sekcí "Aktuální problémy právní teorie" a "Právo a důstojnost" Je důstojnost společným jmenovatelem lidských práv? Shodneme se na tom, co přesně znamená? Není to univerzální pojem, který se použije, kdykoli chybí věcný argument? K diskuzi nejen o těchto otázkách vás srdečně zvou organizátoři.

Na tuto akci je možno se přihlašovat do 24. 5. 2015. Více informací o ní (včetně přihlašovacího formuláře) můžete nalézt na internetové stránce: http://teorka.law.muni.cz/content/cs/

O nefunkčnosti peněžitého trestu a koncepce denních pokut I.

Peněžitý trest je jedním z alternativních trestů a v současnosti i tím nejdůležitějším. Nový trestní zákoník zavedl koncepci peněžitého trestu vyměřovanou skrze tzv. denní pokuty. Ty v sobě spojují dva základní principy trestání – závažnost jednání a individualizaci trestu k osobě pachatele. Z názvu příspěvku je zřejmé, že s novou koncepcí to není tak žhavé, jak by se mohlo zdát (či na právnických fakultách vyučovat).

Tereza Nováková: Odpovědnost za škodu před vznikem smlouvy

Institut culpa in contrahendo (doslova „zavinění při vyjednávání“) se vyvinul na ochranu dobré víry obchodních subjektů při vyjednávání smlouvy, tedy v době, kdy neexistuje formální smlouva, která by jejich právní postavení upravila.

Tento institut vznikl na ochranu té strany, která se v dobré víře spoléhala na poctivé úmysly svého obchodního partnera. Nesporným faktem však je, že naráží na jinou, pro soukromé právo esenciální zásadu smluvní svobody, tedy možnost samostatně se rozhodnout, zda smlouvu uzavřeme, s kým ji uzavřeme a za jakých podmínek ji uzavřeme.

V České republice nemá institut culpa in contrahendo prakticky žádnou historii. Až do roku 2006 rozhodovací praxe českých soudů důsledně respektovala smluvní svobodu. Zákonná úprava předsmluvní odpovědnosti existuje v ČR až od 1. 1. 2014, kdy ustanovení § 1728 – 1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), obsahují základ pro obecnou úpravu tohoto institutu. Od roku 2006 až do přijetí OZ se její uplatňování v právním styku dovozovalo pouze z judikatury.

 Dobrá víra v předsmluvní fázi je dle mého názoru hodna právní ochrany a taková ochrana má ekonomické vysvětlení. Při rigidní ochraně smluvní svobody na úkor ochrany dobré víry budou totiž strany spíše odrazeny od realizace vyjednávání komplexních a nákladných transakcí, když nepoctivost jednání obchodního protějšku je nepostižitelná a veškeré ztráty utrpěné během vyjednávání jsou podnikatelským rizikem. Naopak, pokud bude stanovena obecná povinnost jednat v dobré víře i v předsmluvní fázi pod sankcí odpovědnosti za škodu a pokud soudci zajistí její flexibilní uplatňování v praxi, kdy případ od případu zohlední jejich faktická specifika, může tento institut sloužit jako incentiva pro vyjednávání obchodních transakcí a následné uzavírání smluv.

Ustanovení § 1729 OZ spojuje ukončení vyjednávání o smlouvě „za pět minut 12“, aniž pro to má obchodní subjekt spravedlivý důvod, se vznikem předsmluvní odpovědnosti.

Výhodnější nabídka jako spravedlivý důvod?

Na následujícím příkladu demonstruji konflikt mezi smluvní svobodou a požadavkem na ochranu dobré víry v předsmluvní fázi a navrhnu jeho řešení.

Obchodní partneři začnou vyjednávat o uzavření kupní smlouvy na pozemky. Vyjednávání trvá v řádu měsíců, kdy předsmluvní strany zajišťují vypracování projektové dokumentace, právní poradenství k zajištění souladu celé transakce s veřejnoprávními předpisy, jakož i zajišťování veřejnoprávních povolení k výstavbě. Prodávající vynaložil náklady na úpravu pozemků dle požadavků kupujícího, k čemuž by bez vidiny uzavření smlouvy prodávající nepřistoupil.

Těsně před podpisem připravené smlouvy dostane kupující výhodnější nabídku od jiného obchodního subjektu, jež spočívá například v nižší kupní ceně za obdobné pozemky. V takovém případě dle mého názoru může dojít k aplikaci předsmluvní odpovědnosti, pokud kupující z tohoto důvodu ukončí vyjednávání v době, kdy mezi subjekty existuje materiálně vztah velmi obdobný vztahu smluvnímu.

Kdybychom totiž přistoupili na výklad, podle nějž by výhodnější nabídka v této pokročilé fázi vyjednávání znamenala legitimní důvod pro jeho ukončení, ztratila by skutková podstata institutu culpa in contrahendo uvedená v ustanovení § 1729 odst. 1 OZ smysl. Ta je totiž založena na ochraně dobré víry a poctivého jednání mezi předsmluvními stranami. A právě ukončení jednání pro výhodnější nabídku v době, kdy mezi stranami existuje důvěrný vztah, by bylo v rozporu s poctivým jednáním.

Jak je ve skutkových okolnostech naznačeno, vynaložil prodávající náklady na úpravu pozemků dle přání kupujícího. Pokud by tedy soudy judikovaly, že lepší nabídka, kterou jedna předsmluvní strana obdržela v pokročilé fázi jednání, je legitimním důvodem pro změnu obchodního partnera, došlo by k zřejmé preferenci ochrany smluvní svobody před ochranou dobré víry a tím i k možné demotivaci obchodních partnerů k takto rizikovému vyjednávání komplexních smluv. Veškeré náklady vynaložené před uzavřením smlouvy by tak byly obchodním rizikem každé předsmluvní strany.

Konfliktem ekonomického oportunismu a dobré víry se zabývají i zahraniční akademici[1], kteří se domnívají, že v případě, kdy vyjednávání o smlouvě dospěla tak daleko, že druhá strana důvodně očekává její uzavření a již došlo k vynaložení nákladů jednou stranou dle požadavku druhé předsmluvní strany, nemůže obstát výklad ve prospěch ekonomického oportunismu.

Zákonné zakotvení předsmluvní odpovědnosti do OZ je jistě správným krokem, který může pozitivně stimulovat obchodní subjekty ke vstupu do vyjednávání moderních komplexních transakcí. Její význam však nelze přeceňovat a bude úkolem judikatury, aby zajistila její flexibilní uplatňování případ od případu tak, aby nedošlo k přílišnému omezení smluvní svobody. Hlavní význam obecných principů, jakým je např. povinnost jednat poctivě, spatřuji v možnosti soudce odsoudit k plnění, pokud má za to, že odsouzená strana jednala nepoctivě, čímž vytvoří postupně prostředí, ve kterém bude eliminována obava ze zneužití mezer v právu.

PS: Tereza Nováková prezentovala tento příspěvek na workshopu Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

---

[1] Např. Campbell D., Collins H.,Wightman, Implicit Dimensions of Contract, Hart Publishing, Oxford 2013, 396 s., str. 131.