It’s Fulbright time 2009!

Před dvěma lety na blogu Jiného práva popsal P. Bříza své postřehy na téma Fulbrightova stipendia, aby jej v minulém roce následoval J. Petrov. Přestože mnohé již bylo Petrem a Jendou řečeno, navazuji tímto na tuto tradici spolu se Slávkem Šuchmanem, neboť jsme měli to štěstí a stipendium na rok 2009/2010 získali.

Deadline a eseje

Deadline přihlášek byl v letošním roce stanoven na 1. září. Nezbývá nám než opakovat slova P. Břízy, že příprava přihlášky je skutečně náročná a nepochybujeme, že leckoho ta náročnost odradí. Zejména zpracování dvou esejí (Study/Research Objective a Personal Statement) dá člověku zabrat, chce-li, aby na čtenáře nějakým kouzlem zapůsobily. To, co si dovolujeme doporučit, je dát vaše eseje někomu přečíst. Pomůže vám to učinit si představu, jak by asi mohli na váš esej reagovat pracovníci Fulbrightovy komise. Následuje-li reakce: „hm, pěkné“, asi je ještě vhodné na nich zapracovat. V případě obou esejí se nám vyplatilo projektovat naši minulou praxi a studium do přítomnosti tak, že studium ve Spojených státech není ničím jiným než přirozeným a logickým vyústěním vaší dosavadní zkušenosti a že víte přesně, čeho jím chcete dosáhnout. To, co se obyčejně doporučuje, je zaměřit svou pozornost především na první větu, první odstavec, vašich motivačních esejí. Tak jako polovina hudební produkce, která jde do rádií, obsahuje nějaký „hook“, měl by něco obdobného mít i každá vaše esej. Jeden z nás třeba text začal do latinky přepsaným ruským ustáleným spojením vyjadřujícím vztah komunistického Východu k USA.

Pokud máte cestu do Prahy, pak je dobře začít návštěvou Poradenského centra Fulbrightů (otevírací doba na liště vpravo), kde Jakub Tesař ochotně zodpoví všechny vaše dotazy, a ještě si třeba odnesete vypůjčený manuál pro přípravu na TOEFL. Jednou týdně jsou zde pořádány dvouhodinové semináře o studiu.

Při samotném výběrovém řízení si členové Fulbrightovy komise dávají celkem záležet na pestrosti vybraných studentů. To, že letos byli vybráni dva právníci, považujeme celkem za (příjemnou) souhru náhod. Ostatně celkově bylo vybráno sedm studentů, student(ka) environmentálních studií, archeologie, sociologie, hudby, historie a dva právníci.

Zkouška TOEFL

Pokud jde o zkoušku TOEFL, tak (nad rámec řečeného v dřívějších postech) bychom za sebe doporučili obezřetnost i při volbě místa, kde hodláte zkoušku skládat. V současné době to je možné v Praze na třech místech a v Ostravě. Jedno z míst se nachází někde pod Nuselským mostem a, upřímně, bylo to tam z hlediska podmínek tragické. V místnosti se nachází tak 20-30 lidí. Zkouška je rozdělena na čtyři části s tím, že podle nějakého klíče máte jiné pořadí testu, než vaši kolegové. Je skutečně chuťovka, když se soustředíte na poslechovou část na téma např. vzniku černých děr a co se stává s tělesy, které do nich vletí, když i přes sluchátka slyšíte oba své sousedy, jak v části „speaking“ popisují, proč mají rádi psy.

Výběr právnických škol a přijímací řízení.

Nejpůvabnější fází podávání přihlášek je výběr tří škol, na kterých byste rádi studovali. Jak již předesílal P. Bříza, výběr na základě žebříčku U.S. News není ideální. Dokonce i pracovníci Fulbrightovy komise se nechali slyšet, že v takovém případě jsou obzvláště obezřetní. Nejedná se tedy jen o „urban legend“, jak by se mohlo zdát. Jak bylo již avizováno v dřívějších postech, uchazeč si vybírá tři školy (s tím, že do jedné tabulky může uvést i další jména právnických škol – jaký je význam nám není známo). Fulbright, resp. Institute of International Education, který celý proces administruje, vám navrhne i čtvrtou školu. V této souvislosti můžeme dementovat slova P. Břízy, že čtvrtou školou je vždy American University. Jednomu z nás z IIE jako čtvrtou školu doplnili NYU, což je instituce z první pětky podle žebříčku U.S.News. Pořadí na tomto žebříčku tak patrně není v otázce určení čtvrté školy rozhodující.

Získaní stipendia vám sice nezajistí přijetí na vámi vybrané právnické školy, nicméně coby „Fulbrighter“ máte určitý kredit navíc, což se na výsledcích přijímacího řízení projeví. Pokud jde o dodatečná stipendia od samotných škol (Fulbright hradí školné do výše 18 tisíc USD, což při částce přesahující 40 tisíc na školách z první desítky znamená doplatit třeba 23 tisíc USD). V tomto ohledu je přijímací řízení infarktové. Přijímací řízení na jednotlivých školách totiž probíhá nezávisle na sobě. Může se vám tak stát (true story), že se dovíte o vašem přijetí na NYU a udělení stipendia, které pokrývá celé tuition fee plus něco navíc. Musíte se ale rozhodnout během pár dní a to ještě nevíte, jak dopadly vaše ostatní přihlášky, zejména ta, na které vám zaleží nejvíce. Vážit pak, zda počkat na výsledky z ostatních škol a riskovat, že nebudete přijati na vysněnou školu a možnost získat stipendium na NYU vám propadne, patří mezi starosti, kterým se chcete vyhnout. Ekonomická krize a s tím spojená nižší míra peněžních prostředků, které školy dávají do nejrůznějších stipendijních fondů, vám na klidu nepřidá. Zpravidla ale lze prostřednictvím českého zastoupení Fulbrightovy komise se školou domluvit posunutí termínu, ve kterém se musíte rozhodnout, zda přijetí na (v tomto případě) NYU potvrdit.

Ale teď rychle začněte pracovat na zkoušce TOEFL (běžte na co nejbližší termín, doručení výsledků totiž nějaký čas trvá), do detailu vypracovaných esejí a výběru tří osobností, které zatížíte neodolatelnou žádostí o doporučení pro prestižní studium…ať to do 1.9. stihnete! Hodně štěstí!