Kam jít studovat práva? „Ideální“ žebříček právnických fakult vs nepoužitelný pokus Hospodářských novin

Když vyšel 21. ledna v HN žebříček právnických fakult, rozběhla se v týmu Jiného práva emailová přestřelka, z níž vyplynula vůle se tématem dále zabývat. S Lukášem Hoderem jsme se úkolu ujali a ve snaze získat co nejvíce podkladů pro empirickou analýzu žebříčku jsem nakonec absolvoval i dlouhý rozhovor s paní redaktorkou Keményovou. Jak prozradím níže (pozor cliffhanger!), tato diskuze naneštěstí realizaci původního záměru potopila. Mezitím rovněž učinil první výkop s příspěvkem Jakub Drápal. S jeho závěrečným zhodnocením souhlasím a částečně se budeme i překrývat v obsahu, můj text se pokusím pojmout obecněji. Dobrý žebříček musí plnit svůj účel, přinášet relevantní data a poskytnout dostatek informací o způsobu výpočtu. Dále doložím, proč po mém soudu žebříček z HN selhává ve všech třech ohledech, na závěr zkusím zapojit i své konstruktivnější já.

Bezpečný přístav vyschl, vyšlete data na rozbouřené moře

Stanovisko generálního advokáta Yvese Bota ze dne 23. září 2015 předznamenalo velký třesk, který 6. října 2015 rozsudkem v řízení Maximillian Schrems v Data Protection Commissioner (věc C-362/14) způsobil Soudní dvůr EU. Rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí Komise 2000/520/ES ze dne 26. července 2000 podle směrnice 95/46 o odpovídající ochraně poskytované podle zásad „bezpečného přístavu“ a s tím souvisejících „často kladených otázek“ vydaných Ministerstvem obchodu Spojených států, které sloužilo jako základ pro přesuny osobních údajů mezi starým kontinentem a Spojenými státy americkými. Vývoz dat do USA mohl na základě rozhodnutí probíhat bez dalších administrativních překážek, protože certifikace Safe Harbor měla zajistit osobním údajům vyváženým z členských států EU odpovídající ochranu – a to i přesto, že Spojené státy obecně nejsou z pohledu evropské ochrany osobních údajů za zemi poskytující odpovídající ochranu považovány. Rozhodnutí se mimořádně intenzivně dotklo tisíců společností, které používají datová úložiště ve Spojených státech, a jejich zákazníků. I na americké straně šlo o oblíbený nástroj: seznam amerických společností – příjemců osobních údajů z EU, které se v rámci programu Safe Harbor certifikovaly, čítá přes 5 tisíc záznamů.

Žebříčky právnických fakult a výzkum platů advokátních koncipientů - zatím na půl cesty

V posledním týdnu se objevily dva žebříčky právnických fakult. Jeden z dílny Hospodářských novin a druhý na webech Právní prostor a Legal Jobs. První si klade otázku, která právnická fakulta je lepší, druhý se zaobírá platy absolventů, respektive studentů práv. Neodvážím se kritizovat jejich kompletní zpracování, ale poukáži na jejich několik nedostatků, kvůli kterým by člověk měl být ostražitý při jejich využívání.

Komisařka Jourová v Brookings Institution

S ohledem na téma lednového hosta JP odkazuji na video projevu Věry Jourové, Komisařky EU (Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů), na půdě Brookings Institution ve Washingtonu, DC z listopadu 2015. Obsahově projev není úplně zásadní (zajímavější je následná debata), ale shrnuje jedno z hlavních témat, které se v posledních letech v transatlantickém prostoru řeší, tedy ochranu osobních údajů (viz např. dnešní Lidovky). Mezi kompetence Jourové totiž patří i vyjednávání mezi EU a USA ohledně právního rámce pro předávání osobních údajů, a to po té, co SDEU dosavadní rámec (tzv. dohodu “Safe Harbour”) rozcupoval rozsudkem ve věci Schrems. Je tak zajímavé vidět, jak sebe a své portfolio veřejně prezentuje asi nejvlivnější Češka současnosti.

Weltimmo: osmadvacet zastávek na cestě k jediné

Když ve čtvrtek 1. října 2015 vydal Soudní dvůr EU rozsudek Weltimmo (C-230/14), málokdo si před víkendem připouštěl, jak málo času může v následujícím týdnu zbýt na rozpravy nad tímto rozhodnutím třetího senátu. Avšak příští úterý přineslo rozhodnutí ve věci Schrems proti Data Protection Commissioner o zrušení rozhodnutí Komise 2000/520/ES o odpovídající ochraně poskytované podle zásad „bezpečného přístavu“ (C-362/14), doprovázené pozdvižením ve světě ochrany osobních údajů, a rozsudek Weltimmo nezaslouženě zapadl. Formuluje však konkrétní pravidla, jež mohou být záhy aplikována v dalších obdobných případech, a sluší se mu proto věnovat více pozornosti.

Nová naděje pro Tribunál EU nebo skrytá hrozba?

Dlouho plánované zvýšení počtu soudců unijního Tribunálu z 28 na 56 na konci října 2015 posvětil Evropský parlament a v prosinci pak i Rada. V této souvislosti připomínám některé (důležité) informace a přidávám náhodné postřehy.

Městský soud v Praze (opět) hledá vhodné kandidáty na pozici asistentky/asistenta soudce pro úsek správního soudnictví (pracoviště Hybernská)

Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. Práce je po právní stránce velmi zajímavá a rozmanitá, z převážné části tvořená psaním rozsudků a procesních rozhodnutí.

Dvakrát o Richardu Posnerovi

Amerického soudce a akademika Richarda Posnera na JP zmiňujeme často (v poslední době např. zde). Dnes bych rád upozornil na článek, který o něm vyšel v aktuálním čísle Harvard Magazine, a na jeho nedávný sborníkový příspěvek o normách a hodnotách v ekonomické analýze práva.

Když protistranu není vidět

Od Sydney přes Dháku, Moskvu, Rijád nebo Paříž po Los Angeles. Po telefonu a e-mailu, za denního světla stejně jako v pozdních nočních nebo brzkých ranních hodinách. Podivné tempo, vyznačující se hektickými konci měsíců a nezvykle klidnými intervaly v jiných částech týchž měsíců. Mimo to se ale vyjednávání softwarových smluv vyznačuje zejména každodenními střety s jinými právními a obchodními kulturami, a také dynamikou práce. Neexistuje prostor pro údiv nad odvoláváním slíbeného a slibováním odvolaného: nedávno právníci jedné singapurské banky na začátku telefonátu slíbili, že zajistí interní souhlas s předáváním osobních údajů zaměstnanců třetí straně. Zůstane navždy záhadou, co vedlo k tomu, že se o hodinu později rozhodli k tématu vrátit s tím, že je předávání čehokoli nepřijatelné a jsou v šoku z toho, že si jejich banka kupuje službu hostovanou na serverech třetí strany. Neexistuje prostor pro váhání, zbytečné řeči a redundance jako takové vůbec. A v průběhu samotného jednání neexistuje ani prostor pro sladění strategie s klientem: pokud je v telefonu slyšet frenetické cvakání klávesnice, nezbývá než doufat, že klient poslouchal právní vysvětlení a že až bude za vteřinu osloven, aby doplnil technickou stránku věci, nezničí jednou větou snahu posledních deseti minut.

Leden v oblacích a v přístavech - přivítání Adély Pinkavové

Když Soudní dvůr EU na podzim prohlásil v rozsudku Schrems (C-362/14) za neplatné rozhodnutí Komise 2000/520/ES, vyhodil tím do povětří bezpečný přístav, v rámci kterého byly předávány osobní údaje mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Mezi společnostmi, pro které jsou datové transfery denním chlebem, zavládl chaos a přinejmenším nejistota. Všichni teď netrpělivě očekávají, jak bude vypadat nový bezpečný přístav, který Evropská komise slíbila postavit do konce ledna.