Pavel Molek: Bem-vindo em Lisboa!

Bom dia! Vzhledem k postupnému odlivu inspirace jsem sice na podzim upustil od plánu založit na Jiném právu rubriku Povídačky z Lisabonu, ale...právě teď je nejlepší doba najít někoho, kdo bude nový, mladý, nějakého sekáče, který se nezakecá, a tuto rubriku založí. Ano, chápete správně, tento krátký hostovací post má být mou srdečnou pozvánku do Lisabonu. Universidade Católica Lisboa (neděste se, z pohledu hostujících studentů se katoličnost univerzity pozná jen podle krucifixů na stěně, pokud chcete, můžete si na ně zajet zvyknout třeba do škol v sousedním Bavorsku, jinak jsou ale spíš terčem narážek některých vtipnějších profesorů) nabízí několik LL.M. programů. Ten nejnovější, nejalternativnější, nejlepší, no zkrátka ten, jemuž jsem věnoval již sedm měsíců života a ještě dva přihodím, se jmenuje Law in a European and Global Context. Uznávám, mnoho to neříká. O to více vám ale řekne samotný program. V jeho rámci se totiž jako apoštolové na orloji (krucifix, že by mé metafory byly přeci jen posledními měsíci deformovány?) střídají jedni z nejlepších profesorů Evropy i Ameriky, takže třeba já jsem tu konečně poznal osobně lidi, které jsem dříve znal jen z článků a postů na JP: Daniel Halberstam, Mattias Kumm, Eric Posner, Mitchell Lasser a hlavně oba páni programoví ředitelé, tedy Miguel Poiares Maduro a Joseph Weiler. Tihle všichni (a mnohem víc, kompletní seznam tváří a jmen, stejně jako veškeré další informace, najdete v brožuře) se tu postupně střídají a nabízejí vám svůj pohled na evropské právo, ale taky na právo mezinárodní i na obskurní (aspoň pro běžného českého pozitivistu) přístupy k právu: právo a literatura, Law&Economics a podobně.

Přiznám se, že pod těmito alternativními pohledy jsem nabyl pocitu, jako kdybych v ČR studoval právo vždy jen jako nějakou mapu země, díval se na ni zdálky i zblízka (a opravdu, než se naučíte nazpaměť všechny vesnice, říčky a potoky, chvíli to trvá a někdo tomu může zasvětit celou plodnou akademickou kariéru), a až tady jako by mi tu mapu někdo pootočil a ukázal, že není placatá, ale plastická, že má kopce a údolí, které jsem předtím neviděl. To střídání má tu výhodu, že poznáte opravdu působivou řadu pohledů a lidí (a to zblízka, ve skupince dvaceti studentů – aspoň tolik nás je letos). Nevýhoda je, že to je opravdu spíš ochutnávka a nikoli intenzivní „vztah“. Proto taky doporučuji toto LL.M. hlavně těm, pro které to má být poslední nebo první krok akademické kariéry. Jako poslední krok je to dobré pro ty, kteří po studiu v ČR mají stále (oprávněný) pocit, že obraz práva nabízený českými fakultami je poněkud placatý. Těm doporučuji tento kurz jako pěkné zpochybnění relevantnosti znalostí, které si pět (popřípadě více...popřípadě méně...) let tak pracně soukali do hlavy. A jako první krok je to dobré pro ty, kteří uvažují o Ph.D. nebo LL.M. někde v Americe nebo Evropě, ale ještě neznají přesně to jméno, které by chtěli následovat. Ono, vybrat si Chicago jen proto, že tam žil Al Capone, nebo NYU jen proto, že New York je město, co nikdy nespí, je opravdu trochu málo. Tady v Lisabonu (čili skoro doma) máte možnost zjistit, kterého profesora stojí za to následovat třeba až do horoucích pekel (ano, myslím Houston v červenci, kam se vydáte za profesorem Nimmerem), či se do nějakého – oboru - zamilovat. Já jsem se třeba (akademicky) zamiloval do Daniela Halberstama, proč si to nepřiznat, a kdybych nebyl akademicky, pracovně i jinak zadaný, nevím, nevím....

Už by to chtělo nějaké špatné zprávy, že?

První špatná zpráva je, že poplatek za studium, 14 000...euro, asi leckdo bude jen obtížně hledat v prasátku (keramickém myslím, abych nebyl nařčen, že nabádám k týrání zvířat). Na druhou stranu je to stále výrazně méně než podobné americké LL.M.

Druhá špatná zpráva je, že to je náročné. No, dost náročné. Ale právě pokud je to pro vás naopak dobrá zpráva, jste ti správní adepti pro tenhle program (samozřejmě anglicky, portugalština je v kurzu prakticky zakázaným jazykem). Zjistíte totiž, že dokážete na jednu hodinu načíst průměrně 70, ale někdy taky 200 stránek textu. Že dokážete přes víkend napsat na zadané téma dvě stanoviska generálního advokáta, která mají hlavu i patu. Nebo aspoň tu patu. Je to jen otázka množství vypité kávy a disciplinovanosti. Toho prvního nabízí Lisabon dostatek, toho druhého....inu, Lisabon je město, které člověka poněkud rozptyluje. Uvidíte sami, pokud se rozhodnete podat přihlášku. Deadline je 20. května. Držím palec a těším se na doplňující dotazy. Obrigado pella vossa attencao!