15 července 2008

Stravenky nad zlato

Nedávno jsem tu měl na návštěvě kamaráda z Němecek. Té bývalé západní části. Šli jsme do hospody. Při placení jsem chtěl vypadat jako grant a tak jsem vytáhl stravenky s furiantským „platíme dohromady“. Kamaráda barevné papírky zaujaly; otázal se, zda má Česká republika problémy se zásobováním potravinami. Odvětil jsem, že mi nejsou známy: bůčku je dost (a na obyvatelstvu to je vidět). Když jsem pak platil druhý den stravenkami i při společném nákupu v obchodě, počal mi líčit poválečný systém stravenek z britské okupační zóny, jak mu o něm vyprávěly babička a maminka. Dobu, kdy potraviny byly na přídělové lístky a „stravenky“ byly de facto paralelním oběživem (v prvních letech po válce možná dokonce stabilnějším, než měna samotná – půl kila brambor zůstane půl kila brambor i po inflaci).

Tento zážitek mě již poněkolikáté přivedl k meditacím na téma stravenek v Čechách. Vždy v těchto úvahách musím vzdát hold společnostem, které je vydávají, a především jejich strategickým, píjárovým či jakýmkoliv jiným marketingovým oddělením. Dokázali to, za co patří do učebních textů marketingu: naprosto zbytečný produkt dokázali skvěle prodat. Jestli to není marketingový úspěch, pak už nevím, co by bylo – z nepotřebného zprostředkování stvořit jeden ze základních kamenů sociální politiky a „sociálního smíru“, pokusy o jehož případné zrušení budí větší vášně, než jakékoliv jiné (skutečné) opatření v oblasti sociální politiky. Anebo se jedná o bonus za to, že stravenkoví stratégové jako průkopníci pochopili, že komercializace produktu se neděje na trhu samotném, ale u poslanců a senátorů? S výjimkou státních příjmů jsou vlastně všichni spokojeni; tak vo co de?

Není mým úmyslem znovu otevírat před nedávnem oblíbené úvahy na téma (při mírném rozšíření dnes již standardního Vojtova slovníku naučného) „legislativní ošetření“ stravenek. To by se ostatně dalo shrnout do kratšího „kdo, komu a kolik“. Zajímá mě spíše sociologický rozměr fungování stravenek v běžném životě.

Tak předně: stravenky vytvářejí paralelní oběživo. Člověk se z tisku neustále dozvídá, za co všechno se dá dnes již platit stravenkami (pokud si dobře vzpomínám, kdysi proběhla tiskem zpráva, že i za erotické služby). Jako v oblasti práva, i zde se postmoderní společnost vrací tak trochu do středověku. Samozřejmě nelze říci, že by zde vládly nějaké zápasy o monetární suverenitu a paralelní ražba korun v různých krajích; na druhou stranu ale stravenky vytvářejí paralelní oběhovou soustavu.

Čím je krytá stravenka? Nu, asi ničím. Je to prostě hezký papírek s čárkovým kódem. Ostatně i s ohledem ne vnější design stravenky je hezké pozorovat, jak si stravenky hrají na bankovky – sériová čísla, vodoznaky, vetkané kovové proužky apod. Stravenka je, stejně jako naše dnešní bankovky, kryta důvěrou v systém a jeho fungování: že za ni v rámci směny bude ten řízek. České bankovky, na rozdíl třeba od anglický liber, na svém rubu již ani neslibují, že by jejich držiteli na požádání centrální banka cokoliv vyplatila. To ale bude dáno spíše odlišným historickým vývojem měny v obou zemích a zřetelným původem anglických bankovek jako šeků (dnešní Bank of England by totiž „to the bearer on demand“ již také neměla asi moc co vyplatit). Na druhou stranu by na stravence klidně mohlo být natištěno kupříkladu „Tato stravenka je kryta řízkem“ či podpis ředitele stravenkové společnosti s tím, že jejímu držiteli na požádání vydá jeden gulášek? Je to koneckonců nekrytý šek na jídlo …

Na okraj: Skvěle a vtipně paroduje nástup moderních bankovek Terry Pratchett ve svém nejnovějším kousku „Nadělat prachy“ (v tradičně výtečném překladu Jana Kantůrka vydal Talpress). Vlahoš von Rosret rozjíždí mincovnu a začíná tisknout peníze, které nejsou kryté zlatem. Z pohledu výchozí „středověké“ společnosti Pratchettova fiktivního města Ankh-Morporku je to hereze: cože, to oběživo nemá samo o sobě hodnotu? Ani není kryté zlatem? Pratchett pak popisuje, jak nový pan bankéř přichází s první vytištěnou bankovkou mezi obchodníky a přes mentální propast se jim snaží vysvětlit, že by měli jako platidlu věřit potištěnému papírku, který není krytý vůbec ničím. Ve zbytku je pak vedena zajímavá debata, čím by měl být vlastně nový papírek kryt: Důvěrou? Racionalitou ekonomické směny? Zákonnou definicí a státním monopolem?

Zpět ke stravenkám. Další zajímavý sociologizující aspekt jejich oběhu je ve společenské stratifikaci, kterou přináší jejich různá výše. Možná v trochu kulhajícím podobenství k nesmrtelnému platovému žebříčku, který svého času zveřejnila vosa na jazyku, i nominální cena stravenky vytváří společenské skupiny. „Socku“ se stravenkou okolo (či dokonce pod!) padesát korun každý polituje. Šedesátkový strávník čelí sociálnímu vyloučení, protože již není mnoho hospod, ve kterých by se neobědval. Při sedmdesáti korunové stravence přichází asi „coming-out“, tedy situace, kdy je strávník ochoten o výši svých stravenek konverzovat. Osmdesátníci jsou slušně postavená buržoazie, která s radostí nechává paklík stravenek při obědě ležet na kraji stolu, aby příchozí socky mohli obdivovat její výši. Devadesátnící již začínají, tedy alespoň v Brně, doplácet na svoje bohatství: většina meníček je levnější, takže se stávají granty z donucení. Na stravenky dost podniků nevrací, takže jim nezbývá než procedit mezi zuby „to je dobrý“, i když by tu pětikorunu nazpět fakt chtěli. Nominální stovkaři (tedy jedince, u nichž je hodnota jedné stravenky sto korun) jsou něco jako Yetti; nikdo je nikdy neviděl, ale někteří věří v jejich existenci.

Nezbývá než doufat, že výhody potravinových lístků brzy objeví také jiná odvětví služeb a zbožního trhu. Po „dostatečném objasnění komplexních systémových benefitů a výhod z pohledu monetárního i fiskálního“ (vulgo „až „přesvědčíme“ poslance o schválení daňové výjimky“) se můžeme jistě těšit na zdravotěnky (poukázky na zdravotní péči), rekreantky (dtto pro rekreaci jinou než závodní) a třeba i vánočenky. Přechod na Euro se pak stane zbytečným a my se konečně vrátíme k bankovkám, které budou něčím kryté.

26 komentářů:

  1. Anonymní15/7/08 13:41

    Čím jsou vlastně kryté české bankovky(a mince)? (od krytí zlatem či stříbrem už se snad po ekonom. krizi v 30. letech ustoupilo, ne?)

    OdpovědětVymazat
  2. Zatial co s autorom suhlasim, pokial ide o nadbytocnost a drahotu stravenkoveho biznisu, musim podotknut, ze jeho uvahy o kryti straveniek v porovnani s bankovkami su dost scestne.

    Ceske mince a bankovky su proste legal tender, teda nikto ich nemoze odmietnut pri plateni dlhu. Stravenkami dlh nezaplatis.

    Ale inac je cisto vecou zmluvnych stran, co si za co vymenia. Ked restauracia ponuka stravu za stravenky (samozrejme motivovana snahou predat jedlo a zmluvou s vydavatelom straveniek, vediac, ze ten zase presvedcil stat, aby firmy pre ludi stravenky nakupovali...), je dobrovolna dohoda na svete.

    OdpovědětVymazat
  3. Este mi napadlo v suvislosti s poslednym odstavcom: v Cesku nemate gastrace na kulturu? :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Anonymní15/7/08 13:54

    Stát a zprostředkovaně zaměstnavatel na základě stravenkového systému navozují dojem, že pokud by poukázkami svou pracovní sílu nezaopatřili, třída vykořisťovaných jim vyhyne hlady, neboť za hotovost nakoupí chlast, cigarety a čisticí protředky rovněž za účelem konzumace, jen ne jídlo, které především zajišťuje určitou výkonnost pracovní síly. Zaměstnanec ve své retardaci zřejmě není schopen ani tu část výplaty, která mu po zdanění zbyde, využít ve svůj prospěch.

    Významný sociologický až etnografický aspekt přináší i faktická regionálně omezená platnost stravenek plynoucí z omezeného počtu smluvních partnerů emitující společnosti. Někteří zaměstnanci jsou podstatně znevýhodněni, pokud fasují stravenky vydávané pouze lokální "gastro" společností, neboť jsou touto tzv. stravenkovou kulturní pastí odkázáni pouze na pokrmy odpovídající krajovým zvyklostem daného regionu. V restauracích mimo region např. ony brněnské stravenky nejmenované společnosti ani neuplatní. Já si například za stravenku nikdy nepořídím normální vepřo-knedlo-zelo se zelím normálním, kyselým, neboť za brněnské stravenky dostanu zákonitě vždy pouze tekutý sladký zelný protlak. Kolegové pracující pro jiné zaměstnavatele si svými celostátními stravenkami vesele debužírují v Praze, Chrudimi, Lišově či Plzni. Často tak může strávník výrazně ochuzen o gastronomické vjemy, které by mu zaručila jiná stravenková síť.

    Několik dní jsem byl dokonce odhodlán stravenky z vysoce intelektuálních pohnutek bojkotovat a od zaměstnavatele si je nevyzvednout, z čehož jsem pro zjevnou neúčelnost takového kroku do posledního pracovního dne platného měsíce (tzv. stravenkový svátek) ustoupil. Můj předchozí pokus prodávat stravenky za 90 procent nominální hodnoty mezi kolegy zaměstnanci rovněž nevyšel.

    Dalším, dle mého názoru souvisejícím problémem vhodným pro příští post je, jak vytáhnout prostředky z FKSP.

    Nevím, jak stravenky jiných, ale ty moje jsou nepochybně kryty formální autoritou mého zaměstnavatele.

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní15/7/08 14:29

    Chlapci, chlapci,

    je vidět, že nemáme děti, jinak byste věděli, že stravenky jsou žádanou "ceninou", protože např. v KFC nebo u McDonalda na ně vrací do plné hodnoty. Jinak řečeno, otec může odbýt své dítě v žádosti o peníze s tím, že apanáž už má (jako každý jiný měsíc) už na svém účtu. To ono samozřejmě ví. Ale odolejte hladové tváři v prosbě o stravenku, za kterou si přece koupí to teplé jídlo jak mu rodiče nakazují. Minimální útratou ve zmíněných podnicích (lepší varianta) nebo brutální výměnou za hotové peníze v poměru 1:1 zprostředkovanou jejich kamarády, kteří t.č. pracují na brigádě u meka pak dosáhnou svého...

    Josef Baxa

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za cenný příspěvek k výzkumu tohoto jevu, nad nímž zůstává rozum (minimálně můj) už roky stát, ale jehož tradiční, inveterátní a zarputilá povaha nevylučuje možnost, že přežije nejen nás, ale i naše děti a vnuky a že ještě v roce 2200 budou Češi nejšťastnější, když jim za práci místo části platu dají poukázky na jídlo.

    OdpovědětVymazat
  7. Anonymní15/7/08 15:04

    Od ředitele nejmenované rozvážkové autoslužby vím, že stravenky jsou občasně k akceptaci nabízeným ekvivalentem i pro tyto účely.

    Bylo by zajímavé zjistit, zda už taková nabídka úhrady byla vznesena i ve vztahu k zaplacení soudního poplatku :o) Po návratu z dovolené se musím zeptat na pokladně :o)

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní15/7/08 17:12

    ad ctihodnost M.R.:

    Netřeba se ptát! Umanutí otcové jsou již opět o prsa před justicí a začali činit kroky k platbě v naturáliích. Vřele doporučuji tzv. "justiční kanál" - viz link:
    http://www.justicetv.cz/excesy/valky02.htm
    jinoprávníky zdraví JV z ústředního orgánu, typická středostavovská 75,- Kč :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Zaslechnuv zmínku o štrasburských otcích a bateriích, ihned mne napadlo, že Ing. Fiala daroval soudu tři monočlánky s odůvodněním, že členky senátu posledně již téměř nefungovaly. Tedy nikoli, šlo o baterii vodovodní…

    Zde se jednalo o plnění synallagmatické (úhrada soudního poplatku), já mám naopak zkušenost s ryzím asynallagmatem, když můj kamarád daroval po ústním odůvodnění rozsudku samosoudkyni OS-P3 roli toaletního papíru řka, že to bude pro písemné vyhotovení nejvhodnější substrát. Ačkoli se s jeho hodnocením věcně ztotožňuji, když se na mne poté obrátil se žádostí o sepsání stížnosti proti usnesení o uložení pořádkové pokuty, jímž nevděčná soudkyně jeho dar opětovala, poslal jsem ho do stejných míst, jako on předtím soudkyni.

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní15/7/08 20:25

    Díky za inspiraci, jedná se o vskutku originální dílo soudobé dokumentaristiky s prvky akce i humoru.

    Již nemusím ani na Bathory, tento filmový zážitek nepochybně jen tak něco nepředčí:o)

    OdpovědětVymazat
  11. Ten dokument je vskutku roztomilý (tedy, celý jsem jej ani zdaleka nedokoukal, ale vydržel jsem až do začátku konfliktu s justiční stráží); už se těším, až nějaký žalobce vysype před soud několik tater štěrku, čímž zaplatí v naturáliích soudní poplatek ve výši 50 000 Kč. :)

    Stravenky:
    Ví někdo z hlavy, jestli to daňové zvýhodnění vzniklo až po listopadu ´89, nebo zda šlo o plynule převzatou úpravu z dob socialismu?

    OdpovědětVymazat
  12. Socialism zde nikdy nebyl; proto nebylo co přebírat. Socialism a kommunism je jako oheň a voda, i když to možná libertariánovi splývá. Já si však také nepletu neoliberalism a americký liberalism.

    OdpovědětVymazat
  13. To chcete říci, že tu byl komunismus, nebo co? Dobrá, tak tedy "zda to nebylo převzato již z dob totality" ("doby nesvobody")?

    Je to tak lepší?

    OdpovědětVymazat
  14. Jistě, byl zde kommunism. Vládla zde KSČ, co by zde mělo být jiného? Pokud vím, tak KSČ nebyla členkou Socialistické internacionály.

    OdpovědětVymazat
  15. Komunismus chápu jako vrcholnou fázi socialismu, kdy bude plně nastolena zásada "každý podle svých možností, každému dle jeho potřeb", nebude existovat "výroba pro zisk", ale jen "výroba pro potřebu", zaniknou peníze a peněžní směna (a zřejmě i odumře právo a stát), zkrátka bude zcela odstraněno "vykořisťování člověka člověkem".

    Beru proto "komunismus" jako podmnožinu "socialismu". Uznávám, že někdo může chápat tyto výrazy úplně jinak (ostatně, zprvu byly socialismus a komunismus prakticky synonyma, ne?), ale myslím, že mé pojetí se vyskytuje častěji. :o)

    OdpovědětVymazat
  16. Tak to chápete stejně jako marxleninisté, ale normální lidé to chápou jinak.

    Beru proto "komunismus" jako podmnožinu "socialismu".
    V zásadě sice máte pravdu, ale abychom se domluvili, je lepší brát socialism v užším slova smyslu.

    ale myslím, že mé pojetí se vyskytuje častěji. :o)
    Ano, po 40 let vlády marxismu–leninismu se není co divit. V západní politologii však nikoliv.

    OdpovědětVymazat
  17. Zpátky ke stravenkám: zcela obdobný závěr, který prezentoval Michal, dopadá dle mého i na tzv. stavební spoření. Za situace, kdy se totiž tato forma spoření 1) vůbec nemusí týkat těch, kdo mají skutečnou bytovou potřebu, a 2) do této akce se zapojilo již několik miliónů lidí (zjednodušeně řečeno téměř všichni, kdo si alespoň minimální spoření mohou dovolit a umějí napočítat do pěti), se ve skutečnosti nejedná o nic jiného, než o ve svých důsledcích zcela asociální opatření, spočívající v tom, že stát v podstatě vrátí daňovým poplatníkům část jimi zaplacených odvodů, zmenšenou o nezbytné provize, které padnou jednak na státní režii, a zejména ve prospěch stavebních spořitelen, pro které je to samozřejmě neskutečný byznys. Namísto snížení daňové zátěže či cílené sociální pomoci tak máme etatismus a sociální inženýrství v té nejbrutálnější podobě.

    OdpovědětVymazat
  18. Ano, stavební spoření vskutku nemá se stavením nic společného. Nicméně pro stát je žádoucí, aby lidé spořili, protože to má multiplikační effekt. Tak to podporuje takto podivně.

    Podle mne je povinností státu podporovat (daňově) žádoucí činnosti, např. pojištění, a trestat (daňově) nežádoucí činnosti, např. kasina.

    OdpovědětVymazat
  19. Ad P. Jaeger a J. Baxa: děkuji za rozšíření mé nedomrlé studie o další zajímavé aspekty, jak geografické, tak intra-familiální.

    Petře, mám brát Tvůj zájem o techniky tunelování FKSP jako příslib příspěvku z Tvého pera na toto téma?

    Stravenky kryté autoritou Ústavního soudu? Přemýšlím, zda by šlo odepření výdaje řízku subsumovat pod přepjatý formalismus, neslučitelný s bazálními kautelami demokratického právního řádu? Anebo se má jednat o krytí skutečně přímé, tedy že na požádání půjde pan předseda Rychetský do plenárního sálu vařit rybí polévku?

    Komentářový přílepek: jsem rád, že někteří komentátoři se vskutku nechali inspirovat mým posledním námětem a praktikují další větvení svých již tak pestrých osobností. Jenom doufám, že blogspot nabízí správu všech aliasů z jednoho rozhraní. Jinak by to přepínání muselo být asi dost namáhavé ...

    OdpovědětVymazat
  20. IMHO, stravenky nemohou být kryty řízkem, jak bylo proponováno, protože má-li jít o skutečné oběživo, musí jeho krycí aktivum vykazovat nejméně stejnou životnost jako oběživo samotné, a to, jak asi uznáte, splní řízek pouze v podobě hluboce zmražené, a takové aktivum ať si stravenková společnost tedy raději strčí někam…

    Podobně mám za značně pochybnou konstrukci, že stravenky mohou být kryty povinností připravit předložiteli pokrm, buď podle jeho výběru, nebo taxativně stanovený emitentem (e.g., guláš), neboť pak by šlo o pouhou poukázku, a jak plyne z ustanovení § 535 i.f. ObčZ, přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá, což zřejmě protiřečí povaze oběživa jako poukázce pojmově universální a zásadně nepodmíněné. Živě si dokážu představit křik hladových poukazníků, jímž poukázaní odmítnou vydat pokrm!

    OdpovědětVymazat
  21. Byla to nutná obrana proti odhalování identity. Ale nepojal jsem ji zcela důsledně; nechtěl jsem nechat tápající trčet v temnotách (Používá Blogger od 2005 červenec
    Zobrazení profilu 2 977). Přepínání bylo namáhavé cca před půl rokem, než jsem se na 2 profily vykašlal.

    OdpovědětVymazat
  22. Stravenky nemusejí být kryty ani řízkem, ani gulášem. Bohatě stačí, že od té doby, co peníze přestaly být kryté zlatem, jen málokdo chápe, čím jsou tedy vlastně kryty. Jsou to ty barevné papírky, kterými se prostě platí. Nikomu pak nepřijde divné, že stravenky jsou prostě barevné papírky, za které si můžu koupit jídlo. To, že jejich použitelnost není vynutitelná zákonem, nemusí nutně vadit.

    OdpovědětVymazat
  23. Anonymní18/7/08 12:04

    Michalovi Bobkovi, kterému žádný ústavní soud není svatý:

    Poodhrneme-li závěs pouhého, takřka nezávazného, slovního znění zákona o Ústavním soudu, nelze z empirie popřít, že Ústavní soud vydává:

    1. usnesení
    2. nálezy
    3. stanoviska
    4. stravenky.

    Interpetací čl. 82 odst. 2 Ústavy dospíváme k závěru, že stravenky Ústavního soudu jsou závazné pro všechny orgány i osoby. Vykonatelností v tomto případě rozumíme to stadium právní existence stravenky, ve kterém, při odepření papírku coby ekvivalentu za guláš restauratérem, na něm asistent ÚS (§ 41) vykoná svou pomstu. Po tomto výkonu stravenka zpravidla zanikne jako taková. Dotčený restauratér se pak o sobě bude ještě dlouhé roky dočítat v pasážích obiter dictum judikátů.

    Při přetrvávajících problémech se závazností ÚS ještě zvýší právní sílu svých stravenek, pokud si je nechá specielně tiskout u společnosti C. H. Beck, případně rovnou nechá publikovat ve sbírce zákonů, čímž se navíc následně zvýší i prestiž "výstřižkové služby" knihovny ÚS.

    OdpovědětVymazat
  24. Pánové, nemohli byste už ty nebohé stravenky nechat na pokoji? Právě jsem kvůli vám napsal do ústavní stížnosti "je na místě navrhnout, aby Ústavní soud napadenou stravenku pro rozpor s ustanovením čl. 2 odst. 2 Ústavy zrušil" :-(

    OdpovědětVymazat
  25. Lev bez hrivy: "Stravenky na kulturu" také máme (či jsme je před nějakým časem určitě měli), ale zdaleka nedosahují takové popularity jako ty na jídlo. Asi před rokem a půl (?), krátce před koncem jejich platnosti, jsem je obdržel od jednoho příbuzného, který je nebyl schopen využít.

    Nutno dodat, že hodnota onoho divadelního představení, které jsme za ně navštívili, byla opravdu nízká a od té doby jsem do Divadla ABC nevlezl.

    OdpovědětVymazat