Na stránkách NYU lze nyní nalézt program konference "The Hart-Fuller Debate at Fifty", která se uskuteční tento pátek a sobotu, spolu s příspěvky a stručnými biografickými údaji jejich autorů (upozorňoval na ni zde již Jirka Kindl). Nevím, zda se mi podaří se konference zúčastnit, ale jelikož se držím zásady, že se alespoň jednou za trimestr vystavím účinkům právní filozofie (které na mě občas mají zhoubný vliv), rád bych se zašel podívat. Snad si to vykompenzuji na utkání NHL v Madison Square Garden, kam se s Petrem chystáme pak;-)Z dostupných příspěvků bych vypíchl "Philosophy, Political Morality and History: Explaining the Enduring Resonance of the Hart-Fuller Debate" od Nicoly Lacey (autorky Hartovy veleúspěšné biografie) a potom “The Grudge Informer Revisited” od Davida Dyzenhause. Ten první poněvadž může zpřístupnit diskuse, které na Hartovu výměnu s Fullerem navázaly v anglofonní jurisprudenci (která je někdy od analytické jurisprudence v kontinentální Evropě dost odtržená), ten druhý, poněvadž se vrací k případu "odporného udavače", který se stal jedním z bodů, okolo kterých Hart s Fullerem formulovali svůj vzájmený nesouhlas. Problémy s "odpornými udavači" stále řešíme (záměrně ten termín dávám do uvozovek), tak se třeba v Dyzenhauseově příspěvku nalezne nějaká inspirace.
Lon Fuller je některými autory považován za podřadného právního filosofa. Tak třeba Matthew Kramer (In Defense of Legal Positivism) o Fullerovi píše s velkým despektem a nevybíravě se mu vysmívá pro jeho analytickou neohrabanost. Ovšem Kramer nečte česky.
OdpovědětVymazatno jo, to ja z jihovychodu anglie tise zavidim... :) jiz proto, ze srozumitelna konference na tema one debaty by mi v teto chvili zrejme usetrila spoustu cteni ;)
OdpovědětVymazatpokud by se nasel online prenos nebo audiozaznam, opravdu uvitam :)
klidne budu zit i bez toho videoprenosu
OdpovědětVymazatk Honzovym doporucenim pridavam text Freda Shauera o vozidlech v parku. ctive, srozumitelne a prehledne.
OdpovědětVymazatA Honzo, Petre, neblbnete a jdete tam, vypada to opravdu slibne. A pokud tam potkate Briana Tamanahu, tak ho ode mne pozdravujte ;)
vyjimecne ad anonym:
OdpovědětVymazattak nejak vubec nevim, co na to rict... snad jenom hodne stesti v tom zivote. za peci.
Tomášovi Sobkovi:
OdpovědětVymazatUfff, nějak se mi nepodařilo dešifrovat, co jste vlastně chtěl říci. Myslíte si tedy i Vy, že je Fuller analyticky neohrabaný a nevybíravě byste se mu vysmál? Proč by Kramer měl číst česky?
Moc se omlouvám za svoji vlastní neohrabanost, se kterou mi to nějak nedochází...
snad s dovolenim za Tomase:
OdpovědětVymazatkdyby Kramer cetl cesky, musel by mit jina meritka, aneb je-li Fuller neohrabany, jak by na tom asi byla (spise neexistujici) ceska pravni teorie? :)
navic je ta vytka trochu pod pas, jelikoz analyticka "ohrabanost" je kvalitou prave pravniho positivismu, takze obvinovat obvinovat jeho kritika z nedostatku teto schopnosti je lehce zcestne...
take mi to prijde trosicku lacine a smesne: mozna Fuller opravdu nestal za moc, ale zjevne stal Hartovi za odpoved - a to neco asi znamena. prijde mi to (jenom z te Tomasovy poznamky ovsem...) jako neco na zpusob Leiterova pohrdani Dworkinem: o Kramerovi nevim vubec nic (zatim :), o Leiterovi vim zejmena odsud z blogu, zatimco o Fullerovi a Dworkinovi vedi vsichni elementarne gramotni v pravni teorii/filosofii.
a jeste posledni poznamka: mozna jsem prilis konformista (nebo rektalni alpinista, jak kdo chce), ale neprijde mi trikrat stastne budovat karieru na tom, ze budu zesmesnovat oponenty/autority oboru/atd. navic nevim o tom, ze by to kdy nekomu k vehlasu pomohlo - ale rad se necham poucit.
On už to do značné míry vystihl Peter, takže se jen omezím na toto:
OdpovědětVymazatPokud by mi dnes někdo řekl, že za 80 let se bude má osoba a dílo diskutovat tak jako to Fullerovo, ovšem s tou výhradou, že se najde profesor z Cambridge, který se mi bude vysmívat za analytickou neohrabanost,tak bych se jen zasmál a řekl "beze všeho":-))
Ad Jan Komárek
OdpovědětVymazatH.L.A. Hart a Joseph Raz mají vysoký analytický background a mnohokrát dokázali, že dokáží hrát vyrovnanou partii se špičkovými analytickými filosofy. Např. Hart neustále vedl sofistikované diskuse s J.L. Austinem, P. Strawsonem, P.T. Geachem, ..., kteří ho uznávali a nechali se jím inspirovat.
Bohužel kritici positivismu tyto vysoké standardy většinou nesplňují. Kramer se posmívá L. Fullerovi, že je nechápavý popleta, který si plete základní věci, např. zákon negovaného sporu se zákonem identity. E. Bulygin doslova zesměšnil R. Alexyho, když rigorózně argumentuje proti jeho "Verbindungsthese", zatímco Alexy se nezmohl na víc než na trapné mlžení. R. Dworkin se pokusil o štěstí v metaetice (která je plná špičkových logiků a má DALEKO vyšší analytické standardy než teorie práva) a S. Blackburn s A. Gibbardem mu jasně ukázali, kde jsou jeho meze.
Kdyby si Kramer něco přečetl z české "teorie práva", tak by se Fullerovi třikrát omluvil.
Ad Peter Brezina
Kladeš správnou otázku, zda je smysluplné a korektní, abychom anti-positivisty hodnotili podle jejich analytických schopností. Myslím, že ano. Tak např. anti-positivista Govert den Hartogh je podle mého názoru analyticky nejsofistikovanější současný právní teoretik.
Nevím, zda lze klást rovnítko mezi právní filozofii a analytickou právní filozofii. I kdyby byl Fuller podprůměrný analytický filozof, myslím, že ho to nediskvalifikuje jako osobu, která dokáže sofistikovaně přispět do teoretizování o právu-ať už to nazvete právní filozofie, právní teorie nebo jurisprudence (o tom, zda je mezi těmito pojmy rozdíl koneckonců nemají jasno ani ti, kdo se tomu věnují).
OdpovědětVymazatPokud implikujete, že se v české literatuře Fuller nadhodnocuje (pořád to neříkáte jasně, takže Vám prostě možná jenom nerozumím), to samé byste musel říci o celé anglofonní jurisprudenci. Fuller je standardní součástí kursu jurisprudence v Oxfordu a myslím, že i na většině právnických škol v USA. Že není využíván pouze jako pomůcka pro to, aby studenti viděli, že "měl pravdu Hart", snad dokazuje i konference na NYU. On také nakonec není Fuller známý pouze pro svoji debatu s Hartem.
K analytické jurisprudenci obecně: víte, tohle bylo jedno z menších zklamání v Oxfordu (a naštěstí jedno z mála): nekonečné debaty o tom, zda můžeme mít "morally neutral description of the concept of law" nebo ne, které jsou zajímavé už jen pro ty, kdo se jim věnují (analytičtí filozofové). V tomhle ohledu mi přijde daleko zajímavější americká debata, kterou byste asi taky označil za "analyticky neohrabanou", která se však věnuje praktickým problémům, se kterými se čas od času setká každý právník.
Tragické je, když se pak analytici staví nad ty, které jejich otázky prostě nezajímají a chtějí se jim posmívat (pamatuji se, že na jednom semináři jeden z "anyltiků" poznamenal, že to co řekl, rozhodně nemá mít relevanci pro soudce v narážce na to, co Dworkin kdysi vpálil Gardnerovi v jejich diskusi o smyslu jurisprudence).
Ad Jan Komárek
OdpovědětVymazatAnalytické teorie mají tendenci atrofovat do stále jemnějších pojmových analýz, které nakonec působí jako samoúčelné. Navíc, analytici mají tendence k filosofickému sektářství.
Nejsou objektivní kritéria toho jaká teorie práva je lepší. Je to do značné míry věc vkusu. Dworkinovy texty jsou pro mě popík, kterým pohrdám. Mám rád třeba J. Raze, M. Kramera, M. S. Moora a G. den Hartogha, protože se mi líbí sofistikovaná analýza.
A k české "teorii práva"? Snad jen citát z filmu Rozpuštěný vypuštěný: "Kartotéky a šanony mu jdou ale měl by přidat v úsudku."
Takže je také věcí vkusu, zda má smysl hodnotit anti-pozitivisty podle jejich analytických schopností, že? ;-)
OdpovědětVymazatJinak jsem rozhodně nechtěl působit jako zastánce české právní teorie (i když je Váš příkrý odsudek způsoben zřejmě tím, jak si právní teorii definujete - já bych třeba Zdeňkův článek v American Journal of Comparative Law označil za teoretický; je ale jasné, že prostě pod právní teorií každý chápeme něco jiného). Co jsem chtěl říci je to, že Fullera neuznává pouze česká právní teorie, ale celá anglofonní jurisprudence - a to bez ohledu na to, zda se mu Kramer "vysmívá".
Ad JK
OdpovědětVymazatMatthew Kramer: "Even staunchest defenders acknowledge Fuller´s philosophical clumsiness."
In Defense of Positive Law, str. 38
Koho Kramer cituje? (jedna z věcí, která me nesmírně na Razovi, ale i Dworkinovi děsně vadí, je jejich necitování jiných názorů, které pak parafrazují; jak si pak mám ověřit, koho vlastně mysleli?)
OdpovědětVymazatUž jenom kategorie "the staunchest defenders" je trochu nejasná. Kdo to je? Navíc, pro Kramera možná "philosophical clumsiness" znamená "ANALYTICAL philosophical clumsiness". Navíc se mi zdá, že tahle formulace nezní příliš jako "otevřené vysmívání se", o kterém píšete.
Konečně, čistě empiricky: je větším "důkazem" o významu, který Fuller pro jurisprudenci má, to, co o něm napsal M. Kramer, nebo skutečnost, že jsou jeho práce (a nejenom The Morality of Law anebo jeho polemika s Hartem!) ještě po padesáti letech diskutovány? Zdůrazňuji, že v ANGLOFONNÍ jurisprudenci, nejen v české teorii práva (i ve Vaší definici)...
Ha, tak mi to nedalo a dohledal jsem si tu pasáž z Kramera, kterou citujete a musím uznat, že je k Fullerovi mnohem ostřejší, než se z té citace, kterou jste uvedl, zdá (nemám tu po ruce knížku, pokud se ale nemýlím, je Kramerův článek "Scrupulousness Without Scruples: A Critique of Lon Fuller and His Defenders", Oxford Journal of Legal Studies přetištěn v knize, kterou citujete). A je také pravda, že Kramer mezi "defenders" uvádí R. Summerse, který o Fullerovi napsal knížku.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu, jistě jste si všiml, že Kramer také říká, že Fullerova teorie má "appealingness ackowledged by many of his critics".
Uvádím to pouze abych opravil to, co říkám v prvním odstavci předchozího komentáře. Primárně si totiž myslím, že Kramer je asi těžko tím rozhodujícím arbitrem o "kvalitě" Fullerovy práce. A při vší úctě, asi ani Vy.
ad Tomas a anti-positivismus:
OdpovědětVymazatv tom mas sice asi pravdu, jenomze ja ani tak nemluvim o anti-positivistech, jako o non-positivistech (Fullera bych taky oznacil spise za to druhe)...
Ad JK
OdpovědětVymazatPřestože jsem s tím sám začal, začínám mít pocit jakési nevhodnosti rozebírání toho, že někdo o někom něco říká. CULPA MEA
Ad PB
Dworkin a Fuller bývají často označováni za iusnaturality, což považuji za matoucí, takže jsem raději použil označení "anti-positivismus" ve smyslu kritiků positivismu. Ale dalšímu zpřesnění se samozřejmě nebráním.
ad TS:
OdpovědětVymazatjo, u Dworkina je to docela mimo... to je prave priklad myslitele, ktery iuspositivismus kritizuje ze zcela jinych pozic...
To by mně zajímalo proč Fuller neměl pravdu a proč Hart ji údajně má? Můžete být konkrétní?
OdpovědětVymazatDavid Musil
OdpovědětVymazatDavide, otázka zda měl pravdu Hart nebo Fuller je sama o sobě naivní. Význam kritiků positivismu je především v tom, že dostávají positivisty pod tlak a tím je nutí, aby upřesnili nebo korigovali svoji koncepci. Fuller tvrdil zhruba toto: Porozumění pravidlu není jen otázka jazykových intuic, ale vyžaduje též zvážení účelu tohoto pravidla, a proto nemůžeme klást ostrou hranici mezi úvahy de lege lata a de lege ferenda. Hart na to odpověděl geniálním způsobem: Pravidlo není determinovaná danost, ale vyvíjí se ve směru své aplikace.
OdpovědětVymazat