Zpravidla si po ránu nevařím silnou kávu. Spíše slabší, ředěnou množstvím mléka. K dnešní snídaní mě však v podobě článku Tomáše Němečka v Hospodářských novinách čekalo piccolo brazilské kávy, ve kterém stojí lžička.
T. Němeček se kromě stesků nad zametením nejnovější plagiátorské aféry „Budil“ pod koberec (ke kterým se mohu jenom připojit) ve svém článku vrací k deset let starému případu učebnice „Český civilní proces“. „Autorkou“ tohoto textu je paní JUDr. Ilona Schelleová, Dr. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na tuto recenzi, přesněji řečeno tedy skutečně „popravu“, jak uvádí T. Němeček, upozornil v komentáři na nedávný post J. Komárka Vojtěch Šimíček. Její plný text ve formátu „pdf“ (Adobe Acrobat) je k dispozici zde; nechť si čtenář udělá obrázek sám. Dle mého názoru se jedná skutečně o popravu a nikoliv o recenzi: prof. Alena Winterová, prof. (tehdy doc.) František Zoulík a doc. Petr Hlavsa dávají suše pod sebe části textu Dr. Schelleové a textů vlastních či textů jiných autorů. Porovnání jednotlivých textů člověk zjišťuje, že v textu Dr. Schelleové zpravidla byla pouze zkrácena úvodní věta odstavce a či tu či onde něco vypuštěno, zbytek je ale doslovně opsán bez udání pramene.
Nevím. Originální prameny, na které se recenzenti odvolávají, jsem nikdy neviděl. Za současného stavu věcí však mohu učinit pouze dva závěry:
(i) prof. Winterová, prof. Zoulík a doc. Hlavsa uvádějí nepravdivé skutečnosti;
(ii) Dr. Schelleová je plagiátorka.
Nemám důvod domnívat se, že je dána možnost první. Vše nasvědčuje naopak tomu, že je dána možnost druhá. V takovém případě se pak vracím k úvodnímu motivu silné ranní kávy: jestliže bylo prokázáno, že paní Dr. Schelleová podstatné části své „učebnice“ opsala, tak mi není jasné, z jakého důvodu si chce stejná osoba na výroky V. Šimíčka, učiněné v předchozí debatě, stěžovat.
O farizejství a dvojích etických standardech pro studenty na straně jedné a pedagogy na straně druhé na Jiném právu již diskuse proběhla. V této souvislosti nezbývá než si povzdechnout nad výslovným potvrzením disciplinárního selhávání fakult z úst samotné děkanky PF MU, které cituje článek T. Němečka: „"Pedagogy a vědce před disciplinární komisi nestavíme," říká děkanka.“ Studenty však asi ano. Nezbývá mi než použít stejný výraz, který jsem v této souvislosti použil již jednou: zvrácenost.
Domnívám se, že v případě, kdy paní Schelleová není plagiátorka, pak tento post naplňuje skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 206 trestního zákona. S ohledem na skutečnost, že je uveřejněn na široce čteném blogu, pak bych si jej dovolil dokonce podřadit pod kvalifikovanou skutkovou podstatu odstavce druhého, neb jest šířen „jiným obdobně účinným způsobem“. Těším se na trestní oznámení. Rád se s orgány činnými v trestním řízení pobavím na téma, zda se nalézáme v rámci § 206 či zda jsme se již dávno měli pohybovat v § 152 trestního zákona.
T. Němeček se kromě stesků nad zametením nejnovější plagiátorské aféry „Budil“ pod koberec (ke kterým se mohu jenom připojit) ve svém článku vrací k deset let starému případu učebnice „Český civilní proces“. „Autorkou“ tohoto textu je paní JUDr. Ilona Schelleová, Dr. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na tuto recenzi, přesněji řečeno tedy skutečně „popravu“, jak uvádí T. Němeček, upozornil v komentáři na nedávný post J. Komárka Vojtěch Šimíček. Její plný text ve formátu „pdf“ (Adobe Acrobat) je k dispozici zde; nechť si čtenář udělá obrázek sám. Dle mého názoru se jedná skutečně o popravu a nikoliv o recenzi: prof. Alena Winterová, prof. (tehdy doc.) František Zoulík a doc. Petr Hlavsa dávají suše pod sebe části textu Dr. Schelleové a textů vlastních či textů jiných autorů. Porovnání jednotlivých textů člověk zjišťuje, že v textu Dr. Schelleové zpravidla byla pouze zkrácena úvodní věta odstavce a či tu či onde něco vypuštěno, zbytek je ale doslovně opsán bez udání pramene.
Nevím. Originální prameny, na které se recenzenti odvolávají, jsem nikdy neviděl. Za současného stavu věcí však mohu učinit pouze dva závěry:
(i) prof. Winterová, prof. Zoulík a doc. Hlavsa uvádějí nepravdivé skutečnosti;
(ii) Dr. Schelleová je plagiátorka.
Nemám důvod domnívat se, že je dána možnost první. Vše nasvědčuje naopak tomu, že je dána možnost druhá. V takovém případě se pak vracím k úvodnímu motivu silné ranní kávy: jestliže bylo prokázáno, že paní Dr. Schelleová podstatné části své „učebnice“ opsala, tak mi není jasné, z jakého důvodu si chce stejná osoba na výroky V. Šimíčka, učiněné v předchozí debatě, stěžovat.
O farizejství a dvojích etických standardech pro studenty na straně jedné a pedagogy na straně druhé na Jiném právu již diskuse proběhla. V této souvislosti nezbývá než si povzdechnout nad výslovným potvrzením disciplinárního selhávání fakult z úst samotné děkanky PF MU, které cituje článek T. Němečka: „"Pedagogy a vědce před disciplinární komisi nestavíme," říká děkanka.“ Studenty však asi ano. Nezbývá mi než použít stejný výraz, který jsem v této souvislosti použil již jednou: zvrácenost.
Domnívám se, že v případě, kdy paní Schelleová není plagiátorka, pak tento post naplňuje skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 206 trestního zákona. S ohledem na skutečnost, že je uveřejněn na široce čteném blogu, pak bych si jej dovolil dokonce podřadit pod kvalifikovanou skutkovou podstatu odstavce druhého, neb jest šířen „jiným obdobně účinným způsobem“. Těším se na trestní oznámení. Rád se s orgány činnými v trestním řízení pobavím na téma, zda se nalézáme v rámci § 206 či zda jsme se již dávno měli pohybovat v § 152 trestního zákona.
No, to už je opravdu moc. Nevím, jestli to má cenu dále pitvat, ale asi ano. Proto jsem se taky pokusil rozvířit debatu v univerzitním informačním systému. Uvidíme, kdo se chytne.
OdpovědětVymazatPokud už se srovnám s tím, že pedagogové před kárnou komisi nechodí, zajímalo by mě, co nutí školu, aby udržovala zaměstnanecký poměr s osobou, která se i podle vyjádření děkanky vědecky znemožnila.
Problém je mnohem obecnější. Na české akademické půdě je personální status quo. Když někoho na fakultu přijmou, tak už má prakticky jistotu, že tam doklepe až do důchodu. A to bez ohledu na své výsledky. Někdy se ptám, co by někdo musel udělat, aby ho vyhodili z fakulty?
OdpovědětVymazatAd Láďa Vyhnánek
OdpovědětVymazatŘekl bych, že to není výpovědní důvod. Ta kniha se v podstatě vůbec netýká pracovní činnosti.
PS: Vzhledem k tomu, že mám OPP tento semestr, určitě pochopíš, že budu debatovat radši tady a relativně anonymně :-)
Ad. Waclaw
OdpovědětVymazatzákon o vysokých školách:
§ 70
Akademičtí pracovníci
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
Neřekl bych, že dr. Schelleová pomáhá dobrému jménu PrF MU... Navíc porušuje autorskoprávní předpisy (a literární činnost je nepochybně činností akademických pracovníků).
Na základě tohoto se domnívám, že by byl dán dokonce důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, neboť zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právního předpisu a vztahující se k jím vykonávané práci zvláš hrubým způsobem - viz § 55 odst. 1 písm b) ZP.
Předpis je nutné číst až do konce:
OdpovědětVymazat"§ 58
(1) Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.
(2) Stane-li se v průběhu 2 měsíců podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž je možné spatřovat porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr ještě do 2 měsíců ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření."
Literární činnost podle mne může být činností akademických pracovníků pouze tehdy, je-li jimi vykonávána jako akademickými pracovníky (např. jde-li o publikaci v rámci nějakého grantu, nebo přímo publikaci školy). Pokud někdo píše doma ve svém volném čase, vydá knihu u vydavatele, který nemá nic společného s univerzitou, nejde o činnost akademického pracovníka, je to pouze dílo "odborníka".
OdpovědětVymazatZaměstnanec ve svém volném čase nevystupuje jako zaměstnanec.
A pak tvrdím, že se tato činnost (příp. dílo) netýká konkrétní univerzity a nemůže tak poškodit její dobré jméno. (pozn. kniha není uvedena u předmětů ani jako doporučená literatura)
Myslím si, že je rozdíl například mezi "dbát dobrého jména vysoké školy" (konkrétní) a "nesnižovat důstojnost advokátního stavu".
Ale je to čistě můj názor.
Ad Petr Urban
OdpovědětVymazatNebojte se, že bych nečetl předpisy až do konce, § 58 ZP samozřejmě znám.
Ve svém komentáři jsem reagoval Waclawovu domněnku, že porušování publikační etiky nemá co dělat s prací akademického pracovníka.
K tomu jsem považoval za vhodné upozornit, že takové jednání by mohlo být nejen výpovědním důvodem, ale i důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatPřiznám se, že Michalův post mě postavil před těžké dilema, protože sám nevím, jestli mi vadí víc to, že je dosud trestná pomluva, nebo to, že je už (tedy paleontologicky nedlouho poté, co vzal autorská práva pod ochranná křídla trestního soudnictví stát) trestné porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi...
OdpovědětVymazatJe ale třeba uvítat, že článek Tomáše Němečka i Michalův post opět rozvířily debatu nad ranami deset let starého plagiátorství, debatu, která vyhrožováním stížnostmi na místa nejvyšší upomíná na staré pořekadlo o zloději volajícím chyťte zloděje. Otázkou zůstává, existuje-li v českém civilním procesu nezainteresovaná autorita (pokud prof. Winterová nebude moci být znalkyní ve své věci), která by znalecky rozhodla, kdo před těmi deseti lety psal a kdo opisoval... Nevím nevím, napadá mne snad leda slavnostní ordál nad hrobem profesora Macura a v skrytu duše si budu přát, aby Vojtěch Šimíček, když už nemůže konkurovat v publikační plodnosti, měl alespoň více štěstí ve vrhání hřebů....
A teď už se jdu podívat, jak se na stránkách Schelleových utěšeně rozrůstá přehled publikací. Tajně totiž doufám, že jejich renesanční osobnosti konečně pronikly do dalšího oboru lidské činnosti, do gastronomie, a že jednou najdu jako přílohu časopisu Levné vaření (oblíbeného to plátku všech pravidelných pasažérů linek společnosti Studentagency) nějakou jejich monografii s názvem "Vaříme z vody aneb jak se opisují knihy...."
P. S.: Abych učinil zadost jazyku judikatury ESLP, upozorňuji, že tento komentář je hodnotovým soudem, a nikoli faktickým tvrzením, neboť ve skutečnosti mi v časopise Levné vaření i nadále bude stačit má oblíbená rubrika "moučníky bez pečení"....
Že je takovýto autor vědecky znemožněn (jak uvádí děkanka PF MU), a mezi kolegy je irelevantní, to je samozřejmě pravda (třeba já bych se neobtěžoval jakoukoliv knihu od Schelle Schelleová ani otevřít). Smutné je, že ty knihy někdo tiskne, přičemž odpověď na otázku proč je ještě smutnější - kupci jsou zajištěni, protože ty přeříkánky zákonů a důvodovek plus plagiáty musí číst studenti. Souhlasím s T. Sobkem, že základním problémem je, že to u nás nikdo neřeší. Na normální právnické fakultě v normální zemi by takovýto "autor" dávno skončil, protože tam si fakulty svého dobrého jména váží.
OdpovědětVymazatMichale, hádejte: bude český neb moravský policejní komisař raději vyšetřovat § 206 nebo 152? A hádejte ještě, co český neb moravský policejní komisař při přípravě na zkoušku z trestního práva na PA vynechal: hlavu druhou, nebo hlavu pátou? A do třetice hádejte: má vůbec český neb moravský policejní komisař zkoušku z trestního práva? No, kdyby to dopadlo špatně, budu Vám nosit buchty...
OdpovědětVymazatDíval jsem se do seznamu povinné literatury pro OPP na brněnské fakultě a učebnice Dr. Schelleové tam NAŠTĚSTÍ není.
OdpovědětVymazatPotěšující je, že není uvedena ani mezi literaturou doporučenou (tam jednoznačně kraluje jméno Macur. ;-) )
Takže studenti se s tímto "dílem" pravděpodobně potýkat nemusí.
Podle judikátu Sou R NS sv. 11 - C 806 není u výpovědních důvodům v § 52 nepřekonatelným problémem, že plagiát nebyl sepsán přímo v zaměstnání: "V nedodržení pracovním řádem požadovaných vyšších nároků na osobní vlastnosti zaměstnance a na úroveň jeho chování v mimopracovní době nelze spatřovat porušení pracovní kázně, může se však jednat o nesplňování požadavků zaměstnavatele nezbytných pro řádný výkon sjednané práce".
OdpovědětVymazatPožadavek etického chování ve vztahu k akademickým činnostem, zejména pak nevykazování cizích pedagogických nebo vědeckých děl za vlastní, vyplývá z obecných ustanovení o charakteru vysokých škol obsažených např. v § 1 zákona o vysokých školách.
Já nechci vystupovat jako obhájce někoho konkrétního, nebo třeba skupiny lidí obecně. Ale tohle už je takové "Všichni víme, že to je nespravedlivé, nesprávné, neetické atd., a teď už to stačí na nějaký ten paragraf našroubovat." Ust. §1 z o VŠ nic zaměstnanci neukládá, a proto to nic ani nemohl porušit. Přiznávám, že u ust. § 70 odst. 1 věty druhé je to do značné míry otázka interpretace (a třeba možná může být při interpretaci vzato v úvahu i ust. §1, nebo další), ale je to pracovní právo a zaměstnanec je ta "slabší" strana. Soud si nemůže říct tu výše uvedenou větu. Dovolil bych si říct, že se jedná o "složitý případ" :-)
OdpovědětVymazatAha. Já se domníval, že reagujete na konkrétní případ, nikoliv obecně.
OdpovědětVymazatZábavné je, že v rozsáhlém seznamu publikací této autorky jsem našel i toto dílko:
OdpovědětVymazatSchelle, K. – Schelleová, I. – Janotová, H.: Profesní etika. Praha, Eurolex Bohemia 2005. 96 s.
Kozel zahradníkem? :o))
Ano, jde totiž o člověka renesančního typu, který si co do záběru nezadá s Nielsem Bohrem, výborným fotbalistou a teoretickým fyzikem, Leonardem da Vincim, Járou da Cimmrmanem či Nielsem Bohrem, výborným fotbalistou a teoretickým fyzikem.
OdpovědětVymazatDr. Schelleová je autorkou či spoluutorkou 32 monografií, 23 učebnic, 12 sbírek právních dokumentů, 27 skript, 212 článků v odborných časopisech, 16 recenzí, 5 zpráv z vědeckého života a 35 článků v denním tisku (rozuměj Směr).
Záběr přitom začíná u krizového managementu, pokračuje přes právní úpravu zaměstnanosti či dispoziční zásadu v konkurzním řízení, dotýká se i právní úpravy umělého přerušení těhotenství, nevyhýbá se zmiňované profesní etice, notářství nebo advokacii. Určitou pozornost Dr. Schelleová věnovala i mezinárodnímu soudnictví jako významné součásti systému kolektivní bezpečnosti.
Přitom všem nezapomíná ani na studenty a připravuje pro ně učební pomůcky a drahocenný čas věnuje i vedení seminářů.
Kdo ví, třeba už se jí na rýsovacím prkně rodí řiditelná vzduchol.. pardon kosmická loď poháněná studenou fúzí.
Škoda, že Tomáš Němeček nepřipojil rovněž stanovisko prof. Winterové či prof. Zoulíka či doc. Hlavsy, to by mě opravdu zajímalo, zda se s Schelleovou vyrovnali, po tak sžíravé kritice se tomu opravdu zdráhám věřit. A doufám, že doc. Šimíček poreferuje, v případě, kdy bude splněna temná hrozba v článku vyslovená na jeho adresu.
OdpovědětVymazatSubjektivně si myslím, že člověk, který je plagiátorem by neměl učit na vysoké škole, neboť místo, aby studenty kultivoval, tak je naopak devastuje. Tragická paní doktorka by mohla důvodové zprávy i učebnice opisovat i na volné noze a nemusela by špinit dobré jméno Masarykovi University. Myslím, že profesor Weyr se v hrobě obrací a myslím, že fakulta by se k tomu měla nějak postavit a paní doktorce doporučit odchod, případně jí zažalovat za poškozování dobrého jména fakulty, vymáhat náhradu škody atd. ...
Pár postřehů o trestání plagiátorství ve světě (alespoň co k tomu podotkli spolužáci z těchto zemí) – trestání studentů, že by mohl opisovat pedagog je nepředstavitelné, to by asi musel spáchat harakiri :-), ale ten seznam:
Francie: Vyloučení z VŠ plus zákaz skládat jakoukoliv zkoušku na VŠ v zemi po dobu 5 let.
VB: Student práv přistižený při opisování včetně plagiátorství vyloučen z VŠ a již mu nikdy není umožněno stát se právníkem. (Totéž Singapore.)
USA: Okamžité vyloučení, takový člověk pravděpodobně nikde nevystuduje a kdyby náhodou, tak neprojde přes etickou komisi BAR a nestane se nikdy právníkem.
Btw.: Není tady někdo z Olomouce? Bych se rád zeptal co se tam děje, rektor odmítl jmenovat nově zvoleného děkana, což myslím je poměrně bezprecedentní věc.
Ad Lada Vyhnanek: Díky, svým komentářem jste vyvedl lidstvo z beznaděje i ohledně konstrukce perpetua mobile a řešení kvadratury kruhu. Ještě nevíme jak, ale už víme kdo...
OdpovědětVymazatCo se týče opisování důvodových zpráv, tak v tomto ohledu není Schelleová ani zdaleka osamocena. Pamatuji si např., že když byla v roce 2000 přijata velká novela OSŘ, jedna z prvních publikací na trhu z pera Petra Hlavsy (vydalo jí Linde) byla víceméně drobně doplněnou důvodou zprávou k této novelou. Ale je samozřejmě možné, že Hlavsa byl zároveň i (spolu)autorem důvodové zprávy, takže "vykrádal" sám sebe.
OdpovědětVymazatAd Jan Mates:
OdpovědětVymazatK té Olomouci - pomůže toto http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/univerzita_volby20070918.html Plus dole jsou související články.
A vhledem k tomu, že druhou kandidátkou byla prof. Hrušáková, tak by mohli být zasvěceni i lidé z Brna.
Ad "kauza" v Olomouci...
OdpovědětVymazatCituji plně tiskovou zprávu:
"Tisková zpráva UP
31. srpna 2007
Po bedlivém zvážení všech okolností a po opakovaném jednání s kandidátem na děkana Právnické fakulty UP Mgr. Mgr. Bc. Ivem Benedou se rektor UP Lubomír Dvořák dnes rozhodl návrh Akademického senátu Právnické fakulty UP ze dne 22. června 2007 zamítnout a zvoleného kandidáta nejmenovat děkanem Právnické fakulty UP.
K uvedenému podal profesor Dvořák následující vyjádření:
„Rektor je návrhem akademického senátu vázán v tom smyslu, že nemůže jmenovat děkanem někoho jiného, než kdo mu byl navržen. Na druhé straně není dána povinnost rektora jmenovat kohokoliv, kdo navržen byl. To je zřejmé nejen ze samotného textu zákona, ale též například z odlišnosti současné dikce zákona o vysokých školách od právní úpravy předchozí (§ 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 172/1990 Sb.: akademický senát fakulty „volí děkana z profesorů a docentů fakulty a odvolává jej z funkce“). Odpovídá zvyklostem a kultuře svobodného a demokratického akademického prostředí veřejných vysokých škol, aby rektor univerzity výsledek volby kandidáta na děkana respektoval. Je však nejen v pravomoci, ale dokonce povinností rektora takovému návrhu nevyhovět, má-li za to, že je takový návrh v zásadním rozporu se zájmy příslušné fakulty, případně i celé univerzity. Nejsem přesvědčen o tom, že zvolený kandidát může úspěšně vykonávat náročnou funkci děkana právnické fakulty – dosavadní zkušenosti a výsledky akademické činnosti Iva Benedy nejsou dostačující. Dále nemohu pominout ani otázku korektního průběhu volby kandidáta na děkana – Ivo Beneda se zúčastnil nejen celé přípravy a organizace voleb (a to i poté, kdy vyjádřil souhlas se svou kandidaturou), ale dokonce se účastnil i samotné tajné volby.“
Podle návrhu Akademického senátu Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci byl Mgr. Mgr. Bc. Ivo Beneda zvolen kandidátem na děkana tímto akademickým senátem v tajné volbě dne 21. června tohoto roku, a to většinou osmi hlasů proti sedmi hlasům, které obdržela druhá kandidátka, prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc."
Samotné rektorovo rozhodnutí má cca tři strany, ale jelikož nebylo vypuštěno do public domain, tak ho nezveřejňuji.
Situace na fakultě je dost vyhrocená a celé to je velmi nepřijemné, pochopte ale, že špinavé prádlo si pereme doma, že? Něco málo naznačuje tisk (doporučuji třeba LN z 11.9., všechny články jsou i na www.lidovky.cz), realita je samozřejmě mnohem složitější a celé to je tak na tři monologické hodiny. Naštěstí jsou aspoň 21.11. nové volby, snad to trochu zklidní vlny.
Robert Zbíral, PF UP Olomouc
PS: Abych trochu přispěl i k tématu akademické etiky, tak jedním z proděkanů v týmu Mgr. Benedy měl být i představitel další známé podobné kauzy Jiří "Koniáš" Bílý.
ad poster:
OdpovědětVymazatjen aby nedošlo také na §§ 174 a 175 TZ - ale pozor, Brno je Brno!
ad Pavel M:
a to renesančnost obou manželů lze dohledat nejen při publikační činnosti, ale i v oboru konkursního řízení, kde figurují se střídavými (pro věřitele?) úspěchy jako SKP
ad studentstvo:
na prostý lid musí být přísnost, až budete kantory, pak budete také moci ctrl c, ctrl v. Ze zkušenosti víme, že stále občas (často) platí: kdo neumí, (č)učí
ad výmluvčí na Hradci:
policejní orgány mají stále ještě mnozí resortní učiliště, neumožňující vstup do advokacie (pracovně VŠ SNB, kde se JÚDr. fasoval)
ad Zdeněk K:
Kühn Zdeněk, doc. JUDr., PhD.,LL.M.,S.J.D. - jmenování (ano x ne - nehodící se škrtněte) k NSS - blahopřejeme (určitě ano!), ctihodnosti!
ad čtenáři:
je pravdou, že "právem" v HN je někdy velmi hustá káva, pan TN má ovšem břitké pero, znalosti prostředí a tah na branku, tedy to, co novinářům chybí. Jeho články lze jen doporučit.
Možná je to jen povrchní dojem, ale olomoucká causa mi připomíná spory presidenta republiky se soudci či jejich kandidáty.
OdpovědětVymazatZdá se mi, že se hlavy veřejnoprávních korporací (republiky či university) přestávají chovat jako pouzí představitelé korporace a pasují se do jiné role, mnohem silnější.
Možno by bolo účinné vytvoriť osobitnú bonz-kolonku Plagiáty a oznamovať a dokladovať tam flagrantné prípady opisovania... tiež by som niečo zo slovenskej studnice dodal.
OdpovědětVymazatJedina šanca ako s týmto plevelom zatočiť je výjsť s tým na svetlo sveta.
Ináč k opisovaniu dôvodových správ, nezabudnite plz, že niekto tie dôvodovky musel napísať, a čo ak to boli práve tí publikujúci...
Kristian Csach
Ad Petr Urban
OdpovědětVymazatSituace v Olomouci je bohužel trošku složitější a pro nezasvěcené může vyznívat v neprospěch rektora.
Položím kacířskou otázku - je horším pedagogem, ten kdo publikuje ve stylu výše zmíněné doktorky (nejsem abs. z Brna, ale abych se Moraváků zastal, myslím že to bude stejné i na jiných PF v CR a SR) nebo ten který nepublikuje vůbec?
OdpovědětVymazat2. Jak to ze Sch. není docentkou? i když má ten výše citovaný mega-seznam publ. činnosti - z toho plynne ponaučení (nadejné), že jakési očistné mechanismy v oboru jsou, i když nejsou bůhví jaké...
3. jako advokát vnímám stávající úroven odbor. literatury jako velice špatnou! cca 90 procent publikací jsou opsané zákony a judikatura - což je možná dobré pro laiky ale pro fungujícího právníky naprosto k ničemu a zbylých 10 procent jsou díla asi původní , ale naprosto odtržená od života (nechci být rýpavý, ale řádím tam i díla nekterých (většiny) autorů z tohoto blogu, nic ve zlém hoši), takže jsou mi jako advokátovi taky k ...
4. Když jsem před časem příjímali do AK nové koncipienty, tak brněnští absolventi patřili k tem lepším (méně rozmazleným), ale to už odbočuju
Drahý anonyme, asi tomu nebudete věřit, ale někteří lidé mají jiné touhy než psát praktické příručky pro advokáty. Nic ve zlém hochu, ale máte možnost napsat si svou vlastní knihovnu.
OdpovědětVymazatTome neverím :-)
OdpovědětVymazatAdvokát Metropolitní
Metropolitní? Že by z Krnova?
OdpovědětVymazatAkademici jsou vesměs exoti a sběratelé rozmanitých poruch osobnosti. Myslím, že bude jen dobře, když jejich vliv na praxi zůstane bezvýznamný.
Ne AK STS Chvojkovice Brod :-)
OdpovědětVymazatAdvokát M.
Zde ještě doplnění k původnímu postu z Hospodářských noviny ze dne 26. září 2007, rubrika "Dopisy a emaily" (převzato z internetové verze IHNed na http://hn.ihned.cz/2-22103920-500000_d-47)
OdpovědětVymazatDopisy a e-maily
Dr. Schelleová mlčela a nyní lže
Reaguji na článek Kdo chce opisovat, musí být aspoň právník (HN 19. září). Autor v něm píše o naší recenzi na práci JUDr. Illony Schelleové a uvádí její vyjádření, že na nás kvůli této recenzi chtěla podat žalobu a dohodla se na mimosoudním vyrovnání.
Za sebe i za spoluautory recenze sděluji: K žádnému mimosoudnímu jednání, tím méně k "vyřešení věci" tehdy nedošlo. Nedočkali jsme se ani omluvy, ani stažení knihy dr. Schelleové z prodeje (o což jsme ji žádali před uveřejněním recenze), ani jakékoli jiné reakce. Doktorka Schelleová tehdy mlčela, a nyní lže.
Pro nás však věc uveřejněním recenze skončila. Dalším sledováním publikací této autorky jsme nechtěli a nadále nechceme marnit čas, který je nám vzácný.
Prof. JUDr. Alena Winterová, Právnická fakulta UK Praha
Škoda, že autoři recenze nechtěli pokračovat ve sporu. Snad by se tím něco vyřešilo a nezůstala jenom pachuť v ústech.
OdpovědětVymazatJe to smutné a ostudné. Akademický pracovník a navíc advokát a bývalý soudce by měl mít alespoň elementární etické cítění.
OdpovědětVymazatByl jsem v té době v AS Pf MU. Celá věc se řešila velmi opatrně, myslím, že si v té době nikdo úplně neuvědomoval, o co vlastně jde (studentský zvyk opisovat referáty a diplomové práce určitě hrál v podvědomí určitý vliv). V každém případě jsme tehdy cítili krev úplně někde jinde (Machalová a Spáčilová) a opilí paritou hlasů (učitelé / studenti) jsme se spíše snažili reformovat systém výuky... co se týče podstaty věci, myslím, že jsme se příliš snadno nechali odbýt námitkou, že paní doktorka má pracovní poměr na dobu neurčitou a že ji není možné vyhodit (sic !) a že se to zohlední při dalších konkursech, kdy se místo vyučujícího OPP bude uvolňovat. Vojta Šimíček už tehdy mával rukou, že jsme to celé podělali...
OdpovědětVymazatJan Hladký
ad jan hladký
OdpovědětVymazat"V každém případě jsme tehdy cítili krev úplně někde jinde (Machalová a Spáčilová)..."
Zřejmě jste tenkrát byli 100% neúspěšní.
ad michal pospíšil:
OdpovědětVymazatbyly důležité úspěchy - třeba možnost brát si na zkoušky předpisy, do té doby něco hodně problematického, s katedrou správního práva, kde iracionalita opačného postupu dosahovala vrcholu, se bojovalo i v době, kdy jsem měl před promocí...
k věci - akademický svět se trochu podobá politickému, se soudnictvím nebo byznysem má málo co společného. odrovnat nějakého člověka v akademickém světe vyžaduje určitou odvahu a tvrdost. kdo může říct že ji má?
He who fights with monsters might take care lest he thereby become a monster. And if you gaze for long into an abyss, the abyss gazes also into you.
(Schelleová v knize Procesní právo mimo dobro a zlo)
Pánové, nic proti, plagiátorství je špatné, ale vy všichni, co tady diskutujete a tváříte se jako právnická elita, vy, zejména pokud jde o práci se zahraniční literaturou, máte čisté svědomí? Já si myslím, že bych našel neodcitované pasáže ve Vašich pracech. Nechcete si proto nejdřív zamést před vlastním prahem, než se zase do někoho začnete strefovat?
OdpovědětVymazatTo HTTP:
OdpovědětVymazatVýborně, pokud něco "odhalíte", můžete napsat buď přímo sem, nebo některému z nás na mail. Ale doporučuji Vám, abyste se podepsal (skutečným jménem). Jinak Vás asi těžko někdo může brát vážně - stejně jako toto tvrzení.
Pristi semestr me cekaji seminare s pani Schelleovou, tak jsem si o ni rada udelala obrazek jeste ted predem. O tehle afere na PrF MU jeste i ted neco malo prosakuje, myslim, ze doc. Simicek i neco naznacoval na seminarich. Uplne ziram, jak u nas plati dvoji metr, vazne se mam behem studia jeste na co tesit, jak tak ctu.
OdpovědětVymazatad portokali
OdpovědětVymazatStudoval jsem v Brně v letech 1995-2000. Na seminářích se Schelleovou jsme procvičovali psaní různých podání. Byl to za celé studium jediný seminář, kde jsme něco takto užitečného dělali.
Plagiátorství doktorky Schelleové je samozřejmě politováníhodná záležitost. Škoda jen, že Vojtěch Šimíček není stejně kritický k některým praktikám svého kolegy a kamaráda Zdeňka Koudelky.