23 ledna 2007

CILFIT v české praxi aneb YNOS rozumně vyložený

Na svých cestách českou judikaturou jsem před několika dny narazil na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. srpna 2006, sp.zn. 29 Odo 242/2006, který podle všeho dělala Dr. Štenglová. Možná se mýlím, ale zdá se to být první výslovná a podle mne přesvědčivá aplikace doktríny CILFIT v judikatuře NS ČR pro právní vztahy, které nastaly ještě před 1. 5. 2004.

O YNOSu psal před nedávnem Michal Bobek, a jsem rád, že tuto kauzu, která podle mne správně vyložila intertemporalitu evropského práva v nových členských zemích (byť nechala řadu otázek velmi otevřených), pochopil NS ČR správně. Podle NS totiž [v] rozsudku ze dne 10. ledna 2006, ve věci C-302/04 Ynos dospěl Evropský soudní dvůr k závěru, že předcházejí-li skutkové okolnosti sporu přistoupení státu k Evropské unii, nemá Evropský soudní dvůr pravomoc k výkladu směrnice Evropského společenství. Protože v projednávané věci je uvedená podmínka splněna, Nejvyšší soud uzavřel, že mu ve věci nevznikla povinnost položit předběžnou otázku. Protože však posuzovaná právní úprava byla do českého právního řádu začleněna k naplnění účelu sledovaného směrnicí, Nejvyšší soud při výkladu posuzovaných ustanovení zákona o cenných papírech ze směrnice vycházel a aplikoval též interpretační pravidla, která Evropský soudní dvůr dovodil ve shora uvedeném rozhodnutí (soud má na mysli CILFIT).

Kauza se týká žalobce J. K., proti žalovanému G. f. o. s c. p., z čehož každý průměrně informovaný právník dovodí, že je to dovolání "Garančního fondu obchodníků s cennými papíry" (zase ta hloupá anonymizace). Meritum sporu je povinnost Fondu zaplatit náhradu plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací. Argumentace NS ČR se mi líbí, poměrně zdařile se tu pracuje s několika jazykovými verzemi směrnice, která byla do zákona o cenných papírech transponována. Jsem rád, že české soudy začínají chápat význam právního argumentu působícího nikoliv závazně, ale jen podpůrně.

7 komentářů:

  1. Myslím, že tohle rozhodnutí NS zmiňuje i Petr Čech ve svém komentáři rozhodnutí Ynos v poslední čísle Jurisprudence, také pochvalně.

    OdpovědětVymazat
  2. hmm ... diky za typ - rad si to rozhodnuti prectu. Btw Michale, nemohl bys mi poslat ten Tvuj koment Ynosu, pripadne rici, kde to bylo publikovano. Diky predem.

    OdpovědětVymazat
  3. Anotace Ynose je (spolecne s jinymi) volne ke stazeni na http://www.eui.eu/Personal/Researchers/mbobek/Anotace.html

    OdpovědětVymazat
  4. Jeste na okraj: prvni dohledatelny pokus o srovnavaci jazykovy vyklad jednotlivych verzi komunitarni legislativy provedl myslim Nejvyssi spravni soud (kdo jiny ;-) v rozsudku ze dne 19. cervence 2006, c.j. 3 Azs 259/2005-42, viz http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=7943

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. A ještě za okraj (poznámka "extra margo") první dohledatelný pokus o eurokonformní výklad vnitrostátního předpisu přijatého za účelem harmonizace s komunitárním acquis (v daném případě zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o DPH, ve vztahu k Šesté směrnici Rady ze dne 17. května 1977, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, 77/388/EHS) a aplikovaného v daném případě na skutečnosti nastalé před 1. 5. 2004 viz v rozsudku (opět žádné překvapení) NSS ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 2 Afs 92/2005, publ. pod č. 741/2006 Sb. NSS (též http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=2134 ): "I v případech, kdy se posuzují skutkové okolnosti, k nimž došlo před vstupem České republiky do Evropské unie, a rozhodným právem je právo tehdy účinné, je nutno ustanovení českého právního předpisu, přijatého nepochybně za účelem sbližování českého práva s právem Evropských společenství a majícího svůj předobraz v právní normě obsažené v právu Evropských společenství, vykládat konformně s touto normou. Odchýlit se od takovéhoto výkladu je však zpravidla nezbytné v případech, kdy pro to existují zřejmé racionální důvody dané kupříkladu tím, že v ustanovení českého právního předpisu byla úmyslně zvolena odlišná textace nebo že ten, kdo právní předpis vydal, v něm jiným nepochybným způsobem projevil vůli odlišnou od vůle projevené v normě práva Evropských společenství."

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji Pavle, tak tohle je opravdu dokonalé, všechna čest senátu 2 Afs.

    OdpovědětVymazat