Hodnota života a náhrada nemajetkové újmy dle NOZ I.

Jak určit náhradu nemajetkové újmy při usmrcení či poškození zdraví za nového občanského zákoníku? Změny jsou zásadní. Zrušila se „bodová vyhláška“ (440/2001) stanovující konkrétní (nízké) částky za konkrétní újmy. Skončil §442 starého občanského zákoníku přiznávající pozůstalému v případě úmrtí urážlivých 240,000 Kč. Dle §2958 NOZ „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.” Obdobně i následující paragraf řeší náhradu při usmrcení. A teď, soudce, pomoz si.

Často slýcháme, že hodnota lidského života je nevyčíslitelná. Podle této logiky by náhrada újmy mohla být nekonečno (což prakticky nejde) nebo také nula (což je i morálně nepřijatelné vůči poškozeným a zákon to ostatně nedovoluje). Je nutné dospět ke konkrétním částkám, které by se měly odvíjet od pokud možno od objektivních či měřitelných hodnot, obdobně jako se náhrady škod odvíjí od tržních cen zničených věcí apod.

V literatuře na pomezí ekonomie, práva a zdravotnictví přitom již desetiletí existuje koncept, kterým lze vyčíslit újmu způsobenou usmrcením: tzv. hodnota statistického života (value of statistical life). Ta vychází z reálně projevené ochoty lidí platit za snížení rizika v reálných životních situacích, jako jsou např. nákup bezpečnostní výbavy do automobilu či přijetí méně rizikového a proto také hůře placeného zaměstnání. (Existuje i obdobný koncept pro poškození zdraví, o tom někdy příště.)

Hodnota statistického života se nejlépe vysvětlí na příkladu: Řekněme, že pravděpodobnost, že se v autě zabijete, je 1/5,000. Auto lze vybavit bezpečnostním prvkem, který tuto pravděpodobnost sníží o polovinu, tj. o 1/10,000. Za bezpečnostní prvek jste ochotni zaplatit maximálně určitou částku, řekněme 4,000 Kč. Kromě vás je celkem 10,000 takových lidí, kteří si bezpečnostní prvek pořídili. Dle zákona velkých čísel se zachránil právě jeden život. Za snížení rizika, které v konečném důsledku vedlo k záchraně jednoho života, byla tato populace lidí ochotna zaplatit dohromady 40 milionů Kč. Hodnota statistického života je v tomto příkladu právě 40 milionů Kč.

Výše statistické hodnoty života byla odhadnuta různými metodami v bezpočtu studií v kontextu řady zemí, samozřejmě nejčastěji v USA. Výpočtů na českých datech je jako šafránu. Jedna studie došla k hodnotám 18 až 40 milionů, novější 60 milionů. Můj vlastní hrubý výpočet před lety na LEBlogu dospěl k 33 milionům. Tyto odhady – i přes své rozdíly – dávají přinejmenším konzistentní závěr, že hodnota statistického života v Česku se pohybuje v řádu několika desítek milionů korun.

Hodnota statistického života poskytuje soudům příležitost, jak stanovit náhradu újmy při usmrcení na základě čísel, která nejsou „cucána z prstu“ nebo jen z pocitů o tom, co ještě nevyvažuje a co již vyvažuje utrpění, ale která vycházejí ze skutečně projevené ochoty lidí za život a zdraví platit. Protože se jedná o velmi důležitý koncept, k jeho různým aspektům (jak se liší mezi lidmi, co skutečně měří, i k tomu, že lidský život je opravdu tou největší (ekonomickou) hodnotou na světě) se v budoucích blozích hodlám vracet.

PS Prozatím doporučuji shrnutí od světové autority č. 1: Kip Viscusi: Value of Life in Legal Contexts: Survey and Critique..