Moc děkujeme Báře Havelkové za dubnové hostování. Po dlouhé době nám dovolila vrátit se ke sloganu: Jiné právo – Vaše pravidelná dávka emocí. Jako hosta na květen vítám Zuzanu Vikarskou. Zuzka nedávno absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy; dnes pokračuje v postgraduálním studiu na Lovaňské univerzitě. Na Jiném právu se doufáme přidá do čerstvého větru jinoprávních ještěrek (které zdůrazňuji s podpůrným odkazem na své lednové ohlášky jsou bezpohlavní).
Tak už si nás zase pletou s Čečenci. Bohužel, dnes je to o něco méně bezpečný omyl, než který jsem zažil v polovině devadesátých let v Německu. Když jsem tam studoval na gymnáziu v průběhu první války na Kavkaze, občas se u mě zastavil nějaký spolužák či učitel a politoval mě, že je u nás ta invaze Rusů. Nu, fakt je, že Tschechien a Tschetschenien zní nebezpečně podobně, tedy o poznání více než Chechnya a Czech Republic. Nezbývá než doufat, že než ti amící hodí ten první „nuke“, tak se alespoň juknou na mapu.
O odlišných (disentních) stanoviscích byla na Jiném právu již několikráte řeč. Myslím, že teoretici tohoto fenoménu by se napříště měli zaměřit na odlišná stanoviska českého soudce u ESLP Aleše Pejchala. Jeho první odlišná stanoviska (kupř. částečně odlišné stanovisko ve věci EON c. FRANCE, rozsudek ze dne 14. března 2013, věc č. 26118/10, či odlišné stanovisko ve věci PODBELŠEK BRAČIČ v. SLOVENIA, rozsudek ze dne 18. dubna 2013, č 42224/04) jsou skutečně perly: volná koláž ze Seneky, přihozený taky Hájek (tedy ten Friedrich August von, nikoliv ten Přemysl, vechtr ve výslužbě), promíchaný s oblíbenou Vídeňskou úmluvou o smluvním právu a učebnicovými výroky o čemsi. Ale já se ještě vzepnu, beru si barevnou fixu a jdu se snažit pochopit tu myšlééénku… (ale snad to alespoň na té Ukrajině chápou, když už odtamtud přicházejí do Štrasburku ti zkušenější právníci).
Řekl bych, že v případu PODBELŠEK BRAČIČ v. SLOVENIA je separátní votum soudce Pejchala projevem těch nejlepších (nejhorších) tradic tuzemského tupého právního pozitivismu, naprosto ignorujícího účel a smysl úpravy, známého též pod názvem "inženýrský" či "programátorský" výklad práva. V Úmluvě skutečně nikde není napsáno, že by se mělo rozhodovat rychle...
OdpovědětVymazatPokud jde o kvalitní separátní vota, můžeme zůstat doma.
OdpovědětVymazatJan Čulík se Britských listech podivoval disentu soudce Balíka ve věci velezrady:
"Ovšem velmi mě zarazila argumentace ústavního soudce Balíka. Čekal jsem vysoce erudované právní zdůvodnění, proč není možné se obviněním z velezrady zabývat, a přitom jsme se dověděli, že se podle Balíka Ústavní soud nebude stížností zabývat, 'protože Klaus byl populární'. No, co je to, proboha, za právní názor? Zdá se, že úroveň některých soudců Ústavního soudu je pozoruhodně nízká."
Já bych od Jeho ústavní ctihodnosti taky očekával, že její výplody budou více připomínat odborná právní pojednání, když má talár a sedí na soudě. Ale u soudce Balíka už jsme si skoro zvykli, že.
Někdy začlení do svého odůvodnění zápis šachové partie (II.ÚS 773/07), jindy sepíše svůj právní názor symfonickou formou (Pl.ÚS 53/10), pro povznesení publika přihodí citát ze zákoníku Disraeliho současníka gruzínského krále Vachtanga VI. a zakončí úvahou o skolení pětiročáka z očí do očí (II.ÚS 2461/08), přihodí obiter dictum svůj postřeh, že T9 na jeho mobilním telefonu nezná slovo "otčina" (Pl.ÚS 66/04) a od připomenutí dobrodružství královny Koloběžky I. přejde plynule k pádu švédského krále Gustava Adolfa I. v bitvě u Lützenu, aby to uzavřel zprávou o konání polského Sejmu v roce 1652 (Pl.ÚS 55/10).
Vrcholem jeho tvorby je již citovaný disent ve věci sp. zn. Pl.ÚS 53/10.
Kdy už někdo nahlas řekne, že tohle není normální?
Kdyby podobné rozhodnutí vydalo nějaké anonymní véesúčko, nepochybně by ho jeho šéf vyzval k fouknutí do Drägeru a pak se ho taktně zeptal, zdali neuvažuje o kariéře jinde, kde by mohl svou originalitu uplatnit lépe. Když se však takto podivně chová soudce ústavního soudu, všichni usilovně předstírají, že je to normální. Přesně jako v té pohádce od Hanse Christiana Andersena!
Nevím, zda je soudce Balík pouze opojen svou originalitou, vzděláním a vtipností, nebo zda má věc vážnější příčinu (jsa pouze doktor práv, nebudu spekulovat). Vím však určitě, že tohle není v pořádku a že chování soudce Balíka je ostudné (přičemž ostudné je i to, že celá justiční obec předstírá, že to neví).
Možná by si měl pan předseda Ústavního soudu Rychetský přečíst znovu zákon o Ústavním soudu, zejména § 133 o kárných proviněních: "Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce ..." Pokud některý soudce budí dojem, že si z toho všeho dělá akorát bžundu, nejsem si moc jistý, zdali jde o jednání podporující vážnost a důstojnost jeho funce.