Návdavkem několik letní střípků. Předně je mi líto, že Jiné právo neposkytuje kompletní servis. Coby dnes již postarší autoři jsme prostě ještě nepochopili, že dnešní omladina do ničeho delšího tří stránek nejde. Jak naznačuje přiložený komiks, který ke mně doputoval a dost mě rozesmál, pokud chce David napříště doporučovat nějakou literaturu, nechť dodá i odpovídající výcucy!
Málem jsem se stal porotcem v trestním řízení v oxfordském Crown Court (porotní soud prvního stupně pro závažné trestné činy). Mé srdéčko perverzně zajásalo nad obsílkou, vyzývající mě se dostavit počátkem listopadu k soudu a stát se porotcem. Podobnou obsílku může v průběhu let dostat každý, kdo má v Anglii registrovaný trvalý pobyt: adresáty losuje počítač podle aktuálních voličských seznamů. Má fantasie se rozjela na plné obrátky: konečně si vyzkouším 12 rozhněvaných mužů v praxi. V reáliích současného obsazování anglických porot tedy spíše cca 7 žen v domácnosti a 5 důchodců, ale jistě stále rozhněvaných. Podařilo by se mi nenápadně přesvědčit jak anglického důchodce, tak ženu v domácnosti indického původu, o (ne)vině obžalovaného? Mé sociologicko/psychologické hrátky in spe bohužel zhatila podmínka, že v porotě může zasedat pouze ten, kdo měl na území Spojeného království trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let. Škoda…Když minulý rok Jirka Přibáň v jednom ze svých esejů v knize „Právo a dobro v ústavní demokracii“ s lítostí psal, že leckterý absolvent právnického studia považuje i dnes Radbruchovu formuli za „motoristickou soutěž“, patrně netušil, jak hluboce jeho stesky promění vnímání právní filosofie u právnického dorostu. Jak řečená formule, tak i jiné hvězdy právní filosofie (namátkou I. Kant, J. Habermas, J. Rawls či N. MacCormick) totiž v mezidobí získaly takovou popularitu, že je studenti práv chtějí nosit na svých prsou. Značková trička jsou „out“, Radbruchova formule je „in“: k prohlédnutí i objednání zde.
S otevřenou pusou jsem si přečetl článek na „Ukáčku“ (studentský portál Univerzity Karlovy). Jde o příspěvek do debaty na téma kvality univerzitních kolejí UK z pohledu zahraničních studentů. Zdá se, že když přijedou na UK studenti ze západní Evropy, bývají kvalitou univerzitního ubytování překvapeni, spíše v tom negativním směru. Odpověď Kolejí a menz UK v článku „Hostivař zamořili štěnicemi sami studenti, tvrdí správci kolejí“ mi ale vyrazila dech. Dovolím si ocitovat:
„Štěnice zpravidla zavlékají sami zahraniční studenti pocházející většinou ze zemí bývalého SSSR,“ vysvětlil […] vedoucí provozního útvaru Kolejí a menz Univerzity Karlovy. […] problém se štěnicemi třeba řešit systémově. Studenti z některých zemí jsou prý na štěnice z domova zvyklí. Sestěhovat je k sobě by ale mohlo být ostatními považováno za segregaci, uvedl Bém. „KaM proto volí kompromis a většinu studentů programu Erasmus stěhují do Hostivaře, aby byla zamořena pouze jediná kolej,“ vysvětlil bývalý ředitel, proč jsou zahraniční studenti záměrně sestěhováváni na hostivařskou kolej, kde se štěnice dlouhodobě vyskytují.“
Dvakrát jsem si ten článek přečetl. Poté jsem zkontroloval datum jeho publikace (2. 7. 2012 není Apríl). Stále si nejsem jist, jestli to, jak to chápu, chtěl autor výroku skutečně říct, ale pokud ano, pak mi nezbývá než zůstat v němém úžasu: Erasmus štěnice sestěhovat s podlidmi z bývalého SSSR na jednu kolej do izolace, aby zahraniční špína nenakazila Čechy? To je schopen někdo vypustit v roce 2012, nedej Bože zrealizovat? Pomoc...