Nedávno jsem narazil na zajímavou sekvenci rozhodnutí Nejvyššího soudu Kalifornie (Supreme Court of California) a navazující interakci mezi tímto soudem a kalifornským zákonodárcem. Tato interakce by mohla být zajímavá i pro českého čtenáře, byť si nejsem vědom, že by k něčemu podobnému v České republice došlo (pokud ano, budu rád, když mě někdo na takový případ upozorní). Co není totiž může být.
Skutkové okolnosti nejsou pro účely tohoto postu podstatné, a proto je podám ve zjednodušené podobě. Ve zkratce se výše zmíněná interakce točí okolo soukromoprávní odpovědnosti majitelů podniků prodávajících alkoholické nápoje (dále jen "majitele hospody") za jednání jeho zákazníků pod vlivem alkoholu. Typickým příkladem je situace, kdy majitel hospody prodá alkoholický nápoj řidiči, který následně způsobí dopravní nehodu, v níž zraní třetí osobu. Otázka, před kterou byl Nejvyšší soud Kalifornie opakovaně postaven, tak zněla, zda v takovém případě nese majitel hospody odpovědnost, a pokud ano, tak v jakých případech. Jinak řečeno, může zraněná třetí osoba žalovat majitele hospody o náhradu škody? [puristé prominou, ale pojem "náhrada škody" tu používám pro zjednodušení jako generický pojem]
Stanovisko Nejvyššího soudu Kalifornie bylo zpočátku jednoznačně proti odpovědnosti majitele hospody [Cole v. Rush (1955) 45 Cal. 2d 345, 289 P.2d 450]. V roce 1971 však Nejvyšší soud Kalifornie změnil názor a umožnil zraněným osobám požadovat po majiteli hospody náhradu škody [Vesely v. Sager (1971) 5 Cal. 3d 153, 486 P.2d 151]. Svůj názor opřel o § 25602 písm. a) Cal.Bus. & Prof.Code, který zněl následovně: "Každý, kdo prodá ... alkoholický nápoj notorickému opilci či zjevně podnapilé osobě, spáchá přestupek" (pro zjednodušení používám velmi volný překlad - originál viz zde).
V následujících letech pak Nejvyšší soud Kalifornie odpovědnost za škodu majitelů hospod dále rozšiřoval [viz Bernhard v. Harrah's Club (1976) 16 Cal. 3d 313, 546 P.2d 719; a Coulter v. Superior Court (1978) 21 Cal. 3d 144, 577 P.2d 669].
V roce 1978 však došla kalifornskému zákonodárci trpělivost a tak novelizoval výše uvedený § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code, do kterého vložil další dvě písmena. Nové písmeno b) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code zní následovně: "(b) Osoba, která prodá alkoholický nápoj podle písm. a) tohoto ustanovení, nenese soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou třetí osobě z důvodu intoxikace zákazníka alkoholickým nápojem" (opět velmi volný překlad - originál viz zde)
Aby to bylo kalifornskému Nejvyššímu soudu "jasné", tak si zákonodárce neodpustil písmeno c) následujícího znění: "(c) Zákonodárce tímto konstatuje, že toto ustanovení bude vykládáno tak, že závěry [Nejvyššího soudu Kalifornie] ve věcech Vesely v. Sager (5 Cal.3d 153), Bernhard v. Harrah's Club (16 Cal.3d 313) and Coulter v. Superior Court ... se ruší ve prospěch předchozího výkladu, podle nějž konzumace alkoholických nápojů, a nikoliv podávání alkoholických nápojů, je nejbližší příčinou škod způsobených třetí osobě podnapilou osobou". (originál zde)
Písmeno c) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code bylo o tři roky později napadeno u Nejvyššího soudu Kalifornie pro rozpor s kalifornskou ústavou. Co na to Nejvyšší soud Kalifornie? Ustoupil a nechal toto ustanovení "naživu" [Cory v. Shierloh (1981) 29 Cal. 3d 430, 629 P2d. 8].
Nabízí se hned několik otázek. Je takový tah zákonodárce vůbec slučitelný s dělbou moci? Je soud takovým "výkladem zákonodárce" vázán? Může se od něj (znovu) odchýlit? Jak by na podobný kousek z dílny českého zákonodárce reagovaly české soudy? Asi podrážděně. V českých luzích a hájích totiž (nejen) soudci žijí v představě, že stojí při výkladu právních předpisů "na konci řetězce", a poté, co rozhodnou "jaký výklad je ten jediný správný", tak jim do toho nemá zákonodárce "co kafrat".
Tak jako tak jsou "legislativní odklony" (statutory overrides) prostředkem, který má český zákonodárce po ruce a zatím jej efektivně nevyužívá. Výše uvedený "legislativní odklon" zakotvený v písmenu c) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code je extrém, který asi není hodno následovat [proč kalifornskému zákonodárci nestačilo doplnit do § 25602 pouze písmeno b) se už z dostupných pramenů nedozvíme]. Klasické "legislativní odklony" [viz např. právě zmiňovaný § 25602 písm. b)] však samy o sobě škodlivé nejsou. Za prvé, donutí to zákonodárce (konečně) sledovat judikaturu obou vrcholných obecných soudů. Za druhé, interakce mezi oběma vrcholnými obecnými soudy a zákonodárcem (korigovaná Ústavním soudem) rozvoji českého práva jen prospěje, neboť soudy i zákonodárce budou muset lépe argumentovat. A za třetí, soudy budou vystaveni "sankci", když při výkladu právního předpisu "přestřelí". Co si budeme namlouvat - představa, že to, co řeknou české soudy, je pro českou společnost vždy to nejlepší, je hodně naivní.
Skutkové okolnosti nejsou pro účely tohoto postu podstatné, a proto je podám ve zjednodušené podobě. Ve zkratce se výše zmíněná interakce točí okolo soukromoprávní odpovědnosti majitelů podniků prodávajících alkoholické nápoje (dále jen "majitele hospody") za jednání jeho zákazníků pod vlivem alkoholu. Typickým příkladem je situace, kdy majitel hospody prodá alkoholický nápoj řidiči, který následně způsobí dopravní nehodu, v níž zraní třetí osobu. Otázka, před kterou byl Nejvyšší soud Kalifornie opakovaně postaven, tak zněla, zda v takovém případě nese majitel hospody odpovědnost, a pokud ano, tak v jakých případech. Jinak řečeno, může zraněná třetí osoba žalovat majitele hospody o náhradu škody? [puristé prominou, ale pojem "náhrada škody" tu používám pro zjednodušení jako generický pojem]
Stanovisko Nejvyššího soudu Kalifornie bylo zpočátku jednoznačně proti odpovědnosti majitele hospody [Cole v. Rush (1955) 45 Cal. 2d 345, 289 P.2d 450]. V roce 1971 však Nejvyšší soud Kalifornie změnil názor a umožnil zraněným osobám požadovat po majiteli hospody náhradu škody [Vesely v. Sager (1971) 5 Cal. 3d 153, 486 P.2d 151]. Svůj názor opřel o § 25602 písm. a) Cal.Bus. & Prof.Code, který zněl následovně: "Každý, kdo prodá ... alkoholický nápoj notorickému opilci či zjevně podnapilé osobě, spáchá přestupek" (pro zjednodušení používám velmi volný překlad - originál viz zde).
V následujících letech pak Nejvyšší soud Kalifornie odpovědnost za škodu majitelů hospod dále rozšiřoval [viz Bernhard v. Harrah's Club (1976) 16 Cal. 3d 313, 546 P.2d 719; a Coulter v. Superior Court (1978) 21 Cal. 3d 144, 577 P.2d 669].
V roce 1978 však došla kalifornskému zákonodárci trpělivost a tak novelizoval výše uvedený § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code, do kterého vložil další dvě písmena. Nové písmeno b) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code zní následovně: "(b) Osoba, která prodá alkoholický nápoj podle písm. a) tohoto ustanovení, nenese soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou třetí osobě z důvodu intoxikace zákazníka alkoholickým nápojem" (opět velmi volný překlad - originál viz zde)
Aby to bylo kalifornskému Nejvyššímu soudu "jasné", tak si zákonodárce neodpustil písmeno c) následujícího znění: "(c) Zákonodárce tímto konstatuje, že toto ustanovení bude vykládáno tak, že závěry [Nejvyššího soudu Kalifornie] ve věcech Vesely v. Sager (5 Cal.3d 153), Bernhard v. Harrah's Club (16 Cal.3d 313) and Coulter v. Superior Court ... se ruší ve prospěch předchozího výkladu, podle nějž konzumace alkoholických nápojů, a nikoliv podávání alkoholických nápojů, je nejbližší příčinou škod způsobených třetí osobě podnapilou osobou". (originál zde)
Písmeno c) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code bylo o tři roky později napadeno u Nejvyššího soudu Kalifornie pro rozpor s kalifornskou ústavou. Co na to Nejvyšší soud Kalifornie? Ustoupil a nechal toto ustanovení "naživu" [Cory v. Shierloh (1981) 29 Cal. 3d 430, 629 P2d. 8].
Nabízí se hned několik otázek. Je takový tah zákonodárce vůbec slučitelný s dělbou moci? Je soud takovým "výkladem zákonodárce" vázán? Může se od něj (znovu) odchýlit? Jak by na podobný kousek z dílny českého zákonodárce reagovaly české soudy? Asi podrážděně. V českých luzích a hájích totiž (nejen) soudci žijí v představě, že stojí při výkladu právních předpisů "na konci řetězce", a poté, co rozhodnou "jaký výklad je ten jediný správný", tak jim do toho nemá zákonodárce "co kafrat".
Tak jako tak jsou "legislativní odklony" (statutory overrides) prostředkem, který má český zákonodárce po ruce a zatím jej efektivně nevyužívá. Výše uvedený "legislativní odklon" zakotvený v písmenu c) § 25602 Cal.Bus. & Prof.Code je extrém, který asi není hodno následovat [proč kalifornskému zákonodárci nestačilo doplnit do § 25602 pouze písmeno b) se už z dostupných pramenů nedozvíme]. Klasické "legislativní odklony" [viz např. právě zmiňovaný § 25602 písm. b)] však samy o sobě škodlivé nejsou. Za prvé, donutí to zákonodárce (konečně) sledovat judikaturu obou vrcholných obecných soudů. Za druhé, interakce mezi oběma vrcholnými obecnými soudy a zákonodárcem (korigovaná Ústavním soudem) rozvoji českého práva jen prospěje, neboť soudy i zákonodárce budou muset lépe argumentovat. A za třetí, soudy budou vystaveni "sankci", když při výkladu právního předpisu "přestřelí". Co si budeme namlouvat - představa, že to, co řeknou české soudy, je pro českou společnost vždy to nejlepší, je hodně naivní.