Na začátku tohoto měsíce jsme tu informovali o rozhodnutí D. Soutera opustit Nejvyšší soud. Po třech týdnech Obamova administrativa oznámila jméno nového soudce, kterým bude (projde-li úspěšně Senátem) podle očekávání žena. Kandidátkou je 54-letá federální soudkyně Sonia Sotomayor, jejíž rodiče pocházejí z Portorika.
Předminulý víkend jsem seděl v Londýně se svými americkými přáteli, akademiky z jihokarolinské univerzity, a po chvilce se samozřejmě náš rozhovor stočil k právnicky nejzajímavější události těchto týdnů, totiž k nominaci nového soudce NS USA. Všichni se vyjadřovali k nejpravděpodobnější kandidátce s nedůvěrou, nepodařilo se mi však bohužel zjistit detaily toho, proč nedůvěra k ní panuje. Její životopis je totiž velmi zajímavý, vystudovala ty nejlepší školy (Princeton a Yale), od roku 1997 je soudkyní federálního odvolacího soudu. Americká média zdůrazňují, že její životní příběh se podobá příběhu prezidenta: pochází z velmi chudé portorické rodiny, její otec brzy zemřel, děti vychovávala manuálně pracující matka, která chodila do práce šestkrát týdně. Samotná soudkyně trpí cukrovkou a je závislá na inzulinu.
Je nepochybné, že rozhodujícím argumentem pro nominaci soudkyně byla právě její pestrá životní dráha připomínající klasický „americký sen“. Obama v této souvislosti citoval slavný Holmesův výrok uvozující jeho práci Common Law, podle něhož „Život práva nikdy nebyla logika, ale zkušenost“.
Do pozornosti médií se Sotomayor dostala již v roce 1995, kdy razantně vstoupila do kauzy stávky hráčů amerického baseballu (srov. tady). Pokud bude senátem potvrzena, stane se Sotomayor prvním nejvyšším sudím hispánského původu (i když NY Times neopomněly zdůraznit, že fakticky prvním hispánským soudcem byl Benjamin Cardozo, se židovskými a portugalskými kořeny, ten sám se ovšem za hispánce nepovažoval).
Předminulý víkend jsem seděl v Londýně se svými americkými přáteli, akademiky z jihokarolinské univerzity, a po chvilce se samozřejmě náš rozhovor stočil k právnicky nejzajímavější události těchto týdnů, totiž k nominaci nového soudce NS USA. Všichni se vyjadřovali k nejpravděpodobnější kandidátce s nedůvěrou, nepodařilo se mi však bohužel zjistit detaily toho, proč nedůvěra k ní panuje. Její životopis je totiž velmi zajímavý, vystudovala ty nejlepší školy (Princeton a Yale), od roku 1997 je soudkyní federálního odvolacího soudu. Americká média zdůrazňují, že její životní příběh se podobá příběhu prezidenta: pochází z velmi chudé portorické rodiny, její otec brzy zemřel, děti vychovávala manuálně pracující matka, která chodila do práce šestkrát týdně. Samotná soudkyně trpí cukrovkou a je závislá na inzulinu.
Je nepochybné, že rozhodujícím argumentem pro nominaci soudkyně byla právě její pestrá životní dráha připomínající klasický „americký sen“. Obama v této souvislosti citoval slavný Holmesův výrok uvozující jeho práci Common Law, podle něhož „Život práva nikdy nebyla logika, ale zkušenost“.
Do pozornosti médií se Sotomayor dostala již v roce 1995, kdy razantně vstoupila do kauzy stávky hráčů amerického baseballu (srov. tady). Pokud bude senátem potvrzena, stane se Sotomayor prvním nejvyšším sudím hispánského původu (i když NY Times neopomněly zdůraznit, že fakticky prvním hispánským soudcem byl Benjamin Cardozo, se židovskými a portugalskými kořeny, ten sám se ovšem za hispánce nepovažoval).
A ještě malý dovětek: doporučuji se podívat též na diskusi k článku v NY Times, která dokazuje, že Američané dokážou diskutovat i o právních otázkách v širší veřejnosti velmi sofistikovaně. Srov. např. tento názor z May 26, 2009 9:59 am: Some complain that she is not the best. But do not forget this is a political appointment, not an academic or even professional competition. In this world all are dispensable, and it is hard to claim who is the best. Looking at the four finalists, all were women. Can anybody say that no man is good enough? It is important to select a Hispanic judge, because it serves our nation's long-term interests. Although I do not know her credentials and records, reading this brief report makes me confident that the president made a great decision. Congratulations to Judge Sotomayor.
Paní Sotomayor se narodila v roce 1954, pracovní soboty u nás byly zrušeny v roce 1968. Do té doby všichni chodili do práce 6 dní v týdnu !!
OdpovědětVymazatJana Kožená
Pohled na soudkyni Sotomayor z druhe strany: zde, dodatek tady.
OdpovědětVymazatStranka z Almanac of the Federal Judiciary.
Pozn.: Zpetna vazba, kterou v U.S. dostavaji (federalni) soudci, je super. Motivuje k sebekriticnosti a lepsim vykonum.
Právní logik Eugenio Bulygin jednou řekl: "Právníci milují banality. Pořád mě obtěžují s heslem, že právo není logika. Proč raději nepřipomínají svým soudcům, že právo není politika?"
OdpovědětVymazat..jen aby to nedopadlo jako s prvním muslimem v britské vládě :-) . S dnešním americkým zadlužením tam tak nějak nakonec hispánec patří.
OdpovědětVymazatRoman Radkovský
P.S. : to o těch 6 dnech v práci v jejím ofiko CV je opravdu povedený ůlet
Mě narozdíl od pisatele v NYT vadí, že není nejlepší a žádná její biologická vlastnost (žena/muž,původ, nemoc) mě nedojímá. Pozitivní diksriminace je cesta do dnešní duhové radosti v JAR, nehledě na to, že její aplikace je jen další zvrácená aplikace eugeniky.
OdpovědětVymazatTo opravdu někdo věří, že první Afro tam, první Ind tamhle, první Hispánka tady je aplikací rovnosti ? Zakladatelé USA se musí obracet v hrobě.
Eva Farská
ad Eva :
OdpovědětVymazatV tomhle se USA nezměnily. Když nastoupil Kennedy jako první katolík ve funkci prezidenta, tak z toho také bylo haló mezi evangelíky a židy. Je ale pravda, že od jeho smrti už tak trpké konce osudy prvních nemívají a splývají s běžnou šedí života Američana.
A že se antirasistické hnutí zvrhne v nový rasismus je historicky zákonité od dob fr. revoluce.
Václav Bach
ad Petrov: Nevím, že by zrovna vyjádření pochybnosti o její víře a rodinném stavu patřilo mezi evropsky kultivované metody kritiky.
OdpovědětVymazatJan Bejček
Ad Jan Bejček:
OdpovědětVymazatNevím, proč svou poznámku adresujete "Petrov". V materiálech, na které jsem uvedl odkaz, jsem si vyjádření pochybností o víře a rodinném stavu Ms. Sotomayor nevšiml.
Pokud narážíte na mou stručnou poznámku o významu zpětné vazby -- tou jsem měl na mysli Almanac of the Federal Judiciary a ne každý štěk, co jste kde kdy viděl.
ad Petrov :
OdpovědětVymazat(She went to Catholic schools and would also be the sixth Catholic justice on the current Supreme Court if she is, in fact, Catholic, which isn't clear from her official biography.
Špatně čtete, ten text říká toto:
OdpovědětVymazatChodila na katolickou školu, ale jen z toho nevyplývá, že je katolička. Své vyznání soudkyně Sotomayor ve svém životopisu neuvádí. Tedy je jen možné (pravděpodobné), zdaleka však ne jisté, že by se soudkyně Sotomayor stala šestým katolickým soudcem v historii U.S. Supreme Courtu.
Proč v tom vidíte zpochybňování víry a vybočení z přípustných mezí kritiky, vážně nechápu. Když navíc nejde o žádnou kritiku, ale jen o prostou informaci o backgroundu možné budoucí soudkyně U.S. Supreme Courtu.
ad Petrov : jaké pozadí ? Vám přijde normální bavit se o něčí denominaci ? V Evropě jsem přeci jenom trochu dál.
OdpovědětVymazatMimochodem kdyby autorem nebyl zuřivým zaslepeným izraelitou, tak by věděl, že katolíkem je paní křestem od kolébky až do smrti, příp. do exkomunikace a pozdější mezinábožensko-ateistická turistika na to nemá žádný vliv.
Jan Bejček
Autora neznám. Zaslepeně ale reagujete spíše Vy. Američany nezajímá, zda byla Ms. Sotomayor pokřtěna. Zajímá je, jak bude na U.S. Supreme Courtu rozhodovat kauzy (vč. těch dotýkajících se víry). K tomu může být relevantní informace, zda vyznává křesťanství (katolictví).
OdpovědětVymazatNeodkázal jsem na žádný radikální úlet, jak se snažíte naznačit. Stačí si přečíst.
Pokud je zajímá, zda je katolička, pak tomu pisálkovi stačí vědět, že byla pokřtěna. V odkazovaném CV to snad nemá co dělat. Pokud si myslíte, že obsah vyznání (konfese) dané denominace nějak implikuje myšlení a chování jednotlivce, pak se vracíme někam před fr. revoluci nebo za hranice Bulharska ( a vy stále věříte, že Kennedy byl své paní věrný) . Otázky víry neřeší soud, ten může řešit pouze některé důsledky projevu víry.
OdpovědětVymazatKdysi jsem četl takové porovnání Izraele, Saudské Arábie a USA a je zajímavé, kolik mají tyto země společného co do náboženského fundamentalismu. Tohle je jeden z projevů. Zkuste podobně konfesně rozebrat český ÚS.
Jan Bejček
Pane Jane Bejčku, dovolte dvě otázky:
OdpovědětVymazat1) nezaměňujete ateistické Čechy s celou Evropou?
2) myslíte, že ani jeden z adresátů rozhodnutí amerického SC nebude považovat za relevantní informaci o hodnotovém zázemí soudce informaci o vyznání?
A na závěr jedna bonusová otázka: nepřijde Vám tato informace v kontextu dějin a kultury USA stejně důležitá, jako je v našem kontextu otázka po členství soudce v KSČ?
J. Koval
1. s ateismem nebo agnosticismem to nemá co dělat. Stejně neslušné by to to bylo ve Francii, Rumunsku nebo Německu.
OdpovědětVymazat2. To je právě ten důvod, proč do toho nikomu nic není (jen pro primitiva platí, že člen KSČ bude chtít znárodňovat nebo podporovat odbory a člen A7D bude chtít přistoupit k Prolife). Tak to prostě v nefundamentalistických státech (a lidech) nechodí a je zajímavé, že to tak nefunguje nejen v Evropě ale ani např. v Sýrii nebo předválečným Iráku narozdíl od dnešních USA, Iráku nebo SA . Právě ten důraz na tu "hispanitu" (sic), female apod. vede k těmto historicky nemožným úvahám. V kontextu dějin USA je důležité všechno, v tak velké zemi si každý (nejen) historik něco důležitého najde, ale právě to, že USA nikdy žádnou ofiko víru neměly, mi info o otázky na konfesi soudkyně nepřijdou právě košér, abych naznačil odkud vítr vane.
Jan Bejček
Že se na etnicitu/náboženství při výběru soudců v USA hledělo je fakt. Stačí se kouknout kouknout na časovou osou zde:
OdpovědětVymazathttp://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Jewish_United_States_Supreme_Court_justices
Myslím, že s touto nominací jsou spojeny mnohem zajímavější otázky, než výše uvedená diskuse. Provokativní je hlavně podíl soudkyně Sotomayor na rozhodnutí ve věci Ricci, které bylo založené na přísné pozitivní diskriminaci, politicky řečeno "identity politics". V tomto případě bylo městem New Haven zrušeno již proběhlé řízení o povýšení hasičů (lieutenant's exam) jen proto, že v něm neuspěl žádný černoch. Bílí úspěšní kandidáti se samozřejmě odvolali, protože do těchto zkoušek investovali velké úsilí. Sotomayor a další členové "circuit court panel" to odmítli, ovšem v létě o věci bude rozhodovat Nejvyšší soud. Ten soud, do kterého pravděpodobně bude potvrzena soudkyně Sotomayor.
OdpovědětVymazat(Dobrý postřeh, Lukáši. Jestli bude Sotomayor Senátem potvrzena, tak bych předpokládal, že by se z tohoto případu sama vyloučila pro podjatost, podobně jak učinil Roberts v případu Hamdan, když se jím nejdříve zabýval v nižší instanci.)
OdpovědětVymazat