Jára Cimrman legislativcem II.

Jak jsme slíbili, nahodile vybíráme z připomínek, které byly nalezeny na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v bednách s pozůstalostí Járy Cimrmana z dob, kdy byl na tomto úřadu a jeho předchůdcích odpovědným mimo hlídání „českého metru“ i za zpracovávání legislativních připomínek. První z vybraných připomínek se váže k návrhu, jenž nakonec legislativním procesem úspěšně doputoval do Sbírky pod č. 615/2006 Sb., jako nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro pochopení smyslu připomínek je nicméně nezbytné mít před sebou text samotného nařízení vlády, ASPI (a jiné systémy) buďtež proto pozdraveny….:

Připomínky k návrhu nařízení vlády o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Bez připomínek.

Připomínkující pracovník se obává, že na to, abychom se jako státní úřad vůbec mohli cítit (v přeneseném slova smyslu) povolanými k připomínkování tohoto návrhu, museli bychom produkovat ročně alespoň několik málo tun amoniaku či těkavých organických látek, nebo emitovat kromě správních rozhodnutí také nějaké persistentní organické látky. Další naší nadějí je, že bychom v nové budově našeho úřadu mohli třídit nebo jinak studeně upravovat uhlí, což by z nás ve smyslu části II, hlavy I., bodu 1.1 Přílohy č. 1 k návrhu udělalo alespoň zdroj střední, podobně jako pražení kávy, kakaových bobů nebo oříšků (při množství nad 1 t za den podle bodu 6.13 tamtéž). Kdybychom ve smyslu bodu 2.2.1 ohřívali vítr, stal by se z nás dokonce zdroj velký, ale museli bychom přitom vyrábět navíc železo. Jinak zůstáváme beznadějně malým zdrojem ve smyslu § 3 odst. 4 návrhu. Ale co, jsme snad malí...?!

Je také otázkou, zda je připomínkující pracovník dostatečně povolán k tomu, aby v rámci takto nepříslušného subjektu připomínkoval návrh, jehož jazykovou hodnotu by ještě lépe ocenili ze svého chrámu i tvrze někteří vyhlášení úřední jazykozpytci. Proto namísto připomínek vybírá z rozsáhlého návrhu alespoň několik výrazů, jež mohou nadále obohatit náš pasivní slovník, popřípadě oblíbené testy všeobecného přehledu pro kandidáty státní služby na našem úřadě: „asistovaná fléra; manipulace se spečencem na spékacím pásu aglomerace; cementářský slínek; vláknité silikáty krocidolit; nitrátové čeření; vlečená botka k rozstřiku kejdy...“.

Do těchto testů lze ostatně vsunout i otázku, jakou teplotu je třeba udržovat alespoň po dobu 2 vteřin ve spalovacím prostoru krematoria (bod 6.6 Přílohy č. 1 část II), aby byla zajištěna termická a oxidační destrukce všech odcházejících znečišťujících látek; popřípadě otázku, jaký je poměr zápachu mezi seletem, prasnicí a březí prasnicí, tak aby udělali ze svého chovatele velký zdroj znečištění ovzduší. Odmítnutým justičním čekatelům, kteří budou hledat spásu v nastoupení do státní služby (až bude legislativně rozmrazen zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) by bylo možno pokládat také otázku, co to je Clausův proces.

pozn. ed.: odpovědi na poslední dvě otázky zasílejte na e-mailovou adresu odpad@jinepravo.blogspot.com. Výherci budou odměněni v souladu s věcným zaměřením připomínkované vyhlášky. Veselé Velikonoce!