19 února 2009

Cena Ius et societas

Právnická fakulta Masarykovy univerzity a Vzdělávací nadace Jana Husa vyhlašují ve spolupráci s Ústavním soudem ČR, Nejvyšším soudem ČR, Nejvyšším správním soudem ČR, Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR a Veřejným ochráncem práv Cenu IUS et SOCIETAS.

Cena bude udělena za původní, dosud nezveřejněnou esej, obsahující nejzajímavější podněty, pohledy a otázky týkající se role práva a justice ve společnosti. Soutěž se vyhlašuje zvlášť pro studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů vysokých škol, kteří předloží své práce v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.

Pro rok 2008/2009 bylo zvoleno následující téma:

Které soudní rozhodnutí za uplynulých 5 let by se mělo ocitnout v učebnici základů společenských věd pro střední školy a proč?


Více zde.

39 komentářů:

  1. Příští rok bude téma: Která z učebnic teorie práva by měla být povinná literatura na základních školách?

    Odměna pro vítěze bude 20-letý stipendijní pobyt na prestižní mongolské univerzitě. Autor oné učebnice za odměnu získá profesuru, tedy pokud ji ještě nemá.

    OdpovědětVymazat
  2. As TS:
    :-)

    Jsem však hrubě pohoršen preferencí angličtiny před francouzštinou. Myslím, že na vás pošlu zásahový oddíl Organisation internationale de la Francophonie. chásko jedna anglofilní!

    OdpovědětVymazat
  3. Ano jistě, tuto zásahovou akci pracovně označíme "Les Bidasses s'en vont en guerre".

    OdpovědětVymazat
  4. Vzdělávací nadace Jana Husa, co to má být za komický spolek ? :-) Usvědčený bludař a jeho následná partička zaostalých fundamentalistických teroristů je ještě dnes nějak spojována se vzděláním ? Možná tak ve smyslu, jak někomu uřezat hlavu, hromadně znásilnit, jak vyvraždit odpadlíky nebo jak vyplenit a vypálit město do 2 hodin.
    To už příště můžete vyhlásit The Taliban Law Prize a učebnice rovnou zakázat.

    OdpovědětVymazat
  5. Ad. KV - poznámka je to sice hnusná, ale poměrně pravdivá.

    OdpovědětVymazat
  6. Hus je sice bludař, ale zároveň je to "renowned preacher", "great scholar", "memorable figure" etc. etc.

    OdpovědětVymazat
  7. ad DD : Trochu mi vadí, když se za nějaké jméno známého exkomunikovaného katolíka schovají tvrdí ex komunisté z 50.let 20.století, kteří po roce 1968 emigrovali, husitští evangelíci a pak pár salonních revolucionářů. Někteří z nich byli tím vším i naráz. Zveřejnit vydané knihy pod patronací HTF a ETF z dob 1948-1989 a dát je do CKIS by pobavilo celkem hodně lidí.

    OdpovědětVymazat
  8. Na rozdíl od ctěných předřečníků zůstávám nevzrušen: země, kde se vpád cizích vojsk před 63 lety dodnes běžně označuje za "osvobození", na fakticitu vyznávaných hodnot stejně dávno resignovala.

    Jen pro úplnost dodávám, že sám Hus neměl s Žižkovými teroristy nic společného, jeho myšlenky byly znetvořeny a zneužity způsobem, s nímž by on sám nikdy nemohl souhlasit. Otázkou pro historiky je, zda má Husovo dílo samo nějaký význam nebo jde jen o jednoho z četných málo význačných epigonů Johna Wycliffa.

    OdpovědětVymazat
  9. ad T. Pecina :
    S vašim názorem na Husa a husity souhlasím.
    Mohl byste svoji myšlenku o "osvobození" rozvést ?
    Doposud jsem měl za to, že s tím československá pseudovláda neměla problém (vycházím z Drtinových pamětí).

    Jen bych dodal, že v naší zemi je možné a státotvorné být prezidentem s armádou, pak abdikovat, popřát nástupci bez armády hodně štěstí a pak se jim po utěku za hranice opět sebeprohlášením stát a na nástupce plyvat síru, že zradil a neválčí.

    OdpovědětVymazat
  10. Tzv. "osvobození" ruskými vojsky byla pouze výměna jedné totality za druhou, v mnohém horší (a hlavně delší). Košická vláda neměla s demokracií nic společného, přečtěte si Košický vládní program a máte-li jakých, vstanou vám zděšením všechny vlasy na hlavě.

    OdpovědětVymazat
  11. Nejsem si jist, zda se oslavuje osvobození, ke kterému zjevně nedošlo. Asi se oslavuje spíš konec války, i když to je vlastně taky špatně, ta skončila o dost později a jinde. Tak možná konec války v Evropě... no... tak řekněme konec WWII v Evropě. No, možná. Divné výročí.

    OdpovědětVymazat
  12. Cenu tvoří certifikát podepsaný představiteli vyhlašovatelů ceny a spolupracujících institucí a finanční či jiná odměna poskytovaná vyhlašovateli Ceny nebo s jejich souhlasem i dalšími subjekty.
    Laureáti Ceny budou mít právo na vystoupení při slavnostním veřejném vyhlášení výsledků. Rovněž mohou být uděleny finanční odměny v souhrnné výši až 100 000,- Kč. Počet udělených cen i rozdělení finančních prostředků je výhradním právem poroty.


    Jinými slovy socialismus s lidskou tváří aneb když budete hodní, možná dáme, možné ne.

    ad TP : Košický vládní program byl dobrovolným vazalstvím Benešovým. Už za války kariérně a společensky (Lev Prchala) i fyzicky likvidoval své demokratické odpůrce a pokračoval s tím i po válce (F. Schwarz). Osvobození a jeho podoba s tím ale neměla mnoho společného, to se domlouvalo někde jinde.

    OdpovědětVymazat
  13. To ano, Beneš byl jen jedním z pimprlat. Ale dodnes zasloužilým :-)

    Ad ceny:

    Vzpomínám si, jak mi spolužák na mathfysu vyprávěl, že nějak takhle organisovali v jejich dědince u Trnavy fotbalové turnaje. Nakoupily se fotbalové míče, sítě a další vybavení, a pokud zvítězilo domácí mužstvo, dostalo je spolu s pohárem pro vítěze, pokud ne, vítěz dostal pohár a vybavení bylo cenou útěchy pro druhého.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymní19/2/09 15:45

    Já mám rozhodnutí! Sice nejsem student, takže tam psát nemůžu, ale klidně vám ho povyprávím a někdo s ním vyrukujte.

    Starší pán chtěl jet rychlíkem, koupil si jízdenku a čekal. Jeho vlak měl hlášeno zpoždění 60 minut, ale k nástupišti přijelo Pendolíno se stejnou cílovou stanicí, tak nastoupil.

    Nezaplatil příplatek 200 Kč, takže ve vlaku dostal pokutu 800 Kč. Tisícovku neměl, tak čekal na složenku. Přišla žaloba. On to dokonce i uznal, ale náklady se mu zdály vysoké. Soud mu je ale uložil zaplatit.

    Takže, protože se ve vlacích nevyznal a jeho měl prý zpoždění, nasedl do jiného. Kromě příplatku 200Kč, který by i na místě zaplatil, však dostal povinnost zaplatit i pokutu 800 Kč a nakonec i náklady řízení tuším ve výši kolem 8.500,- Kč.

    Tomu se říká ochrana práva, které je vykonáváno v souladu s dobrými mravy, a taky bagatelní věc, kde není odvolání.
    Tohle je rozsudek, který by se měl tesat do kamene a pak s tím mlátit studenty do hlav, aby viděli, co je to spravedlnost. Žádný ústavní soud a právo na lidskou důstojnost, ale tahle syrová každodennost, do které spadnete malým pochybením, třebas i se součinností druhé strany, a pak se vezete jak v tom Pendolínu a vystoupit nemůžete a odvolání není...

    OdpovědětVymazat
  15. Já mám taky jeden takový...
    I jel tatínek vlakem do Mnichova. (Po pochopení historky jest třeba věděti, že počátkem devadesátých let byly mezinárodní lístky ná jméno, nikoli na doručitele.) Zakoupil jízdenku, uskutečnil cestu a asi po měsíci od návratu do vlasti mu přišel přípis od ČSD na téma: "Bla bla bla Vaše cena, bla bla bla správná tarifní cena, bla bla bla COTIF, bla bla bla doplaťte rozdíl 1500 Kč".
    Dopis se hodil do koše s tím, že se museli zbláznit a že když mu pokladní prodala lístek za X, tak jel za X a i kdyby byla cena tarifní jiná, tak je problémem ČSD, že nezná svůj tarif, nechť si nese následky. Tím spíše, že cena zaplacená nebyla nijak nápadně nízká.
    V soudním řízení jsme se ovšem nestačili divit, když městský soud v Brně dvakrát (poprvé zrušeno odvolačkou pro nepřezkoumatelnost) přiznal právo Českým drahám. (Proč si to neříct, soudkyně Ivana Kalinová, soudí dodnes, ačkoli s tímhle uvažováním by rozhodně neměla.)
    Rozum měla až odvolačka.

    Bohužel, takových jsou mraky.

    OdpovědětVymazat
  16. Můj příklad ovšem nepřekonáte.

    Trestní rozsudek, obžalovaný odsouzen pro pomluvu, kterou měl způsobit tím, že ze svého počítače pohaněl na jakémsi radničním internetovém fóru místního hodnostáře. V odůvodnění Rudolf Šídlo, soudce OS-P7, napsal, že podle znaleckého posudku sice není jisté, že texty byly odeslány z počítače obžalovaného, ale zato je naprosto nepochybné, že ten měl k tomuto počítači přístup.

    Odsouzen, odvolacím senátem potvrzeno, posléze nařízena přeměna VPP na odnětí svobody a obžalovaný nakonec strávil cca 2 měsíce v pardubické věznici.

    O tom ať se středoškoláci učí, takto vypadá postkomunistická spravedlnost!

    OdpovědětVymazat
  17. Ale kdež... tohle je teprve dílo:

    Jak všichni víme, jediným dokladem, kterým lze prokázat dovoz zboží pro potřeby uplatnění naroku na nadměrný odpočet DPH je jednotná celní deklarace, JCD. Tu vydá při dovozu celní orgán.
    I dovážela společnost zboží, leč celní orgán pojal podezření, že dovoz není košer, takže zboží sice pustil, ale JCD nedal. (Zde se sluší připomenout, že zadržení JCD není zákonným nástrojem celního práva, ale čirou svévolí celního orgánu.) I chodil poplatník na celníky, tu po dobrém, tu po zlém... leč celníci byli neoblomní a JCDcka nedali. Kdyz se po mnoha a mnoha letech (zboží dávno prodáno, z prodeje zaplacená DPH) podařilo z celníků JCD vylomit a uplatnit nadměrný odpočet, finanční úřad neváhal a prohlásil, že nárok na odpočet je promlčen.

    I obrátil se poplatník na správní soudy řka, že jestliže jen a jen stát svým nezákonným postupem znemožnil poplatníku podat daňové přiznání včas, těžko může se sám dovolávat promlčení, které tak způsobil.
    Soud nejsprávnější ústy svého předsedy však viděl věc jinak a naznal, že je sice připustiti, že celní orgány zadržovaly JCD bezdůvodně dlouho a snad i neoprávněně, leč jest zákonnou povinností poplatníka sehnat si potřebné papíry k DPHčku, a když si je nesehnal, tak co se diví.

    Nezbývá než se ptát, zda NSS doporučuje k přepadení celního ředitelství spíše brokovnice nebo rovnou tank.

    OdpovědětVymazat
  18. To není vůbec tak jasný případ.

    S klidem gentlemana bych si vyslechl rozsudek a druhý den vyzval stát k náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem – včetně náhrady nákladů řízení, ve kterém byla námitka promlčení uplatněna.

    Otázka, kdy je výkon práva uplatnit námitku promlčení šikanosní, je velice komplikovaná. Zatím jsem narazil na jediný případ, kdyby to tak skutečně bylo, a to když by stát uplatnil námitku promlčení podle ZOŠ/1998 v případě trestního stíhání, které trvalo déle než 10 let, tj. dovolával bych se evidentně promlčení, které sám způsobil.

    OdpovědětVymazat
  19. Já nevím, mně výrok o tom, že mi stát svým protiprávním počínáním znemožní zavčasu uplatnit nadměrný odpočet DPH a pak se dovolá promlčení tohoto nároku, připadá jasně kriminální. Uznáme snad promlčení tomu, kdož svého věřitele na tři roky zavřel k sobě do sklepa, aby tento nebožák nestihl podat žalobu?
    Podle mě se jedná o nepochopení elementárních zásad spravedlnosti a zákazu zneužití moci.

    Apropo - ta škoda se samozřejmě vymáhala, OS pro Prahu 1 neshledal žalobu důvodnou. Proč, to vám neřeknu, neboť odůvodnění rozsudku je zcela nesrozumitelné.

    OdpovědětVymazat
  20. Anonymní20/2/09 08:25

    Jako trestař si dovolím přispět z trestněprávního soudku: dle názoru Krajského soudu v Praze je nutno resuscitovat i prokazatelnou mrtvolu, jinak se dopouštíte trestného činu neposkytnutí pomoci.
    (trochu jsem celou kauzu zjednodušil, podrobnosti viz NS sp. zn. 8 Tdo 1421/2008, kde byl celý nesmysl naštěstí k dovolání zrušen)

    OdpovědětVymazat
  21. Uznáme snad promlčení tomu, kdož svého věřitele na tři roky zavřel k sobě do sklepa, aby tento nebožák nestihl podat žalobu?

    Nevhodný příklad. Uvězněný (usklepněný) žalobce nemohl svou pohledávku uplatnit, takže právo nemohlo být vykonáno a promlčecí doba neběžela.

    Proč, to vám neřeknu, neboť odůvodnění rozsudku je zcela nesrozumitelné.

    Evidentně hra postoupila do dalšího levelu, aniž byste to ovšem postřehli.

    OdpovědětVymazat
  22. Možnost uplatnění u soudu se posuzuje z hlediska právního, nikoli faktického. Usklepnění žalobce nemá na běh promlčecí doby žádného vlivu. Rozhodující je actio nata, tedy vznik právní možnosti podat žalobu, což bezesporu nastalo.
    Ostatně, kdybychom připustili, že usklepněním žalobce neběží promlčení, proč by běželo promlčení neoprávněným zadržením JCDčka. Ani v jednom případě není možno u příslušného orgánu věc uplatnit.

    Jinak z trestněprávního soudku:

    Jest trestným činem podvodu, pokud zvýšíte základní kapitál své obchodní společnosti nepeněžitým vkladem (o částku přesně stanovenou znaleckým posudkem) proto, abyste před obchodními partnery předstírali, že jste kapitálově silná společnost.

    OdpovědětVymazat
  23. Možnost uplatnění u soudu se posuzuje z hlediska právního, nikoli faktického. Usklepnění žalobce nemá na běh promlčecí doby žádného vlivu. Rozhodující je actio nata, tedy vznik právní možnosti podat žalobu, což bezesporu nastalo.

    Tento druh ultrapositivistického a formalistického chápání promlčecí doby zvrátil Ústavní soud nedávným nálezem sp. zn. I. ÚS 1996/08. Osobně mám toto řešení za právně čistší než dovozovat, že by výkon práva uplatnit námitku promlčení měl být nepřipuštěn jako šikanosní (což v mém chápání nepřípustně omezuje procesní autonomii účastníků).

    OdpovědětVymazat
  24. Rád bych se s věcí seznámil, nicméně v onom nálezu mi nějak chybí odůvodnění co do merita věci.

    Jinak pokud přistoupíme na tuto teorii (klidně, docela se mi líbí), pořád nevidím rozdíl mezi sklepem a celníky ukradeným JCD.

    OdpovědětVymazat
  25. Anonymní20/2/09 10:16

    Ad Dan Dvořáček a zvýšení kapitálu: pokud to byl znalecký posudek a la ČESKÝ FILM ... :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Tak je to možná Tčko toho znalce, težko investora. (Leda že by se prokázalo, že věděl, což nejen že se neprokázalo, ale nebylo ani tvrzeno.)

    OdpovědětVymazat
  27. Anonymní20/2/09 10:21

    Ad navýšení kapitálu: a o co přesně tedy v tom případu šlo? Jistě toho bylo víc než jen navýšení kapitálu - tím by ani nemohla vzniknout škoda atd., ledaže by se soudy již definitivně zbláznily.

    OdpovědětVymazat
  28. Zvýšili ZK, vstoupili do obchodních vztahů, následně nebyli schopni uhradit své závazky. Soud prohlásil, že uvedli obchodní partnery v omyl, když zvýšením ZK předstírali, že jsou kapitálově silní.

    OdpovědětVymazat
  29. Jinak pokud přistoupíme na tuto teorii (klidně, docela se mi líbí), pořád nevidím rozdíl mezi sklepem a celníky ukradeným JCD.

    Klidně, ale to nemůžete řešit se mnou, ale s tím soudem.

    OdpovědětVymazat
  30. Anonymní20/2/09 10:55

    Ad navýšení kapitálu: bylo to někde publikované?

    OdpovědětVymazat
  31. No tak samozřejmě. V obchodním resjtříku, včetně znaleckého posudku oceňujícího vklad (přesně na tu částku, o kterou bylo zvýšeno) včetně podrobného popisu onoho vkladu.

    OdpovědětVymazat
  32. V obchodním resjtříku, včetně znaleckého posudku oceňujícího vklad (přesně na tu částku, o kterou bylo zvýšeno) včetně podrobného popisu onoho vkladu.

    To se vypráví o mathfysácích, ale zřejmě půjde o obecnější jev – parašutista zůstal v noci viset několik metrů nad zemí v koruně stromu, jde kolem mathfysák a parašutista se ho ptá: "Prosím vás, můžete mi říct, kde to jsem?" Mathfysák odpoví: "Ale jistě, visíte na šňůře od vojenského padáku zachyceného v koruně lípy, přesně čtyři metry patnáct centimetrů nad zemí."

    OdpovědětVymazat
  33. Žena se obléká a na svého muže-logika, který stojí u okna, zavolá: "Pršííííí nebo nepršíííííí!!!!!" Ten ji znuděně odpoví: "Ano miláčku, to je pravdivý výrok."

    OdpovědětVymazat
  34. Ad TP: Připojuji se k DD, nedaří se mi v nálezu I. ÚS 1996/08 najít argumentaci pro Váš závěr, který je zajímavý. Budu vděčen, pokud se o ni podělíte. Švestka a spol.: OZ, velký kom., s. 541, k tomu uvádí: "Není rozhodné, z jakého důvodu - ať subjektivního, či objektivního - tak věřitel neučinil (např. že mu ve vykonání práva bránila určitá překážka jako nemoc)."

    Zaujala mne také kritika pojmu subjektivní promlčecí doba v uvedeném nálezu:

    a) v odst. 12 ÚS uvádí "...(správně je třeba uvažovat o subjektivně určeném počátku běhu promlčecí doby, neboť promlčecí doba sama o sobě nemůže mít subjektivní povahu.)"

    b) aby v odst. 14 kritizovaný pojem sám použil: "...v jejím důsledku začala subjektivní promlčecí doba běžet dříve než promlčecí doba objektivní, tj. subjektivní promlčecí doba...", vědom si zřejmě praktičnosti (byť oprávněně) kritizovaného pojmu.

    OdpovědětVymazat
  35. Anonymní20/2/09 12:30

    Ad navýšení kapitálu: tomu říkám na blbou otázku blbá odpověď - ale můžu si za to sám! Zeptám se tedy jednoznačněji: bylo to trestní rozhodnutí někde publikované? Kde přesně se dá najít? Děkuji.
    Většinou na tenhle vtípek s přesnou odpovědí na otázku dostanu já někoho jiného. Nedávno jsem čekal na veřejko na chodbě a všimla si mne slečna úřednice. Zeptala se mne, jak se jmenuji. Já jí popravdě odpověděl. Slečna chvíli pátrala a pak mi řekla, že asi čekám špatně, že tam žádný soud nemám.
    Inu, neměla se zeptat jenom na jméno. :-)))) Ale trochu se mne dotklo, že mne hned ocenila na obžalovaného. Taky jsem mohl být svědek, znalec, tlumočník či obhájce, o zástupci zájmového sdružení občanů či veřejnosti nemluvě. Asi vypadám nějak pochybně. :-)

    OdpovědětVymazat
  36. V nálezu jsem shledal posun uvažování tímto směrem, neřeší se konkrétně situace odpovídající usklepnění věřitele nebo zadržení JCD.

    Promlčecí doba je jen jedna, hovořit o "subjektivní" a "objektivní" je nepřesné, nicméně praktické. Ve skutečnosti začíná až okamžikem, kdy se potenciální žalobce o možnosti uplatnit své právo dozvěděl (actio nata) – nemůžete žalovat škodu/bezdůvodko/plnění, o kterých nevíte. Tzv. objektivní promlčecí doba je umělý konstrukt, umožňující dovodit případný dřívější konec promlčecí doby, eventuálně fakt, že pohledávka je promlčena už v okamžiku, kdy se o ní potenciální žalobce dozvěděl. To je ovšem jen hra se slovíčky, ÚS tento aspekt akcentoval, toliko aby zdůraznil, jakým nesmyslem je dovozovat začátek subjektivní promlčecí doby před objektivní.

    OdpovědětVymazat
  37. Anonymní20/2/09 15:37

    As TP:

    Pozn.

    actio nata nastává dnem, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno u soudu, tj. nemusí vůbec záviset na vědomosti či nevědomosti žalobce.

    OdpovědětVymazat
  38. Jistě, to je klasický výklad, od kterého se ÚS zdá ustupovat.

    OdpovědětVymazat
  39. Anonymní20/2/09 15:59

    Když už chtěl ÚS rozdávat moudra, mohl přidat, že to vlastně není žádná promlčecí doba, ale lhůta :-). Jinak návrh OZ stanoví obecné pravidlo: "Právo se promlčí za tři roky ode dne, kdy se věřitel dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl."
    Petr Bezouška

    OdpovědětVymazat