O státních zástupcích jen v dobrém

Z výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství vypadl Čunek

Když spáchat malý hospodářský zločin, tak na Mladoboleslavsku. Počet policejních specialistů na ekonomickou kriminalitu zde loni klesl z 19 na 4 (!) -- tak silně zasáhla tamní okresní ředitelství vlna odchodů. A pokud se má zločinec ukrýt, pak na Kladensko a Benešovsko. Pátrání po hledaných zde „není průběžné a systematické“ do té míry, až se dostalo do letošní výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (vyšla o měsíc dřív než loni, k přečtení je zde, média si jí prakticky nevšimla).

Když se taková zpráva povede, může to být dobrá analýza české kriminality. Když se nepovede, vypadá... jako ta letošní.

Pořád jsou v ní sice pozoruhodné kazuistiky (případy korupce na str. 14, vydávání na Ukrajinu na str. 31), oproti loňsku má ale poloviční rozsah a je zvláštní tím, co v ní chybí. Je možné napsat jakoukoli zprávu o práci státních zastupitelství v roce 2007 a nemít v ní ani čárku o případu Čunek? Odnětí a přikázání věci z okresu do okresu, o němž nejvyšší státní zástupkyně rozhodne na přání obhajoby -- něco takového se dosud nestalo, předtím ani potom. Místo toho ale čteme, že loňský rok byl nuda a šeď: „8. Dohled vykonávaný nejblíže vyššími státními zastupitelstvími (…) Při výkonu dohledu nebyl v uplynulém roce uplatněn postup podle § 12d odst. 2 zákona o státním zastupitelství, tzn. nedošlo k odnětí věci nižšímu státnímu zastupitelství z důvodu nečinnosti, průtahů či pro odmítnutí pokynu.“ (str. 32) Kdo nerozuměl, má to znovu na konci: u výkonu dohledu „nebyly konstatovány zásadní problémy ani z hlediska jeho provádění, ani z hlediska možných střetů mezi vnitřním (horizontálním) a vnějším (vertikálním) dohledem“ (str. 49). V pasáži o oprávněních nejvyšší státní zástupkyně vůči celé soustavě státních zastupitelství pouze stojí, že jsou „rovněž využívána v míře, v níž se ukazuje potřeba“ (str. 49). Zpráva konstatuje „zvýšený počet úniků informací z trestního řízení, ojediněle i se zištným motivem“(str. 12), uvádí tři případy – ale nikoli Čunkův (narážka na „únik informací z kauzy známé politické osobnosti, kde byl dokonce zveřejněn celý záznam o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu v celostátních novinách" se týká Martina Bursíka). Stal se vůbec loni ten případ? Nezdálo se nám to? Nebo byl vaporizován?

*

V loňské výroční zprávě byly nejzajímavější postřehy Krajského státního zastupitelství v Plzni, jak se v praxi zvyšuje objasněnost: stačí si vyzvednout v leasingové nebo splátkové společnosti seznamy neplatičů, a hned má policista spoustu vyřešených úvěrových podvodů. Obdobně Plzeň kritizovala zátahy na vietnamské stánkaře. Celníci tak odhalí desítky zločinů proti autorským právům, ale o to méně se věnují velkoskladům a distributorům, což podle plzeňských státních zástupců nesvědčí o „skutečné snaze tento druh trestné činnosti vymýtit“.

Takové heretické výklady statistik v letošní zprávě chybějí. Buď je dole nepíší, nebo je nahoře nechtějí. Nafukování pěkných čísel ale nezmizelo, jak říká – diplomatičtěji a tišeji – opět Plzeň (str. 11: "V obvodu KSZ Plzeň hodnotí státní zástupci negativně snahu celních orgánů zaměřenou na jednotlivá prodejní místa na tržnicích ... namísto snahy eliminovat činnost velkoskladů a distributorů plagiátů").

Přitom od analytiků státních zastupitelství by jeden čekal aspoň hypotézu, proč vykazovaná ekonomická kriminalita loni znatelně klesla. Možná ji poškození už ani nehlásí (na Boleslavsku by nebylo divu); možná nabrala rafinovanější formy; možná se lidé chovají poctivěji. Nebo to souvisí s ekonomickým cyklem: v době prosperity je méně neplatičů? (NSZ totiž hlásí pokles u všech typů hospodářské kriminality. Včetně třeba neplacení daní, jež státní aparát odhalit a trestat umí, jak ví i takoví kombinátor jako Tomáš Pitr.)

*

I v roce 2007 podle zprávy platilo, co v předchozích letech: „Trestná činnost celkově stagnuje, resp. mírně klesá.“ S jednou výjimkou, a těmi jsou „trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (§ 180d tr. zák.) nedávno zavedený do úpravy, a trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 201 tr. zák.), jehož souběžnou úpravou došlo k podstatnému rozšíření trestní represe“. První trestný čin má na krku 17 % ze všech loni obžalovaných osob (tj. z 101 240), druhý 13,5 % a navíc 9,8 % z obžalovaných mařilo výkon úředního rozhodnutí tím, že řídilo navzdory soudnímu zákazu. Tyto tři skupiny se prolínají, takže podíl „dopravních“ trestných činů na celkové kriminalitě činí podle NSZ 28,7 % (!).

Má tato represe odstrašující efekt? Ubylo po předloňském zavedení § 180d jízd bez řidičáku? Tím se zpráva nezabývá. Represe nereprese, Češi jezdí pořád smrtonosně. Tyto snadno a rychle řešitelné trestné činy ale znatelně vylepšují statistiku státních zastupitelství. Díky nim se daří vyřizovat 19,4 % věcí do jednoho týdne a dalších 18,8 % do druhého. Ó díky, 180d!

*

Ve výroční zprávě opět chybí statistika kárných řízení se státními zástupci. Nebo jakékoli jiné kritické sebehodnocení.

To už ani nepřekvapí. Výroční zpráva NSZ o roce 2007 nechtěně vypovídá o atmosféře opatrnosti ve špičkách státních zastupitelství: probůh, jen žádnou kritiku! Jeden z neblahých důsledků Případu, Jehož Jméno Nesmíme Vyslovit.