22 května 2008

Formální a materiální argumenty v judikatuře - nabídka práce (zdarma) pro studenty

Společně s mými kolegy z varšavské a budapeštské univerzity plánujeme udělat empirický výzkum podoby argumentace správních soudů v určitých typových kauzách, a to v historicky uzavřené době let 1999-2004. Protože půjde o docela dost velkou práci, shromažďuji k tomu kolektiv tak zhruba 6-10 studentů, kteří by udělali práci v "terénu" (tedy v tištěných sbírkách rozhodnutí správních soudů). Trocha více informací následuje dále.

Smyslem tohoto výzkumu je zjistit, jak v realitě vypadá argumentace správních soudů. Každý, kdo judikáty čte, to samozřejmě přibližně ví, ale neznáme již přesnou statistiku. Smyslem je tedy projít vybraná rozhodnutí a dohledávat, jaké argumenty se v nich vyskytují (ke klasifikaci argumentů bude sloužit tabulka, kde budeme rozlišovat argumenty teleologické povahy, textualismus, komparativní argumenty, argumenty historií vzniku zákona, argumenty evropským právem atd.).

Předmětem výzkumu budou pouze publikované judikáty – předpokládejme u nich, že řeší otázku složitější právní povahy než judikáty nepublikované (exaktní klasifikace hard X easy case ostatně neexistuje, takže řekněme toto bude pragmatická náhrada). Data 1999-2004 jsou zvolena poněkud nešťastně, protože v ČR kolidují s vytvořením NSS, ale můj předpoklad je ten, že to nějak zásadně naší analýzu nepoškodí, protože na počátku činnosti NSS je styl jeho argumentace velmi kontinuitní k právní argumentaci správních soudů na přelomu 20. a 21. století. Zajímavá pak asi bude druhá etapa projektu za roky 2005-2009.

Konečně předmětem výzkumu nebudou všechny kauzy, ale pokusíme se soustředit jen na ty, které se nějak vztahují k ekonomice – vyloučeny jsou tedy např. přestupky nepodnikajících fyzických osob, sociální zabezpečení (i když tady je to samozřejmě sporné, nicméně taková je dohoda v rámci našeho projektu, kterou nejsem s to ovlivnit), a soustředíme se zejména na kauzy daňového práva, soutěžní věci, veřejné zakázky, atd.

Výzkum tedy předpokládá pročíst několik stovek judikátů a u každého z nich vyznačit, jaký druh / druhy argumentů jsou v nich použity. Výsledek pak slibuje poměrně zajímavou komparaci mezi námi, Polskem a Maďarskem, a může být východiskem pro práce teorie práva nebo srovnávacího práva.

Bohužel zatím v rozpočtu nemáme prostředky na peníze pro studenty, ale udělám vše pro to, abychom alespoň něco malého nalezli. V každém případě mohu pro studenty přislíbit alespoň „výlet“ do Varšavy, kde bychom se v roce 2009 měli s Poláky i Maďary sejít a prodiskutovat odlišnosti a podobnosti.

Zájemci mne mohou kontaktovat na mém fakultním emailu, který je k dispozici na stránkách PF UK tady..

7 komentářů:

  1. Anonymní22/5/08 13:09

    Velmi zajímavý projekt. Doufám, že nám Zdeněk potom bude referovat o tom, jaké vznikly problémy s interpretací oné tabulky.

    Tomáš Sobek

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní22/5/08 18:27

    Zní to opravdu velice zajímavě, v této souvislosti bych se ještě rád zeptal, zda se v našem prostředí jedná o první takový projekt, anebo se už nějaké podobné vyskytly, třeba z oblasti ústavního práva?

    OdpovědětVymazat
  3. ad anonym:

    skutecne netusim, proc se pod toto nepodepisete, ale za sebe odpovim, ze na cervencovy "Annual meeting of RCSL 2008" pripravuji paper o pouzivani pojmu "formalismus" v judikature Ustavniho soudu. Az to bude, dam vedet :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní22/5/08 22:19

    Také se přidám k ostatním a jako třetí zopakuji, že to zní zajímavě. Nabízím "informatickou" podporu téhle akci za podmínek vyhlášených panem Kühnem :) Jako vhodná mi přijde technologie Topic Maps, kterou se aktuálně v ne nepodobném projektu snažíme využít na tématický popis judikatury Velké komory ECHR. (pavelg@aion.cz)

    OdpovědětVymazat
  6. Nevím proč, ale Poláci do toho Slovensko nezahrnuli. Zeptám se varšavského kolegy, proč. Jinak s interpretací tabulky bude určitě problém, ale je na to připraven systém double check, tedy chceme, aby to sjeli na sobě dvě nezávislé skupiny, přičemž srovnáme rozdílnosti a ty budeme řešit společně s Varšavou a Budapeští. Takto by snad opravdu mohla vyjet (relativně) tvrdá data.

    Četl jsem už nějaké věci, které dělal Béla Pokol v Maďarsku, a bylo to dost zajímavé.

    OdpovědětVymazat