Večeřím tahle jednou v krásné nové budově Nejvyššího správního soudu na MORAVSKÉM náměstí. Koukám přitom ven z okna směrem k MORAVSKÉ galerii. Náhle mi však málem zaskočí: Cože? Vidím dobře? Ve štítu MORAVSKÉ galerie na MORAVSKÉM náměstí se skví český lev. Jenom on. Žádná orlice, ať již stříbrno-červená či černá. Jakže?
Hlavou mi prolétne jisté déjà-vu: fasáda domu, ve kterém sedím. Při dokončování Nejvyššího správního soudu někteří zlí jazykové tvrdili, že to soudu nemůže projít. Toho bohdá nebude, aby na MORAVSKÉ náměstí zpupně shlížel český lev! Škarohlídi dokonce předvídali, že by umělecky hezky vyvedenou novou fasádu soudu mohl stihnout stejný osud, jako obal Sbírky rozhodnutí NSS. Její věrní čtenáři jistě postřehli její přerod, ke němuž došlo mezi č. 8 a č. 9 ročníku 2006: malý státní znak (lev) byl nahrazen velkým státním znakem (kompletní trojko-čtyřkou). Povinnost zobrazovat na sbírkách rozhodnutí NSS, NS a ÚS velký státní znak vpašoval do vládního návrhu novely zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, ve druhém čtení známý to Pragobijec Zdeněk Koudelka (Vyšlo jako č. 213/2006 Sb.). Proto jedinci, kterým se líbí nová fasáda NSS, přivítali s jistou úlevou odchod tohoto pro-brněnského zákonodárce z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, neboť se tak snížilo nebezpečí legislativního přílepku, který by novelizoval zákon o užívání státních symbolů ČR a vztáhl povinnost velkého státního znaku i na fasády veřejných institucí.
Nyní se však návštěvníkovi MORAVSKÉHO náměstí může naskytnou skutečně zvláštní pohled: vstupem na MORAVSKÉ náměstí se dostává pod soustředěnou palbu českých lvů. Tak trochu mi to připomíná osud MORAVSKÉ justiční metropole, plné justičních cajzlů remcajících na dojíždění. Ač nominálně „moravská“ metropole (na okraj: všimli jste si někdy, jak namyšlení Brňáci již v přívlastku své metropole odstrkují Olomouc či Ostravu a předstírají, že byli přece vždy tím centrem Moravy a nikoliv, jak by pronesl někdo ze západu, předměstím Vídně?), stále je pod silným dozorem Práglu. Každé pondělí se vydávají na cestu otalárovaní gastarbeitři. Jak bonmoticky pronesl jeden z nich, jedná se o historicky vzácný výskyt gastarbeiterů dojíždějících za prací na východ a nikoliv na západ. Svojí (veřejně deklarovanou) nechutí k justiční metropoli a dojížděním do ní proslul bývalý ústavní soudce prof. Vojtěch Cepl, v poslední době jsem zaregistroval povzdechy na podobné téma i ze strany Veřejného ochránce práv. Chápu, že každo-pondělní zpěv Willieho Nelsona (On the Road Again) nikoho moc nenadchne; na druhou stranu až tupý Pragocentrismus, který zaznívá ze strany některých justičních cajzlů, nenadchne zase nikoho jiného.
Osobně se domnívám, že je velice dobře, že justiční centrum České republiky je geograficky oddělené od centra politického, tedy přesněji exekutivně – legislativního. Na předměstí Vídně poněkud klesá exekutivní opojení; Strakova akademie je dále a nestrannost a nezávislost moci soudní možná naopak blíže. A to za těch několik remcajících cajzlů rozhodně stojí …
Hlavou mi prolétne jisté déjà-vu: fasáda domu, ve kterém sedím. Při dokončování Nejvyššího správního soudu někteří zlí jazykové tvrdili, že to soudu nemůže projít. Toho bohdá nebude, aby na MORAVSKÉ náměstí zpupně shlížel český lev! Škarohlídi dokonce předvídali, že by umělecky hezky vyvedenou novou fasádu soudu mohl stihnout stejný osud, jako obal Sbírky rozhodnutí NSS. Její věrní čtenáři jistě postřehli její přerod, ke němuž došlo mezi č. 8 a č. 9 ročníku 2006: malý státní znak (lev) byl nahrazen velkým státním znakem (kompletní trojko-čtyřkou). Povinnost zobrazovat na sbírkách rozhodnutí NSS, NS a ÚS velký státní znak vpašoval do vládního návrhu novely zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, ve druhém čtení známý to Pragobijec Zdeněk Koudelka (Vyšlo jako č. 213/2006 Sb.). Proto jedinci, kterým se líbí nová fasáda NSS, přivítali s jistou úlevou odchod tohoto pro-brněnského zákonodárce z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, neboť se tak snížilo nebezpečí legislativního přílepku, který by novelizoval zákon o užívání státních symbolů ČR a vztáhl povinnost velkého státního znaku i na fasády veřejných institucí.
Nyní se však návštěvníkovi MORAVSKÉHO náměstí může naskytnou skutečně zvláštní pohled: vstupem na MORAVSKÉ náměstí se dostává pod soustředěnou palbu českých lvů. Tak trochu mi to připomíná osud MORAVSKÉ justiční metropole, plné justičních cajzlů remcajících na dojíždění. Ač nominálně „moravská“ metropole (na okraj: všimli jste si někdy, jak namyšlení Brňáci již v přívlastku své metropole odstrkují Olomouc či Ostravu a předstírají, že byli přece vždy tím centrem Moravy a nikoliv, jak by pronesl někdo ze západu, předměstím Vídně?), stále je pod silným dozorem Práglu. Každé pondělí se vydávají na cestu otalárovaní gastarbeitři. Jak bonmoticky pronesl jeden z nich, jedná se o historicky vzácný výskyt gastarbeiterů dojíždějících za prací na východ a nikoliv na západ. Svojí (veřejně deklarovanou) nechutí k justiční metropoli a dojížděním do ní proslul bývalý ústavní soudce prof. Vojtěch Cepl, v poslední době jsem zaregistroval povzdechy na podobné téma i ze strany Veřejného ochránce práv. Chápu, že každo-pondělní zpěv Willieho Nelsona (On the Road Again) nikoho moc nenadchne; na druhou stranu až tupý Pragocentrismus, který zaznívá ze strany některých justičních cajzlů, nenadchne zase nikoho jiného.
Osobně se domnívám, že je velice dobře, že justiční centrum České republiky je geograficky oddělené od centra politického, tedy přesněji exekutivně – legislativního. Na předměstí Vídně poněkud klesá exekutivní opojení; Strakova akademie je dále a nestrannost a nezávislost moci soudní možná naopak blíže. A to za těch několik remcajících cajzlů rozhodně stojí …
Nemožno nezareagovat:-) Michal Bobek již jednou napadl mé Tuřany (pro úplné ignoranty s IQ tykve - předměstí Brna s nádherným barokním katolickým kostelem, mezinárodním letištěm, též rodiště akademického malíře Rudolfa Kundery, proslulého především ve Francii, stejně jako jeho bratranec jistý Milan Kundera, spisovatel, rodiště moje, rodiště herce Oldřicha Velena, známého z původního brněnského "přirozenoprávního seriálu" Slovácko sa nesúdí - kam se hrabe Jerry Bruckheimer, atd. apod.).
OdpovědětVymazatZa prvé bych rád poznamenal, že správné označení velkého Brňana Zdeňka Koudelky by mělo být Pragobijce, nikoli Pragobijec (podle vzoru jednoho z nejslavnějších byzantských císařů Basilea II. Bulharobijce, 976-1025).
Za druhé - fasáda Nejvyššího správního soudu. Se svým kolegou Radkem Halouzkou jsme se již opakovaně dohadovali na téma její estetické hodnoty. Zatímco já tvrdím, že použitý odstín šedi mi přijde pěkný, že jde dokonce snad o moderní šedou, on nechápe, jak by šedá mohla být moderní a nová fasáda NSS se mu oškliví. Lva jsme si vůbec nevšimli.
Za třetí i mnozí Moraváci akceptovali dvojocasého lva jako symbol našeho státu. Fandí českým fotbalistům "se lvíčkem na prsou". Zvláště, jde-li, jako na včera skončeném MS do 20 let, o takové stříbrné hvězdy jako Kalouda, Okleštěk nebo Střeštík, všichni kopající stále za 1. FC Brno, či Ondřej Mazuch, který teprve před pár týdny přešel z Brna do Fiorentiny (Doufám, že se Michale na něj půjdete podívat!).
Za čtvrté nechápu,proč by se pražským gastarbeiterům v Brně nemělo líbit. Nevím, proč by si měl Otakar Motejl stěžovat na ubytování na luxusních Majdalenkách, ani jsem neslyšel, že by se Pavlu Rychetskému nelíbil povrch na brněnských tenisových kurtech. Konec konců američtí soudci Nejvyššího soudu se také mnohdy stěhovali ze západu na východ, to jen tady v Evropě to někomu připadá divné. Misto zpěvu On the Road Again od Willieho Nelsona, jim doporučuji si kažičký brněnský večer pustit Phila Collinse a zpívat s ním "Another Day in Paradise".
V reakci na pěkný poslední odstavec postu se i já pokusím vstřícně. Proti Praze nic nemám. Čím víc poznávám pražské nejvyšší orgány veřejné moci či třeba přední advokátní kanceláře, tím víc zjišťuji, že jsou obsazeny zejména nepražským živlem, také hodně Moraváků či přímo Brňáků tam potkávám. Prahu mám prostě rád a proti lidem, kteří se narodili v tomto pro život nepříliš příjemném městě, nic nemám. Oni přece nemůžou za to, kde se narodili. A Brno jim rádo nabídne ovzduší podporující výkon nestranné a nezávislé moci soudní.
ad RP
OdpovědětVymazatBrno, Brno, Brno ... Kde to je?
Ad Tomáš Sobek:
OdpovědětVymazatZdravím, Krnovane! Taková amnézie jen pár měsíců po ukončení dlouholetého pobytu v Brně?
Rád se Ti pokusím zařídit vyšetření u doc. Kadaňky nebo jiného předního brněnského neurologa. Nebo mám snad zavolat dr. Radimskému do Psychiatrické léčebny v Černovicích?
Pokud neplánuješ cestu do Brna, aspoň navštiv příslušného odborníka ve vaší fakultní nemocnici. Jak se to tam u vás jmenuje - Plzeň?
ad Radek Policar
OdpovědětVymazatAhoj Radku. Pokud jde o srovnání Brna a Plzně, navrhuji nějaké neutrální kritérium, např. kvalitu místního piva.
To byste moc neuspěli. Pokud vím, tak pivo je v Brně dobré. Třeba na Bláhovce točí nejlepší plzeň široko daleko. V tom, jak asi tušíš, já ale moc poznatků nepřinesu, neboť 99 % mnou vypitého piva je nošovický Birell, a stále mnou vypité pivo je jen zlomkem množství vína, a to už vůbec do toho nepočítám mou oblíbenou značku nápojů - Korunní, přírodní, jemně perlivou:-))
OdpovědětVymazatad radek policar
OdpovědětVymazatKorunní? Bojíš se, že Tvoje máma čte Jiné právo? ... Už mlčím.
Ad Tomáš Sobek:
OdpovědětVymazatNa Jiném právu nekecám. Já jsem, hned po Vladimíru Železném, největší propagátor této minerálky. A to mě za to nikdo neplatí. Piju ji nepřetržitě už šest let a stále ještě žiju. Akorát čekám co mi při příští prohlídce u závodního lékaře najdou v krvi a moči.
Zároveň se omlouvám Michalu Bobkovi, že s Tomášem S. již poněkud odbíháme od hlavního tématu tohoto postu. Dovoluji si Vás, Michale, pozdravit do Florencie, Brna, Prahy, Chrudimi, či v kterémžto evropském velkoměstě zrovna jste.
Předesílám, že tento komentář není útokem ani na Michalův post ani na pěkný komentář Radka Policara, neboť oba evidentně nepatří ani mezi tupé Pragobijce ani mezi Brnobijce (či Moravobijce;) ), což jsou ti lidé, kterým příliš nerozumím.
OdpovědětVymazatNevím, jestli je to tím, že nejsem ani z Prahy (třebaže jsem tam poslední 2 roky bydlel) ani z Brna, ale mně připadají tyhle pražsko-brněnské rozbroje nejen malicherné a směšné, ale bohužel v některých svých podobách až nebezpečné. I když ono to neplatí jen na vztah Brna a Prahy, podobné vztahy má Čáslav s Kutnou Horou, Nymburk se Sadskou a další města soupeřící mezi sebou na základě jakýchsi odvěkých rivalství. Ono ostatně averze vůči Praze je obecně sdílená, takže jsem byl zvyklý odmala u nás v Čáslavi poslouchat, jak ten "pitomej pražák" neumí řídit, jak ten pitomej pražák neví, kde se má zaparkovat apod... Ze začátku mi to přišlo normální, postupem času, jak jsem nabíral rozum, tak jsem na to začal být alergickej.
Ono to může vypadat vlastně jako nevinná sranda, ale zajímalo by mě, kolik i fyzických konfliktů vypuklo jen proto, že jedna z osob byla z jiného (rivalského) města než ta druhá (teď nemám primárně na mysli (některé) fotbalové fanoušky). Je to podle mého xenofobní chování jako každé jiné. Nemám ho rád, protože je jinej, nebo odjinud, není prostě jako já...Když ho nepronásleduji přímo, tak mám aspoň nižší toleranci vůči jeho přestupkům než vůči přestupkům někoho jiného (bude-li stát v Brně na zákazu stání auto s pražskou SPZ a hned vedle s brněnskou, kterému dáváte šanci, že to přežije bez pokuty či poškození déle? Platí to samozřejmě i obráceně).
Osobně si nemyslím, že v malém české rybníku, kde každý každého zná, a i to Brno od Prahy dělí dvě hodiny cesty autem, není-li dálnice příliš zasekaná, by rozličné geografické umístění moci soudní od výkonné a zákonodárné mělo větší než jen marginální význam. To však nemění nic na tom, že mi nevadí, že jsou soudy v Brně. Proč by mělo být všechno v Praze? Brno je druhé největší město, ať má významné ústavní instituce, budou mu jen slušet!
Pokud je pravda, co Michal napsal a panu prof. Ceplovi se opravdu Brno nezdálo dost dobré, tak se ptám, proč tam tedy pracoval. Nutil ho snad k tomu někdo? Pokud akceptuji funkci ústavního soudce, měl bych akceptovat i místo, kde budu svou práci vykonávat. To samé obdobně platí o veřejném ochránci práv.
Podobně jako Michal nemám rád tupý pragocentrismus; úplně stejně však nesnáším tupý moravský patriotismus, a to i v podobě, v jaké ho praktikuje třeba zmiňovaný pan Koudelka. Jsou to postoje, které se mně osobně zdají primitivní a podporující xenofobní nálady.
Znám lidi z Brna, kterých si vážím a znám lidi z Prahy, kterých si vážím. Znám lidi z Brna, kterých si nevážím a znám lidi z Prahy, kterých si také nevážím. To samé platí o Chrudimi, o Čáslavi a spoustě jiných měst.
Byl jsem v Brně několikrát a vždy se mi tam líbilo. Líbí se mi i v Praze a přijde mi (a to jediná věc, kde se neshodnu s Vaším skvělým komentářem, Radku) jako příjemné místo k žití.
Je to hezké město. Stejně jako Brno.
P.S.: Jeden dodatek na téma xenofobie a dělení na naši a ti druzí - dnes jsme měli přednášky o Individual rights a přednášel nám prof. Hartley (http://law.cua.edu/fac_staff/hartleyr/). Říkal jsem si, jak je ten člověk strašně podobný jednomu mému prastrýci. Mluvil o tom, že Evropa má jiný přístup ke svobodě slova, což se projevuje třeba v přístupu k popírání holokaustu a nacistickým zločinům vůbec. Začal popisovat, jak Němci nakládali s takzvanými méněcennými národy a řekl, že pro něj je to zvlášť osobní záležitost, neboť jeho prarodiče přišli do USA z Czechoslovakia a ptal se, jestli je někdo z nás odtamtud. Tak jsem se přihlásil a on se ke mně přihnal, ptal se, odkud jsem a prohlásil, že jsem jeho "cousin". Holt, bláznivý Američan, řeklo by se:-) Pak pokračoval dál, na téma, že ani Češi ani jiný národ nejsou "inferior"...
Jejda, než jsem dokončil svůj komentář, tak tam přibylo pár dalších...Já jsem prostě pomalej:-))
OdpovědětVymazatZ toho si nic, Petře, nedělejte. Taky Vás bych rád pozdravil, ale nevím kam - zda jste zrovna ve Velkém jablku či jinde.
OdpovědětVymazatPlně s Vámi souhlasím. Tou větou o Praze nepříliš příjemné k životu jsem vyjádřil své osobní, niterné pocity, pramenící patrně z mých občasných přenocování v Praze, když koukám z oken obvykle toho stejného hotelu na noční město, které mi přijde cizí. A to v kontrastu s tím, když přijíždím po dé jedničce do Brna a za příslušným kopečkem už vidím bohunické sídliště a mám pocit domova.
Byť se považuji za lokálního patriota, nehodlám svou lásku k rodnému městu transformovat v nenávist ke všem ostatním.
Řekl bych to takto: Do Prahy jezdím rád a ještě raději se z ní vracím. Nic víc, nic míň.
Xenofobní postoje některých Brňaků vůči Pražákům mi přijdou stejně hloupé a odsouzeníhodné, jako obdobné postoje některých Pražáků vůči všem mimopražským.
A co takhle hlas nějakého jiného brněnského gastarbeitera? A jak je tomu na Slovensku, Radoslave Procházko? Existuje podobný vztah třeba mezi Trnavou nebo Košicemi a Bratislavou?
OdpovědětVymazatAd Radek Policar:
OdpovědětVymazatNebojte, já tomu také tak rozuměl, že to myslíte jen jako osobní názor, nikoliv jako nějakou absolutní pravdu (můj oblíbený výraz;) ), naprosto chápu, že pražský způsob života nemusí každému sedět. Jinak díky za pozdrav, zatím jsem ještě ve Washingtonu, do "Velkého Jablka" se přesouvám až 4. srpna. I Vám pěkný večer (nebo už spíš noc) do Brna!
Toho leva som si tiez vsimol...zaujima ma to aj v ramci biznisu, predsa len, chcem vediet, ako vyzera okolie nasej rodinnej brnackej ulice.
OdpovědětVymazatAd Radek Policar...nuz, nie som sice pan Prochazka, ale pocul som tak famy, ze niektori sudcovia a asistenti sa o pracu na US SR prilis nezaujimaju, nakolko by museli dochadzat (nedejbuh byvat:)) v Kosiciach.
OdpovědětVymazatJa som samozrejme razantne PROTI takemuto vnimaniu vychodoslovenskej metropoly:D.
Chtěl bych vzít velkého zákonodárce, Zdeňka Koudelku, v ochranu. Málokdo si u nás zřejmě uvědomuje, že máme volební obvody. Proto je košile bližší než kabát. Kandidát musí ukázat, co udělal pro svůj volební obvod, ne pouze celostátně.
OdpovědětVymazatA to vše říkám při vědomí, že s přesunem Justiční akademie jsem nesouhlasil a nesouhlasím.
ad RP: na slovensku je to tak, ze bratislavcania sa pozeraju cez prsty (najma)na vychodniarov a zvysok slovenska nema pre bratislavu pekneho slova, akurat sa, az na par vynimiek, snazi zufalo do nej dostat. zjednodusujem, samozrejme. ale o to nejde, ide o lokaciu najvyssich sudnych uradov. ja osobne som vzdy vital, neviem ci som to nahodou neuviedol aj v mojej knihe o ustavnom sudnictve v strednej europe, ze mame ustavny sud v kosiciach, nie v bratislave. takpovediac doktrinalne s tym suhlasim na sto percent. a nepreslo ma to uplne ani po tom, ako mi osobna skusenost tento moj doktrinalny suhlas otrepala o hlavu. dva roky som do kosic dochadzal sposobom, ktory sa mi dnes zda hrdinsky. v piatok vecer vlakom do bratislavy, v pondelok rano vlakom ucit do trnavy a poobede vlakom (no, vlakom, bezny rychlik, v ktorom netecie voda, nefunguje klima, neda sa otvorit okno, cestuje siroka verejnost, vacsinou bez stopy kinderstube, a do kosic mu to z trnavy trva vyse sest hodin, ak pride nacas) do kosic, s prichodom okolo jedenastej vecer. za asi patnast cisteho na sude a asi dvaapol cisteho v skole. strasne vela som sa na tom sude naucil, odborne aj ludsky (majuc skveleho ucitela Dana Svabyho, dnes sudcu SPS), ale tie pondelky boli galeje a v podstate som sa samofinancoval. odhliadnuc od toho, ze som bol bratislavcan v kosiciach, to nie je symbioticky vztah. ubytovanie by sa dalo vnimat ako luxusne len, ak by mu predchadzal pobyt vo volnej prirode, a ... no nic, mal som proste pocit, ze sa obetujem FOR THE GREATER GOOD (pre tych, ktori uz precitali siedmy diel HP), aj ked len moje vlastne. a neviem o ziadnom inom poradcovi, ktory by nebol kosican, urcite nie v case ked som tam bol ja.
OdpovědětVymazatmne osobne by ako sidlo us prisla idealna banska bystrica, z kosic je to tam len o trochu dlhsie ako z bratislavy. ale to uz je o inom.
k cesko-moravskym putkam: vo svojom prvom poste som mal povodne otazku, ktora mi nakoniec vypadla tak ju opakujem - suc nadsenym privrzencom moravskeho zivlu (co nepochybne suvisi s mojou prichylnostou ku kulture vina, zboznujem ten kraj okolo rakvic, pavlovic, valtic), som alergicky na to, ked slovaci hovoria ze v cechach, alebo cechy, mysliac tym celu republiku. na druhej strane sa mi zda, ze mnohi cesi nemaju radi nazov cesko. tak ako, ked chcem byt korektny? mam hovorit cechy, morava a sliezsko, alebo cesko, alebo sa musim nutit do ceskej republiky? (zatial si drzim to cesko, ale necham si poradit.) ale k meritu: ja mam prahu ako mesto radsej ako brno (medzi brnakmi a prazakmi pravdupovediac rozlisovat neviem, ale kamarati z juznej moravy mi pridu, ze maju mensiu potrebu prejavovat voci slovakom s despektom hraniciacu blahosklonnost ako prazaci a su aj srdecnejsi, asi to bude nas spolocny komplex z chlapcov z jedineho velkeho mesta na uzemi CSFR) ale zazemie ktore tam justicia ma mi pride fantasticke. ono je to evidentne relativne: porovnavajuc podmienky v kosiciach alebo trnave s tym co som videl na MU a co pocuvam o "infrastrukture" US a NSS ...
ale vratiac sa v tomto extremne inkoherentnom komentari este k nazoru Michala Bobeka, ku ktoremu sa v principe hlasim: geograficka vzdialenost nie je zanedbatelny faktor a nezavislosti sudnej moci moze iba pomoct. na opacnej strane ale stoji faktor personalneho a infrastrukturneho zazemia, akym prislusny urad v danom sidle disponuje. v brne mi to nepride ako problem, je tam asi najlepsia fakulta v republike (predavam, ako som kupil a nielen od brnakov), je to na dialnici, su tam moderne vybavene budovy, atd. v takom ostrihome je to urcite ine, ten mozgovy trust bez ktoreho sa neda sudit na tej urovni na akej sudia v CR NS, NSS a US, je proste v budapesti. ako prodekan trnavskej fakulty kvalitu zazemia v kosiciach komentovat nemozem, ale viem, ze sudcovia napriklad nemaju vlastne sluzobne auta a cez celu republiku sa viaceri terigaju vlakom a ze mimokosickeho poradcu zozenu len velmi tazko, ak vobec. takze ono ma ta doktrina rozdielnych sidiel v kazdej krajine iny dopad a niekde je menej opodstatnena ako inde.
na zaver este uplna hlupost: myslim si ze cast dovodov, aj ked asi velmi mala, preco sa kosicanom a brnakom podarilo dostat ustavny sud spociva v tom, ze nemci ho maju v karlsruhe. to je napokon aj cast dovodov, preco ho madari nominalne maju v ostrihome, hoci, pokial viem, nikto tam este nikdy nic nerozhodol a neviem kedy tam ziveho sudcu videli naposledy. mozno ho uz aj oficialne presunuli. inymi slovami, ak by tu nebol ten priklad karlsruhe, proti lobby hlavnych miest by lobby infra-metropol nebola mala k dispozicii ziaden z tych dovodov, ktore v tom case este mali nejaky cveng (faktor "priklady zo zahranicia", resp. faktor "Europa").
Radoslav Prochazka
Díky, pane docente, za podrobné objasnění „slovenských (a maďarských) špecifík“. Průměrně dvouhodinová cesta po D1 z Prahy do Brna je jistě nesrovnatelná z přesuny na trase Bratislava – Košice.
OdpovědětVymazatPražsko-brněnské půtky jsou zlaté ve srovnání s tím, co se teď děje v Bolívii mezi jejich dvěma metropolemi Sucre a La Paz (viz http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/6909272.stm).
Pokud jde o název, jasně hlasuji pro Česko. Brno, Olomouc ani Opava prostě neleží v Čechách, ale v Česku. Vlastním nereprezentativním průzkumem jsem dospěl k závěru, že na Moravě se toto označení ujalo mnohem víc, než v Čechách, tam ten rozdíl mezi Čechami a Českem asi moc nevidí. V rámci jejich sebepercepce je jim to asi jedno.
Ad R. Procházka: moc děkuji za postřeh ohledně toho, že maďarský Ústavní soud má vlastně sídlo v Ostřihomi a nikdy se tam neschází.
OdpovědětVymazatMyslím, že problém justiční metropole spočívá trochu také v povaze Čechů: jsou to v podstatě pohodlní hobiti, kteří nejsou zvyklí opouštět své nory a stěhovat se za prací. Proto možná někdy zbytečné dojíždění. Když už mám být hubatý, tak Moraváci jsou v tomto horší než zbytek země: právnický trh v Brně je toho příkladem. V Brně samotném je přesycen, zatímco v jiných částech Republiky (oba severy, ale i Praha) je tomu naopak. Nicméně Moraváci, kteří absolvovali brněnskou fakultu, budou raději brát zaměstnání zde se směšným platem, než se odstěhovat za prací jinam. Mí oblíbení Brňané budou toto přisuzovat kouzlu této metropole, kterou není nikdo schopen opustit. Dobrá, nebudu jim to rozporovat.
Nicméně akceptuji-li práci u zaměstnavatele v jiném městě státu, tak bych měl asi být připraven se za prací přestěhovat. Pokud tak z osobních důvodů učinit nechci či nemohu, tak mi není jasné, proč svůj osobní problém přenášet na danou instituci a naříkat nad jejím „nesprávným“ umístěním.
Výraz „Česko“ je pahýl, kterým mi bohužel nejde přes pysky. Nejsem žádný –centrik, ale příliš mi tam chybí ta druhá část.
Ještě jeden postřeh: když jsem dnes procházel monitoring tisku, opět mě zarazilo, kolikrát se (stále ještě) objevuje geografické určení vrcholných soudních institucí: nikoliv že „Nejvyšší správní soud“ rozhodl, ale že „Nejvyšší správní soud v Brně“ rozhodl, stejně jako „Ústavní soud v Brně“ apod. Nevím, jestli je to kouzlo nechtěné anebo jestli se tím pražští novináři snaží vyjádřit svůj odstup, ale už by jim možná mělo být vysvětleno, že vrcholné soudy jsou příslušné pro celé území České republiky a že žádný „Nejvyšší správní soud v Praze“ není.
Apropos: již jste navštívili http://www.brnopolis.eu ?
OdpovědětVymazatZdroj nezávislého a objektivního informování o Brnu a jeho přednostech ... ;-)
Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.
OdpovědětVymazat(http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm):
„Název Česko není nový. Nejstarší zachycený doklad pochází z r. 1777: Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko... V tomto dokladu je slova Česko užito jako synonyma ke staršímu Čechy, podobně jako existuje novější Švýcarsko ke staršímu Švýcary, Rakousko k Rakousy, Španělsko k Španěly apod. – připomeňme, že posledního názvu užívá ještě Karel Čapek v cestopisu Výlet do Španěl.
Během 19. století se Česko objevovalo sice poměrně řídce, ale již také jako název pro celé české země, i když z dokladů, které jsou k dispozici v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český, nelze vždy spolehlivě rozpoznat, kdy šlo o význam užší, Čechy, a kdy o význam širší, české země. V obou významech uvádí Česko také SSJČ v prvním vydání (1960), a to jako výraz zastaralý (tj. takový, který už vyšel z užívání) právě s odkazy na autory z doby národního obrození, např. na J. Kollára.
Česko je tedy výraz podstatně starší než název Československo, resp. Československá republika. Nevznikl až mechanickým odtržením první části názvu. Jeho základem je slovo Čech, z něj bylo odvozeno přídavné jméno češský a pojmenování Češsko, podobně jako máme například valašský a Valašsko od Valach, ale už ve staré době došlo ke zjednodušení a ujalo se český. Podobu český uvádí i základní lexikografické dílo doby obrození, Jungmannův Slovník česko-německý (1835–39). Z hlediska současného jazyka je slovo náležité a vyhovuje komunikačním potřebám češtiny.
Bouřlivou diskusi k názvu Česko otevřel jazykovědec František Trávníček už v r. 1938. Trvala s přestávkami až do konce 20. století za hojné účasti nejen jazykovědců, ale také novinářů, spisovatelů a mnoha význačných osobností veřejného života. Přinesla rozmanité argumenty, názory, postoje i emoce – pro i proti názvu. Je to přirozené, protože jazyk nejsou jen slova a jejich tvary, ale také postoje lidí k nim. Jazyk nežije mimo lidi, ale v nich, a to, jak slovo prožívají, se ukazuje jako důležité.
Situace po roce 2000 se jeví už poněkud klidnější. Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko.
Česko se postupně prosazuje jako jednoslovný geografický název republiky vedle politického dvojslovného názvu Česká republika, a to nejen v běžné komunikaci, například ve sportovních přenosech; je doporučeno také názvoslovnou normou ČSN EN ISO 3166-1 z února 1999 (vydal Český normalizační institut v Praze). Také SSČ uvádí oba názvy.
Dvojice Česká republika – Česko není (viděno z hlediska názvosloví států) žádnou výjimkou. Pro mnoho států světa existují vedle dvojslovných, popř. i víceslovných názvů politických také zkrácené jednoslovné názvy zeměpisné. Užíváme jich mnohdy častěji než názvů dvojslovných, aniž si rozdíl mezi nimi uvědomujeme a aniž nám to vadí, např. Belgie – Belgické království, Brazílie – Brazilská federativní republika, Bulharsko – Bulharská republika, Německo – Spolková republika Německo, Mexiko – Spojené státy mexické atd.
O historických i jazykových souvislostech slova Česko pojednává obsáhlá studie L. Čižmárové K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od r. 1918 v časopise Naše řeč, ročník 82, 1999, s. 1–15.
Upozorňujeme dále na článek Jiřího Felixe Název Česko proniká do běžného výraziva, Sborník 2002, Technická univerzita v Liberci 2001, s. 155–161.“
ad Radek Policar
OdpovědětVymazatOmlouvám se, ale nedá mi to spát. Kdo je velký brňan Zdeněk Koudelka? Není to ten člověk menší postavy (asi jako já), který dával z ústavního práva kontumační dvojky?
Ad TS:
OdpovědětVymazatAno, vzpomínáš si dobře. Zdeněk Koudelka je také bývalý advokát, poslanec za ČSSD, poradce ministra zdravotnictví Fišera (nedávno ho grilovali u Moravce ohledně jeho zajímavého zapojení v cause Diag Human), kandidát na ředitele Justiční akademie a nyní náměstek Nejvyšší státní zástupkyně. Pamatuji-li se dobře, pracovnu na PrF sdílel společně s doc. Šimíčkem. Také spolu napsali zajímavý ústavněprávní článek, který pokud si vpomínám poněkud popíral fyzikální vlastnosti času (doufám, že si to pamatuji dobře, nerad bych je poškodil).
Ad Radek Poličar: Brno má oproti Praze jednu obrovskou výhodu – chce-li si člověk pokecat s brňákem, nemusí chodit dál než k té pověstné kašně. Na druhou stranu život pražáka se odvíjí ve znamení frustrace z prostého faktu, že jak rodiče, tak spolupracovníci či spolužáci pražské kořeny nejen postrádají, ale ke všemu je ještě hrdě proklamují (se zvláště necudným regionálním hrdobstvím jsem se setkal např. u obyvatel z zakavkazské vísky Chotěboře :) ).
OdpovědětVymazatZajímavým způsobem o vztahu Prahy a Brna resp. Čech a Moravy (Minas Tirith a Minas Morgul?) pojednává další zakavkazský velikán Karel Havlíček (Z Moravy, N.N. listopad 1848). Poměrně stručně se vypořádává s protipražskými náladami označiv je za protičeské a dále rozvíjí svou úvahu v národomilném duchu:
„Počkejte jen, až lid zachovalý moravský, až naši Hanáci, Slováci v Moravě poznají dějiny národu svého, až poznají, že nebyl nikdy rozdíl mezi Moravanem a Čechem ve zlém ani v dobrém, až poznají, že jazyk spisovní jazyk v Čechách užívaný je vlastně čistá moravčina, až tento lid vyrozumí, jak těžko jest Moravě a Čechům každému zvláště brániti se proti outokům vašim: pak najednou oni zástupcové na sněmu moravském vyřknou, totiž že Morava a Čechy jsou jedno.“
Mno, doufám, že jsem se svým postem nikoho nedotkl a pakliže ano, upřímně se omlouvám. Nicméně také doufám, že volba slov prostředníka, který pochází z místa, k němuž má jak Praha, tak Brno přibližně stejně daleko, především účinně osvětlila můj osobní názor, že podobné dělení společnosti na bázi předsudků je ještě hůře obhajitelné, než Pamukkovo dělení lidí na ty, kteří nešlapou na čáry a ty ostatní.
Ad Michal Bobek: Souhlasím s tím, že geografické určení vrcholných institucí je pro česká média charakteristické. Za daleko vážnější problém však považuji geograficko-etnické označení příslušníků národnostních menšin, jež si oblíbila česká média prakticky bez výjimky. Koná-li se např. v tržnici policejní šťára, snad nikdy se nezapomene čtenáři připomenout, že jde o tržnici vietnamskou, spáchá-li trestný čin dělník pocházející z východu (ať si klidně má české občanství a pochází z Marijska), v médiích bude prezentován jako Ukrajinec. I když teď už se od hašteřivosti v rámci jednoho politického národa dostávám ke xenofobii mezinárodní, což už je (ne však zcela) jiné téma.
Přeji pěkný den.
Dobry den,
OdpovědětVymazatosobne geograficke oddeleni moci soudni od moci vykonne nevnimam tak pozitivne jako Michal Bobek (ad "je velice dobre"). Stejne jako jini komentatori si myslim, ze je skoro jedno, sedi-li soudce v Brne nebo v Praze. Nezavislost soudce nezajistuje misto, kde ma kancelar, ale uplne jine parametry, cimz urcite nerikam nic noveho nebo objevneho. Existuje rada prikladu nejvyssich ci ustavnich soudu, ktere sidli v hlavnim meste, a presto velmi dobre funguji a nejsou servilni vuci vlade. Namatkou muzu uvest Spravni soudni dvur ve Vidni. Pred prijetim soudniho radu spravniho byl jednim ze dvou hlavnich spravnich soudu v CR Vrchni soud v Praze, jehoz nekdejsi soudce - pan Mazanec - na svych prednaskach dava k dobru historku, ze je patrne jedinym soudcem v Ceske republice, ktery ulozil pokutu vlade za nesplneni vyzvy soudu.
Soustredeni soudni moci do Brna muze mit nektere negativni konsekvence, napr. urcitou personalni provazanost mezi soudy ruznych stupnu, na coz upozornoval JUDr. Bures ve sve kauze. Nedokazu vsak posoudit, zda jde o vazny problem ci placnuti do vody.
V souvislosti s debatou o Brne jako o justicni metropoli si taky musim povzdechnout, ze pri prijimani soudniho radu spravniho v poslanecke snemovne byla debata o sidle NSS jednim z hlavnich bodu diskuse. Na jine, mnohem dulezitejsi veci, napr. na vhodnost rozdeleni prezkumu mezi s.r.s a cast patou, ci na vhodnost upravy prezkumu azylovych veci, pokud si pamatuji spravne, rec vubec neprisla.
Zaverem snad strucne vyjadreni k tomu, ze se v mediich obvykle hovori o "Nejvyssim spravnim soudu v Brne", tedy s geografickym urcenim. Nehledal bych za tim nic zaludneho, myslim, ze je to jista setrvacnost v oznacovani soudu zpusobena tim, ze nizsi soudy je nutno vzdy geograficky urcit - napr. Okresni soud v Uherskem Hradisti nebo Krajsky soud v Ostrave - novinari pak totez delaji u nejvyssich soudu, ackoliv tam to jiz neni treba.
Na téma politické korektnosti v jazyce ve mně již delší dobu dozrává samostatný post, až dozraje, elektronicky jej projevím, zatím jenom podotknu, že podle mne je pojem Česko právě projevem politické korektnosti k Moravanům a Slezanům a přiznám se, že jsem jej ze začátku používal prakticky pouze v jejich přítomnosti, abych neranil pocit jejich svébytnosti; podobně jsem jen postupně zvnitřnil výraz Rom; použití výrazu Inuit a Sám si šetřím na dobu, až konečně potkám živého Eskymáka či Laponce; výrazu "chairperson" se děsím a napjatě očekávám, kdy jej někdo přeloží do češtiny a vyškrtne výraz "předseda" ze slovní zásoby "slušných" lidí i ze skupinky privilegovaných mluvnických vzorů, aby tak následoval osud pracovité "nůše" vytlačené z mluvnic poetičtější "růží". Výraz Česko je ale mimochodem také odrazem paradoxu, že se češtině zcela nepodařilo přebásnit dichotomii, kterou na jednotlivé skladebné jednotky naší malebné země používá jazyk našich západních sousedů, dříve spolubydlících, tedy mnohem jednoznačněji odlišenou dvojici "Tschechien" a "Böhmen" (protentokrát bez "Mähren"). Tu ostatně převzaly i další jazyky, jen pod českým jazykovým svícnem zůstala trochu nenápaditá tma....
OdpovědětVymazatHlavním smyslem tohoto komentáře ale bylo popíchnout autora postu, komentátory i čtenáře k realizaci inspirací, jež tu zazněly. Tedy: těším se, že Michal zasáhne v české verzi demokratické wikipedie do podoby hesla "Česko" a to vsunutím věty "Tento pojem je pahýl" - slovo pahýl se ostatně v českém jazyce vyskytuje převážně právě na wikipedii a mělo by jejímu tvůrci poděkovat za svou resuscitaci; těším se, že Václav Mlynařík prorazí v některém médiu se spojením "maskovaný útočník z Marijska" a způsobí tak, že z šedi "ruskojazyčného" prostoru začnou náhle vystupovat všechna ta Podněstří, Tatarstány a Krymy; a hlavně se těším, že nějaký novinář, ať už z Brna nebo odjinud, sebere odvahu a bude referovat o Senátu v Praze nebo o pražské vládě. Třeba někdo propadne z takového spojení pocitu, že si pražáci založili komunu. Mám rad malé vzpoury....
ad radek policar
OdpovědětVymazat"Dvojice Česká republika – Česko není (viděno z hlediska názvosloví států) žádnou výjimkou... např. Německo – Spolková republika Německo, Mexiko – Spojené státy mexické "
daleko vetsi problem bych spis videl v tom, ze nemame jednoslovny cizojazycny nazev. kdo kdy slysel anglicky vyraz united mexican states? jeden kamarad z polska se k tomu vyjadroval ze the czech republic zni velmi podobne jako dominican republic, tak at s tim neco delame :-)
Vzájemné vymezování Čechů a Moravanů někdy jde až ad absurdum. Tak třeba v Brně učí římské právo doc. JUDr. Jiří Bílý CSc. a v Plzni učí stejný předmět JUDr. Miroslav Černý Ph.D. Přátelé, opravdu je tohle černo-bílé vidění světa nutné?
OdpovědětVymazatAd Lubomír M.:
OdpovědětVymazatJak už "implicitně" upozornil Pavel Molek, v cizích jazycích existují jednoslovné výrazy pro ČR, i když mám pocit, že třeba v anglicky psaných textech se výraz Czechia zrovna neujal.
Na druhou stranu proč je třeba mít jednoslovný název? Je tolik států, které mají v angličtině přinejmenším dvouslovný název - Hong Kong, New Zealand, San Marino, United Kingdom, United States, Saudi Arabia, ale taky Bosnia and Herzegovina, Central African Republic, Democratic Republic of Congo, Sao Tome and Principe.
Nevím, co má váš polský přítel proti Dominikánské republice, měl by tam zaletět.
Mohli jsme taky dopadnout jako Makedonie, tedy FYROM - Former Yugoslav Republic of Macedonia.
Teď jsem si ale vzpomněl, jak mi jedna známá vyprávěla, že byla s manželem v Indii a při nákupu suvenýrů se jich prodejce anglicky ptal, odkud jsou. Odpověď, že "from the Czech republic" ho prý dost rozesmála, neboť si ji vyložil jako "from the Check republic" a ptal se, co to je "kontrolní republika"? Tímto zdravím Ivanu Šmardovou.
Jako by Brno chtelo dokazat, ze velkorysosti justicniho centra nedorostlo:
OdpovědětVymazathttp://www.brnopolis.eu/2007/07/nechme-si-lva-lbit.html
Naopak, jako by Brno chtělo ukázat, že tu žijeme v intelektuálním podhoubí plném ostrovtipu, které nám mimobrněnští mohou jen závidět! Nejen Bolek Polívka a Arnošt Goldflam, ale už i Radim Polčák..;) Gratuluji Radime!
OdpovědětVymazatTed jenom premyslim, ktery zly, ale skutecne zly Prazak psal toto (diky, Petre ;-)
OdpovědětVymazathttp://zpravy.idnes.cz/jihomoravane-jsou-chladni-pisi-zahranicni-pruvodci-fh6-/domaci.asp?c=A070725_121213_domaci_joh
Jistý redaktor portálu iDNES a pravidelný čtenář Jinéhopráva v jedné osobě se po přečtení příspěvku o justičních cajzlech rozhodl zveřejnit anketu, kde nechává k posouzení otázku: Kde jsou příjemnější lidé? (k dispozici odpovědi Brno-Praha-není rozdíl). Pro dodržení co možná největší míry objektivity přiřadil zmíněnou anketku pod článek s názvem "Neznámý útočník pobodal v Brně chodkyni"
OdpovědětVymazathttp://zpravy.idnes.cz/neznamy-utocnik-pobodal-v-brne-chodkyni-f0a-/ankety.asp?id=A20070725_mad_466
Průběžný stav ankety na iDNES 25.7. v 23:20:
OdpovědětVymazatKde jsou příjemnější lidé?
Praha 853
Brno 2293
Nevidím rozdíl 1531
Nepomohla ani vedle umístěná zpráva Neznámý útočník pobodal v Brně chodkyni. Patrně ta tvář z identikitu připomíná někoho z Prahy:-)
ad Radek Policar
OdpovědětVymazatRadku, kolikrát jsi v té anketě klikl na Brno?
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatad "slovo pahýl se ostatně v českém jazyce vyskytuje převážně právě na wikipedii a mělo by jejímu tvůrci poděkovat za svou resuscitaci"
OdpovědětVymazatByla to jen z nouze ctnost. Nevěděl jsem, jak lépe přeložit slovo stub. Původně byl pahýl označován jako krátký článek.
jestli to nebude tim, ze prazaci maji lepsi veci na praci nez klikat na pochybne ankety a nepotrebuji si tim nic dokazovat :-)
OdpovědětVymazatDěkuji velice za příspěvek, moc jsem se nasmál. Jako osoba postižena dojížděním do justičního Brna jsem občas konfrontován jak s milou sebestředností Brňáků, tak nadutostí Pražáků. Připadá mi to směšné: jak říkal Donutil, však se to za chvíli stejně spojí do jednoho města. A nemyslím, že jméno toho města bude Brnopolis.
OdpovědětVymazat