ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT... TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.
15 února 2007
Tak nám zakázali přílepky, paní Müllerová!
Dnešek je pro řadu zákonodárců dnem smutku, jeden z květů českého legislativního folklóru totiž konečně zasáhl zasloužený mráz přicházející z Ústavního soudu. Ten dnes ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (nález byl bleskově vyvěšen, takže je k nalezení zde: http://www.usoud.cz/scripts/detail.php?id=443) zrušil část zákona č. 319/2001 Sb. , o bankách, která do něj byla vsunuta novelou pod č. 443/2006 Sb., a to nikoli proto, že by označil za protiústavní jeho obsah (k posouzení této otázky se ani nedostal), ale proto, že zákon č. 443/2006 Sb. měl být původně (coby sněmovní tisk č. 1222/0) pouze novelou zákona č. 178/2005 Sb. , o zrušení Fondu národního majetku, a teprve ve 2. čtení byl pozměňovacím návrhem poslance Doktora vsunut návrh na změnu přechodných ustanovení zákona o bankách, který s Fondem národního majetku nijak nesouvisel (snad jen tím, že v obou případech jde o částky s devíti nulami, v jednom případě ovšem směřující na podporu staveb domovů důchodců, v druhém případě především na podporu jedné významné finanční skupiny). Tato technika vsunutí zcela nesouvisející novely zákona do jiného právě projednávaného zákona coby jeho "pozměňovací návrh" je obvykle westernově označována jako "wild riders" - což bývá překládáno z americké terminologie jako "divocí jezdci" nebo češtěji jako "přílepky". Tato technika je, respektive byla, v českém prostředí velmi neoblíbena mezi odborníky (viz např. J. Kysela: Zákonodárný proces v ČR jako forma racionálního právního diskurzu?, Právník č. 6/2005), zato však velmi oblíbena mezi poslanci, neboť jim umožňovala provést změnu zákona způsobem, který jim usnadňoval proplutí peřejemi legislativního procesu a často unikl pozornosti jak médií, tak řady samotných poslanců. Taková technika byla oblíbená zejména jako těžko průhledný "obal" na různé dárky - právě takto byla například Kroměříži darována justiční akademie v obalu s označením "zákon č. 349/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb. , o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením". Jak se zdá, nyní tedy Ústavní soud už přestal tento český folklór tolerovat a pokud legislativci budou nadále chtít někoho obdarovat, budou tak muset učinit způsobem, který hlasujícím i adresátům hned prozradí, o jaký dárek se jedná. Zároveň však Ústavní soud přislíbil, že takto bude posuzovat pouze nově vzniklé předpisy (takže Justiční akademii stěhování zpět na sever Čech patrně nečeká), u těch dosavadních bude tento prohřešek posuzovat ve vazbě na legitimní očekávání občanů v oblasti důvěry v právo. Dosavadní dárky schované pod stromečkem různých druhých čtení a zabalené v neprůhledných obalech si tedy mohou obdarovaní ponechat, budoucnost je však třeba označit již za období dárků v obalech průhledných...
Souhlas s Pavlem. Podotýkám, že ÚS ČR nás tlačí jen k tomu, co je na Západ od nás standardní. Francouzská Ústavní rada například učinila obdobné rozhodnutí (zákaz legislativních jezdců) již tuším v 70. letech.
OdpovědětVymazatDoufejme,že US bude v tomto trendu pokračovat, opravdu už mě nebaví zkoumat, zda náhodou zákon o odpadech či jiná obdobná norma nemobsahuje nějakou skrytou novelu třeba zákoníku práce. Myslím, že zásada "neznalost práva neomlouvá" byla v tom českém zmatku naprosto neaplikovatelná. I když sněmovna je občas velmi plodná a US má na práci i jiné věci, tak snad si toho ve sněmovně všimnou a třeba změní jednací řád ...
OdpovědětVymazatPri zbeznem procteni toho nalezu mne zaujala diskuse o moznostech orientace adresatu pravni normy v pravnim radu.
OdpovědětVymazatViz napr. "39. Požadavek předvídatelnosti zákona jako součást principu právního státu přestává být naplňován v okamžiku, kdy novelizace zákona je součástí jiného zákona ve formálním smyslu, jehož obsah s novelizovaným zákonem nijak nesouvisí. Orientace adresáta právní normy v právním řádu se bez použití přístrojů informačních technologií stává zcela nemožnou. ... [pak je odkaz na to, ze neni stanovena obecna povinnost organu zpristupnit subjektum sbirku v elektronicke podobe a pokracuje se] Přitom je zřejmé, že bez možnosti používání těchto systémů se dnes již v právním řádu České republiky nelze vyznat, a tak se problematizuje uplatnění obecné zásady právní, podle které neznalost zákona neomlouvá. Právo se tak stává pro své adresáty zcela nepředvídatelné. Zmíněná zásada je sice nutnou podmínkou efektivity každého systému platného práva, nelze ji však vykládat pouze k tíži adresátů práva, nýbrž též jako závazek veřejné moci vůbec učinit právo poznatelným, protože jen takovým právem se lze řídit. Souvisejícím problémem je také prospektivnost práva, neboť řídit se jím mohu jen v budoucím konání."
No a v trochu obdobne duchu se pokracuje. Cloveka napadne napr. asociace s Michalovym postem ohledne "vykladacu" prava. ...
Nicmene prijde mi, ze v tomto smeru je pozice US trochu "naivni" (nevim jestli je to spravny vyraz, ale lepsi mne nenapada) - absence rozumnych moznosti orientace v pravnim radu je za soucasneho stavu dana i bez toho, aniz by existovala praxe prilepkovani (je dana kvantitou legislativy, komplexnosti upravy, mnozstvim podzakonnych predpisu atd. - o tom se na tomto blogu take jiz dost diskutovalo).
Jinymi slovy prijde mi postoj US zajimavy (napr. z hlediska noveho pravneteoretickeho smeru tzv. legisprudence), ale do urcite miry arbitrarni (duvod pro zruseni neni konceptualni, ale jen otackou miry ... proste prilepkovani se jevi jako "jiz moc", a neco jineho jeste ne?).
Dovedeno do dusledku - by s podobnou argumentaci mohl US napadat napr. i jen prostou nadvyrobu zakonu, ktera ma obdobne dusledky ... Obdobne by asi z hlediska techto kriterii neobstal proces utvareni prava v EU - v nem se bez EurLexu take nelze vyznat (a i s nim je to obtizne ;o))
Trochu se se mi zda, ze nejlepsi bude spokojit se se spolecensky prinosnym vysledkem a nezkoumat do detailu presne duvody ...
Obecnou praxí v rámci soudnictví je, že zásadní právní názory se formulují tehdy, objeví-li se pro to vhodný "nosič". Kolik kamuflovaných a třeba i zásadních novelizací ve stínu jiných norem už prošlo a nic. A až se široce medializuje, že by se mělo něco vyplácet Kellnerovi, tak je vhodná příležitost bouchnout do stolu...
OdpovědětVymazatAž se mě někdo zeptá, v čem tkví předvídatelnost rozhodování ÚS, asi se při vysvětlování zapotím...
Já bych chtěl vyjádřiv obdiv nad tím, že je nález tak brzy (prakticky okamžitě) k dispozici. Tak se nám snad blýská na lepší časy!
OdpovědětVymazatToto rozhodnutí mne osobně poškozuje, takže se k němu raději nebudu vyjadřovat. Nyní nám nezbývá, než se svého nároku domoci pomocí institutu zákazu diskriminace.
OdpovědětVymazatK p. Matesovi bych dodal, že zákon není norma, nýbrž právní předpis. Každý právní předpis obvykle obsahuje norem mnoho.
Jak tady kdysi poznamenal doc. Kühn, nestačí pouze novelisovat jednací řád Sněmovny, nýbrž je nutno novelisovat ústavu.
K p. Kindlovi není co dodat, podepisuji.