Tak nám zakázali přílepky, paní Müllerová!

Dnešek je pro řadu zákonodárců dnem smutku, jeden z květů českého legislativního folklóru totiž konečně zasáhl zasloužený mráz přicházející z Ústavního soudu. Ten dnes ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (nález byl bleskově vyvěšen, takže je k nalezení zde: http://www.usoud.cz/scripts/detail.php?id=443) zrušil část zákona č. 319/2001 Sb. , o bankách, která do něj byla vsunuta novelou pod č. 443/2006 Sb., a to nikoli proto, že by označil za protiústavní jeho obsah (k posouzení této otázky se ani nedostal), ale proto, že zákon č. 443/2006 Sb. měl být původně (coby sněmovní tisk č. 1222/0) pouze novelou zákona č. 178/2005 Sb. , o zrušení Fondu národního majetku, a teprve ve 2. čtení byl pozměňovacím návrhem poslance Doktora vsunut návrh na změnu přechodných ustanovení zákona o bankách, který s Fondem národního majetku nijak nesouvisel (snad jen tím, že v obou případech jde o částky s devíti nulami, v jednom případě ovšem směřující na podporu staveb domovů důchodců, v druhém případě především na podporu jedné významné finanční skupiny). Tato technika vsunutí zcela nesouvisející novely zákona do jiného právě projednávaného zákona coby jeho "pozměňovací návrh" je obvykle westernově označována jako "wild riders" - což bývá překládáno z americké terminologie jako "divocí jezdci" nebo češtěji jako "přílepky". Tato technika je, respektive byla, v českém prostředí velmi neoblíbena mezi odborníky (viz např. J. Kysela: Zákonodárný proces v ČR jako forma racionálního právního diskurzu?, Právník č. 6/2005), zato však velmi oblíbena mezi poslanci, neboť jim umožňovala provést změnu zákona způsobem, který jim usnadňoval proplutí peřejemi legislativního procesu a často unikl pozornosti jak médií, tak řady samotných poslanců. Taková technika byla oblíbená zejména jako těžko průhledný "obal" na různé dárky - právě takto byla například Kroměříži darována justiční akademie v obalu s označením "zákon č. 349/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2001 Sb. , o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením". Jak se zdá, nyní tedy Ústavní soud už přestal tento český folklór tolerovat a pokud legislativci budou nadále chtít někoho obdarovat, budou tak muset učinit způsobem, který hlasujícím i adresátům hned prozradí, o jaký dárek se jedná. Zároveň však Ústavní soud přislíbil, že takto bude posuzovat pouze nově vzniklé předpisy (takže Justiční akademii stěhování zpět na sever Čech patrně nečeká), u těch dosavadních bude tento prohřešek posuzovat ve vazbě na legitimní očekávání občanů v oblasti důvěry v právo. Dosavadní dárky schované pod stromečkem různých druhých čtení a zabalené v neprůhledných obalech si tedy mohou obdarovaní ponechat, budoucnost je však třeba označit již za období dárků v obalech průhledných...