Sjednoceni v nesmyslnosti

Venku se smráká a mě posedla touha se dozvědět, co je nového v českém publikačním rybníčku. Za tímto účelem využívám služeb Beckovského iPrávníka, který uveřejňuje obsahy nově vyšlých právních periodik. Po načtení stránky padl můj zrak na titulek: „EU vyzývá k diskusi o tzv. flexikuritě“. Cože?

Kliknutím na odkaz zjišťuji, že „Předseda Evropské komise José Manuel Barroso, finský ministerský předseda Matti Vanhanen společně s komisařem Vladimírem Špidlou a zástupci členských států vyzvali zástupce zaměstnavatelů a pracovníků, aby se aktivně zapojili do diskuse o tzv. flexikuritě, tj. kombinace flexibility a jistoty zaměstnání.“ Vida, že se jedná o nějakou akci finského předsednictví v EU, vzpomenu si, že jsem dneska četl na Aktuálně.cz článek o tom, jak „Alkohol kosí Finy“. Že by to byla tisková zpráva vytvořená nějakým úředníkem tiskového odboru finského ministerstva zahraničních věcí (Ulkoasianministeriö, ve skandinávských úřednických kruzích nicméně s ohledem na spotřebu alkoholu na hlavu intimně přezdívaného „Finlandia“) těsně před zavíračkou? Není tomu tak. Termín skutečně existuje: jedná se o sloučení anglického či francouzského flexibilité (flexibility) a securité (security).

Nevím. Cit pro jazyk mateřský, jestli jsem ho někdy měl, jsem zřejmě v důsledku snaživého osvojování si jazyků cizích a životu v zahraničí potratil. To sice neznamená, že bych, jak jsem se o sobě nedávno dozvěděl, usch fůbecz nemlufil tschechisch czy sche bých mlufil s džasným englickým pfízvoukem. Nicméně mnoho věcí, které lidem s tímto darem rvou uši či rovnou způsobují epileptický záchvat, mě nechává chladným. Natolik chladným, že jsem nedávno od kolegů v práci dostal výše vyobrazenou hodnotnou publikaci, s jejíž pomocí snad tuto drobnou vadu na charakteru překonám. Jestli sami váháte, co si pořídit, dobrý přehled publikací na trhu je zde.

Výše uvedená zrůdnost však nebude o jazyce. Pojem zní zřejmě úděsně v každém jazyce z komunitárních jazyků, do kterého se flexikurita pro jistotu raději nepřekládá a ponechává se v anglicko-francouzském „originále“. V tomto ohledu jde evropské ptydepe nejlepší Orwellovskou cestou rétorického slučování protikladů: Válka je mír, svoboda je otroctví a neznalost je moc. Myslím, že i profesionální žongléř s termíny jako je R. Dworkin, který se své čtenáře ve svém posledním výtvoru snaží (opět) přesvědčit o tom, že svoboda a rovnost jsou v podstatě to samé, že není žádný hodnotový pluralismus a rozpory nejsou a že se vše slévá v jedno (co to asi bude?), před tímhle prostě musí zblednout.

Co dodat? Že by stylové "United in nonsensicality/Im Unsinn geeint/Unie dans l´absudité"?