18 dubna 2020

Smířlivé přijetí zproštění australského kardinála Pella

Minulý týden byl australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný – první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2-1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud Pella osvobodil všemi hlasy 7-0 z důvodu, že jednání Pella nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách.

06 dubna 2020

Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně

Boj s šířením nákazy koronaviru bude úspěšný, jen pokud přijatá omezující opatření budou lidmi dodržována. V nové studii think tanku IDEA nabízím sedm doporučení, jak toho efektivně dosáhnout, na základě poznatků dřívějších empirických výzkumů a pricipů ekonomické analýzy kriminality. 
Shrnutí:
·       Čím více lidí bude přijatá omezující opatření dodržovat dobrovolně, tím méně bude nutné je vynucovat represivními kontrolami a hrozbou trestů. V tomto je velmi klíčová správná komunikace opatření vládou a dalšími institucemi.
·       Každé další přijímané omezení by mělo být doprovázeno konkrétním plánem na monitorování a vymáhání jeho dodržování. Informace o monitorování a vymáhání by měly být průběžně sdělovány veřejnosti, aby si to lépe uvědomovala.
·       Nejvyšší prioritou je vynucovat dodržování nařízené domácí karantény formou náhodných kontrol, zapojením obecní policie, vysokých pokut, omezujících opatření při opakovaném porušení karantény (např. náramky pro domácí vězení) a využití chytrých digitálních technologií.
·       Má smysl uvažovat o jednorázové „amnestii“ pro osoby v karanténě, které dobrovolně přiznají její porušení a poskytnou údaje o osobách, se kterými přišly do kontaktu.
·       Vymáhání plošných omezení ve veřejných prostorách vyžaduje monitorování ze strany policie, které by však nemělo být přehnané. Poznatky výzkumů ukazují na dobré důvody, proč upřednostňovat napomenutí a nízké, administrativně nenáročné blokové pokuty, na základě jednoduchého celostátně stanoveného „sazebníku“ doporučených pokut.

Plný text následuje níže:

02 dubna 2020

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?

Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.