Kriminálka Oxford: talent, drogy, násilí

Jedním z důvodů, proč na Jiném právu zveřejňuji pouze prachbídný počet postů, je ten startovní příběh, přirovnání anebo jiný literární trik, kterým autor donutí čtenáře dočíst si text až do konce. A taky vlastně drobný detail, že neumím psát o žádných seriozních tématech. Dnes ale prvého nemám zapotřebí, a to druhé snad blog jednou za čas přežije.



Tento příběh je kombinací narkotik, násilí, Tinderu, psychických výkyvů mladé hezké studentky, opepřený elitismem předních britských univerzit, akademickou výjimečností, a zvláštnostmi anglického trestního procesu. Živý spis, nejasná fakta, právní boulevard - prostě lahůdka.

O případu Lavinie Woodward (24) je z tisku známo toto: Loni v září studentka medicíny na oxfordské Christ Church College pobodala svého přítele, kandidáta PhD na univerzitě v Cambridge. Mladý pár, jenž se seznámil přes mobilní aplikaci, se pod vlivem drog pohádal, a když přítel pohrozil, že zavolá matce dotčené slečny, po něm hodila laptop, džbán marmelády, dala mu hákem, a celou akci zakončila elegantním vbodnutím kuchyňského nože do přítelovy končetiny.

K celému skutku se doznala a čeká na výrok o trestu. Zajímavým a možná rozhodujícím faktorem trestního řízení se zdá být fakt, že obviněná studentka je silně talentovaný medicínský elév (top of class), která již při studiu stihla napublikovat do časopisů typu Annals of Thoracic Surgery, Hypertension, nebo The Journal of Physiology. Zároveň se ale prý jedná o osobnost, která zažila těžké zneužívání ze strany bývalého partnera (nikoliv poškozeného), trpí depresemi a drogovou závislostí.

Soudce oxfordského trestního soudu, Ian Pringle QC se na líčení 15. května nechal slyšet, že “to, co udělala, by normálně znamenalo trest odnětí svobody, ať už podmíněný či nepodmíněný. [Nicméně] pokud by tato jednorázová záležitost měla znamenat, že tato mimořádně talentovaná mladá dáma nebude moct následovat svůj dlouhodobý sen stát se členem vytoužené profese, tak by takový trest byl příliš přísný”.

Skutečně, soudce sáhl po nepříliš často využívaném institutu anglického trestního práva, kterým je odklad výroku o trestu (deferment of sentence, Powers of Criminal Courts (Sentencing) Act 2000, Section 1), což je něco jiného než prosté odročení jednání o uložení trestu ( adjourning a sentence hearing) i než uložení podmíněného trestu (suspended sentence). Odklad výroku o trestu na nejvýše 6 měsíců umožňuje, se souhlasem odsouzeného, posunout vynesení trestu až za dobu, po kterou může soud (a veřejnost) posoudit, jak se odsouzený chová a zda svůj prohřešek nějak odčinil, anebo vůbec jakoukoliv podstatnou změnu okolností. V září se studentka vrací na Oxford jakoby nic, její College odmítá věc komentovat. Analytici se domnívají, že soudce směřuje k upuštění od potrestání vůbec.

Čili, tip pro všechny právníky se sklony k drogám a násilí : v mezičase mezi hospodou, barem a klubem rváčů se dobře učte a publikujte.


Smutná na celém případu je ovšem i skutečnost, že stačí kombinace pár posh atributů jako příslušnost k univerzitě, aby se o dosud neuzavřené kauze rozepsaly kromě bulváru i relativně seriozní britské noviny (např. the Independent), včetně záplavy očividně soukromých fotek odsouzené dívky, jejíž psychické trable a stopu týraní z minulosti bychom nejspíš nikdo z nás nést nechtěli.