Instituty Járy Cimrmana

Přetiskujeme otevřený dopis, který dnes Společnost Járy Cimrmana zaslala německé kancléřce Angele Merkelové. Dopis se týká vědeckých institutů, které v současné době nesou jméno Maxe Plancka, a to včetně těch právnických (viz náš dřívější příspěvek).

Vážená paní kancléřko,

vyzýváme Vás, abyste se zasadila o změnu názvu Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy (Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) na Společnost Járy Cimrmana pro rozvoj vědy (Jára-Cimrman-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften). V rámci této změny by mělo dojít také k přejmenování všech Institutů Maxe Plancka na Instituty Járy Cimrmana. Jak rozvádíme níže, domníváme se, že jméno Járy Cimrmana je pro uvedenou společnost i instituty příhodnější.

Jak je Vám nepochybně známo, i letos si připomínáme sto let od úmrtí Járy Cimrmana, jehož význam a nezvyklá šíře zájmů by se daly přirovnat snad jen k osobnosti Leonarda da Vinci; a to ještě těžko. Kromě toho, že byl Cimrman největším literátem, hudebníkem, učitelem, cestovatelem, filozofem, vynálezcem, kriminalistou a sportovcem, byl také největším vědcem. Je proto dle našeho názoru na místě oslavit toto výročí spojením Cimrmanova jména s jedním nejvýznamnějších vědeckých projektů v Evropě.

Nemáme nic proti Maxi Planckovi, který je považován za původce kvantové teorie, tj. teorie nespojitosti jevů na atomární úrovni našeho světa. Rádi bychom však připomněli aktuální závěry bádání v pojizerské obci Liptákov, podle kterých Cimrman přišel se stejnými myšlenkami o celou dekádu dříve než Planck. Tak jako tolikrát, Cimrmana však zradilo jeho vizionářství. Správně předpokládal, že hlavním světovým jazykem vědy bude jednou angličtina. Aby si budoucí fyzici mohli v jeho článku snadno počíst, rozhodl se ho proto napsat právě v tomto jazyce. Jelikož však se studiem angličtiny teprve začínal, dopustil se fatálního přešlapu hned v názvu svého článku. Konkrétně se nachytal na odlišném významu stejně vyslovovaných slov „discreteness“ a „discreetness“: Zatímco první ze slov by správně odkazovalo na výše zmíněnou nespojitost (diskrétnost) atomárních jevů, Cimrman do názvu svého článku vložil to druhé, které znamená společenskou taktnost (diskrétnost). Editorům časopisu „The Proceedings of the Royal Society of London“ bohužel název článku „On the Discreetness of Atomic Phenomena“ („O společenské taktnosti atomárních jevů“) připadal tak nesmyslný, že samotný článek vůbec nečetli a rovnou jej vrátili Cimrmanovi k případnému přepracování. Cimrman však již tou dobou pracoval na rozbití atomu a k diskrétnosti se ani později nevrátil. Úprava pořadí oněch dvou osudných písmenek by přitom Cimrmanovi byla zajistila věhlas a Nobelovu cenu, které se posléze dostalo Maxi Planckovi (v současnosti pracujeme na petici pro švédského krále za přejmenování této ceny na cenu Cimrmanovu).

Jako ještě zásadnější se nám jeví skutečnost, že Max Planck byl pouze fyzikem. Instituty nesoucí, zatím, jeho jméno se však zabývají nejrůznějšími oblastmi lidského vědění. Není podle nás na místě, aby po Planckovi byly pojmenovány například instituty věnující se molekulární genetice nebo evropské právní historii. Jára Cimrman se oproti tomu v nějaké podobě – ať již o tom víme nebo ne – věnoval všem vědním disciplínám, a zejména pak těm, které v jeho době ještě neexistovaly. Jeho (německy znějící!) jméno by proto vhodně odráželo ono všestranné zaměření společnosti a jejích institutů.

Známá je například Cimrmanova účast na výzkumu manželů Curieových v oblasti radioaktivity (vhodné pro použití Cimrmanova jména v názvu institutů pro fyziku a chemii). Již méně se ví, že Hansi Kelsenovi vyčistil jeho právní nauku (právnické instituty) a stál u základů Law & Economics a Creative Commons [pozn. redakce JP: o těchto Cimrmanových akademických přínosech jsme psali tady, tady a tady] (instituty zabývající se ekonomickou analýzou práva a duševním vlastnictvím). Cimrman dále například publikuje etnografickou studii „Národy a pronárody“ (institut pro studium náboženské a etnické rozmanitosti), věnuje se procesům pamatování a zapomínání (institut pro výzkum mozku), zabývá se otázkami stárnutí (institut pro biologii stárnutí), nebo zkoumá zapamatovatelnost historických dat a dějinné souvislosti defenestrací (institut pro historii lidstva).

Závěrem si dovolujeme navrhnout zřízení nového institutu, který by se věnoval výzkumu osobnosti, díla a odkazu Járy Cimrmana, a to sice v pojizerském Liptákově.

Předem děkujeme za kladné vyřízení naší výzvy.

S pozdravem,

Společnost Járy Cimrmana