18 října 2016

Teror - trocha filozofie na dlouhé podzimní večery

V pondělí ČT2 vysílala německý film Teror. Jde v něm o klasickou „sandelovskou” otázku, zda životy 164 lidí mají menší váhu než životy 70 000 lidí. Tu si ve prospěch většího počtu lidí vyhodnotil i major Lars Koch, který sestřelil letadlo se 164 lidmi na palubě. Unesli ho totiž teroristé, kteří si to namířili na Allianz Arenu v Mnichově. V ní se zrovna měl konat fotbalový zápas mezi Německem a Anglií. Major Koch proto nyní čelí obžalobě pro zločin 164-násobné vraždy. Přitom dobře věděl o rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2006, že v takové situaci nelze jeden lidský život považovat za důležitější než jiný lidský život. Navíc jednal „na vlastní pěst" bez povolení ministryně obrany. Odsoudili byste ho?




Film se vysílal i v Německu, kde měl interaktivní rozměr. Diváci mohli na jeho konci hlasovat, zda by shledali Larse Kocha vinným ze spáchání zločinu vraždy. Soud pak na základě tohoto hlasování vynesl ve věci rozsudek. U nás se po skončení filmu na ČT 2 namísto toho konala poměrně zajímavá debata v rámci pořadu Souvislosti Jana Pokorného, kde hosté diskutovali o kolizi svobody a boje proti terorismu.

Film je pod výše uvedeným odkazem na stránkách ČT volně dostupný do příštího pondělí. A podle mě se německým tvůrcům povedl (pozor, budou následovat malé spoilery). Napínavé jsou zejména přestřelky mezi státní zástupkyní, svědkem Lauterbachem a obžalovaným, které vyvolávají další a další otázky k zamyšlení (berete na sebe riziko, že vás může potkat teroristický útok, pokud cestujete letadlem? A co na fotbale, tam ne? A co když jsou ve hře děti? Střílel by major Koch i v případě, kdyby v letadle byla jeho rodina?). Ani závěrečným řečem státní zástupkyně a obhájce obžalovaného „nechybí šťáva”. Menší nepřesnosti, které se sem tam ve filmu objeví, za to určitě tvůrcům odpustíme. Pokud si proto chcete o dlouhém podzimním večeru trochu právně zafilozofovat, neváhejte a film si pusťte. A níže v diskuzi se podělte, jak by vypadal výrok vašeho rozsudku v této věci.

Na mě osobně hodně zapůsobila argumentace státní zástupkyně a její závěrečná řeč. Proto bych to momentálně viděl spíše na shledání viny. Ale ráno je moudřejší večera. Navíc mám pocit, že to ještě trochu toho večerního filozofování bude chtít.

3 komentáře:

  1. Patrik Šebesta2/6/18 01:09

    btw. Najít silné scénáristy a tlupu právních filozofů, právníků, psychologů a psychiatrů, tak by stálo udělat podobný film na způsob United states vs. Otto Ohlendorf, et. al. (1945) nebo lépe Prosecutor v. Erdemović u ICTY.

    OdpovědětVymazat
  2. Patrik Šebesta21/6/19 10:59

    Viděl jsem kousek, zejména řeč SZ. Scénáristé v této řeči naprosto smíchali anglo-americké a evropské pojetí krajní nouze. Vzhledem k tomu, že jsem se krizovým, resp. hraničním právem celkem dlouho zabýval, tak jsem to nevydržel.

    Nesouhlasím s autorem postu, že šlo "menší nepřesnosti". Scénáristé (a u filmu tohoto typu je nutná hluboká právní analýza) vůbec nevzali v potaz např. standard NATO, který byl zásadně přepracován po "9/11". Německá norma (zákon o bezpečnosti vzdušného prostoru) byla sice Ústavním jejich soudem zrušena, ale mezinárodní Úmluvy stále platí (i když vím, že existuje úmluva zakazující sestřelení civilního letadla, ale i tam jsou výjimky).

    Film se nadto vůbec nezabýval základním rozměrem § 34 Ospravedlňující stav nouze Německého trestního zákoníku, což by trestní tribunál měl zvažovat především.

    Našel jsem někde český překlad § 34 - Rechtfertigender Notstand "Kdo se za přítomného, jinak neodvratitelného nebezpečí pro život, tělo, svobodu, čest, majetek nebo jiný právní statek dopustí činu, aby odvrátil nebezpečí od sebe nebo někoho jiného, nejedná protiprávně, jestliže při zvážení protichůdných zájmů, zejména dotčených právních statků a stupně jim hrozícího nebezpečí, převažuje chráněný zájem podstatně nad zájem, jemuž byla způsobena újma. To vše platí jen potud, pokud je čin přiměřeným prostředkem k odvracení nebezpečí.

    Ve srovnání s právní úpravou krajní nouze v ČR, je zjevné, že Německá úprava je sice v tomto o něco přísnější, než česká, ale v zásadě si jsou velmi podobné. Zásada subsidiarity naplněna již tím, že v danou chvíli nešlo nic dělat (letadlo nekomunikovalo, nereagovalo a mělo stále namířeno na stadion). Zásada proporcionality "164 životů vs. 70000 životů" je zjevná.

    A trochu si rýpnu... příklady s lodí, záchrannými čluny a utopení lidí přebírané z učebnic z 18. století se probírají v teorii práva či trestním právu "od nepaměti" na německých i českých právech....... tedy můj názor v ČR je to 100% jednání v krajní nouzi dle § 28 TZ) např. 3 To 72/80 NS SR 11.2.1980(!!) Jednou z podmienok krajnej núdze je, aby spôsobený následok nebol zrejme rovnako závažný alebo eště závažnejší ako ten, ktorý hrozil. Uvedenú podmienku nespňa konanie páchateľa, ktorý zachraňuje vlastný život tým, že usmrtí iného. Túto podmienku však môže spňať konanie, ktorým obvinený obetovaním jedného ľudského života zachráni život viacerých ľudí.

    Jinak pro zajímavost - hlasování diváků Německo - NEVINEN (87%), Rakousko - NEVINEN (86%), Švýcarsko - NEVINEN (84%). V ČR a SK raději o den později veřejnoprávní televize nenchaly hlasovat....

    OdpovědětVymazat