Alespoň to tak vypadá podle stručného rozhodnutí Rozhodčího soudu pro sport, které bylo dnes vydáno, a to formálně ve sporu Českého olympijského výboru a České cyklistické federace proti Mezinárodní cyklistické unii. Speciální ad hoc tribunál složený pro olympijské hry se totiž žalobou odmítl zcela zabývat, a to pro nepřípustnost.
Rozhodčí tribunál ve složení Hovell (Velká Británie), Raouf (Egypt) a Roberts (Kanada) uvedl, že se žalobou vůbec nemůže zabývat, protože má rozhodovat jen spory vzniklé v dějišti her nebo těsně před jejich zahájením. Rozhodnutí je zde [PDF].
Zásadní je, že se právníci Sáblíkové a ČOV rozhodli podat žalobu k jednomu z ad hoc tribunálů pro olympijské hry, které se řídí speciálními pravidly a jsou zřizovány pro rychlé rozhodování sporů v dějišti her. Zásadní je čl. 1 pravidel.
„The purpose of the present Rules is to provide, in the interests of the athletes and of sport, for the resolution by arbitration of any disputes covered by Rule 61 of the Olympic Charter, insofar as they arise during the Olympic Games or during a period of ten days preceding the Opening Ceremony of the Olympic Games.“
Tyto ad hoc tribunály tak mohou rozhodovat pouze spory, které vznikly v době již probíhající olympiády nebo 10 dní před jejím zahájením. To ale evidentně nebyl případ Sáblíkové, když si na chybějící místo pro Sáblíkovou Česká cyklistická federace stěžovala dopisem již 3. června a Mezinárodní cyklistická unie celou věc definitivně shodila ze stolu svým dopisem z 18. července, tedy více než 10 dní před zahájením olympiády.
Rozhodčí tribunál uvedl, že právě datum 18. července považuje za rozhodující a žalobu tedy považoval za nepřípustnou.
Právníci Sáblíkové zřejmě nechtěli podat klasickou žalobu k Rozhodčímu soudu pro sport, protože by se asi nestihlo rozhodnout do začátku závodu. Snažili se asi i o nějakou formu rychlé ad hoc arbitráže s Mezinárodní cyklistickou unií, nicméně tato s tím zřejmě nesouhlasila. Je pravděpodobné, že zoufalý pokus s arbitráží v dějišti her byl zřejmě jedinou možností.
Pokud by se ale Sáblíková dostala přes laťku přípustnosti, zřejmě by to i tak měla poměrně těžké, aby přesvědčila rozhodce o tom, že na hrách může startovat. Musela by buď získat nějaké případně uvolněné místo na úkor jiné závodnice, nebo by musela rozhodce přesvědčit, že mají vytvořit speciální Lex Sáblíková a přidat do závodu jedno startovní místo navíc…
Dura lex, sed lex.
OdpovědětVymazatčeský překlad celého nálezu CAS zde: http://www.casl.cz/aktuality/44-nalez-ad-hoc-oddeleni-cas-v-pripadu-martiny-sablikove
OdpovědětVymazat