14 února 2015

Právo a matematika: Platy soudců

Absolventi technických či ekonomických oborů mají nepěkné mínění o matematické gramotnosti právníků. Zároveň je veřejným tajemstvím, že mnoho uchazečů o studium práv tento obor volí právě pro odpor k matematice, který si vybudovali na střední škole. Někdy však právo (soudy) musí posuzovat správnost matematického postupu. Bylo tomu tak i v právním sporu, který vedl až k médii intenzivně sledované dohodě mezi soudci a státem.

V tomto příspěvku si dovolím stručně shrnout příslušný spor. Budu vycházet pouze z textu příslušného rozhodnutí. Nejvyšší soud se v něm (mimo jiné) zabýval interpretací ustanovení § 3 odst.  3 věta první zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Podle tohoto ustanovení se plat soudců vypočítává jako „násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“.

Český statistický úřad zveřejňuje dva potenciálně relevantní ukazatele, kterými jsou „Průměrná měsíční hrubá mzda - fyzické osoby“, a „Průměrná měsíční hrubá mzda - přepočtené počty“. První ukazatel je výsledkem jednoduchého součtu mezd všech zaměstnaných lidí, který je následně vydělen počtem těchto lidí. Odráží tedy sice dobře, kolik peněz si lidé odnášejí domů, ale nezohledňuje čas, který v práci stráví. Druhý ukazatel bere v potaz i velikost úvazku zaměstnaných lidí. Je tedy lepší pro porovnání průměrného výdělku z časové jednotky práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí považovalo za adekvátní první zmíněný ukazatel. V uvedeném právním sporu hájila výběr tohoto ukazatele i žalovaná strana (ČR - Okresní soud Brno-venkov) s úsměvným odkazem na to, že jeho označení obsahuje pojem „fyzické osoby“, zatímco označení druhého ukazatele tato slova neobsahuje. Nejvyšší soud však (dle mého názoru zcela logicky) dovodil, že „v souladu se zákonem je pouze takový postup, při němž bude zohledněno také to, zda fyzická osoba (zaměstnanec) dosáhla do výpočtu zahrnutou „měsíční mzdu“ výkonem práce po plnou, nebo jen po kratší pracovní dobu“. Plat soudce vyměřený za pomoci statistického ukazatele se totiž bude také vázat k plné pracovní době.

Případ soudcovských platů je tedy dle mého názoru obdobou kauzy posuzování chybovosti podpisů na peticích v rámci volby prezidenta republiky (k tomu více viz např. zde). V obou případech státní aparát (patrně personálně obsazený právníky) projevil nepochopení elementární úrovně matematiky. Byly to až soudy (sic!), které příslušnou praxi zracionalizovaly.