Marek Litzman: Jak se měnily poslanecké platy v posledních 20 letech

Diskuze o poslaneckých platech v uplynulých týdnech rozvířila mediální vody i diskuze na internetu. S mírným odstupem je čas podívat se na to, jak se platy poslanců vlastně vyvíjejí.

Hned ze začátku jedno upozornění. Zkoumán je čistě základní plat poslance. Tento plat lze navýšit a v praxi je často navyšován příplatky za účast ve výborech a za další funkce. Součástí jsou pak taktéž náhrady, z nichž některé jsou vypláceny paušálně, tedy bez přímého vztahu k výdajům. I z nich pak lze samozřejmě něco ušetřit.

Tuzemské poslanecké platy neprodělávaly v uplynulých letech lineární vývoj. Naopak prodělaly několikeré zmražení (např. v roce 2003 či v roce 2007), dokonce i snížení. Přesný vývoj základního platu zobrazuje obrázek 1. Za pozornost mimo jiné stojí to, že již v tomto vyjádření je patrné, že platy dosáhly svého maxima v roce 2007. Poté tři roky stagnovaly, načež došlo k poklesu, který dosud nebyl kompenzován.

Pro rok 2015 nicméně došlo ke skončení přechodného období, kdy byly platy sníženy a zmraženy na snížené úrovni. V takovém případě mělo dojít ke skokovému návratu na původní vyměřovací základ. Základ je navíc odvozen od průměrné mzdy, která v mezidobí postupně rostla. Tato „nulová“ situace je na grafu znázorněna rudou barvou. Pro politickou neprůchodnost došlo ke kompromisnímu návrhu ze strany Rozpočtového výboru a dohodě na nižším růstu, který je znázorněn zeleně. Nakonec však mimo jiné pod tlakem veřejnosti i prezidenta republiky došlo k dohodě (a lze očekávat, že dojde i k přijetí) na nižším růstu, který je znázorněn barvou oranžovou. Je tím patrné, že nejpravděpodobnější návrh stále nebude kompenzovat ani snížení již dříve provedené.

Obrázek 1: Vývoj základní poslanecké mzdy

Podívejme se na konkrétní výši meziročních změn. Již z prvního obrázku je patrné, k jak velkému navýšení (více než dvojnásobnému) došlo v roce 1997. Aby nebylo měřítko neúměrné, jsou v obrázku 2 zahrnuta jen data od roku 1998. Modrá linie zde ukazuje růst nominálního platu. V tomto pojetí došlo k jejich poklesu za celou dobu pouze dvakrát, v letech 2010 a 2011. Zajímavější je nicméně pohled na šedou křivku. Ta zobrazuje poslanecké platy v reálné změně, tedy po připočtení vlivu inflace. Zde je patrné, že k drobným poklesům reálných platů docházelo již dříve, avšak v posledních letech se tak již stalo přímo pravidlem. Posledním rokem, kdy došlo k reálnému růstu poslaneckých platů, byl rok 2007. Od té doby se platy v reálném vyjádření pouze snižují. V některých letech i o více než 5 %

Obrázek 2: Nominální a reálný meziroční růst základního poslaneckého platu

To je lépe vidět na obrázku číslo 3. Zde jsou platy znázorněny v reálném vyjádření ve vztahu k roku 1993, který je uvažován jako 100. I zde je patrné, že zatímco mezi roky 1997 a 2007 docházelo k relativně pozvolnému růstu, v roce 2007 nabraly platy přesně opačný směr a propadly se kumulativně o 32 procent. Patrné taktéž je, že ani nejštědřejší varianta (tedy ponechání zákona beze změn) by plně nedopomohla k návratu na úroveň před rokem 2007. 

Obrázek 3: Index reálného platu poslance (1993 = 100)

Poslední graf pak zobrazuje poslanecký plat jako násobek průměrné mzdy v zemi. Nepřekvapí, že dramatický pokles je viditelný i zde. Zatímco mezi roky 1997 a 2007 se platy držely v okolí trojnásoku průměrné mzdy, postupnými poklesy poslaneckých platů a naopak růsty reálné mzdy došlo k poklesu poměru až k hranici dvou, tedy kdy poslanecký plat tvoří „pouhý“ dvojnásobek průměrné mzdy. 

Obrázek 4: Poslanecký plat jako násobek průměrné mzdy v ČR

Pokud dojde ke schválení návrhu ve znění, které (k 17. 12. 2014 tj. k datu psaní tohoto textu) prošlo Poslaneckou sněmovnou a zamířilo do Senátu, dojde k postupnému růstu platu poslanců. V návrhu je upraveno postupné zvyšování platové základny až na základnu předvídanou zákonem i v současné době, avšak ad hoc sníženou dočasným opatřením. K tomu by podle návrhu mělo dojít v roce 2019, kdy by měl být plat opět odpočítáván z 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.